Měsíc se teploty ve Švédsku pohybovaly kolem třiceti stupňů, zemi sužovaly četné požáry. Koncem minulého týdne vedra kulminovala, o víkendu pak přišly záplavy. Na některých místech Švédové příchod dešťů radostně přivítali. Ze zatopeného nádraží v Uppsale si dokonce udělali improvizované koupaliště. Obrázky z místa se staly hitem sociálních sítí.
Lidé v severských zemích mají míň starostí a míň trpí úzkostí než obyvatelé jiných států, protože se nemusejí stresovat z pádu na sociální dno, říká Meik Wiking, dánský spisovatel a šéf kodaňského think-tanku, který se zabývá studiem lidského štěstí. Američtí novináři se ho prý často ptají, jak mohou být lidé ve Skandinávii podle celosvětových žebříčků tak šťastní, když platí jedny z nejvyšších daní na světě. Podle něj je to právě proto, že za své vysoké daně hodně dostanou - vysoké školství a zdravotnictví zdarma, rovnost mužů a žen nebo města přátelská k chodcům a cyklistům stejně jako k řidičům.
Jako čtrnáctiletou gymnastku ji okouzlilo vystoupení dánského národního týmu. Od té doby toužila odjet do Skandinávie a žít v „čisté, moderní a pozitivní krajině“. Sen se jí splnil o devět let později, kdy se přistěhovala za svým norským přítelem do Osla. Založila si blog, na který od roku 2012 přidává postřehy ze života mezi potomky Vikingů, svoje úspěchy i nezdary. Přestože si původně myslela, že do Prahy se natrvalo nevrátí, od roku 2015 vede se svým teď už manželem Johnem Erikem Salte agenturu pro blogery Elite Bloggers. O veselých i smutných příhodách ze života Terezy v Oslu vyšla v loňském roce také kniha Šlehačková oblaka.
V letech 1953 až 2017 se v norském Tysfjordu podle policie odehrálo celkem 151 sexuálních deliktů. V oblasti přitom žije pouze 2000 obyvatel.
Na start prvního závodu psího spřežení se postavil se svými sibiřskými huskyi v roce 1996. Medaile už ani nepočítá a na dovolenou bez psů nejezdí. Roman Habásko patří k nejlepším musherům v České republice. Společně se svými patnácti huskyi žije v Podbořanech na Lounsku, odkud vyjíždí i na vytrvalostní závody do Skandinávie. "Každý normální člověk si jako rodinné auto pořídí Forda nebo Octavii. Já jsem si koupil velkou dodávku Iveco Daily. Polovina je upravena na obytnou část a druhá polovina je určena psům. Mají tam vytápěné boxy po dvou a kompletní výbavu. Zastavujeme každých šest hodin, aby se proběhli, vyvenčili a napili se," říká v rozhovoru Habásko.
Finsko tento týden oslavilo 100 let nezávislosti země, kterou Finové získali 6. prosince 1917 po staletích nadvlády Švédska a později Ruska. Lidé si výročí připomněli mimo jiné "modrobílou" přestávkou na kávu v úterý ve dvě hodiny odpoledne. Přípitek kávou, ať už společně s kolegy ve firmách, se sousedy v obcích, či s přáteli a příbuznými doma, je pro Finy symbolický. Jsou totiž bezkonkurenčně největšími konzumenty kávy na světě, ročně jí spotřebují 12 kilogramů na obyvatele. Kdo se chce připojit k oslavám výročí nezávislosti Finska, měl by si dopřát šálek kávy, vyvěsit vlajku a rozsvítit modré světlo. Reportáž od naší fotografky ve Finsku.
Švédský režisér Ingmar Bergman by příští rok oslavil sto let. Při této příležitosti se po celém světě chystají akce připomínající toto výročí. Akce v Česku a na Slovensku s názvem Bergman 100 budou patřit k největším, retrospektivní přehlídku společně zorganizuje pět institucí. Zahrada švédského velvyslanectví například v létě promítne tři bergmanovské snímky, Divadlo Kolowrat připomene autorovy divadelní kousky. Vzpomínat na Bergmana se bude i na Letní filmové škole.
Už poosmé pořádá Severský filmový klub přehlídku kinematografie severských a pobaltských států Severský filmový podzim. Projekt divákům nabídne 24 snímků z Dánska, Švédska, Norska, Finska, Estonska, Litvy a Islandu. Přehlídka začíná 9. 11. v Praze a pokračuje v dalších čtrnácti českých a moravských městech. Filmy jsou opatřené barvenými titulky, vstřícnými pro neslyšící diváky.
Šestačtyřicetiletý dánský vynálezce Peter Madsen, který je ve Skandinávii známou celebritou, se přiznal, že rozřezal tělo novinářky Kim Wallové na své miniponorce. Mezitím se objevovaly nové důkazy, které hovořily proti Madsenovi. Ten však stále trvá na tom, že novinářku nezavraždil.
Vlna migrantů, kteří hledají v Německu práci a lepší život, není pro Spolkovou republiku žádnou novinkou. Už v 60. letech minulého století přišly do Německa stovky tisíc Turků. Úřady jim však nepomohly s výukou jazyka ani jim nenabídly kurzy, které by tuto menšinu začlenily do společnosti. Teď Německo svůj přístup mění. V posledních pěti letech dorazilo do země více než půl druhého milionu běženců. Ti musí navštěvovat jazykové kurzy a pracovní povolení dostávají rychleji než dříve. Od začátku roku 2015 si tak 80 tisíc uprchlíků našlo práci.
Kdo by čekal, že sobi se budou silnicím na severu Evropy v oblasti Laponska plaše vyhýbat, případně přes ně bázlivě spurtovat jako české srnky, byl by na omylu. Jejich výkony jsou neuvěřitelné, klidné nervy severských řidičů ovšem také. Sobi jsou schopni dlouhé minuty klidně postávat před autem, nedělá jim problém jít vykonat potřebu doprostřed silnice, či si středem vozovky nerušeně hopkat. Rádi se procházejí i po parkovištích u supermarketů či hotelů. Vše berou jako součást své pastviny. Jen pro zajímavost, v Laponsku žijí desítky tisíc těchto zvířat, na jejich přítomnost poukazují tisíce dopravních značek "pozor sob" či dokonce "pozor stáda sobů".
Částí hranice mezi Finskem a Norskem se již roky táhne horskými a bažinatými pustinami plot. Každoročně ho obnovuje a spravuje padesátka zaměstnanců. Ještě zajímavější je, že zde slouží proti živelné migraci. Nutno však dodat, že proti migraci sobů, kterých tu na úplném severu Evropy, v oblasti Laponska, žijí tisíce.
Přes malou bulharskou vesnici Goljam Devrent přecházejí z Turecka dál do Evropy tisíce běženců. Místní pošťák se tak rozhodl kandidovat ve volbách na starostu s plánem, jak vymírající a rozpadající se obec zachránit: nabídnout přesídlení syrským rodinám s dětmi. Snímek režiséra Tonislava Hristova Dobrý pošťák uvede festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který začíná 6. března.
Pro extrémního bikera z Jablonce nad Nisou Jana Kopku (53) jsou největší výzvou hranice vlastních možností. Je úspěšným účastníkem bikemaratonů v padesátistupňové výhni australské buše i v arktické zimě Aljašky. Kromě toho pořádá cyklistické výpravy do zasněžené pustiny Laponska. Účastníkům slibuje vymytí hlavy a oproštění se od starostí. Vymoženosti a komfort civilizace jsou prý pro člověka spíše na obtíž. "Putování Laponskem je nesmírně očisťující. Žádná odpovědnost, žádné maily, žádné telefonáty, žádné problémy, žádná práce, jen to základní primitivní žití – jídlo, spánek, pohyb. Přesně tak, jak žili naši předci," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Kopka.
Zatímco africká safari často bývá pro smetánku, která většinou chce vynaložit co nejméně úsilí a bydlet co nejkomfortněji, u snow-safari Jana Kopky je to přesně naopak. Za dřinu v sedle kola po zasněžených pláních je odměnou prosté jídlo v jednoduchých srubech. Tou největší odměnou je ovšem vypláchnutí hlavy od civilizačních nánosů, stresu a řešení nesmyslů. "Člověk si začne vážit střechy nad hlavou, teple nebo polévky, i když doma to vnímá jako samozřejmost, říká extrémní biker a průvodce Jan Kopka.
Vlna mrazu a sněhové bouře zasáhly nejen sever a východ Evropy, ale také obě pobřeží Spojených států. Nejvíce obětí hlásí Polsko, kde teploty klesly na více než 20 stupňů po nulou. Nejčastější příčinou je umrznutí lidí bez domova nebo dopravní nehody způsobené špatnou viditelností a námrazou. Na východě USA zemřeli během víkendu čtyři lidé. Nejvíce problémů má ale Severní Karolína, kde poprvé po 20 letech teploty klesly pod bod mrazu.
V Německu jsou silné mrazy. Noc byla podle mluvčího meteorologické služby nejchladnější od začátku zimy. Na nejvyšší hoře země Zugspitze klesla v noci teplota až na minus 25 stupňů Celsia. Německá města na pobřeží Baltského moře v minulých dnech také postihly záplavy. V Polsku se pak kvůli větrem polámaným či vyvráceným stromům ocitlo přes 20 000 domácností bez proudu. Ve Skandinávii zase uhodily extrémní mrazy.
Švýcaři budou v neděli v referendu hlasovat o zkrácení životnosti svých pěti jaderných elektráren. Pokud by iniciativu schválili, přestaly by první tři elektrárny fungovat již příští rok a poslední by se od sítě odpojila v roce 2029. Podle průzkumů mají zastánci i odpůrci zhruba stejnou podporu. Na jaderné elektrárny připadá více než třetina švýcarské výroby elektřiny.
V rozmezí pouhých dvou týdnů rozhodli Švédové v roce 1994 většinou pouhých 52,3 procenta, že vstoupí do Unie, zatímco 52,2 procenta Norů naopak hlasovalo pro to, že zůstanou mimo evropský blok. Obě referenda patřila v historii Evropy k těm, jež měla vůbec nejtěsnější výsledek. Dělicí linie tehdy na základě mnohdy chvilkových rozhodnutí rozdělila rodiny, generace i politické strany. Z referend si mohou podle agentury Reuters vzít ponaučení i Britové, kteří se těsně před hlasováním snaží získat nerozhodnuté občany a přetáhnout k sobě hlasy i z protější strany. Základem je podle ní správně zvolená strategie, která neusiluje o zastrašení řadových občanů a vyhýbá se politickému establishmentu.
Z Bruselu zaznívají pesimistická slova. Předseda Evropské rady Donald Tusk a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země Unii v tuto chvíli předsedá, trvají na tom, že má osmadvacítka maximálně dva měsíce na to, aby zachránila Schengen. Rakousko chce zavést strop pro počet přijatých uprchlíků, pro letošní rok to má být 37 500. O stropu pro počet přijatých uprchlíků mluví už delší dobu také Německo. Kancléřka Angela Merkelová se ale brání stanovení konkrétního čísla. Země zároveň prodlouží kontroly svých hranic.
