Neškodný jako čaj a káva? Omyl, v mozku "nasedá" na stejná centra jako opiáty, říkají adiktologové o kratomu. Vytváří se na něm navíc závislost a může poškodit játra. Užívání kratomu se v poslední době rozšířilo hlavně mezi dětmi. A proto se stát rozhodl zakročit a prodej výrazně omezit. Experti ovšem říkají, že rozhodnutí přichází příliš pozdě.
Za ospravedlňování ruských válečných zločinů na Ukrajině potvrdil ve středu odvolací soud učitelce Martině Bednářové sedmiměsíční podmíněný trest. Součástí pravomocného rozsudku je také tříletý zákaz pedagogické a výchovné činnosti i další práce s dětmi a povinnost absolvovat kurz na posílení mediální gramotnosti. Bednářová neúspěšně kandidovala v aktuálních volbách do Sněmovny za hnutí Stačilo!
Školní řády, které plošně zakazují nošení tepláků nebo oblečení, které by mohlo být považované za vyzývavé nebo nevhodné pro školní prostředí, jsou podle Českého helsinského výboru problematické. Takto formulovaný zákaz představuje podle výboru zásah do svobody projevu a osobní identity žáků.
Všechny školy musí od ledna 2026 na dámských toaletách zajistit menstruační potřeby. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) změní vyhlášku o hygienických požadavcích na školy. Na tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Na chlapce čím dál více působí nebezpečné online komunity takzvaných incelů. “K toxickému a nenávistnému obsahu se nový chlapecký účet na YouTube dostane za 90 minut. Na TikToku a Youtube Shorts je to už za pár minut, ukázaly studie. Pokud se účet zajímal o 'manosferický obsah', tak do 4 dnů se na něm zobrazilo video oslavující Hitlera," říká zakladatelka organizace Konsent Johanna Nejedlová.
„Zní to blbě, když to říkám já, ale myslím, že systém je nastavený špatně,“ připouští ministr školství Mikuláš Bek (Nezávislí) v rozhovoru s Terezou Engelovou. Mluví o přetíženém systému přijímaček, kritizovaných maturitách i tom, proč změny ve školství trvají roky. A také o tom, jaké důsledky má nedostatek míst na školách pro budoucnost celé společnosti.
Vybudoval první internetové bankovnictví v Česku, místo kariéry v bance si ale nakonec zvolil pracovní dráhu učitele. Jan Kala, někdejší zakladatel a ředitel eBanky, si před lety splnil svůj dávný sen a pustil se do budování sítě základních škol Heuréka. Povídali jsme si o tom, v čem se jeho základky liší od běžných státních škol, proč se na nich třeba neznámkuje.
Soutěž žákovských projektů, kterou pořádá organizace CEDU, letos vyhráli žáci ze Základní školy Metelkovo náměstí Teplice. Ve škole dělají sbírku menstruačních pomůcek. Boxy s nimi ve škole pravidelně doplňují, aby je mohly žákyně využít v případě potřeby.
Zakázat ve školách mobilní telefony chce 73 procent českých učitelů základních škol, proti je asi pětina. Vyplývá to z průzkumu který mezi učiteli uskutečnil vydavatel učitelských průkazů ITIC. Naopak umělou inteligenci ve výuce či při přípravě využívá 56 procent učitelů středních a základních škol, na Slovensku je to 29 procent. Průzkum se zaměřil i na spokojenost učitelů s vedením škol.
Pět let staré rozhodnutí uzavřít kvůli covidu školy má pořád dohru. Sociální izolace dětí tehdy - společně s vysokou mírou nepředvídatelnosti toho, co se bude dít - přispěla podle předsedkyně organizace SOFA Lenky Felcmanové k výraznému zhoršení duševního zdraví dětí a mladých lidí. Kvůli špatné dostupnosti odborné pomoci má mnoho dětí a mladých lidí problémy i nadále.
V Evropě patříme k zemím, kde panuje největší závislost výsledků vzdělání na sociálním postavení rodiny a na regionu, z něhož žáci pocházejí.
Ostrava je první město v republice, které se rozhodlo, že bude bojovat s menstruační chudobou poskytnutím hygienických potřeb ve školách zdarma. Bohulibá iniciativa ale nesklidila jen pozitivní reakce. Kromě pomoci dívkám s finančními problémy přitom existují minimálně tři další dobré důvody, proč se jedná o správný krok.
"Pokud bude škola dneska tvrdit, že u nich šikanu nemají, tak je to stejně stupidní, jako kdyby tvrdili, že nepotřebujeme penicilin, protože nebudeme nemocní. Je to prostě nesmysl," tvrdí ředitel organizace Aisis Milan Kotík. V Česku se s různou formou šikany setkalo 20 až 40 procent dětí, a to nemusí jít o konečná čísla. V čem se prostředí škol zhoršilo nebo změnilo? A jak šikanu odhalit?
Studentské volby do Evropského parlamentu letos vyhrála koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 15,2 procenta hlasů. Před pěti lety u studentů nejvíce uspěli Piráti, tentokrát byli třetí za Přísahou s Motoristy. Výsledky dvoudenní akce na webu zveřejnila společnost Člověk v tísni, která volby nanečisto pro středoškoláky pořádala. Zúčastnilo se 265 škol.
Děti jedí ve školních jídelnách podle stejných pravidel jako jejich rodiče před čtyřiceti lety. Spotřební koš, který udává denní doporučené množství potravin podle věku žáka, se od té doby nezměnil. Nyní se chystá jeho změna. Ubyde masa nebo brambor, mírně přibydou celozrnné obiloviny, ovoce či zelenina. Co čeká žáky v jídelnách, popisuje pro Aktuálně.cz hlavní tvůrkyně změn Alexandra Košťálová.
Do pondělní stávky se zapojily tři čtvrtiny škol. Buď zavřely, nebo omezily provoz. Přestože informace o protestu do škol pomáhal šířit spolek Učitelská platforma, od odborářské demonstrace se po jejím skončení nakonec distancoval. Předsedkyně spolku Petra Mazancová ale věří, že vláda požadavky stávkujících vyslyší.
Už dnes některé školy učí podle moderních vzdělávacích trendů, po velké reformě výuky má takto učit většina z nich. V podcastu projektu Chytré Česko to vysvětluje Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu, který má změny na starosti. Popisuje, jak se výuka ve školách promění a zda to nedopadne jako s minulou reformou, která se do praxe zavést příliš nepovedla.
Loňský školní rok byl pro deváťáky a jejich rodiče frustrující. Dostat se na střední školu bylo více než jindy obtížné, kvůli silnému populačnímu ročníku. Spousta dětí neprošla prvním kolem přijímaček a natlačila se na druhé kolo tam, kde ho školy vypsaly. Kolik žáků se nakonec nikam nedostalo, ministerstvo zatím neví. Ohlasy však naznačují, že situace byla o poznání méně dramatická, než se zdálo.
"Děti tvrdí, že přes 80 procent z nich tráví v online prostředí a s mobilem více času, než samy chtějí. Mnoho z nich navíc popisuje, že rodiče s nimi o online prostředí nemluví," říká ředitelka Nevypusť duši Barbora Pšenicová. Nejen internet a sociální sítě mají podle ní vliv na to, že mezi žáky a studenty roste počet těch, kteří mají duševní potíže. Co stojí za jejich potížemi a jak je řešit?
Systém přijímacích zkoušek na střední školy se musí změnit, říká nový ministr školství Mikuláš Bek ze STAN. Fronty a papírové přihlášky zmizí, deváťáci se budou hlásit elektronicky. Není ale jisté, že se to povede už od příštího roku, přiznává ministr. O platech učitelů říká, že jsou nastavené špatně. Zároveň chce prodloužit povinnou školní docházku, což by zpomalilo chystanou reformu vzdělávání.
Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce změnit systém přijímacího řízení na střední školy. Reaguje tím na současnou situaci, kdy se ani někteří jedničkáři z devátých tříd nedostali na jimi zvolené střední školy. "Nastavení přijímacího řízení patří do minulého století," řekl Bek. Nesouhlasí s tím, aby si v prvním kole deváťáci dávali jen dvě přihlášky.
Na mladou generaci zapomněl Babiš při covidu, zapomíná se na ni při změně klimatu, nedbá se na ni, když není přijata Istanbulská úmluva, není nově definováno znásilnění, a tak můžeme pokračovat dál a dál.
Kam se obrátit, když v prvním kole nevyšla ani jedna z vybraných středních škol, teď řeší rodiče českých deváťáků. Všude, kde se jim nabízejí druhá kola přijímacích zkoušek, mají přetlak - stovky uchazečů na desítky míst. Pro silný ročník 2008 na maturitních oborech místa zkrátka chybí. "Na vině je i 'středověký' systém přijímaček, který by bylo třeba digitalizovat," říká expert Miroslav Hřebecký.
České školství loni čelilo výzvě, jaká neměla obdoby. Po vypuknutí války do Česka přišly desítky tisíc ukrajinských dětí, které bylo potřeba začlenit do škol. Nadace České spořitelny ve středu večer ocenila několik osobností a projektů, které ukrajinským žákům s integrací pomáhaly. Nadace ceny uděluje každoročně za přínos v oblasti vzdělávání.
Škola nesmí propagovat politické strany, v tom je apolitická. Ale zároveň má žáky co nejdřív učit lásce ke svobodě a odpovědnosti za svobodu. Ať už svobodu země, nebo svobodu svého těla.
Přesně před rokem, 3. března 2022, přišla psycholožka Larysa Kremenčutská do Česka. Byla jednou z 490 tisíců Ukrajinců, kteří sem uprchli před válkou. Útočiště našla nedaleko Českých Budějovic, u jedné ze svých dcer žijících v Česku delší dobu. Manžel zůstal na frontě, rok o něm neslyšela. Neví, zda je naživu. I přes své starosti pomáhá ukrajinským dětem vyrovnat se s válečnými traumaty.
