








Tisíce kilometrů po Česku i Evropě, bezpočet nocí ve stanu a sprcha jen každé tři dny – tak vypadá život třiasedmdesátiletého Břetislava Snášela z Třince, známého na internetu jako Děda na kolobrndě. Jeho nehasnoucí chuť jezdit pořád dál dokazuje, že životní dobrodružství důchodem nekončí – někdy může naopak teprve začít.



Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném OSN opět stalo Finsko, Česko se drží ve druhé desítce na 18. příčce, zatímco Slovensko se propadlo na 45. příčku. Na opačném konci žebříčku 143 zemí skončil jako nejméně šťastná země Afghánistán a jen o málo lépe se cítí obyvatelé Libanonu, Lesotha a Sierry Leone.



Dva kamarádi Adam a Dominik si na cestách norskou přírodou uvědomili, že jim doma chybí místo, kde by se mohli zašít a oprostit se od digitálního šumu i neustálé potřeby kontrolovat telefon. Proto když se vrátili, našli si pozemek v netknuté moravské přírodě a postavili na něm chatu ve skandinávském stylu. Takzvanou Hyttu dnes využívají k soustředěné práci i pronájmu.



Kamarádi ho varovali, že jakmile se mu narodí dítě, toulání po světě bude passé. S touhle představou se ale fotograf Milan Bureš nechtěl smířit, a tak letos v září s manželkou Emou a tehdy sedmiměsíčním synem Ottem vyrazil do Norska za polární kruh. Cestovali v obytňáku, za 30 dní urazili sedm tisíc kilometrů a vedle dechberoucích přírodních scenerií se zajímali taky o mentalitu místních obyvatel.



Statisíce mladých Čechů a Češek musely během druhé světové války pracovat v zahraničí pro potřeby Hitlerovy říše. Takřka zapomenuté jsou osudy půldruhé tisícovky nuceně nasazených, kteří skončili v Norsku, kde v krutých mrazech budovali železnice, silnice, ale i betonová opevnění a ponorkové doky. Připomíná je pozoruhodný projekt "Noráci" a putovní výstava, která nyní zamířila na Čáslavsko.



Hned v úvodu filmové detektivky Marco, kterou od čtvrtka promítají česká kina, čeká fanoušky svérázného komisaře Carla Mørcka změna. V pátém dílu série podle knižních Případů Oddělení Q dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena došlo ke kompletnímu přeobsazení protagonistů.



Skandinávská detektivní série Oddělení Q, která vzniká podle bestsellerů sedmdesátiletého dánského autora Jussiho Adlera-Olsena, se vrátí do českých kin. Ta začnou 5. srpna promítat pátý díl nazvaný Marco, v němž jednu z hlavních rolí ztvárnil Čech Zdeněk Godla. Představitel Franty ze seriálu Most tentokrát ztělesnil zabijáka Zolu.



Vítejte na konci světa. Dost se tu pije. Často střílí. Lidské zoufalství a samota nabývají bizarních podob. A je to celkem legrace.



Švédsko plánuje vybudovat až dvanáct mostů, které mají sloužit místním sobům k tomu, aby mohli bezpečně přecházet silnice. Globální oteplování totiž zvířata hledající potravu vyhání ze severní části země dál do vnitrozemí, kde jim hrozí srážka s autem či vlakem.



V době, kdy celý svět řeší zdravotní i ekonomická rizika pandemie koronaviru, se štěstí stalo něčím, o čem mnoho lidí ani nemá čas uvažovat. V Dánsku se to ale rozhodli změnit, a aby obyvatele nabili v současnosti tolik potřebným optimismem, otevřeli v zemi vůbec první muzeum věnované tématu štěstí.



Skupina vědců objevila dosud nejstarší dochovaný důkaz o nákaze pravými neštovicemi, který ukazuje, že se tato nemoc šířila v severní Evropou v čase, kdy tam žili Vikingové.



Dánové dlouho považovali za svou nejvyšší horu Ejer Bavnehøj (170 m n. m.). Vznikl zde obří národní monument, pamětní obelisk, rozhledna s dánskou vlajkou. Jenže pak geodeti začali pošilhávat po nedalekém pahorku v nedalekém areálu kravína.



Poprvé od vzniku finské republiky, tedy po více než sto letech, přečíslily ženské zástupkyně své mužské kolegy v tamní vládě. Země má ve svém čele také nejmladší premiérku na světě, Sannu Marinovou. "Je to politička, která odráží svou dobu. A v tom je i jedinečná, protože je svými postoji na finské poměry až výjimečně levicová," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz finský historik Vesa Vares.



Malé porce, fermentovaná jídla, patnáctichodové menu a skandinávsko-asijská kuchyně. Restaurace Levitate pár kroků od rušného Václavského náměstí v Praze funguje necelé dva roky, stihla se však dostat do hledáčku michelinských hodnotitelů i turistů. Šéfkuchař Christian Duy Chu přitom přiznává, že svůj netypický koncept musí neustále obhajovat a vysvětlovat.



Poslední den, kdy se vyráběl model de Luxe - 30. listopadu 1976 -, sjela z linky tato šedá Škoda 100L. Od prvních majitelů ji pak před čtrnácti lety získala Lucie Vavrečková, instruktorka z ostravského polygonu Libros. Lucie se se svou "stovkou" vydává na dobrodružné cesty. Už dvakrát s autem absolvovala dvě expedice po Skandinávii a před nedávnem se se svým veteránem projela na trati.



Sovětský svaz je mrtev, Castrův režim na Kubě je už jen stínem bývalé rudé slávy. Jak tedy kapitalistickou společnost vystrašit, abyste ji varovali před nebezpečím reálného socialismu? Donald Trump to na začátku své kampaně před prezidentskými volbami v roce 2020 zkouší s Venezuelou. A jeho republikáni evidentně věří, že je to velmi silná karta v nadcházejícím boji o Bílý dům.



Do Norska se jezdí především za přírodní romantikou. Jenže tu si jde těžko vychutnat v davech lidí. Pokud si nechcete zkazit dojem, je lepší si místo bedekrů pročíst blogy samotných Norů či zahraničních trekařů. A také se nevydávat někam, kam mohou dojet autobusy. Protože i bezejmenná náhorní plošina obvykle nabízí vše, za čím se do Norska jezdí – hory, planiny, jezera, vodopády i sněhové plotny.



Bouřky potrápily i Francii, kde hasiči museli evakuovat 1600 lidí z kempů. Sever Německa v noci zasáhla bouře Nadine a ochromila vlakovou dopravu.



Měsíc se teploty ve Švédsku pohybovaly kolem třiceti stupňů, zemi sužovaly četné požáry. Koncem minulého týdne vedra kulminovala, o víkendu pak přišly záplavy. Na některých místech Švédové příchod dešťů radostně přivítali. Ze zatopeného nádraží v Uppsale si dokonce udělali improvizované koupaliště. Obrázky z místa se staly hitem sociálních sítí.



Lidé v severských zemích mají míň starostí a míň trpí úzkostí než obyvatelé jiných států, protože se nemusejí stresovat z pádu na sociální dno, říká Meik Wiking, dánský spisovatel a šéf kodaňského think-tanku, který se zabývá studiem lidského štěstí. Američtí novináři se ho prý často ptají, jak mohou být lidé ve Skandinávii podle celosvětových žebříčků tak šťastní, když platí jedny z nejvyšších daní na světě. Podle něj je to právě proto, že za své vysoké daně hodně dostanou - vysoké školství a zdravotnictví zdarma, rovnost mužů a žen nebo města přátelská k chodcům a cyklistům stejně jako k řidičům.



Jako čtrnáctiletou gymnastku ji okouzlilo vystoupení dánského národního týmu. Od té doby toužila odjet do Skandinávie a žít v „čisté, moderní a pozitivní krajině“. Sen se jí splnil o devět let později, kdy se přistěhovala za svým norským přítelem do Osla. Založila si blog, na který od roku 2012 přidává postřehy ze života mezi potomky Vikingů, svoje úspěchy i nezdary. Přestože si původně myslela, že do Prahy se natrvalo nevrátí, od roku 2015 vede se svým teď už manželem Johnem Erikem Salte agenturu pro blogery Elite Bloggers. O veselých i smutných příhodách ze života Terezy v Oslu vyšla v loňském roce také kniha Šlehačková oblaka.



V letech 1953 až 2017 se v norském Tysfjordu podle policie odehrálo celkem 151 sexuálních deliktů. V oblasti přitom žije pouze 2000 obyvatel.



Na start prvního závodu psího spřežení se postavil se svými sibiřskými huskyi v roce 1996. Medaile už ani nepočítá a na dovolenou bez psů nejezdí. Roman Habásko patří k nejlepším musherům v České republice. Společně se svými patnácti huskyi žije v Podbořanech na Lounsku, odkud vyjíždí i na vytrvalostní závody do Skandinávie. "Každý normální člověk si jako rodinné auto pořídí Forda nebo Octavii. Já jsem si koupil velkou dodávku Iveco Daily. Polovina je upravena na obytnou část a druhá polovina je určena psům. Mají tam vytápěné boxy po dvou a kompletní výbavu. Zastavujeme každých šest hodin, aby se proběhli, vyvenčili a napili se," říká v rozhovoru Habásko.



Finsko tento týden oslavilo 100 let nezávislosti země, kterou Finové získali 6. prosince 1917 po staletích nadvlády Švédska a později Ruska. Lidé si výročí připomněli mimo jiné "modrobílou" přestávkou na kávu v úterý ve dvě hodiny odpoledne. Přípitek kávou, ať už společně s kolegy ve firmách, se sousedy v obcích, či s přáteli a příbuznými doma, je pro Finy symbolický. Jsou totiž bezkonkurenčně největšími konzumenty kávy na světě, ročně jí spotřebují 12 kilogramů na obyvatele. Kdo se chce připojit k oslavám výročí nezávislosti Finska, měl by si dopřát šálek kávy, vyvěsit vlajku a rozsvítit modré světlo. Reportáž od naší fotografky ve Finsku.