"Samozřejmě, že by prezident Putin raději defiloval na Champs Elysées nebo v zahradách Bílého domu, ale tam ho jednoduše nikdo nezve," říká analytik Vlastislav Bříza ke spojenectví Kremlu se Severní Koreou, která Rusku dodává zbraně pro boje na Ukrajině. Jak se mění mocenská struktura, která se staví proti Západu? Mění se v ní role Číny a Íránu? A kde by se teď měla mít nejvíce na pozoru Ukrajina?
"Putinovi se podařilo díky válce dostat do role nenahraditelného vůdce a v opozici nenašli po smrti Navalného nikoho, kdo by se mu postavil," říká bývalý zpravodaj v Rusku Miroslav Karas. Podle něj bychom měli mít z Putinova režimu strach, a to i kvůli zemím, se kterými se spojuje. Podceňuje Západ stále Rusko a kde jsme udělali chybu? A jak dnes žijí běžní Rusové i ti, kteří Putina nepodporují?
"Čím déle to trvá, tím bolestivější to je," říká zpravodajka ČT Darja Stomatová ke dvěma a půl roku trvání války na Ukrajině. Pohled na to, že si místní zvykli na válku, je podle ní mylný. "Jen se s tím naučili žít," říká po návratu z Charkova. Proč vnímá současnou situaci v Doněcké oblasti jako vážnou? A co hrozí po proražení obranných linií Ukrajinců, pokud se postup Rusů nepodaří zastavit?
“Je důležité, aby lidé, kteří tam zůstali, podali svědectví o tom, co se tam děje, i pro budoucnost,” říká o Rusech, kteří nesouhlasí s válkou, ale v zemi přesto stále zůstávají, rusistka Alena Machoninová, která letos získala cenu Magnesia Litera za román Hella. Sama v Moskvě žila mnoho let a zůstala i po začátku invaze na Ukrajinu. Proč? Jak silná je občanská společnost v Rusku a vrátí se tam?
“Zelenskému bych přála osud hollywoodské hvězdy, která bude jezdit po světě s přednáškami nebo pořady. Nepřála bych mu, aby se snažil o další vlastně politický život,” říká ukrajinistka Lenka Víchová ke klesající podpoře současné hlavy státu Ukrajiny. Proč jsou lidé, kterými se obklopuje, problém? Jak se země vyrovnává s klesající podporou Západu? A jak klíčové pro ni je, kdo bude prezidentem USA?
"Ve světě, kde se vrací geopolitické soupeření, nemůže Evropa být, jak se říká, vegetariánem ve světě masožravců," říká analytik Petr Boháček, podle kterého by kontinent neměl vůči velmocem být pouze reaktivní, ale měl by zároveň určovat tempo a pravidla hry. Jak může podle něj v Evropě vypadat strategie jaderného odstrašení? A jaký vliv by na naši bezpečnost mělo znovuzvolení Donalda Trumpa?
"Je předem rozhodnuto. Vladimir Putin míří k dalšímu volebnímu období, ve kterém velmi pravděpodobně ve funkci šéfa Kremlu překoná i Stalina a Brežněva," říká šéfredaktor ČRo Plus a spoluautor podcastu Na Východ! Josef Pazderka k nadcházejícím prezidentským volbám v Rusku. Režim má ale podle něj i trhliny - jaké to jsou? A jak se proměnila Ukrajina 10 let od anexe Krymu?
"Nejhorší scénář po zvolení Trumpa? Že se regionální konflikty spojí v jeden velký a Amerika to neutáhne," říká k tomu, jaké výzvy nás čekají dva roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu, politolog Jan Šír ve společné debatě s novinářem Ondřejem Soukupem a politickým geografem Michaelem Romancovem. Jak by změnilo svět, kdyby Rusko vyhrálo? Kde může zaútočit příště? A kde teď Evropa nejvíc chybuje?
"Není to něco nového. Jaderné technologie se testovaly už v šedesátých letech, jak Sovětským svazem, tak Spojenými státy," říká analytička Pražského institutu bezpečnostních studií Jana Robinson k informaci amerických zpravodajských služeb z minulého týdne, že Rusko pokročilo ve vývoji vesmírných jaderných zbraní, které by v případě nasazení mohly ochromit americké satelity.
"Krátkozrakost nepomáhat Ukrajině vypovídá o tom, jak lidé nedohlédnou situaci, že když se těžiště konfliktu přesune jinam, na Ukrajině zůstanou jenom ti nejlepší, zatímco ta obrovská masa lidí se posune dál a přijde sem," říká herec Ondřej Vetchý, který založil spolek s cílem vybírat peníze na drony pro Ukrajinu. Co a proč lidem na pomoci Ukrajině vadí? A jak mluvit o válce a přitom nestrašit?
"Žádná zázračná zbraň neexistuje a musí jít o systém opatření. Ale že by letos byla Ukrajina odsouzena se pouze bránit, tak tomu není," naznačuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, co by mohlo Ukrajincům pomoci získat převahu v bojích s Ruskem. Podle něj je už Ukrajina mnohem blíže přímým útokům i na Moskvu. Co by znamenaly pro Putinův režim? A jak vážně brát hrozbu útoku Ruska na Pobaltí?
"Ukrajinci to začnou Rusům vracet. (...) Je otázkou času, kdy třeba Moskva zažije blackout," předpovídá vojenský analytik Lukáš Visingr jednu z možných odvet Ukrajiny za útoky na její území. Podle něj protivzdušná obrana země prošla obrovským posílením a Rusko se ji teď snaží vyčerpat. "Je otázka, jestli tenhle kalkul vyjde," tvrdí.
“Přestože se ukrajinský protiútok nepovedl dle očekávání, Ukrajina loni zaznamenala i velké vojenské úspěchy, o kterých se tolik nemluvilo. Třeba potopení celé řady ruských lodí a oslabení černomořské flotily,” hodnotí vývoj loňských bojů na Ukrajině novinář časopisu Respekt Ondřej Kundra. Co Ukrajinu čeká letos a pocítí Rusko její hněv, jak tvrdí ukrajinský prezident? A jak se mění jeho pozice?
"Rusko je nezanedbatelnou hrozbou. Své kapacity v tuto chvíli vyčerpává na Ukrajině a delší konflikt by znamenal spíš ohrožení jeho politického režimu. To neznamená, že se nemůžeme o reálném vojenském střetu bavit v dlouhodobějším horizontu několika let," říká politický geograf Libor Jelen. Co je podle něj ale daleko blíže, je hybridní forma válka na hranicích Evropy, varuje v rozhovoru.
"Armáda se stala v podstatě ohlodanou kostrou. Za posledních 25 let jsme byli naprosto devastováni tím, že na ni nebyly zdroje," říká náčelník generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka, podle kterého se teď vojáci musí připravovat na válku s jadernou mocností. Kdo je protivník a jak bude armáda v krizi mobilizovat společnost? Jak příprava na dlouhotrvající válku vypadá?
"Když přijedete na frontu, vojáci říkají, že už nechtějí domů. Vzhledem k tomu intenzivnímu násilí už neví, jak se mají bavit se svými manželkami a jak si mají hrát s dětmi. Tvrdí, že jim Rusové ukradli duše," vzpomíná na svou poslední cestu na ukrajinské bojiště bezpečnostní expert Otakar Foltýn. Jak bude vypadat válka přes zimu a co brzdí dodávky zbraní, které Ukrajina tolik potřebuje?
“Už od 90. let si tady Rusové snažili budovat sféru vlivu. Byla to pro ně klidová zóna mezi Východem a Západem. Vozili sem rodiny a ukládali si zde majetek na horší časy,” říká reportér ČT Jiří Hynek, podle kterého u nás působí desetitisíce firem ovládaných ruskými penězi a Rusové mají v Česku majetek za stovky miliard korun. Jak silný je ruský vliv u nás? A pomůže zmrazení majetku ruského státu?
"V dlouhodobém horizontu věřím tomu, že jednou se Ukrajina vrátí ke svým původním hranicím. Musí ale umřít Vladimir Putin a Rusko musí dojít k poznání, že okupovat sousední země se nevyplácí," říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Jaká nálada teď panuje mezi ukrajinskými vojáky? A jaké nebezpečí mohou přinést americké volby? Vydrží podpora Západu a neohrozí ji konflikt na Blízkém východě?
"Nikdo nemá právo, pravomoc a snad ani drzost tlačit na Ukrajinu, aby se pod chimérou možného příměří s Ruskem vzdala nějakého území," říká politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Šír. Jak ale může válka skončit? A jak moc odvádí pozornost Západu od ruské agrese na Ukrajině válka na Blízkém východě? Je možné, aby se konaly na Ukrajině spravedlivé prezidentské volby?
"Z otevřených zdrojů zatím nemáme informace, že by mělo Rusko na útoku Hamásu na Izrael nějaký podíl. Ale ty věci se začínají nebezpečným způsobem proplétat dohromady," říká politický geograf Michael Romancov k tomu, jaké má Rusko zájmy na Blízkém východě. Jak může válka mezi Hamásem a Izraelem proměnit konflikt na Ukrajině? A jaké dilema v tuto chvíli Rusko řeší?
