Srpnové ukrajinské útoky na ruské rafinerie vyřadily podle agentury Reuters přibližně 17 procent ruských rafinérských kapacit, což představuje 1,2 milionu barelů ropy denně. Kvůli nim, ale i kvůli zvýšené poptávce zemědělců v Rusku benzin podražil a v některých regionech jsou na něj fronty. Vláda pak dočasně zakázala jeho vývoz.
V pondělí večer se v Bílém domě ve Washingtonu nejprve setkal americký prezident Donald Trump se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, poté se k oběma státníkům připojili evropští lídři. Trump pak během přerušené schůzky volal s ruským prezidentem Putinem. O tom, jak a jestli se svět po schůzce přiblížil k míru (a nejen o tom), mluví ve Spotlight News odborník na Rusko Filip Scherf.
Na schůzce Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nedojde k podpisu nové mnichovské dohody ani se neodehraje druhá Jalta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí ruský politolog a historik žijící v Česku Sergej Medveděv. Podle něj má před schůzkou navrch Putin, protože dokáže s Trumpem snadno manipulovat. Na základně Anchorage nedojde ani k dohodě o míru, ten podle Medveděva může zajistit jen Ukrajina.
"Ukrajinci se s válkou sžili, jsou vůči výstrahám daleko méně obezřetní. Je těžké nenechat se tím strhnout," říká novinářka Tereza Povolná, která se společně s kolegy Annou Dohnalovou a Rayem Baseleyem vydali na Ukrajinu natáčet rozhovory pro jejich videosérii Linie. Ta si klade za cíl propojit generace a vzdělávat mladé lidi, pro které může být konflikt příliš abstraktní.
"Tenhle rok byl poslední, kdy se ještě tak nějak můžeme vymlouvat, že je to pořád 'dobré' a tu Ukrajinu podporovat jen tak ze setrvačnosti a lenivě," varuje historik a ukrajinista David Svoboda, podle kterého se schyluje k období, které se bude "na Wikipedii vyjímat". Co se podle něj v příštím roce jasně ukáže a proč podle něj v Evropě hrozí konflikt nízké intenzity a občanské nepokoje?
"Když Ukrajinci vletěli do Kurské oblasti, panovalo nadšení, které jsem nesdílel. Když jsem před čtrnácti dny ze země odjížděl, ty nálady byly opačné," popisuje fotograf Stanislav Krupař, jak se ukrajinští vojáci po několika měsících obávají, že ztratí celý Donbas. Odkud plyne frustrace a rozčarování na frontě? A jaké instinkty při focení ve válečné zóně pomáhají?
"Říkali mi, že jsem byla silná, ale to by přežil každý, protože nemáte na vybranou," říká novinářka Alsu Kurmaševová, která strávila devět měsíců v ruské vazební věznici a nakonec byla odsouzena k šesti a půl letům vězení za šíření nepravdivých informací o ruské armádě. Ve vazbě bojovala s nemocemi i nekonečnými hodinami čekání. Jak moc se na ní věznění podepsalo a na co se nedá připravit?
"Ukrajinská strana definuje vítězství jako osvobození všech okupovaných teritorií. To je opravdu téměř z říše fantazie," říká bezpečnostní analytik Jan Ludvík a dodává, že velmi pravděpodobně bude z historického hlediska konflikt vnímán spíše jako vítězství Rusů. Jak se Ukrajině daří odrážet současné ruské útoky a jak může se situací zahýbat zvolení Donalda Trumpa prezidentem?
"Kdyby Rusko ovládlo Ukrajinu, je to nejhorší scénář i pro nás ve střední Evropě. Moc Rusů by se zvětšila, dostali by možnost používat základny na Ukrajině a přístup ke zdrojům. Dá se počítat, že zaútočí na Moldávii," varuje historik Jan Rychlík před ruským postupem. Má šanci ho nový prezident USA zpomalit a jaká je opravdová cesta k míru? A je třeba se obávat politických změn ve střední Evropě?
"Nemůžou se postarat o rodinu a nevědí, co s nimi bude. Když se kvůli tomu takový chlap 'hromotluk' rozbrečí, to jsou pro mě momenty, které jsou nejsilnější," říká novinář Martin Dorazín o svých zkušenostech z Ukrajiny, kde se vydává i do těch nejohroženějších míst. Nejen z nich vznikl dokument Válečný zpravodaj, který zachycuje život novináře ve válečné zóně. V čem je ta ukrajinská jiná?
"Tato naprosto závažná eskalace znovu ukazuje, že západní politika vůči konfliktu je chybná," říká o možné vojenské spolupráci KLDR a Ruska v bojích na Ukrajině analytik Vladimír Votápek. Podle něj plán na zapojení asi dvanácti tisíc Severokorejců na straně Ruska není konečný a současný vektor bojů na Ukrajině směřuje k porážce země nebo míru za ruských podmínek. Kdo za to může? A lze to zvrátit?
“Ukrajinská infrastruktura, speciálně ta energetická, je aktuálně ve velmi špatném stavu,” říká k neustávajícím útokům ze strany Kremlu analytik Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana. Dodává, že za pomoci západních států buduje Ukrajina systém protivzdušné obrany, Rusko má ale stále muniční převahu. “Letošní zima bude pro Ukrajinu velmi, velmi tvrdá a bolestivá," dodává expert.
Válka na Ukrajině v posledních měsících dostala novou dynamiku, ať díky nečekanému vpádu ukrajinských ozbrojených sil na území Ruska, nebo vytrvalému postupu okupantů v Doněcké oblasti. Podle novináře Tomáše Vlacha, který byl hostem pořadu Spotlight, se ale i tak dá celkový dojem z bojišť označit stále za patovou situaci.
"Pokud jde o kreativu, mají Ukrajinci navrch. Kurská ofenziva částečně zatřásla ruským veřejným míněním a dokázali vyvinout prostředky, které jsou na ruském území účinné," myslí si novinář Tomáš Vlach. Podle něj ale byla mylná představa, že Rusům začnou docházet rakety. "Pořád je čím terorizovat ukrajinské území," dodává s tím, že bychom pořád měli být opatrní, pokud jde o jaderné elektrárny.
"Mám bujnou fantazii, ale jsou věci, o kterých se v tuto chvíli nedá diskutovat," říká ministryně obrany Jana Černochová k možné budoucí spolupráci ODS s hnutím expremiéra Andreje Babiše. V rozhovoru, který vznikl před plánem na odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše a odchodu Pirátů z vlády říká, že vládnutí v pětikoalici není jednoduché a je logické, že jsou vládní strany u voličů na pranýři.
"Západní státy, včetně Česka, dělají obrovskou chybu, že hodnotí situaci západním pohledem na věc. A vlastně úplně nechápou, co se Rusům a Putinovi děje v hlavě," varuje bezpečnostní analytička Kristina Soukupová. Kdyby došlo k útokům na státy NATO, mohl by podle ní nastat velký problém. Jaký? A proč si není jistá, že jsou státy aliance dostatečně jednotné? Jak velké je riziko třetí světové války?
"Zima bude velmi těžká, protože se Rusům podařilo robustní energetický systém, který Ukrajina má, velice oslabit," předpovídá v rozhovoru pro Spotlight novinářka Deníku N Petra Procházková. Ukrajinci se ale soustředí primárně na praktické záležitosti. "Chápou, že je válka obranná, že jsou v právu a moc ty politické a vojenské věci neřeší. Řeší své příbuzné, své muže, kteří jsou na frontě," dodává.
"Z ruských oficiálních zdrojů vyplývá, že do října má být Kurská oblast vyčištěna. Je to datum, které Putin určil vzhledem k tomu, kdy došlo k úspěšnému ukrajinskému výpadu," říká politický geograf Michael Romancov po tom, co Ukrajina zažila největší vzdušný útok od začátku války. Ponížení od Ukrajiny si podle něj Rusko nemohlo dovolit, teď bude muset přepracovat své plány.
"Jestli Ukrajina dokázala vpádem do Kurské oblasti Rusko ponížit? Troufám si říct, že to byl hlavní cíl té operace. A nikoliv odlákat ruské síly, jak se často říká," tvrdí o ukrajinském vpádu na ruské území ukrajinista David Svoboda. Podle něj Ukrajinci dobře vědí, že jim to na částech fronty "hoří", a jsou si dobře vědomi psychologického dopadu útočné kampaně.
"Operace je pořád v nějaké první fázi. Ještě se pořád může ukázat, do jaké míry to byl skutečně dobrý nápad," říká o ukrajinském útoku na ruské území bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana. Aby mohla nečekaná ukrajinská ofenziva dosáhnout zajímavých výsledků, je podle experta logické, že nese určitá rizika.
"Samozřejmě, že by prezident Putin raději defiloval na Champs Elysées nebo v zahradách Bílého domu, ale tam ho jednoduše nikdo nezve," říká analytik Vlastislav Bříza ke spojenectví Kremlu se Severní Koreou, která Rusku dodává zbraně pro boje na Ukrajině. Jak se mění mocenská struktura, která se staví proti Západu? Mění se v ní role Číny a Íránu? A kde by se teď měla mít nejvíce na pozoru Ukrajina?
"Putinovi se podařilo díky válce dostat do role nenahraditelného vůdce a v opozici nenašli po smrti Navalného nikoho, kdo by se mu postavil," říká bývalý zpravodaj v Rusku Miroslav Karas. Podle něj bychom měli mít z Putinova režimu strach, a to i kvůli zemím, se kterými se spojuje. Podceňuje Západ stále Rusko a kde jsme udělali chybu? A jak dnes žijí běžní Rusové i ti, kteří Putina nepodporují?
"Čím déle to trvá, tím bolestivější to je," říká zpravodajka ČT Darja Stomatová ke dvěma a půl roku trvání války na Ukrajině. Pohled na to, že si místní zvykli na válku, je podle ní mylný. "Jen se s tím naučili žít," říká po návratu z Charkova. Proč vnímá současnou situaci v Doněcké oblasti jako vážnou? A co hrozí po proražení obranných linií Ukrajinců, pokud se postup Rusů nepodaří zastavit?
“Je důležité, aby lidé, kteří tam zůstali, podali svědectví o tom, co se tam děje, i pro budoucnost,” říká o Rusech, kteří nesouhlasí s válkou, ale v zemi přesto stále zůstávají, rusistka Alena Machoninová, která letos získala cenu Magnesia Litera za román Hella. Sama v Moskvě žila mnoho let a zůstala i po začátku invaze na Ukrajinu. Proč? Jak silná je občanská společnost v Rusku a vrátí se tam?
“Zelenskému bych přála osud hollywoodské hvězdy, která bude jezdit po světě s přednáškami nebo pořady. Nepřála bych mu, aby se snažil o další vlastně politický život,” říká ukrajinistka Lenka Víchová ke klesající podpoře současné hlavy státu Ukrajiny. Proč jsou lidé, kterými se obklopuje, problém? Jak se země vyrovnává s klesající podporou Západu? A jak klíčové pro ni je, kdo bude prezidentem USA?
"Ve světě, kde se vrací geopolitické soupeření, nemůže Evropa být, jak se říká, vegetariánem ve světě masožravců," říká analytik Petr Boháček, podle kterého by kontinent neměl vůči velmocem být pouze reaktivní, ale měl by zároveň určovat tempo a pravidla hry. Jak může podle něj v Evropě vypadat strategie jaderného odstrašení? A jaký vliv by na naši bezpečnost mělo znovuzvolení Donalda Trumpa?
