Letos na podzim vyslalo nakladatelství Argo na knižní pulty tři novinky, které stojí za pozornost. Dvě z nich jsou prvotiny, ta třetí je z pera třiačtyřicetiletého Marka Technika, jehož prozaický debut Varování se už v roce 2023 ocitl v širších nominacích na Magnesii Literu. Jde o knihy K tichu, Error in calculo a Melancholie.
Štěpán Javůrek na českou literární scénu vstoupil poměrně nenápadně. Dnes je ale jedním z nejčtenějších prozaiků. Jeho knihy propojují historii a téma krajiny i obyčejných lidských osudů. Po emotivní trilogii Sudetský dům se vydal na poněkud veselejší literární pole a napsal úsměvný příběh jedné rodiny z přelomu 80. a 90. let.
Autorka třikrát nominovaná na Magnesii Literu ve své nové knize Hnízda (Odeon) vypráví příběh českého Němce Hanse, který jako malý kluk přichází s rodiči do brazilského pralesa, aby tam společně našli obživu a možná i štěstí.
Patrik Hartl právě vydává nový román. Jmenuje se Manželství a představuje intimní pohled na partnerské soužití, přičemž se tematicky soustředí hlavně na boj proti všednosti, která se tak ráda vkrádá do dlouholetých manželských svazků. Kniha potvrzuje autorovu schopnost psát lehkým perem o vztazích, emotivně i s humorem, a dle všeho opět zamíří mezi nejprodávanější tituly současné české beletrie.
Udělení Nobelovy ceny za literaturu maďarskému spisovateli László Krasznahorkaiovi jeho překladatelku do češtiny Simonu Kolmanovou nepřekvapilo. Jeho volba byla pravděpodobná, řekla dnes Kolmanová. Podle ní se to čekalo několik let. Ocenění Krasznahorkaie oznámila dnes ve Stockholmu Švédská akademie. Bude 122. laureátem.
Jeho nevšední kniha Vyměřování světa (2005) o dvou německých velikánech, Humboldtovi a Gaussovi, se stala literární senzací a její autor, německo-rakouský literát Daniel Kehlmann (50) se díky tomuto úspěchu vydal na dráhu globálního spisovatele. Nyní nakladatelství Argo vydává jeho román Šálivá hra světla (Lichtspiel), zachycující příběh německého filmového režiséra G. W. Pabsta v třetí říši.
Lucie Klein Svobodová napsala trilogii o životě pěvkyně Emy Destinnové. První díl s názvem Emmy Destinn 1 pokřtí 17. února na koncertu v Rudolfinu. Vydání obsáhlého románu je součástí tříletého projektu Zrození hvězdy: Koncertní pocta Emě Destinnové. Koncerty budou provázet vydání i zbývajících dvou dílů. Novináře o tom za organizátory projektu v úterý informoval Jiří Vejvoda.
„Nikdy jsem nebyla v synagoze, ale přitom mám spoustu přátel židovského původu. Jsem šťastná, že se tam konečně podívám – z úcty k nim,“ říká Jitka Vodňanská během naší procházky po pražských ulicích. Už teď je jasné, že tahle vycházka nebude jen o Praze Dana Browna, ale i o hlubších příbězích, které se ve městě a jeho ulicích skrývají.
O vycházky Prahou s průvodci na téma románu Tajemství všech tajemství spisovatele Dana Browna je podle mluvčí městské firmy Prague City Tourism (PCT) Kláry Janderové velký zájem. Termíny do konce září jsou vyprodané, obsazují se i říjnové. PCT, která má na starosti cestovní ruch v hlavním městě, očekává zvýšený zájem turistů o lokality zmíněné v knize.
Paříž padla do spárů nacistů, ale v hotelu Ritz se dál pije šampaňské. Za barem stojí Frank Meier, který se snaží přežít ve smrtící společnosti kolaborantů, odbojářů a německých uniforem. Čtyři roky míchá koktejly Němcům, Coco Chanel, vdově Ritzové či Jeanu Cocteauovi. Většina z hostů ale netuší, jaké tajemství rakouský emigrant a veterán z roku 1914 skrývá.
Laureátem 30. ročníku Literární ceny Knižního klubu (LCKK) se rozhodnutím odborné poroty stal Filip Roháč s knihou Královna racků. Jeho rukopis se prosadil v konkurenci 78 zaslaných prací. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub a prémie 100 000 Kč.
Z univerzitní auly přes světové metropole až do Prahy. Spisovatel Dan Brown vdechl život legendě jménem Robert Langdon, v jehož příběhu se mísí historie, věda, náboženství, víra a spousta šifer i konspirací. Jaká byla cesta od románu Andělé a démoni až k nejnovějšímu dílu Tajemství všech tajemství, který se odehrává v pražských kulisách?
Řada lidí dnes ráno čekala před Staroměstskou radnicí v Praze, aby si mohla zakoupit novou knihu Dana Browna Tajemství všech tajemství. Někteří ve frontě stáli přes noc. První zájemci si mohli knihu na radnici koupit od sedmi hodin. Bylo pro ně k dispozici 100 výtisků s vlastnoručním podpisem autora.
Kniha Lucie Hlavinkové Gottwaldova mumie zavádí čtenáře do 50. let 20. století, konkrétně do Mauzolea Klementa Gottwalda. Tam se v chladném podzemí odehrává příběh ženy, která se pokouší přežít tlak doby i vlastního osudu. Román vyjde 11. září v nakladatelství Motto.
Životy jejích knižních hrdinů se často protínají s takzvanými velkými dějinami (ať už jde o válku, politiku či totalitní režim), ale mnohdy řeší „jen“ svá osobní traumata, rodinné křivdy či pocity osamocení (jako třeba v románu Tiché roky či Les v domě). Alena Mornštajnová o tom všem píše emotivně, čtivě, ale nikoli podbízivě. Možná i proto se v současnosti řadí k nejčtenějším českým autorům.
Německý spisovatel s elegancí a humorem Brita, Ewald Arenz, přijel na letošní festival Svět knihy propagovat svůj nový román Dva životy - příběh o předurčení, svobodě a lidech, kterým osud odhaluje nečekané cesty, jak o knize píše její české nakladatelství Host.
Její první kniha Proměněné sny, za kterou dostala Magnesii Literu, se skládá z deseti rozhovorů o iluzích a deziluzích, které přináší víra. K víře a do prostředí církve se spisovatelka Petra Dvořáková téměř po dvaceti letech vrací novým románem Návrat. Stejně jako hlavní hrdinka knihy žila i autorka čtyři roky v klášteře. „Víra je pro mě i dnes důležitá, ale vůči církvi cítím velký odstup,“ říká.
Ofer a Galja se rozvedli. Pouhý rok po svatbě, zdánlivě bez důvodu a jejich rodiny zpřetrhaly kontakty. Mladý židovský architekt však nikdy nikomu neřekl pravdu. Co viděl onoho úterý kolem jedenácté hodiny dopoledne, když v rodinném penzionu své manželky vstal od stolu a vydal se hledat staré stavební plány do suterénu. Nedlouho poté přišla poštou žádost o rozvod.
Venkovští srdcaři versus zvířata velkého byznysu. V nové knize Drak na polní cestě pokračuje spisovatel Jiří Hájíček ve svém osvědčeném tématu. Čtenáře opět zavádí do jižních Čech, kde rozkrývá další vrstvu eroze venkova: podle něj nemilosrdný vliv velkého kapitálu. Na pozadí malé vesnice ale vykresluje také spoustu společenských úkazů, jako jsou bezdětnost nebo pozdní rozvody.
Až do poloviny 80. let minulého století vytvořila Eva Hudečková, narozená 3. prosince 1949, celou řadu filmových a televizních rolí. Půvabná černovláska hrála ve filmech Svatby pana Voka, Rodeo, Jak utopit dr. Mráčka, Což takhle dát si špenát nebo v televizních seriálech Kamenný řád, Byl jednou jeden dům a Sanitka. Před 40 lety ale hereckou kariéru ukončila a vyměnila ji za psaní scénářů a knih.
Už několik románů převážně s historickými náměty napsal sedmapadesátiletý Marek Toman. Ten nejnovější nazvaný České sklo ale věnoval současnému tématu, a ještě jej situoval do prostředí české diplomacie, v němž se coby zaměstnanec ministerstva zahraničí pohybuje několik desítek let.
"V zakázaným území dělej si, co chceš," zpívala Zuzana Michnová ze skupiny Marsyas. Zhruba do stejné doby, kdy píseň vznikla, tedy vrcholné normalizace, avšak do ještě zakázanějšího území bere čtenáře ve své nové krimi próze Petra Klabouchová.
Jako by do poklidné kotliny dopadl meteorit. Vypadalo to, že současné české romány už nemohou být o ničem jiném než rodinných vztazích, do nichž zasáhne trauma z minulosti, v člověku ožije démon či ten, kdo je jiný, trpí pro svoji jinakost.
Léto a dospívání patří k sobě. Snad pro podobenství zrání, moře volného času nebo ostrý sluneční svit nasvěcující proměnu je toto spojení v literatuře tolik oblíbené. Použila ho před 100 lety francouzská spisovatelka Colette v knize Osení, stejně jako nedávno Sally Rooney ve své románové prvotině Rozhovory s přáteli.
Michal Ajvaz je významný český spisovatel a jako takový byl pozván na důležitý knižní veletrh v Lipsku: městě prošpikovaném elegantními a lákavě tajemnými pasážemi. Ty slouží jako nádherná, výpravná kulisa pro spleť zvolna i rychle plynoucích příběhů navrstvených v autorově novém románu nazvaném jednoduše Pasáže.
"Muži se už za mnou neotáčejí," řekne Chantal. A zrudne. Zrudne, jak už dlouho nezrudla. Nechtěně tím odstartuje krizi milostného vztahu, o níž vypráví román Milana Kundery nazvaný Totožnost. Přestože jeden z nejvýznamnějších světových prozaiků druhé poloviny 20. století jej ve francouzštině napsal už roku 1996, česky poprvé vychází teprve nyní, rok po jeho smrti.
