Nejstarší korálové útesy existují už tisíce let. Žijí v nich stovky různých živočichů. Vlivem člověka a klimatické změny ale mnoho z nich postupně mizí. Britští vědci proto v laboratoři Coral Spawning Lab zkouší rozmnožit organismy, které korály vytvářejí. Jejich larvy pak vypouštějí do moře.
Nad pravěkými močály se vznáší hmyz obřích rozměrů a šesti křídly kmitá v tropickém vzduchu. V krajině zarostlé plavuněmi a přesličkami se po zemi plíží dvoumetroví stonožkovci. Ve vodě plavou gigantičtí mořští štíři. Z tohoto období, vzdáleného 300 milionů let, pochází i zkamenělina hmyzu, který nyní prozkoumali čeští vědci. Podle nich nabízí odpověď na otázku, jak se hmyzu vyvinula křídla.
Jeho srst má perlový nádech. V písku se pohybuje tak obratně, až se zdá, že v něm plave. Ale už 80 let ho nikdo neviděl, vědci ho proto považovali za vyhynulého. Až do letošního roku. Zlatokrt Wintonův byl dosud na seznamu nejhledanějších druhů zvířat organizace ochránců přírody Re:wild. Galerie Aktuálně.cz představuje další živočichy, po kterých vědci zatím dál pátrají.
V míše a mozku se jim objevují díry. Zahynou pak hladem či pádem ze vzduchu, když jim přestanou fungovat křídla. Od 90. let takto poblíž vodních nádrží v USA záhadně zemřelo už zhruba 200 orlů. Teprve před dvěma roky tým českých vědců zjistil, že za úhyn dravců může jed sinic, které v nádržích žijí. Čeští vědci nyní ve stejné sinici objevili látky, které mohou pomáhat při léčbě rakoviny.
Jen zlomek českých vědců dosáhne na nejprestižnější grant Evropské výzkumné agentury. Letos se to povedlo fyzikálnímu chemikovi Pavlu Jungwirthovi z Akademie věd. Jeho projekt má pomoct porozumět biologickým procesům. "Můžeme lépe napodobit například činnost srdce nebo i přispět k rychlejšímu vývoji léčiv," říká pro Aktuálně.cz. Dodává také, že vědci za covidu selhali, když se neuměli shodnout.
Vědcům z Masarykovy univerzity v Brně se podařilo rozluštit desítky let neznámý proces svícení mořského žahavce. Objev může najít využití v lékařství při hledání nádorů, ale také k bezemisnímu osvětlení, či dokonce k rozsvícení rostlin. Vědci proto mluví o možné "revoluci ve svícení".
Významný chemik Antonín Holý objevil mnoho antivirotik pro léčbu HIV, žloutenky typu B nebo oparů. V jeho odkazu pokračují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd i Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Pracují například na látce, která by se mohla stát základem léku na rakovinu. Cesta k lékům je ale dlouhá, drahá a s velmi nejistým výsledkem.
Čeští vědci jako první objevili jedovatý plyn sulfan (sirovodík) ve spermiích, které si ho samy vyrábějí. Zároveň zjistili, že spermii chrání na jejích citlivých místech, když putuje oplodnit vajíčko. Objev může v budoucnu pomoct při řešení neplodnosti i při umělém rozmnožování hospodářských zvířat.
Na odlehlém místě na Sibiři u města Čerskij se pasou bizoni, velbloudi, koně nebo pižmoni. Nejsou tady náhodou, přivezli je sem dva vědci, kteří doufají, že zvířata mohou zmírnit dopady klimatických změn. Prvním krokem je ale obnovit krajinu do podoby, která zde byla před deseti tisíci let.
V roce 2003 se vědci z Projektu lidského genomu (Human Genome Project) zapsali do dějin, když se jim podařilo přečíst 92 procent lidského genomu. Od té doby se téměř dvě desetiletí snažili rozluštit zbývajících osm procent. Nyní mezinárodní tým zhruba stovky výzkumníků představil kompletní lidský genom - je to poprvé, kdy byl sekvenován ve své úplnosti. Objev by mohl pomoci například v lékařství.
Prestižní Cenu Newcomba Clevelanda za nejlepší vědeckou práci publikovanou v časopisu Science získal článek českých, amerických a německých vědců. Odhalili záhadného zabijáka, jenž má ve Spojených státech už čtvrt století na svědomí úmrtí majestátního orla bělohlavého. Ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic.
Vědci z Harvardovy univerzity sestrojili umělou rybu, jejíž ocas pohánějí buňky z lidského srdce. Experiment vzbuzuje naději na pokrok v léčebných metodách srdečních problémů, jako jsou například kardiostimulátory. O výzkumu informoval list The Guardian.
Stromy po napadení škůdci začnou vydávat specifické vůně. Tento chemický alarm využívají k přilákání ptáků a dravého hmyzu, aby se tak následně zbavily svých škůdců. Zjistil to česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd. Objev publikovali v aktuálním čísle časopisu Ecology Letters.
Metoda diagnostiky rakoviny slinivky, která je objevem rakouské vědkyně Denise Wolrab a týmu analytického chemika Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, si vysloužila celosvětové uznání. Výsledek výzkumu publikoval prestižní časopis Nature Communications, ve kterém se zveřejňují pouze nejlepší objevy ze všech oblastí přírodních věd na světě.
Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Čech Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, objevil z hlediska entomologie absolutní vzácnost. V jantaru nalezeném u maďarského města Ajka nalezli desítky milionů let starého brouka, prvního z čeledi kovaříkovitých na pevninské Evropě.
Změny klimatu, především rostoucí teploty a extrémy počasí, vyvolávají otázky, jak uživit světovou populaci. Odpověď se snaží najít v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Ve spolupráci s vědci ze Saúdské Arábie vylepšují rostliny, aby odolaly nepříznivým podmínkám. "Snažíme se zušlechtit plané rostliny, jak to lidstvo udělalo před tisícovkami let," říká rostlinný genetik Jaroslav Doležel.
Původně brněnský Ústav výzkumu globální změny Akademie věd poskytoval předpovědi intenzity sucha a půdní vláhy pro Česko. Platforma Windy.com jim nabídla spolupráci v květnu 2020, kdy ve střední Evropě kolísalo možná největší sucho za posledních 2100 let. Od poloviny prosince 2021 se na portálu objevují jejich předpovědi pro celý svět.
Skupina vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a z dalších vědeckých pracovišť pod vedením profesora Josefa Bryji mapovala v říjnu v Ugandě malé savce. Biologové chtěli doplnit slepá místa, odkud neexistují žádné informace o rozmanitosti těchto savců a jejich virů. Momentálně probíhají genetické analýzy, vědci slibují zajímavé objevy.
Gregor Johann Mendel byl vědcem světového významu, jemuž se podařilo položit základy celému vědnímu oboru – genetice. Od jeho narození příští rok uplyne 200 let. U této příležitosti tým vědců zkoumal Mendelovy ostatky, aby mohl "přečíst" jeho genom. "Dnes už umíme provést analýzu DNA třeba z vlasu nebo i z jediné buňky," říká Šárka Pospíšilová, genetička a prorektorka Masarykovy univerzity.
Ačkoliv se Spojené arabské emiráty potýkají se suchem, mohou turisté běžně vidět v Dubaji luxusní bazény, ozdobné fontány nebo jezírka. Země navíc nedávno zaplatila devíti zahraničním týmům, aby zjistily, jak rozpršet tamní mraky. Výzkum jednoho z nich a etické otázky, které vzbuzuje, sleduje nový finský dokument Jak zničit mrak.
Českým vědcům se jako prvním na světě podařilo uskutečnit přímé pozorování se subatomárním rozlišením, a nahlédnout tak dovnitř atomu. Až dosud mohli experti přímo pozorovat jen jednotlivé atomy - a i to bylo považováno za zázrak techniky. Pozorování menších, subatomárních struktur bylo ale mimo rozlišovací schopnosti existujících zobrazovacích metod.
Česká společnost chemická udělila Cenu Rudolfa Lukeše pro rok 2021 Lukáši Trantírkovi z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Obdržel ji za svůj přínos k vývoji technologie vnitrobuněčné nukleární magnetické rezonance. Jde o jedinou metodu, která dnes umožňuje zkoumat biomolekuly přímo uvnitř živých buněk. S cenou se pojí 100 tisíc korun od Nadace Experientia.
Vědci, kteří se v uplynulých týdnech podíleli na zkoumání genů Gregora Johanna Mendela, potvrdili, že vyzvednuté ostatky patří skutečně jemu. Od narození vědce příští rok uplyne 200 let.
Akademie věd České republiky každoročně pořádá fotografickou soutěž Věda fotogenická. Svými snímky do ní přispívají vědci, kteří bádají v některém z pracovišť akademie. Zvláště přírodovědci, fotící pomocí mikroskopu, přinášejí pozoruhodné, až magické snímky. Vybrali jsme ty nejzáhadnější z posledních několika ročníků. Poznáte, co na nich je?
V hodinách chemie by to mohlo hořet, čoudit, bublat a hrát všemi barvami. Místo toho se tento fascinující obor mění ve třídách v nenáviděný a nudný předmět plný složitých vzorečků a nepochopitelné teorie. A také ve strašáka studentů. Existují ale popularizátoři, kteří žákům ukazují její kouzlo a učitelům radí, jak toto kouzlo neuhasit.
"Pralesy rozparcelovali a zpřístupnili především čínští těžaři, dnes do nich může každý, včetně pytláků. Ti loví ohrožené druhy zvířat po tunách. Živí se jimi nejen místní, ale načerno se vyváží i do světa. Střední Afrika je tak asi nejšílenější oblast pro ochranu přírody," říká zoolog Tomáš Jůnek. Na otázky čtenářů Aktuálně.cz odpovídal v on-line chatu.
