Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Není důležité jen to, jaké informace máme, ale hlavně to, jak je interpretujeme.
V to, že je demokracie nejlepší forma vlády, věří v Evropě 57 procent mladých lidí. Jednadvacet procent respondentů by podle průzkumu bylo za určitých blíže nespecifikovaných podmínek pro autoritářskou vládu.
Na rozdíl od Spojených států zatím není Česko rozdělené na dva nesmiřitelné tábory lidí, které by se shodovaly se svou skupinou ve všech kulturních otázkách. Sociolog Daniel Prokop tvrdí, že se zde spíš vyprofilovala skupina, která není spokojená zejména se svou životní a ekonomickou situací a necítí loajalitu k demokratickému zřízení.
Nemít děti zůstává ve společnosti stále kontroverzním tématem. Největší tlak pociťují ženy kolem třicítky. "Lidé, kteří se rozhodnou pro dobrovolnou bezdětnost, se potýkají s předsudky, že jsou sobečtí, nevyzrálí, nebo je jejich volba marginalizována - buď jim lidé říkají, že se to ještě určitě změní, anebo že budou litovat," vysvětluje socioložka Hana Hašková ze Sociologického ústavu AV ČR.
To, jakou člověk poslouchá hudbu a co nosí za oblečení, není jen věc osobních preferencí. Na gusto mají vliv společenské postavení, vzdělávací instituce nebo třeba influenceři. Čtyři výzkumníci se v nové knize nazvané Pravidla vkusu snaží ukázat, co vše dnes hraje roli v tom, jaké věci považujeme za estetické – a že to zdaleka není jen individuální otázka.
Co znamená být ženou v politice, jak se chovat a do jaké míry projevovat emoce? Česká profesorka politické sociologie Anna Pospěch Durnová z Vídeňské univerzity se rozhodla tyto otázky prozkoumat netradičně. Akademický svět vyměnila za divadlo a napsala hru. Inscenaci Hodina ženy uvádí v režii Jiřího Honzírka brněnské Divadlo Feste.
Česko A a Česko B neexistuje. Názorové proudy v naší společnosti připomínají spíše název filmu Padesát odstínů šedi, píše sociolog Martin Buchtík v nové knize nazvané Různá vyprávění o jedné společnosti. V rozhovoru vysvětluje, proč naše postoje nemají vždy racionální základ, že nám chybí empatie pro ty, které neznáme, nebo proč stále věříme “českému snu” o tom, že kdo se dost snaží, ten uspěje.
V sobotu vyvrcholila 12. řada StarDance. Očekává se, že živý přenos z finále na České televizi sledovalo více než milion diváků. Socioložka Irena Reifová, která se věnuje výzkumu televizních pořadů, v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že soutěž je u lidí oblíbená díky své pozitivní atmosféře. Formát pořadu je ale podle ní zpátečnický.
Může se zdát, že mezi dnešními dvacátníky a jejich rodiči vzniká nepřekonatelná propast. Jedni si připadají paralyzováni množstvím životním drah, na které se mohou vydat, i tlakem uspět. Druzí se domnívají, že si jejich děti neváží svobody a při první krizi se hroutí. Nejen o mezigeneračních konfliktech mluví v podcastu Co z tebe bude?! psychoterapeutka Barbora Pšenicová a sociolog Martin Buchtík.
Co v práci zažívá toaletářka, jak o ní smýšlí bývalý dělník bez domova a jak jedenáctiletý školák? To ukazuje kniha socioložky Kateřiny Nedbálkové, která se snažila zmapovat i současné trendy v práci, třeba nejistotu. "Od plných úvazků a představy, že nás práce uživí a zajistí i solidní bydlení, si přivykáme na částečné úvazky a práce, které neposkytují kariéru, rekvalifikaci ani jistoty," říká.
V půlce března uplynul rok od doby, kdy se 37letá Olga Žmurko vypravila autem z Ukrajiny do bezpečnější části Evropy. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde jí v začátcích pomáhali čeští dobrovolníci. I díky nim sehnala bydlení, práci v oboru i nové přátele. Začala také studovat a učit na Masarykově univerzitě. Do Kyjeva se chce vrátit, jakmile to bude možné.
Socioložka Anna Durnová vydala knihu, ve které školákům zábavně přibližuje principy demokracie a sociálního státu, ale i dezinformací a populismu. Když budou rodiče s dětmi o politice mluvit, budou podle ní mladí lidé více chodit k volbám a veřejně se angažovat. V rozhovoru rozebírá také prezidentskou kampaň a vysvětluje, proč není radno podceňovat videa s vánočkou nebo fotky ve flanelové košili.
Pozornost přirozeně přitahují extrémy. Jak žijí nejbohatší? Jak krizi zvládají nejchudší? Sociologové ale za klíčový ukazatel považují stav střední třídy – to na ní závisí osud společnosti. Jak přitom ukázal výzkum agentury STEM a České spořitelny pro projekt Česko společně, prochází teď právě střední třída silnou zatěžkávací zkouškou. Jaká rizika z toho plynou, přibližuje sociolog Jaromír Mazák.
Jsou to tři měsíce, co se 37leté Olze Žmurko od základu změnil život, stejně jako miliony dalších Ukrajinců uprchla před válkou ze své země. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde díky pomoci místních dobrovolníků získala práci v oboru. Česko ani moravské město přitom vůbec neznala. Nyní se v bezpečí snaží znovu postavit na nohy a pomáhat své zemi alespoň na dálku.
V době, kdy mu bylo kolem 20 let, nafotografoval dokumentarista Karel Cudlín soubor snímků zachycující život Romů ve starých pavlačových domech na pražském Žižkově. Bezmála 30 fotografií je nyní vystaveno na žižkovském Kostnickém náměstí a ještě zbývá pár dní, kdy je možné je vidět.
Jako zatím pokaždé od roku 1990 patří i letos údaje o počtu věřících k mediálně nejsledovanějším výsledkům censu. A tentokrát pod povrchem ukrývají mnohem zajímavější informace, než by se na první pohled mohlo zdát. Byť zatím zůstaly ve veřejné debatě spíše opomenuté.
Sbírku pozoruhodných esejů pohlížejících na současné Česko vydal brněnský sociolog Pavel Pospěch. Název knihy Neznámá společnost upozorňuje na to, že právě vůči nejbližšímu okolí často trpíme provozní slepotou a nevidíme to, co by nás mělo trknout. Když se očima sociologa podíváme na zdánlivě známé Česko, může vykazovat rysy, o kterých obvykle nepřemýšlíme a často o nich nepíšou ani noviny.
Sociolog Pavel Pospěch se v nové knize Neznámá společnost dívá na současné Česko jako na cizokrajnou civilizaci, jejíž kultuře nerozumí. Ptá se, proč mají Češi tak často na zahradě bazén, proč se pořád nechávají děsit strašidlem komunismu i proč volí bohaté oligarchy s pocitem, že jsou jedni z nich. V rozhovoru vysvětluje, že obavy z čipů ve vakcínách jsou jen reakcí na nepředvídatelnost světa.
Vlna epidemie koronaviru v Česku neustupuje. Jsme nepoučitelní? Česko-americký imunolog Zdeněk Hel v DVTV. Očkovací paradox u vysokoškolsky vzdělaných odhalili čeští sociologové. Jaký? Odpoví vedoucí výzkumného týmu Martin Kreidl. O norském remaku legendární české pohádky Tři oříšky pro Popelku promluví Češka žijící v Norsku. A na závěr vzpomínka na cestovatele Miroslava Zikmunda.
Téma bezpečí je důležité pro většinu voličů, rozdělují nás ale zástupné symboly, tvrdí sociolog Jiří Boudal. Pro někoho znamená bezpečí mít u sebe zbraň, pro jiného dlouhý mír, nemá cenu se hádat o symbolech, v lepším případě to k ničemu nepovede, v horším dojde k eskalaci. Jak tedy najít shodu v tématu, které nás rozděluje jen na první pohled? Podívejte se na video.
Epidemie omezila společenský život a seznamování se přesunulo hlavně na internet. Podle socioložky a psycholožky Markéty Šetinové ale lidé stále touží poznat se osobně. "Covid zvýraznil důležitost vztahů. Měli bychom do nich pustit hlavu, přeceňujeme city, důležitější jsou hodnoty. Vedle partnera potřebujeme i přátele, abychom si vztahové potřeby mohli rozložit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pro studenty znamenala výuka na dálku a život v izolaci obrovskou psychickou zátěž, stejně tak pro jejich učitele. Téměř u 40 procent pedagogů se podle výzkumu Univerzity Karlovy projevily úzkosti a deprese. Stejný podíl studentů tvrdí, že se cítili osaměle. Pandemie převrátila malým dětem, teenagerům i mladým lidem život naruby. Na dotazy čtenářů odpovídal sociolog Petr Soukup.
Ve věku 85 let tuto sobotu zemřela socioložka Jiřina Šiklová. U příležitosti jejích posledních narozenin loni v červnu napsal pro Aktuálně.cz ředitel nakladatelství Kalich Michal Plzák text, který znovu přinášíme.
Spolek Pochop.me založilo sedm mladých přátel z různých koutů Česka a odlišných profesí i zájmů, od filmařiny přes novinařinu a mezinárodní vztahy až po informační technologie. Dohromady je dala touha zjistit, do jaké míry je česká společnost rozdělená a zda si opravdu lidé opačných politických názorů mezi sebou nemají co říct.
Země bývalého východního bloku zvládly pandemii covidu-19 podle počtu mrtvých na milion obyvatel nejhůře na světě. V první desítce zemí s nejvíce úmrtími je Česko, Maďarsko nebo Slovensko. Podle sociologa Daniela Prokopa za tím mohou stát sociální aspekty typické pro země východní Evropy. "Myslím si, že jsme hodně podcenili, na kolik je epidemie problém společenský," říká Prokop pro Aktuálně.cz.
