Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce změnit systém přijímacího řízení na střední školy. Reaguje tím na současnou situaci, kdy se ani někteří jedničkáři z devátých tříd nedostali na jimi zvolené střední školy. "Nastavení přijímacího řízení patří do minulého století," řekl Bek. Nesouhlasí s tím, aby si v prvním kole deváťáci dávali jen dvě přihlášky.
Na mladou generaci zapomněl Babiš při covidu, zapomíná se na ni při změně klimatu, nedbá se na ni, když není přijata Istanbulská úmluva, není nově definováno znásilnění, a tak můžeme pokračovat dál a dál.
Kam se obrátit, když v prvním kole nevyšla ani jedna z vybraných středních škol, teď řeší rodiče českých deváťáků. Všude, kde se jim nabízejí druhá kola přijímacích zkoušek, mají přetlak - stovky uchazečů na desítky míst. Pro silný ročník 2008 na maturitních oborech místa zkrátka chybí. "Na vině je i 'středověký' systém přijímaček, který by bylo třeba digitalizovat," říká expert Miroslav Hřebecký.
České školství loni čelilo výzvě, jaká neměla obdoby. Po vypuknutí války do Česka přišly desítky tisíc ukrajinských dětí, které bylo potřeba začlenit do škol. Nadace České spořitelny ve středu večer ocenila několik osobností a projektů, které ukrajinským žákům s integrací pomáhaly. Nadace ceny uděluje každoročně za přínos v oblasti vzdělávání.
Škola nesmí propagovat politické strany, v tom je apolitická. Ale zároveň má žáky co nejdřív učit lásce ke svobodě a odpovědnosti za svobodu. Ať už svobodu země, nebo svobodu svého těla.
Přesně před rokem, 3. března 2022, přišla psycholožka Larysa Kremenčutská do Česka. Byla jednou z 490 tisíců Ukrajinců, kteří sem uprchli před válkou. Útočiště našla nedaleko Českých Budějovic, u jedné ze svých dcer žijících v Česku delší dobu. Manžel zůstal na frontě, rok o něm neslyšela. Neví, zda je naživu. I přes své starosti pomáhá ukrajinským dětem vyrovnat se s válečnými traumaty.
Skupina veřejných škol různých úrovní v americkém městě Seattle zažalovala technologické giganty provozující sociální sítě TikTok, Instagram, Facebook, YouTube a Snapchat. Platformy podle nich nesou zodpovědnost za krizi mentálního zdraví mezi mladými lidmi.
S tím, jak přibývá kybernetické kriminality, se zároveň potvrzuje, že nejčastějšími oběťmi jsou děti. Čelí nebezpečnému obtěžování i podvodům. Experti se proto snaží nabízet vzdělávání a prevenci, jako je například nový projekt Univerzity Palackého v Olomouci. Výuku kyberbezpečnosti na školách komplikují často nedostatečné znalosti pedagogů, kteří by ji měli učit.
Ve školství schází miliarda a sto milionů korun. To je 2700 celoročních plných úvazků pro asistenty pedagogů. A taky cena, kterou stát zaplatí za pouhé čtyři kilometry dálnice...
Od začátku invaze na Ukrajinu přizpůsobuje Rusko svůj vzdělávací systém válce. Nehledě na deficit státního rozpočtu, který podle návrhu zaslaného ke schválení Státní dumě dosáhne příští rok dvou procent HDP, nešetří Kreml na propagandě. Ve školách vznikají pozice poradců pro vlastenectví, zavádí se vojenský výcvik. Poprvé od rozpadu Sovětského svazu se také vrací hodiny ideologie.
Nina Šakaramiová žila v Teheránu a v neděli by oslavila sedmnácté narozeniny. V září ale zmizela. Rodina našla její tělo o deset dní později v márnici detenčního centra. Dospívající dívka je jen další z obětí nynějších velkých íránských demonstrací proti tamní islámské diktatuře. V reakci na její smrt se protesty nově rozšířily i do budov škol a univerzitních kampusů.
Tři čtvrtiny studentů v Česku čelily na univerzitě sexualizovanému či genderově motivovanému násilí, jedna třetina už na střední škole. Přestože jde o častý problém, stále neexistuje jednotná strategie, pomocí které by mohly vzdělávací instituce nevhodné chování řešit. Účinnou prevencí by mohla být sexuální výchova, tu však téměř polovina škol nevyučuje.
Dívky v afghánské provincii Paktíja mají opět nárok už jen na první stupeň základní školy. Pět dívčích škol zajišťujících sekundární vzdělávání se totiž jen po několik dnech fungování uzavřelo. V ulicích v sobotu proti rozhodnutí demonstrovaly desítky žákyň, uvedla agentura AFP s odvoláním na svědky z místa.
Moskva a Kyjev se navzájem obviňují z útoku na věznici v Olenivce nedaleko Doněcku, kde na konci července zemřelo 53 ukrajinských zajatců. Ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že rozvědka její země má dostatek důkazů, že šlo o ruský úder. A kritizuje OSN a další mezinárodní organizace, že toho pro Ukrajinu nedělají dost.
Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.
Umět pomáhat sobě i druhým je přesně to, co by škola měla učit. Děti by se měly mnohem víc seznamovat s významem a podstatou lidských práv, aby věděly, na co mají nárok a co je ohrožuje.
