Na pražských sídlištích žije zhruba půl milionu lidí. Často mohou působit jednotvárně, podle odborníků je ale každé svým způsobem jedinečné, ať už (ne)kvalitou stavby, nebo architektonickou hodnotou. Některé z nich, zejména Ďáblice, Solidarita nebo Invalidovna, patří k evropské sídlištní špičce. "Jsou naším rodinným stříbrem," říká památkářka Hana Řepková.
Mladá rodina se rozhodla kompletně zrekonstruovat panelový byt v Praze. Rodiče předškolního syna, kteří se živí jako akademičtí malíři, požádali o pomoc architekty, aby společně vymysleli, co svedou s jejich omezeným rozpočtem. Byt na pražském sídlišti po přestavbě vypadá atypicky díky oškrábané omítce i nahrubo osekanému vstupu do pokoje.
Devět let čekali Ostravané na znovuotevření Domu kultury Poklad na sídlišti v Porubě. Stavba v duchu socialistického realismu, která vznikla v 60. letech minulého století, dlouho chátrala a rekonstrukci bránily i spory města s dodavateli. Dnes Poklad znovu září a má modernější vzhled. Architekti obnovili kino, přibyla restaurace nebo baletní škola. Přestavba stála 400 milionů korun.
Ostrava představila plán, jak sídlištím a jejich okolí vrátit smysl a zatraktivnit je pro mladé lidi a rodiny s dětmi. Každý druhý Ostravan totiž žije nebo někdy žil v panelovém domě. Sídliště zabírají dvě třetiny bytového fondu a mají největší procento zeleně. Od privatizace se zelené plochy vyvíjely chaoticky a vznikala na nich hlavně parkoviště.
Jihočínské město Kchun-ming se stalo dějištěm nevídané exploze. Inženýři tu na konci srpna odpálili 15 nedostavěných věžáků, které developer nedokázal dokončit ani 10 let od zahájení výstavby. Evakuovat se muselo víc než pět tisíc lidí, pyrotechnici zároveň použili na 4,5 tuny výbušnin. "Hotovo" bylo za 45 vteřin, k zemi se kompletně nesesunula jen jedna budova. Tu stavaři zničí mechanicky.
"Na sídlištích je spousta zeleně, která se musí udržovat, ale aktivně se téměř nedá využít. Všechna řešení veřejného prostoru však musí město řešit s obyvateli, bez dialogu se o takových věcech rozhodovat nedá," říká urbánní antropolog Martin Veselý. "Určitě má smysl podporovat občanské iniciativy, které chtějí veřejný prostor měnit. Musíme se ale vždy ptát i těch obyvatel, kteří mlčí," dodává.
Mladá rodina si pořídila byt na jednom z nejstarších sídlišť v Bratislavě. Původní 3+1 v šestipatrovém domě z 50. let bylo kvůli příčkám poměrně tmavé, a proto se majitelé rozhodli pro jeho celkovou rekonstrukci. Architekti celý prostor otevřeli, zrušili některé místnosti a hranice mezi jednotlivými částmi určili jen pomocí nábytku. Silný prvek vytváří kruhový průhled do jídelny a žluté kuchyně.
Když Petr Globočník na litvínovském sídlišti Janov v 90. letech vyrůstal, jednalo se o socialistickou klasiku. Postupně se z něj stala vyloučená lokalita, jedna z nejhorších adres. "Když jsem se v roce 2019 vrátil, můj panelák byl úplně prázdný, celá ulice vypadala jako v Pripjati," líčí. Koupil tu ruinu kdysi výstavní vily Libuše a se spolkem MY Litvínov ji předělává v sousedský dům se zahradou.
Mladá rodina zdědila byt v panelovém domě ze 70. let, který před zásahem architektů v roce 2020 neprošel žádnou úpravou. Prostor měl dispozice, jádro i nábytek z dob socialismu. "Původní bytové jádro bylo natolik autentické, že se po domluvě s Moravskou galerií v Brně stalo součástí její stálé expozice," říkají architekti ze studia RDTH, kteří navrhli přestavbu bytu o 68 metrech čtverečních.
Jeho fotografie zachycují bez příkras a ideologického nánosu obyčejný život ve slezských Sudetech od 50. let minulého století. Za totality téměř nevystavoval, komunistům jeho snímky vadily. Hvězdou českého humanistického dokumentu se Gustav Aulehla stal až po revoluci. K uznání jeho díla přispěla i kniha Sudetská kronika, která vyšla rok předtím, než fotograf ve svých devadesáti letech zemřel.
Byla to doba, kdy se bláto, prach a šedivá bezútěšnost nedokončených sídlišť mísily s radostí lidí, kteří konečně získali nové byty. Na pražském sídlišti Jižní Město ji výjimečným způsobem zaznamenal fotograf Jaromír Čejka. Jeho snímky z přelomu 70. a 80. let uplynulého století jsou fascinujícím dokumentem doby.
Chtěl jsem, aby se uvnitř každý cítil bezpečně jako v mateřském lůně či náruči Boží, říká Marek Štěpán, autor nového kostela na brněnském sídlišti Lesná. Sakrální stavba, kterou architekt poprvé navrhl už v 90. letech, respektuje okolní panelové domy a otevírá dveře do jiného světa. Jakmile jimi člověk projde, ocitne se v prostoru, kde nositelem myšlenek není člověk, ale světlo. Podívejte se.
Ekoložka Jana Drápalová měla malé děti a vadilo jí, že u nich na sídlišti v Novém Lískovci nejsou parky ani hřiště. Vstoupila do politiky a po volbách v roce 2002 se tu stala starostkou. Ze starých paneláků udělala moderní bydlení, ze zanedbaného okolí přírodní park s jezírkem. Ekotématy boduje, voliči jí dali důvěru již popáté. Letos získala Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin.
První dům z panelů vznikl v Československu před 65 lety. Stojí v ulici U Prefy poblíž sídliště v pražských Ďáblicích a od pozdějších typizovaných staveb se liší tím, že má jen tři patra. Dům, který navrhl architekt Miloslav Wimmer, má navíc sedlovou střechu a byty o výměře téměř 100 metrů čtverečních. Podívejte se, jak se z prvních experimentů vyvinula sídliště pro čtvrtinu populace.
Klasická paneláková dispozice rozdělená do několika malých pokojů. Kromě obvyklých neduhů, jako jsou nesmyslně úzké chodbičky a spousta dveří, měl byt na pražském sídlišti Solidarita ještě jedno specifikum. "Uspořádání pokojů vzhledem ke světovým stranám i k vnitřní dispozici bylo nelogické. Na západní, světlejší straně byla například ložnice a vedle ní kuchyň," říká architektka Magda Palečková.
V 80. letech byly líhní kýče a levné nádhery, dnes se o bytech přezdívaných Husákovo 3+1 mluví jako o jednom z nejlepších výdobytků socialismu. Kvůli vysoké ceně nemovitostí jsou byty v paneláku často atraktivní volbou pro lidi v produktivním věku. "Domy jsou zateplené a interiér se dá upravit dle představ," říká paní Pavla, která v paneláku vyrostla a dnes v něm zase bydlí.
Mladý pár si na sídlišti v Krči koupil starý panelový byt o velikosti 3+1 s lodžií, který spolu s architekty Davidem Neuhäuslem a Matějem Hunalem proměnili v prostorný a minimalistický interiér. "Zrušili jsme úzké chodby a propojili místnosti velkorysou halou, která nabízí lepší orientaci v prostoru," uvádí architekti. Podívejte se i na čtyři proměny Husákova 3+1.
Dekorace, obývací stěna a broušené sklo ve vitríně. Socialistická domácnost byla líhní levné nádhery, která neměla nic společného s avantgardní myšlenkou humanistického funkcionalismu. "Vznikl z toho maloměstský pseudostyl plný kýče," říká Lada Hubatová-Vacková z pražské UMPRUM, která spolu se studenty zmapovala bytovou kulturu v Husákově 3+1. Připomeňte si, jak vypadala obyčejná domácnost.
Zásahy hasičů často komplikují nesprávně zaparkované automobily, které brání hasičským vozům projet. Jak to v praxi vypadá, předvedli hasiči na pražském sídlišti v Řepích. Někdy pak musejí překážející automobil ručně posunout. Středočeští a pražští hasiči chtějí projektem "3 metry k životu" upozornit na špatnou průjezdnost ulic na sídlištích.
Sídliště už nejsou tím, čím bývala. Panelové domy mají zasklené balkony, zateplené fasády a na místech dřívějšího staveniště vyrostla tráva. První generace, která na sídliště přišla v 60. a později v 80. letech, na tuhle změnu čekala minimálně čtyři dekády. Dnes ze sídlišť pomalu odchází a s nimi i vzpomínky na pevné sousedské vztahy. Bydlení v panelácích je lákadlem pro lidi z postsovětských zemí, Ukrajince a Rusy. Sousedi se odcizují a starší generace už jen nostalgicky vzpomíná na to, jaké to bylo dřív.
