Volby před týdnem vyhrálo hnutí ANO. V hlavním městě dominovala koalice Spolu. Ale ne všude. V rámci Prahy existují i "kapsy", které počtem hlasů pro Babišovu stranu výrazně převyšují sousední čtvrti. Mnohdy jde o sídliště, kam se reportéři Aktuálně.cz vydali zjišťovat, jak se na volby dívají místní.
Osada Baba nebyla jen ukázkou bílých kvádrů a střízlivého designu, ale také místem, kde se v ryze mužském světě funkcionalismu dokázaly prosadit ženy. Poznejte Hanu Kučerovou-Záveskou, jedinou ženu, která na Babě navrhla stavby, a Emilii Paličkovou, jejíž moderní krajka se stala výtvarným manifestem. Právě jejich příběhy přiblížily historičky umění v rámci Dne architektury.
Jak žijí lidé v Praze a co je na současné situaci nejvíce trápí, ukáže nová kniha z nakladatelství Institutu plánování a rozvoje hlavního města, která vyjde v prosinci. Atraktivní publikace nazvaná Domy, byty, lidi se na krizi bydlení dívá skrz příběhy několika lidí, ukazuje jejich domovy a popisuje cestu k zakotvení ve městě. Autory jsou kurátor CAMPu Eugen Liška a fotograf Vojtěch Veškrna.
Výhoda panelového bytu je v tom, že jde přeprogramovat a změnit ve volný prostor, říkají architekti ze studia RDTH, kteří na přání majitelky proměnili škatulkové dispozice o 74 metrech čtverečních v čisté a moderní bydlení. Jejich úkolem bylo navrhnout rekonstrukci tak, aby nábytek měl jasnou funkci a v bytě nebylo nic navíc.
René Dlesk je architekt a na jeho bydlení se to pozná. Když se s ženou rozhodli k proměně svého panelového bytu v Praze 5, uvažoval nad ní jinak, než je při přestavbách sídlištních bytů běžné. Z interiéru sice odstranil všechny nadbytečné příčky, respektoval ale původní materiály a nechtěl, aby zedníci vyhladili nerovnosti, které po úpravách zbyly.
Zhruba před patnácti lety si bytoví designéři a výrobci nábytku povšimli, že se pomalu začíná měnit vkus Čechů a Češek a z ukřičené, esteticky rozhárané dvacetiletky po pádu komunismu vstupujeme do éry umírněnější, klidnější, méně výstřední. Meruňkový mor, nemocniční či brčálová zeleň a mnohdy divoké kombinace sytých barev začaly postupně ustupovat jemnějším odstínům a více "vyladěným" vzorům.
"Líčení je levnější než plastická operace." Má u barevných paneláků zasáhnout regulace?
Na zastávce městské hromadné dopravy před obchodním centrem Květ v Ústí nad Labem postávají ve středu odpoledne desítky převážně Romů. Když dorazí autobus s číslem 57, shluknou se u předních dveří. Pod dozorem strážnice městské policie si poté postupně označují či kupují jízdenku.
V 70. letech se z Prahy stalo největší staveniště v Československu. Komunisté spěchali s výstavbou několika zásadních staveb, kromě metra i desetitisíců bytů. Jejich vize se ale často lišily od doporučení odborníků. Od toho tady byl Blahomír Borovička. Muž, který jako hlavní architekt Prahy během normalizace hledal kompromisy mezi politiky a urbanisty. Jeho paměti nyní publikuje Akademie věd.
Na sociálních sítích se šíří záběry, které ukazují kyjevské sídliště ve chvíli, když ho zasáhnou trosky sestřeleného íránského dronu Šáhed. Video nejdříve zachycuje dunivý zvuk blížícího se bezpilotního letounu. Po jeho výbuchu se pak celý bytový komplex rozsvítí a na domy začnou "pršet" hořící části dronu. Záběry autenticky připomínají rozsah dronových útoků, při nichž často dochází i k obětem.
Česká gastronomická scéna zatím zažívala rozkvět spíš v centrech měst. Bratři Karel a Tomáš Selingerovi se však před rokem rozhodli pozdvihnout úroveň pohostinství i na sídlišti, kam se v době bytové krize stěhuje čím dál víc mladých lidí. Mezi paneláky v brněnské Bystrci si otevřeli bistro Bratrs, ve kterém servírují udržitelný fast food s důrazem na sezonní suroviny a dobroty ryze domácí výroby.
Na proměně mezonetového bytu v krčském panelovém domě pracovala architektka Mária Maninová mnoho let. Majitel ji s rekonstrukcí oslovil už v roce 2011 a nechtěl na ni spěchat. Panelák z roku 1964 je v mnoha směrech ojedinělý, má čtrnáct pater, byty v něm se rozprostírají na dvou podlažích. Tandem investora a architektky ponechal v interiéru kvalitní konstrukce a vybavil ho v moderním retro stylu.
V pondělí ráno 8. června 1998 se v jižních Čechách při návratu na domovské letiště střetly dva vojenské letouny MiG-21 a zřítily se do obytné části města, kde trosky způsobily velké škody. Jedenáct lidí bylo zraněno. Naštěstí nikdo nepřišel o život, piloti se katapultovali.
Psycholog a spisovatel dlouho bydleli v pronájmu na sídlišti v pražských Ďáblicích. Lokalitu si oblíbili, a když začali uvažovat o vlastním bydlení, rozhodli se hledat ve stejné čtvrti. Měli štěstí, podařilo se jim koupit byt v sousedním domě. Velikostí byl akorát, potřeboval ale rekonstrukci. Pár proto oslovil studio Papundekl, které pro něj navrhlo bydlení odrážející mileniálský styl života.
Panelový dům v pražské Hostivaři je díky rekonstrukci lepším místem pro život. Architekti opravili šedesát let starou fasádu a rozšířili lodžie s výhledem do parku. Společenství vlastníků za úpravy zaplatilo pět milionů korun.
Vidět světové metropole z ptačí perspektivy se turistům tak často nepoštěstí. Teprve při pohledu shora přitom kolikrát vyniknou důmyslné plány, s jakými architekti města budovali. Některým dominují futuristické mrakodrapy, jiným historické poklady. Podívejte se na letecké snímky Paříže, New Yorku, Ria de Janeira či Tokia.
Ruské úřady hledají nové způsoby k doručování mobilizačních výzev. Tamní policisté nyní podle svědectví na sociálních sítích odchytávají mladé muže přímo na ulicích - u vchodů do metra, v hostelech či před obytnými domy. Podle nezávislého serveru Mediazona probíhá verbování do války i v centrech pro bezdomovce nebo ubytovnách s migranty a dělníky.
O pouliční válce, kterou odstartuje vražda mladíka arabského původu, natočil francouzský režisér Romain Gavras snímek nazvaný Athena. Vidět ho lze na Netflixu.
Na délku měří 340 metrů, je v něm 612 bytů a v nich bydlí asi 1500 lidí. To je nejdelší panelový dům, postavený v jedné linii, bez zlomů nebo zakřivení, v Česku, který se nachází na pražském sídlišti Bohnice. Obyvatelé kuriózní dominanty se dokonce jako SVJ musí scházet ve velkém sále kulturního domu. Jinam se totiž nevejdou.
I na sídlišti se dá bydlet atraktivně. Z ostravského 3+1 mladá dvojice vykouzlila velkorysý byt, kde teď žije i pracuje. Prostor je rozdělený na dvě části. V jedné je wellness a do druhé se vešla ložnice s pracovnou, kuchyní a zimní zahradou. Vybavení bytu je minimální. Většina úložných prostor se skrývá v dřevěné podestě.
Na pražských sídlištích žije zhruba půl milionu lidí. Často mohou působit jednotvárně, podle odborníků je ale každé svým způsobem jedinečné, ať už (ne)kvalitou stavby, nebo architektonickou hodnotou. Některé z nich, zejména Ďáblice, Solidarita nebo Invalidovna, patří k evropské sídlištní špičce. "Jsou naším rodinným stříbrem," říká památkářka Hana Řepková.
Mladá rodina se rozhodla kompletně zrekonstruovat panelový byt v Praze. Rodiče předškolního syna, kteří se živí jako akademičtí malíři, požádali o pomoc architekty, aby společně vymysleli, co svedou s jejich omezeným rozpočtem. Byt na pražském sídlišti po přestavbě vypadá atypicky díky oškrábané omítce i nahrubo osekanému vstupu do pokoje.
Devět let čekali Ostravané na znovuotevření Domu kultury Poklad na sídlišti v Porubě. Stavba v duchu socialistického realismu, která vznikla v 60. letech minulého století, dlouho chátrala a rekonstrukci bránily i spory města s dodavateli. Dnes Poklad znovu září a má modernější vzhled. Architekti obnovili kino, přibyla restaurace nebo baletní škola. Přestavba stála 400 milionů korun.
Ostrava představila plán, jak sídlištím a jejich okolí vrátit smysl a zatraktivnit je pro mladé lidi a rodiny s dětmi. Každý druhý Ostravan totiž žije nebo někdy žil v panelovém domě. Sídliště zabírají dvě třetiny bytového fondu a mají největší procento zeleně. Od privatizace se zelené plochy vyvíjely chaoticky a vznikala na nich hlavně parkoviště.
Jihočínské město Kchun-ming se stalo dějištěm nevídané exploze. Inženýři tu na konci srpna odpálili 15 nedostavěných věžáků, které developer nedokázal dokončit ani 10 let od zahájení výstavby. Evakuovat se muselo víc než pět tisíc lidí, pyrotechnici zároveň použili na 4,5 tuny výbušnin. "Hotovo" bylo za 45 vteřin, k zemi se kompletně nesesunula jen jedna budova. Tu stavaři zničí mechanicky.
"Na sídlištích je spousta zeleně, která se musí udržovat, ale aktivně se téměř nedá využít. Všechna řešení veřejného prostoru však musí město řešit s obyvateli, bez dialogu se o takových věcech rozhodovat nedá," říká urbánní antropolog Martin Veselý. "Určitě má smysl podporovat občanské iniciativy, které chtějí veřejný prostor měnit. Musíme se ale vždy ptát i těch obyvatel, kteří mlčí," dodává.
