Vánoce roku 1989 asi pamětníci nikdy nezapomenou. U shánění kapra a vánočních dárků sice zůstalo, ale nově se začal připomínat i duchovní význam Vánoc a především - vrcholila sametová revoluce. Občanské fórum přebíralo moc od komunistů, obnovovalo demokracii a vše spělo k volbě nového prezidenta. O prosincových událostech roku 1989 hovořil deník Aktuálně.cz s historikem Františkem Emmertem.
Polsko, Maďarsko, Německá demokratická republika, Bulharsko, Československo. V takovém sledu šly za sebou v roce 1989 změny v zemích bývalého východního bloku. V prosinci zůstával komunistický režim u moci pouze v Rumunsku. Do chvíle, než se demonstranti sešli 15. prosince v Temešváru na západě země. O deset dní později už nově ustanovená Fronta národní spásy nechala popravit diktátora Ceaušeska.
I po třiceti letech si grafik Pavel Šťastný vybavuje chvíli, kdy se dozvěděl, že jeho návrh, jak má vypadat logo Občanského fóra, vyhrál. "Bylo to ve dvě hodiny v noci, samozřejmě to bylo překvapení," vzpomíná Šťastný, který tehdy jako student stávkoval ve škole. Postupem času se stal uznávaným grafikem a letos také spolupracoval s lidmi, kteří pořádali oslavy výročí sametové revoluce.
První signatáři začali podepisovat Občanské provolání k 17. listopadu. Autoři, kterými jsou lidé z Kruhu přátel Knihovny Václava Havla, v dokumentu kritizují zpochybňování hodnot demokracie a lidských práv, pokusy o obrat k autoritářským režimům, korupci, útoky proti právnímu státu nebo nátlak na média.
„17. listopadu 1989 jsme se báli o místo,“ vzpomínají Martinové Linhart a Hejral. V roce 1989 působili jako novináři ve slavném Světě motorů, dnes jsou tiskovými mluvčími automobilek Ford a Opel. Zavzpomínali jsme s nimi na to, jak se proměnila motoristická branže v souvislosti se změnou režimy a otevřením hranic.
Čtyři mladí lidé, kteří toho roku ještě nebyli na světě, připravili jedinečnou knihu o událostech ze 17. listopadu 1989 nazvanou Ten den. Vyzpovídali více než dvě stovky účastníků dění na Národní třídě, v jehož důsledku se konečně také v Československu začala rozpadat totalitní komunistická moc.
Hana Rysová byla před třiceti lety v revolučních dnech uklízečkou v kině. Měla však velkou zálibu ve focení a fotoaparát nosila neustále v kapse. Nafotila tak řadu snímků, které po letech zveřejnila poprvé až na Aktuálně.cz. Lidi, kteří vzpomínají na tehdejší režim s nostalgií, by na pár dní poslala do komunismu, aby svůj postoj přehodnotili.
Senát podle svého předsedy Jaroslava Kubery (ODS) bude vždy hájit demokratické principy a bude pojistkou ústavnosti, snahy o jeho likvidaci je třeba odmítnout. Senát je součástí třicetileté obnovy demokracie v Česku, řekl Kubera při slavnostním shromáždění v Senátu k 30. výročí pádu komunistického režimu v roce 1989.
Na pád východoevropského komunismu se s odstupem 30 let díváme málem jako na nevyhnutelnou zákonitost. Podle amerického historika Marka Kramera ale nebylo do poslední chvíle jasné, jak dramatické události roku 1989 dopadnou. "Nikdy předtím neproběhla tak zásadní změna s natolik minimálním násilím," říká specialista na tzv. studenou válku z Harvard University v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho městy, krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Do jaké budoucnosti nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. Pondělní zkoumal životní prostředí, dnešní se věnuje ekonomické transformaci.
Ničeho nelituji, jsem šťastný, že jsem se snažil udělat vše pro to, abychom se opět nadechli svobody. Po nehodě jsem byl tři měsíce v kómatu, když jsem otevřel oči, táta mi řekl, že Václav Havel už je prezident. Musíme se naučit zacházet s životem ve svobodě, říká Jan Potměšil, který v roce 1989 při návratu z Ostravy byl součástí autonehody. Od té doby je upoután na invalidní vozík.
Dnes zas musíme začít číst mezi řádky, TV Barrandov je nejhorším případem, jak se dá manipulovat a na tom získávat divácký rating. Mluvčí prezidenta nemůže mít televizní pořad a současně být nestranným mluvčím nestranného prezidenta. Politici média zneužívají, u nás se počítá s tím, že když si někdo kupuje média, dělá to účelově, říká Pavel Štingl, autor výstavy Komunikace 89.
"Nemohu těm lidem pomoci. Mohu jen předávat dál informace o tom, co se s nimi děje. Dojmout svět ošklivým obrázkem. Aby někomu vypadl hamburger z ruky," říkával špičkový polský fotoreportér Krzystof Miller, který se zaměřoval především na nejrůznější světové konflikty. Prosadil se v roce 1989 a v souvislosti s výročím tohoto přelomového roku nyní jeho snímky vystavuje pražská Leica Gallery.
Byl to temný den pro Berlín a v důsledku i pro celý svět. Přesně před 60 lety, 13. srpna 1961, začali východoněmečtí komunisté se stavbou Berlínské zdi. Bariéra oddělila východní Německou demokratickou republiku a Spolkovou republiku Německo a zpřetrhala život v kdysi jednotném městě. Porovnejte si, jak vypadají ulice Berlína, které zeď protínala: v časech před jejím pádem v roce 1989 a po něm.
Většina seniorů tvrdí, že se v uplynulých 30 letech v porovnání s dobou před listopadem 1989 zlepšila životní úroveň jejich rodin. Na druhou stranu se podle nich zhoršily vztahy mezi lidmi a horší je i politická kultura a chování politiků. Co se týče možnosti vyjadřovat svobodně své názory, zhruba čtvrtina lidí starších 60 let nezaznamenala v tomto ohledu změnu.
Za svobodu bojovali desetiletí a vyhráli. Přesto si myslí, že úplně vyhráno nebude nikdy. "Nejvíce je svoboda ohrožena, když si myslíme, že už ji máme zajištěnu," varuje Petr Pithart. "Před první světovou válkou či na konci 20. let v Německu byla většina lidí zaskočena – ale už bylo na všechno pozdě," dodává. Aktuálně.cz přináší v seriálu Tváře vzdoru '89 vzpomínky těch, kteří vzdorovali totalitě.
Češi i Slováci se shodnou, že sametová revoluce měla smysl. Mezi národy se ale najdou odlišnosti. Téměř dvakrát tolik Slováků než Čechů si myslí, že se za komunismu žilo lépe. Na rozdíl od Čechů si také Slováci stěžují třeba na polistopadové zdravotnictví a nedostatek pracovních příležitostí. Plyne to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění a sociologických ústavů obou zemí.
"Komunisty nenapadlo při protirežimních protestech v roce 1989 jiné řešení než rozhánět demonstrace silou. Věřili, že když rozbijí dostatek lebek a zpřelámou dost kostí, dostaneme strach a necháme toho. Strach jsme měli. Ale vzdát jsme se nechtěli," říká v seriálu profilových rozhovorů k 30. výročí listopadové revoluce 1989 někdejší studentský vůdce a dnes diplomat Václav Bartuška.
Čím nižší mají lidé vzdělání, tím více vzhlížejí k době před rokem 1989 v tehdejším Československu. Podle průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně kladně dobu po roce 1989 jen 36 procent lidí nad 40 let.
Ješ 30 let po pádu Berlínské zdi se většina východních Němců cítí být občany druhé kategorie. V Sasku se tak vnímají dokonce dvě třetiny obyvatel. Může za to vývoj po sjednocení Německa v roce 1990, dojem, že o všem důležitém rozhodují lidé ze západu, a také přesvědčení, že na ně západní Němci stále hledí skrz prsty. Některé kořeny pocitu méněcennosti navíc podle odborníků sahají i před rok 1989.
