Po dvou měsících v izolaci se senioři žijící v zařízeních sociální péče opět mohou setkat s rodinami. Mnozí z nich velmi špatně psychicky nesli dlouhou dobu, po kterou se s blízkými nemohli vidět. Ministerstvo práce a sociálních věcí navíc nemůže vyloučit, že se v budoucnu návštěvy opět zakážou. Domovy pro seniory tak nyní hledají alternativní způsoby, jak umožnit alespoň nějaké setkávání.
Týden poté, co ministr zdravotnictví Jan Blatný oznámil jako hlavní prioritu vlády testování klientů a zaměstnanců sociálních ústavů, se zatím nedaří toto testování zahájit. Ústavy totiž nejsou připravené, chybí jim informace, testy a v některých případech i lidé, kteří by testování prováděli. Ministr Blatný v pondělí po jednání vlády oznámil, že problémy řeší a testování začne.
Když se zavřou školy, dětské domovy rázem musí pečovat o své svěřence 24 hodin denně. Na neschopence či ošetřovném mají kvůli koronaviru často až polovinu personálu. Pozitivních je i mnoho testovaných dětí. Jeden pracovník tu má absolvovat on-line hodiny s osmi žáky z různých ročníků a škol najednou. Nedostává se zaměstnanců a ředitelé postrádají pomoc i pokyny, co mají dělat.
Velké propouštění, snižování pracovních úvazků i omezování některých činností čeká řadu neziskových organizací, které se kvůli pandemii koronaviru dostávají do nepříznivé ekonomické situace. Stát přitom zatím neplánuje, že by jim pomohl. V nejbližší době se to může projevit například v poskytování sociální péče nebo záchraně ohrožených zvířat.
Nemocní s covid-19 jsou v 34 pobytových zařízeních sociálních služeb, v Česku jich je 1900. Ve středu začne testování zaměstnanců, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Testování obyvatel těchto zařízení, například domovů pro seniory, ministerstvo nechystá. Mezi nakaženými je lidí nad 65 let necelá čtvrtina. V některých zařízeních dlouhodobě nemocných jsou nakažených i desítky.
S kritikou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové vystoupila ředitelka domova pro seniory U Biřičky v Hradci Králové Daniela Lusková. V otevřeném dopise reagovala na páteční vyjádření ministerstva zdravotnictví směrované sociálním službám, které přišlo po zprávách o nákazách onemocněním COVID-19 v domovech pro seniory. Vojtěch její kritiku odmítl.
Rodiče ztrácí kontakt se světem a jejich život se zúží na péči o dítě, líčí Petra Třešňáková, která vychovává autistickou dceru a zároveň vede rodící se projekt Homesharing. Dobrovolníci v něm po proškolení ulevují rodinám autistů tím, že si na čas berou děti do péče. Homesharing nabízí přirozenou cestu, i hostitelské rodiny pak říkají, že jim to něco dává, jsme v pilotní fázi, říká Třešňáková.
Posláním Základní a praktické školy Svítání v Pardubicích je poskytovat dětem, mládeži i dospělým lidem s mentálním a kombinovaným postižením vzdělávání a další služby, které by vedly k rozvoji jejich osobnosti, k zapojení do běžného života a k začlenění na trh práce. Vydejte se s námi na exkurzi po škole, kde se studenti právě vzdělávali v češtině, hudbě, keramice či výrobě obložených chlebíčků.
Jezdíme do rodin neoznačenými auty, nechcete hned do světa troubit, že máte dítě s handicapem. Rodiny mají právo na anonymitu. Lékaři někdy nevidí v rané péči smysl a neberou nás jako partnery, rodiny neinformují dostatečně, říká Jitka Barlová ze Společnosti pro ranou péči. Dodává, že raná péče pomáhá celé rodině u dětí s různými typy postižení.
Česká společnost stárne. Každý den u nás odchází do důchodu 165 lidí. V roce 2015 žily v Česku dva miliony lidí 65+, v roce 2050 to budou tři miliony, a senioři tak budou tvořit třetinu společnosti. Nejrychlejší nárůst zaznamená skupina 85+. Znamená to, že i čím dál více lidí řeší, jak se postarat o rodiče, když už to sami nezvládají. Odborníci radí, že především by na vše neměl zůstat člověk sám.
Při prvním průzkumu Českého statistického úřadu přímo v domácnostech vyšlo najevo, že více než sto tisíc lidí si kvůli svému zdravotnímu omezení nezvládnou sami připravit jídlo nebo se pohybovat venku. Více než 180 tisíc lidí si ze stejného důvodu nedokážou bez asistence nakoupit. Statistici navíc upozorňují, že 117 tisíc lidí se zdravotním omezením postrádá potřebnou pomoc.
Kraje v pátek dostaly nebo nejpozději v pondělí dostanou slibovanou miliardu korun na dofinancování sociálních služeb. Jak budou peníze mezi jednotlivé sociální služby rozděleny, je plně v kompetenci krajů. Některé už avizovaly, že svolají mimořádná zastupitelstva během prázdnin, jiné rozhodnou o přerozdělení peněz během podzimu. Zástupci krajů a poskytovatelé péče si nicméně stěžují na to, že jim chybí ještě miliarda.
Pokud kraje nedostanou od státu další peníze na dofinancování sociálních služeb, budou muset přistoupit ke krizovým plánům v péči o seniory, postižené a další potřebné. Krizová varianta by mohla zahrnovat propouštění i omezení péče. Miliarda, kterou dodatečně regionům pošlou ministerstva financí a práce, stačit nebude a evropské peníze letošní problémy nevyřeší. Podle náměstkyně ministerstva práce Jany Hanzlíkové (ANO) by schválenou miliardu měly mít kraje na účtech v polovině srpna.
Krajští radní pro sociální věci a náměstci hejtmanů nesouhlasí s dofinancováním sociálních služeb, na kterém se dohodly ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle nich dohodnuté řešení letošní chybějící dvě miliardy korun pokryje jen z části. Žádají šéfku resortu práce a vládu, aby do konce června zajistily celou sumu. Maláčová po jednání s Asociací krajů řekla, že stát a její resort víc než dohodnutou jednu miliardu krajům nepošlou, ministerstvo chce ale usnadnit čerpání peněz z EU a zkrátit lhůty pro jejich získání.
Miliardu korun na platy v sociálních službách pošlou krajům půl na půl ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstvo financí, dohodly se na tom v pátek ministryně Jana Maláčová (ČSSD), Alena Schillerová (za ANO) a předsedkyně Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Regiony dostanou dále peníze z evropských fondů, k dispozici je 1,5 miliardy korun na tři roky. Ministerstvo práce na vybrané sociální služby poskytne dále 447 milionů. Kraje požadovaly na sociální služby dvě miliardy korun.
Elektronická evidence tržeb se rozšíří i na další obory, které pod ni dosud nespadaly, například na řemeslníky nebo lékaře. Někteří menší podnikatelé budou mít možnost evidovat tržby bez připojení k internetu. Současně s tím se některé služby nebo vodné a stočné přesunou do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. V pátek to v novele zákona o evidenci tržeb i přes odpor opozice schválila sněmovna. Za podpory vládní ČSSD a přes nesouhlas ministerstva financí poslanci při závěrečném hlasování vyřadili z povinnosti evidovat tržby sociální služby.
Sněmovna chce po ministerstvech práce a sociálních věcí a financí návrh na doplacení dvou miliard korun na sociální služby. Návrh mají předložit poslancům do pátku příštího týdne. Už v úterý by měla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) poslancům říci, kdy peníze krajům pošle. Vyplývá to z usnesení, která ve čtvrtek schválila dolní komora.
Chybějící dvě miliardy korun na financování sociálních služeb najde vláda, a to během několika dnů. Poslancům, kteří o tématu debatují na mimořádné schůzi, to ve středu řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Neuvedla, z jakých zdrojů mají být peníze vyčleněny. Maláčová o tom jedná s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO).
Do nebe volající je pak dotace 100 milionů pro agrofertní pekárnu Penam, když není na péči o nemocné, nepohyblivé, lidi v rekonvalescenci.
Na samém chvostu šluknovského výběžku leží Horní Poustevna a v ní domov pro lidi se zdravotním postižením. Jeho zřizovatelem je 130 kilometrů vzdálená Praha. Hlavní město má své ústavy ve čtyřech různých krajích. Nová pražská radní pro sociální oblast a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě) považuje za absurdní posílat Pražany do zařízení tak daleko od domova. "Jsou to pozůstatky komunismu. Nikdo s nimi zatím nepracoval," říká Johnová s tím, že se na situaci mimopražských ústavů hodlá zaměřit.
