Čeká nás demografický skok: počet nemohoucích seniorů se během deseti let zvedne o třetinu. Místo současných 190 tisíc jich v Česku najednou bude žít 256 tisíc. Stát proto hledá cesty, jak se o ně postarat. „Řešením může být pečovatelská dovolená,“ shodují se ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i jeho předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uvažuje se i o „alimentech" na rodiče.
V Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku někteří obyvatelé místní části nesouhlasí s přesunem 12 dětí z dětského domova v Boršově do objektu, který vlastní Jihočeský kraj. Jde o projekt, kdy by děti měly žít v takzvaných rodinných domovech. Část obyvatel Hluboké nad Vltavou se obává, že s příchodem dětí z dětského domova může mimo jiné stoupnout kriminalita v lokalitě.
Němečtí důchodci by měli povinně jeden rok pomáhat v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. V rozhovoru s časopisem Der Spiegel to navrhl přední německý ekonom a předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum Marcel Fratzscher. Starší generace by podle něj měla prokázat více solidarity s mladými.
Lidé s postižením, kteří potřebují stálou péči, ale pobývají doma, narážejí na mezery v pomoci státu. Péči často zastávají jejich blízcí a mnozí kvůli tomu strádají. "Není v silách žádného pečujícího starat se nepřetržitě, bez možnosti odskočit si ani na nákup," popisuje žena, která se stará o nemocného manžela. Vládní koalice připravuje změny, které by lidem v podobné situaci měly ulevit.
Organizace, které poskytují pomoc potřebným po celé republice či ve více regionech, si stěžují na zpoždění dotačního řízení pro letošní rok. Obávají se, že peníze nedostanou v termínu a budou muset poradenství, krizové linky a další péči omezit. Žádají zachování loňských pravidel pro přidělování peněz a vyplacení tří pětin přidělené sumy do konce března.
Nezisková organizace Jahoda se již více než 25 let věnuje sociálním službám pro děti a dospívající. Provozuje nízkoprahové kluby, mateřské školy nebo dětské skupiny. Jak se za čtvrtstoletí jejího fungování změnily potřeby českých dětí? A jak Jahodě pomáhají v jejích aktivitách fondy Evropské unie? Nejen o tom hovořila v podcastu Aktuálně.cz ředitelka organizace Magda Juráňová.
Mladí lidé, kteří vycházejí z dětských domovů či vězení, tu nacházejí pomoc, "aby nepadli rovnou do chřtánu života". Reportáž z libereckého Domu na půl cesty zachycuje způsoby, jak předcházet sociálnímu vyloučení u takové skupiny lidí. Aktuálně.cz přináší čtvrtý díl seriálu časopisu Přítomnost o českém vězeňství a jeho reformě.
Staří lidé obvykle potřebují více tepla než mladí. Nefunguje jim tak dobře termoregulace a méně se hýbou, takže se i méně zahřejí. Upozorňují na to ředitelé domovů pro seniory, kteří odmítají návrh ministerstva průmyslu na omezení vytápění. Resort plánuje snížit teplotu v koupelnách na 20 stupňů. Návrh se ale ještě může změnit, proti je kromě domovů i ministerstvo práce a sociálních věcí.
S manažerem Open Society Fund Robertem Baschem o vlivu George Sorose i o tom, proč úspěšné lidi láká filantropie.
Hostitel si bere dítě pravidelně do péče na domluvenou dobu. Společně tráví čas, večer se pak dítě vrací zpátky domů. Rodiče mohou nabrat síly, děti získají nové vztahy, zkušenosti a dovednosti. Hostitelům homesharing přináší radost a dobrý pocit, příležitost učit se trpělivosti a empatii. "Zjistila jsem, jak jednoduše může člověk pomoci. Stačí jen trocha věnovaného času," říká hostitelka Katka.
Od března zřejmě budou muset lidé vybraných profesí, jako jsou lékaři či vojáci, být očkovaní proti covidu. Nařizuje jim to vyhláška, kterou připravil bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Jeho nástupce Vlastimil Válek ji sice chce přepracovat, pro některé profese ale povinnost patrně zůstane. Nemocnice se obávají, že by tím mohly přijít o část zaměstnanců, kterých už tak mají málo.
Koronavirová epidemie připravila do začátku srpna o život 3418 obyvatel domovů pro seniory, pro postižené a se zvláštním režimem. Tito klienti tvoří zhruba 11 procent obětí covidové nákazy v Česku. Vyplývá to ze souhrnné zprávy o dopadech covidu-19 na sociální služby Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Podíl obětí v sociálních službách v Česku patří k nejnižším ze srovnávaných států.
Debatu o tom, jak může Evropská unie lépe dbát na sociální otázky v době hospodářské krize vyvolané pandemií, měli v pátek na programu prezidenti a premiéři členských zemí evropského bloku. Během sociálního summitu v portugalském Portu rokovali o tématech, jako je podpora zaměstnanosti, minimální mzda či platová rovnost mezi muži a ženami, na něž mají mnohdy rozdílné názory.
Ve znojemském domově seniorů se na počátku pandemie podařilo situaci udržet pod kontrolou. Během podzimní vlny se ale nakazil skoro každý, včetně personálu. "Několikrát jsme už byli na hraně kapacit, museli jsme využívat dobrovolníky. Dokonce se stalo, že z celého oddělení zbyla pouze jediná zdravá kmenová pracovnice," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitelka Radka Sovjáková.
Situace lidí s těžkým handicapem je svízelná. Nejvyšší, čtvrtý stupeň příspěvku od státu vystačí jen na šest hodin denně. Z 19 200 korun často žije i opatrující rodič, který nemá jiný příjem. Kdo žije sám, musí obvolávat nadace a sponzory. Stát nabízí jako řešení život ve velkých sociálních ústavech. Postižení žádají o pátý stupeň podpory, jenž by umožňoval zaplatit asistenta na celý den.
Když pečujete o pacienta s roztroušenou sklerózou, čeká vás život plný fyzického i psychického vypětí a marná snaha stíhat u toho svou práci. Poslat blízkého do zařízení se specializovaným odlehčovacím nebo rehabilitačním pobytem je ale skoro nemožné. Dvacet let totiž v Česku funguje jen jediné - Domov sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové.
V domovech pro seniory je o očkování proti koronaviru velký zájem. Většina těchto zařízení však dosud nemohla s vakcinací začít. Zhruba třetina s ní dokonce začne nejdříve za pět týdnů. Vyplývá to z průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Vakcíny nyní přednostně putují hlavně ke zdravotníkům.
