Téma bezpečí je důležité pro většinu voličů, rozdělují nás ale zástupné symboly, tvrdí sociolog Jiří Boudal. Pro někoho znamená bezpečí mít u sebe zbraň, pro jiného dlouhý mír, nemá cenu se hádat o symbolech, v lepším případě to k ničemu nepovede, v horším dojde k eskalaci. Jak tedy najít shodu v tématu, které nás rozděluje jen na první pohled? Podívejte se na video.
Epidemie omezila společenský život a seznamování se přesunulo hlavně na internet. Podle socioložky a psycholožky Markéty Šetinové ale lidé stále touží poznat se osobně. "Covid zvýraznil důležitost vztahů. Měli bychom do nich pustit hlavu, přeceňujeme city, důležitější jsou hodnoty. Vedle partnera potřebujeme i přátele, abychom si vztahové potřeby mohli rozložit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pro studenty znamenala výuka na dálku a život v izolaci obrovskou psychickou zátěž, stejně tak pro jejich učitele. Téměř u 40 procent pedagogů se podle výzkumu Univerzity Karlovy projevily úzkosti a deprese. Stejný podíl studentů tvrdí, že se cítili osaměle. Pandemie převrátila malým dětem, teenagerům i mladým lidem život naruby. Na dotazy čtenářů odpovídal sociolog Petr Soukup.
Ve věku 85 let tuto sobotu zemřela socioložka Jiřina Šiklová. U příležitosti jejích posledních narozenin loni v červnu napsal pro Aktuálně.cz ředitel nakladatelství Kalich Michal Plzák text, který znovu přinášíme.
Spolek Pochop.me založilo sedm mladých přátel z různých koutů Česka a odlišných profesí i zájmů, od filmařiny přes novinařinu a mezinárodní vztahy až po informační technologie. Dohromady je dala touha zjistit, do jaké míry je česká společnost rozdělená a zda si opravdu lidé opačných politických názorů mezi sebou nemají co říct.
Země bývalého východního bloku zvládly pandemii covidu-19 podle počtu mrtvých na milion obyvatel nejhůře na světě. V první desítce zemí s nejvíce úmrtími je Česko, Maďarsko nebo Slovensko. Podle sociologa Daniela Prokopa za tím mohou stát sociální aspekty typické pro země východní Evropy. "Myslím si, že jsme hodně podcenili, na kolik je epidemie problém společenský," říká Prokop pro Aktuálně.cz.
Co nastane po rozvolňování a ovlivní nás rok s koronavirem trvale? Český sociolog a politolog ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a šéfredaktor Sociologického časopisu Ondřej Císař se v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyjadřuje k současnému stavu společnosti. Podle něj vláda koná nepředvídatelné kroky, které ve veřejnosti šíří zmatek. Další zpřísnění opatření už by lidé nerespektovali, varuje.
Kdysi to bývala honosná sídla nižší a střední šlechty, pro která se na Slovensku používá slovo kaštieľ. Postupně se změnily ve sklady, posilovny, mateřské školy, diskotéky, byty... a nakonec zůstaly opuštěné, v rozkladu. Slovenská fotografka Jana Šturdíková se rozhodla tento fenomén zmapovat. Vznikla působivá kniha, která tyto objekty ukazuje a zaznamenává, co v nich bylo naposledy.
Jeho fotografie zachycují bez příkras a ideologického nánosu obyčejný život ve slezských Sudetech od 50. let minulého století. Za totality téměř nevystavoval, komunistům jeho snímky vadily. Hvězdou českého humanistického dokumentu se Gustav Aulehla stal až po revoluci. K uznání jeho díla přispěla i kniha Sudetská kronika, která vyšla rok předtím, než fotograf ve svých devadesáti letech zemřel.
Zatímco při začátku pandemie koronaviru na jaře dodržovalo více než 80 procent Čechů většinu doporučených preventivních opatření, jako je nošení roušky, častější mytí rukou či vyhýbání se místům s větší koncentrací lidí, s příchodem druhé vlny disciplinovanost značně opadla. Podle průzkumu "Život během pandemie" nejvíce lidí polevilo v prevenci na konci prázdnin, zejména pak Češi do 34 let.
Pandemie koronaviru dopadla také na mzdovou nerovnost mezi Češkami a Čechy. Zatímco ještě nedávno vývoj nahrával tomu, že za 30 let dosáhneme poloviční míry nerovnosti oproti současným statistikám, stačilo jen pár měsíců, aby virus dlouhodobý problém u zaměstnavatelů odsunul na vedlejší kolej. Takzvaný "gender pay gap" se navíc podle odborníků ještě prohloubí.
Fotograf Karel Bucháček zachytil na unikátních snímcích, jak komunisté zdemolovali v 80. letech starou část pražské čtvrti Žižkov. Snímky pocházejí z téměř zapomenutého a nebývale rozsáhlého souboru negativů, který zachycuje nejrůznější podoby Prahy a odhadem je v něm přes 70 tisíc snímků.
V on-line prostředí se neumí nebo nemůže pohybovat relativně velká část lidí světa. Příčinou je mnohde špatný přístup k internetu, finanční nedostupnost techniky i nedostatek dovedností. Ovlivňuje to však nejen schopnost lidí prosadit se na trhu práce, ale v konečném důsledku třeba i volební výsledky. Příchod pandemie tak dle studie technologické firmy Cisco podtrhl zrod nové sociální propasti.
Se sociologem Martinem Buchtíkem o fázích koronavirové krize, počínání premiéra, prezidenta i opozice. A také o tom, jak důležité je v krizi udržet důvěru mezi lidmi.
Je to otázka stará jako sama sociologie: podléháme ve vytváření svých sociálních a osobních já více tomu, co nám bylo dáno do vínku narozením, nebo se z těchto společenských daností dokážeme vymanit a svobodně se stát, kým chceme?
S geologem Václavem Cílkem o vědecké pýše, klimatickém potrubí a poučení, které nabízí Budapešť.
Diváci se stydí za tvůrce i účastníky, probíhá tam zostuzování účastníků, přestává to být legrace a zábava. Postupy tvůrců jsou neetické, za děti tam rozhodují rodiče. Výměna manželek by měla být regulována, nastal čas, aby se tomu věnovala mediální rada, říká socioložka Irena Reifová, která se několik let věnovala studiu reality show jako Výměna manželek a Prostřeno.
Kdo si myslí, že za komunistů bylo líp? Kdo rozesílá řetězové e-maily? A kdo se rozčiluje v on-line diskusích? I na tyto otázky odpovídá projekt Atlas Čechů, který vznikl na základě výzkumu agentury Behavio, do nějž se zapojilo skoro 17 tisíc Čechů. Co společnost rozděluje a jak oslovit českého voliče, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz spoluzakladatel agentury, sociolog Vojtěch Prokeš.
Barbie je příliš úzkoprofilová, svět směřuje k tomu, že by tu měla být větší variabilita a diverzita. Mění se mužské i ženské role. Je to zajímavý počin, Mattel prý reaguje i na poptávku rodičů, kteří už nechtějí genderově zatížené hračky. Rozdělení hračkářství na oddělení pro chlapce a dívky je problematické, říká Zdeněk Sloboda, sociolog ze Sociologického ústavu AV ČR.
