Českým vědcům se jako prvním na světě podařilo uskutečnit přímé pozorování se subatomárním rozlišením, a nahlédnout tak dovnitř atomu. Až dosud mohli experti přímo pozorovat jen jednotlivé atomy - a i to bylo považováno za zázrak techniky. Pozorování menších, subatomárních struktur bylo ale mimo rozlišovací schopnosti existujících zobrazovacích metod.
Česká společnost chemická udělila Cenu Rudolfa Lukeše pro rok 2021 Lukáši Trantírkovi z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Obdržel ji za svůj přínos k vývoji technologie vnitrobuněčné nukleární magnetické rezonance. Jde o jedinou metodu, která dnes umožňuje zkoumat biomolekuly přímo uvnitř živých buněk. S cenou se pojí 100 tisíc korun od Nadace Experientia.
Vědci, kteří se v uplynulých týdnech podíleli na zkoumání genů Gregora Johanna Mendela, potvrdili, že vyzvednuté ostatky patří skutečně jemu. Od narození vědce příští rok uplyne 200 let.
Akademie věd České republiky každoročně pořádá fotografickou soutěž Věda fotogenická. Svými snímky do ní přispívají vědci, kteří bádají v některém z pracovišť akademie. Zvláště přírodovědci, fotící pomocí mikroskopu, přinášejí pozoruhodné, až magické snímky. Vybrali jsme ty nejzáhadnější z posledních několika ročníků. Poznáte, co na nich je?
V hodinách chemie by to mohlo hořet, čoudit, bublat a hrát všemi barvami. Místo toho se tento fascinující obor mění ve třídách v nenáviděný a nudný předmět plný složitých vzorečků a nepochopitelné teorie. A také ve strašáka studentů. Existují ale popularizátoři, kteří žákům ukazují její kouzlo a učitelům radí, jak toto kouzlo neuhasit.
"Pralesy rozparcelovali a zpřístupnili především čínští těžaři, dnes do nich může každý, včetně pytláků. Ti loví ohrožené druhy zvířat po tunách. Živí se jimi nejen místní, ale načerno se vyváží i do světa. Střední Afrika je tak asi nejšílenější oblast pro ochranu přírody," říká zoolog Tomáš Jůnek. Na otázky čtenářů Aktuálně.cz odpovídal v on-line chatu.
Mykolog Petr Kohout získal Cenu Neuron za výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami. Svým výzkumem upozornil na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé naší krajiny. Vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. Ve středu odpovídal na dotazy čtenářů Aktuálně.cz.
Další tornáda v Česku nelze vyloučit, ale jejich pravděpodobnost je "velmi, velmi malá". I to zaznělo v on-line chatu meteorologa Michala Žáka se čtenáři Aktuálně.cz. Odborníka na počasí z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a z Českého hydrometeorologického ústavu zná široká veřejnost především jako moderátora předpovědi počasí na České televizi.
Do obnovy lesů se během kůrovcové kalamity a období sucha investovaly miliardy. Jenže ty podle lesníků a ekologů "mizí v žaludcích přemnožené spárkaté zvěře". Než stačí stromky vzrůst, spasou je jeleni či srnky. Lesníci volají po větší možnosti regulovat počet zvěře. Myslivci tvrdí, že není přemnožená, jen jsou její stavy v některých oblastech zvýšené. A že na ni nelze svalit všechny škody.
Fakultní nemocnice Bulovka podala pacientovi s HIV inovativní lék, který mu snížil hladinu viru v těle. U pacienta už dříve propukla nemoc AIDS a léky, které jsou nyní k dispozici, už mu nezabíraly. Informovala o tom mluvčí nemocnice Eva Libigerová. Podle nemocnice jde o prvního pacienta, kterému byl v Evropě tento lék podán mimo klinické studie.
Změny klimatu a globální oteplování vedou i k ubývání kyslíku ve vodě. Čím teplejší voda, tím méně kyslíku dokáže vázat. Tenhle trend je ve střední Evropě nejhorší na světě. "Když chtějí ryby vystoupat vzhůru do okysličené hladinové vrstvy, brání jim v tom silná 'poklička' bezkyslíkaté vrstvy," popisuje hydrobiolog Josef Hejzlar z Biologického centra, jenž se účastnil celosvětového výzkumu vod.
Dokument režiséra Martina Páva Vlci na hranicích, který uvádí festival Jeden svět, vypráví o návratu vlků na Broumovsko. Jde také o oblast s asi největším množstvím ovcí v Česku, o zápletku tedy není nouze. "Benefity přítomnosti vlků ve formě zlepšeného stavu naší přírody vysoce převažují nad škodami," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední odborník na velké šelmy Pavel Hulva.
Vynálezce hydrogelových kontaktních čoček, slavný český vědec Otto Wichterle, se narodil právě před 108 lety, 27. října 1913. Po druhé světové válce založil Ústav makromolekulární chemie a na svém kontě má kolem 150 patentů. Jeho následovníci ve výzkumu a vývoji nových polymerů přidávají další a další. Dodnes tak pražské sídliště Petřiny skrývá vědecké pracoviště, které patří ke světové špičce.
Čeští vědci nabídli nový pohled na řešení otázky, co stojí za zpomalením růstu populace v zemích, kde stoupla životní úroveň. Podle výsledků rozsáhlého výzkumu je pravděpodobně důvodem přechod od rychlé k pomalé životní strategii. Tu podle průzkumu volí lidé, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu. Na studii spolupracovali vědci z Přírodovědecké fakulty UK. Zveřejnil ji časopis Scientific Reports.
Tým českého biologa Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Pojmenoval jej Congolius, tedy žába z Konga. Jeho objev může přispět k větší ochraně zdejší přírody. Africké deštné lesy totiž drancují především čínští těžaři, vzácné druhy živočichů zase často mizí kvůli zájmu o tzv. bushmeat, neboli maso z lesa.
V sobotu oslaví 95. narozeniny sir David Attenborough, britský přírodovědec, televizní producent a od 50. let minulého století také hlas a průvodce několika desítkami až stovkami dokumentů o přírodě a živočiších, kteří ji obývají. Podívejte se na významné momenty z více než 60leté Attenboroughovy kariéry před kamerou a zjistěte více o jeho životě.
Přínosy vos představila první významná studie, která se zaměřila na funkce 33 tisíc známých druhů bodavých vos v ekosystémech a byla zveřejněna v časopise Biological Reviews.
Když američtí vědci v čele s čerstvým nobelistou hledali kolegy do týmu, jenž by vyvinul protilátky proti klíšťové encefalitidě, vybrali si vědce z Biologického centra v Českých Budějovicích. Společně přišli na účinné protilátky, jež by bylo možné podat lidem, kteří si našli infikované klíště.
Vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zkoušejí pomocí nejmodernějších genetických technologií upravit chmel tak, aby obsahoval více látek proti rakovině, zánětům a bakteriím. "Těch prospěšných látek z chmele je ale v pivu velmi málo na to, abychom se pivem léčili," upozorňuje genetik Tomáš Kocábek.
Dobrou zprávu z podzimního průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po padesáti letech se do jezera Laka na Šumavě samovolně vrátili pstruzi. Návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře a že se celý ekosystém zotavuje z těžkého období kyselých dešťů a později i sucha.
