Existuje rostlina, která dokáže čistit vzduch, pohlcovat nepříjemné pachy i špatnou energii – a přitom je nenáročná a bezpečná pro děti i domácí mazlíčky. Možná jste ji viděli tisíckrát, ale nevěnovali ji dostatečnou pozornost, přitom její síla je skutečně pozoruhodná.
V chladnějších měsících bývá vzduch v našich ložnicích moc vlhký nebo naopak suchý a těžký. I proto náš spánek často za moc nestojí. Existuje ale jednoduchý způsob, jak zlepšit naše domácí prostředí a zabránit únavě, podráždění i onemocnění - stačí přidat jedinou rostlinu. Takovou, která nejen čistí vzduch a pohlcuje škodliviny, ale dokonce v noci vyrábí kyslík a pomáhá tělu lépe odpočívat.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Když Jan Šťastný poprvé vstoupil na zanedbaný pozemek kousíček od Berounky, pršelo a všude byl jen nepořádek a bláto. I tak věděl, že tohle místo je "ono". Dnes tak v Srbsku stojí The Garden – gastronomická oáza uprostřed přírody, kde se potkává kvalitní kuchyně s přátelskou atmosférou a únikem od městského ruchu. Jednoduše odpočinek v nečekaném zákoutí.
Ještě než přijdou otřesy a než stoupne pára z kráteru – stromy už vědí. Sopky s nimi totiž komunikují prostřednictvím tajných signálů. Vědci z NASA ve spolupráci se Smithsonovým institutem teď umí tyto jejich zprávy, které mohou předznamenávat blížící se katastrofu v podobě sopečné erupce, dekódovat z vesmíru prostřednictvím satelitů.
Množství pylu, které se objevilo před tisíci lety nad americkou prérií a asijskou stepí, mohlo sehrát důležitou roli při vyhynutí mamutů. Mamuti byli rozšířeni po rozsáhlých územích Starého i Nového světa, jejich populace se však postupně zmenšovala, až nakonec vyhynuli. Co vedlo k zániku kdysi prosperujícího druhu? Nový výzkum nabízí překvapivé vysvětlení.
Přes den se ve skleněných baňkách láme sluneční světlo, v noci září pestrými barvami. Uměleckou instalaci Jiřího Pačinka a jeho kolegů ze sklárny Pačinek Glass si mohou návštěvníci prohlédnout v botanické zahradě v pražské Troji. Zahrají jim k tomu tóny skleněné harfy, které výstavu doprovází. Květy i různé tvory ze skla zde mohou lidé sledovat i během večerních prohlídek.
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí.
Režisér Jan Svěrák se postavil své noční můře a napsal představení, ve kterém sám hraje. V pražském Divadlu Bravo uvádí Dobré ráno s Findou – nekorektní komedii o hyperkorektnosti, ve které se nezdráhá vstoupit na minová pole feminismu, inkluze menšin, ekologie ani umělé inteligence. "Šokovalo mě, že ve vyspělé demokracii máme témata, do kterých není radno se pouštět," říká v rozhovoru.
Svahy kopce Lovoš v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky. Botanici z přítomnosti rostliny v unikátní stepi velkou radost nemají, chová se invazně, bere prostor chráněným druhům, proto proti ní zasahují. V pátek to sdělila botanička z Chráněné krajinné oblasti České středohoří Kateřina Tremlová.
Nad obřími listy visí čínský drak a poletují exotičtí motýli. Skrz zeleň svítí pestrobarevné květy. Od otevření skleníku Fata Morgana v pražské botanické zahradě letos uplyne dvacet let. V minulém roce zahradu navštívilo nejvíce lidí v její historii. Na snímky z loňských výstav se můžete podívat v galerii.
Brouk pojmenovaný po nacistickém vůdci Adolfu Hitlerovi a další zástupci rostlinné a živočišné říše vzbuzují mezi vědci rozepře. Někteří odborníci chtějí upravit mezinárodní systém udělování vědeckých názvů, aby mohla být nevhodná jména změněna. Část expertů chce názvy vycházející ze jmen reálných lidí zrušit úplně, píše list The Guardian. Současné taxonomické předpisy takové změny neumožňují.
Pokojové rostliny se pěstovaly už ve starověku, pečovali o ně staří Egypťané či Římané. Dodnes v Česku zdobí mnohé domácnosti. V kvízu Aktuálně.cz si můžete vyzkoušet, jak se v nich vyznáte.
Většina lidí si ještě pamatuje, jak od učitelů v hodině přírodopisu dostala za úkol vést si herbář. Po škole pak žáci pobíhali po lesích či loukách, trhali listy stromů nebo květy léčivých bylin, nechávali je sušit mezi stránkami knih a nakonec si je lepili do sešitů. Ne každý už ale dnes dokáže rozeznat buk od břízy a meduňku od máty. Jak jste na tom s botanickými znalostmi?
Na území dnešní Libye ležela před více než dvěma tisíci let osada Kyréna, v té době nejbohatší území celé Afriky. Své bohatství získala hlavně díky rostlině s názvem silphium, kterou milovali Řekové i Římané a nechal si ji dovážet císař Julius Caesar. Náhle ale vyhynula. Na odpověď, proč se tak stalo, přišli vědci až nyní.
O tomto víkendu budou vědci společně s dobrovolníky zaznamenávat rozšíření invazních druhů v Česku. Nepůvodní druhy rostlin a zvířat působí škody v hospodářství, ohrožují přirozený ekosystém i zdraví lidí. A čím dříve se o nich odborníci dozvědí, tím dříve mohou zasáhnout. Mezi invazní zvířata rozšířená v Česku patří například mýval nebo želva nádherná, z rostlin bolševník nebo vlčí bob.
Vrátit do krajiny mokřady a rašeliniště je jedním z cílů Šumavského národního parku. Největší chráněná přírodní oblast ve střední Evropě se tak snaží obnovit původní ráz krajiny. Mokřady snáze ochlazují krajinu, lépe zadržují vodu a chrání proti povodním. Pro rok 2022 správa parku připravila mnoho aktivit, do kterých se mohou lidé zapojit a podílet se na návratu vody do šumavské krajiny.
S vrchní zámeckou zahradnicí Kateřinou Oseckou o tajemství labyrintu, pojišťovácích na brigádě i zeleném prstu, díky kterému tu vše kvete a roste.
Z ochranných pomůcek proti šíření nemoci covid-19 se v uplynulém roce leckdy stal módní doplněk. Málokdo ale k protiinfekčnímu prostředku přistoupil tak kreativně jako Belgičan Alain Verschueren, který chodí po ulicích s miniaturním skleníkem zabezpečeným plexisklem.
Psík mývalovitý nebo želva nádherná mohou sice na první pohled působit nevinně, tyto nepůvodní druhy jsou však schopné napáchat velké škody. Invazní druhy rostlin i živočichů představují pro přírodu velký problém. Některé mohou být nebezpečné i pro lidi. Prohlédněte si galerii nepůvodních druhů, které se již v Česku šíří a některé už i škodí, i těch, které se k nám nejspíš brzy dostanou.
V hustých lesích a těžko přístupných oblastech Tchaj-wanu se kromě vzácných živočichů pohybují i vědci z centra na ochranu přírody Dr. Cecilia Koo. Sbírají zde vzácné rostliny, jimž hrozí vyhynutí a které díky jejich snahám mohou jednou do přírody vrátit.
Historie Botanické zahrady Liberec sahá do roku 1893, kdy členové místního Spolku přátel přírody zakoupili, po předešlé neúspěšné snaze založit ji na jiném místě, nynější pozemek a začali zahradu budovat. Otevřeli ji o dva roky později; hlavní úkol zahrady tehdy spočíval v zásobování města zelení. Libereckou zahradu ročně navštíví zhruba 60 tisíc lidí.
Český biolog Jiří Friml se zabývá rostlinným hormonem auxinem, který z rostlin dělá organismy odolnější, než jsou lidé. Přitom původně studoval chemii, o biologii rostlin nevěděl nic a v německém institutu byl zpočátku za exota. Pochází z malé moravské obce, z rodiny, kde nikdo neměl vysokou školu a jejich představou bylo, že bude spíše jezdit s traktorem než studovat. Nyní je světovou špičkou.
Pokud míváte v práci náročné dny plné stresujících momentů, pořiďte si na pracovní stůl živou rostlinu. Podle japonských výzkumníků totiž pohled na ně pomáhá uvolňovat napětí a snižovat hladinu stresu.
Začínala jako zahradní architektka, dnes ji živí malování květin. Pavlína Kourková působí v oboru, kterému se v Česku věnuje jen hrstka lidí - velkoformátové botanické ilustraci. Maluje akvarelovými barvami, a to nejen obrazy na zeď, ale i různé obaly bylinných produktů. "Ve svých dílech spojuji vědomosti a estetiku. Jde o takovou romanci mezi vědou a uměním," říká Kourková v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
