Psík mývalovitý nebo želva nádherná mohou sice na první pohled působit nevinně, tyto nepůvodní druhy jsou však schopné napáchat velké škody. Invazní druhy rostlin i živočichů představují pro přírodu velký problém. Některé mohou být nebezpečné i pro lidi. Prohlédněte si galerii nepůvodních druhů, které se již v Česku šíří a některé už i škodí, i těch, které se k nám nejspíš brzy dostanou.
V hustých lesích a těžko přístupných oblastech Tchaj-wanu se kromě vzácných živočichů pohybují i vědci z centra na ochranu přírody Dr. Cecilia Koo. Sbírají zde vzácné rostliny, jimž hrozí vyhynutí a které díky jejich snahám mohou jednou do přírody vrátit.
Historie Botanické zahrady Liberec sahá do roku 1893, kdy členové místního Spolku přátel přírody zakoupili, po předešlé neúspěšné snaze založit ji na jiném místě, nynější pozemek a začali zahradu budovat. Otevřeli ji o dva roky později; hlavní úkol zahrady tehdy spočíval v zásobování města zelení. Libereckou zahradu ročně navštíví zhruba 60 tisíc lidí.
Český biolog Jiří Friml se zabývá rostlinným hormonem auxinem, který z rostlin dělá organismy odolnější, než jsou lidé. Přitom původně studoval chemii, o biologii rostlin nevěděl nic a v německém institutu byl zpočátku za exota. Pochází z malé moravské obce, z rodiny, kde nikdo neměl vysokou školu a jejich představou bylo, že bude spíše jezdit s traktorem než studovat. Nyní je světovou špičkou.
Pokud míváte v práci náročné dny plné stresujících momentů, pořiďte si na pracovní stůl živou rostlinu. Podle japonských výzkumníků totiž pohled na ně pomáhá uvolňovat napětí a snižovat hladinu stresu.
Začínala jako zahradní architektka, dnes ji živí malování květin. Pavlína Kourková působí v oboru, kterému se v Česku věnuje jen hrstka lidí - velkoformátové botanické ilustraci. Maluje akvarelovými barvami, a to nejen obrazy na zeď, ale i různé obaly bylinných produktů. "Ve svých dílech spojuji vědomosti a estetiku. Jde o takovou romanci mezi vědou a uměním," říká Kourková v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Začínala jako zahradní architektka, dnes ji živí malování květin. Pavlína Kourková působí v oboru, kterému se v Česku věnuje jen hrstka lidí - velkoformátové botanické ilustraci. Nejraději maluje složitě členěné květiny. Prohlédněte si ukázku jejích prací ve fotogalerii.
Ve Slavkově u Brna v červnu dokončili první živou výrobní halu na světě - LIKO-Vo. Tato stavba je unikátní svou ohleduplností k přírodě. Na střeše a fasádě je osazena zelenými technologiemi, které zajišťují přírodní klimatizaci, snižují energetické náklady na chlazení a také v zimě dobře izolují.
Chemické látky zvyšují produkci zemědělců, plodiny chrání před nemocemi, škůdci či plísní. Jsou ale také hlavním znečišťovatelem vody i půdy, které dodávají organismům potřebné živiny. S alternativou k chemickým postřikům teď přišel biochemik Zbyněk Lamplot, rostliny chce pěstovat pomocí umělé inteligence. První chytrý prototyp bude mít ve svém podniku Entrée šéfkuchař Přemek Forejt.
Jednomu z osmi milionů druhů živočichů a rostlin hrozí vyhynutí, řada z nich může zmizet už v příštích desetiletích. Upozorňuje na to rozsáhlá zpráva, kterou v pondělí v Paříži zveřejnil mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Studie takového významu vyšla naposledy v roce 2005.
Mladý český biolog Ondřej Smetana se na univerzitě ve finských Helsinkách podílel na úspěšném výzkumu, který rozsekl letitý spor o procesu, díky němuž rostou rostliny do šířky. Nyní se chce zaměřit na užitkové plodiny. Nové poznatky by totiž mohly mít praktické využití - zvýšit výnos zemědělské produkce. "Nejprve se však chci vrátit domů, protože jsem vlastenec a nechci přispívat k odlivu mozků z České republiky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Arktidu začínají obývat druhy rostlin, které se tam dříve běžně nevyskytovaly. Arktická flóra může svůj vzrůst do konce století až zdvojnásobit.
Jako vzrušující prostředí, které si co do pestrosti a dobrodružnosti v ničem nezadá s exotickými krajinami či s dokumentem BBC Earth, zobrazuje českou přírodu film Planeta Česko režiséra Mariána Poláka. Snímek s komentářem namluveným hercem Kryštofem Hádkem je napínavou podívanou pro dospělé i děti, která díky nejmodernějším technologiím ukazuje fascinující příběhy více než 40 druhů zvířat. Film také nese důležité poselství: "Češi, vyrazte ven do přírody, divočina začíná za vašimi dveřmi!"
Koupit mokřad, pak ho zavézt a vytvořit na něm zástavbu, popřípadě ho zalesnit či odvodnit a přeměnit v pole. Tyto praktiky mohou lidem připadat jako logické - co také s podmáčenou loukou? Jenže jak upozorňují odborníci, jsou tyto postupy také velmi krátkozraké. Mokřady fungují jako houba, umí vodu nasávat i pak postupně uvolňovat, a pomohou tak člověku se záplavami i se suchem. Ne nadarmo slavíme 2. února Mezinárodní den mokřadů. "Každá tůňka, každé prameniště, každé malé rašeliniště či kousek lužního lesa má velký význam pro optimalizaci vodního režimu v krajině i jako místo nesmírné biologické rozmanitosti," říká Jan Moravec z vedení Českého svazu ochránců přírody.
Jako každý rok přichází jar a spolu s ním začíná kvést, co v zimě nemohlo. Květiny, sporty, posedávání a popíjení na lavičkách i odvážnější móda.
Podle neziskové organizace Global Footprint Network nastal dnes letošní Overshoot day, což znamená, že lidstvo vyčerpalo přírodní zdroje, které Země dokáže za jeden rok obnovit. Za pouhých sedm měsíců se spotřeboval roční příděl přírodního bohatství, jakými jsou pastviny pro dobytek, ryby v oceánech či schopnost rostlin absorbovat vyprodukovaný oxid uhličitý.
Manželský pár byl na Srí Lance zatčen v sobotu večer, potvrdilo české ministerstvo zahraničí. Policie u nich našla pět zakuklených housenek, několik vzácných rostlin a údajně také chemikálie. Žena byla již na kauci propuštěna, muže čeká soud a propuštění na kauci v pondělí ráno. Za porušení místních zákonů na ochranu flóry a fauny hrozí pokuta až 500 rupií (asi 84 500 Kč), až šest měsíců vězení, nebo oba tresty současně.
Česká republika je jedním z nejlepších míst pro život na planetě. Myslí si to aspoň profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia, podle kterého tady nehrozí ani zemětřesení nebo zvednuté hladiny moře. Největší problém spatřuje v rozkolísaném klimatu a zhoršení podmínek na planetě. „Člověk bude pro změnu bojovat třeba s epidemiemi a válečnými konflikty. Což vidíme už dnes. Hlavní příčina potíží je růst lidské populace, což se jen těžko zastaví. Když je hodně lidí, nejsou zdroje. To je třeba případ Blízkého východu nebo severní Afriky,“ říká Storch v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Čeští vědci sestavili seznamy významných nepůvodních invazních druhů rostlin a živočichů, tedy těch, které na území České republiky agresivně vytlačují původní druhy a nekontrolovaně se šíří. Druhy invazních rostlin a živočichů rozdělili do tří seznamů - černého, šedého a varovného.
Lidé si chtěli pročistit organismus a posílit jeho imunitu. Tablety se sladkovodní řasou chlorela a vláknitou sinicí spirulina, které jim v tom měly pomoci, jim ale místo toho způsobily zdravotní problémy, zejména zažívací potíže. Podle Státního zdravotního ústavu nebyl výrobce schopen doložit úplné složení tablety a původ suroviny. Lidé by si měli na takové potravinové doplňky dávat pozor.
