Revitalizace
Loď měnící panorama Prahy. Stavbu nejvyšší budovy Česka povolili díky příspěvku
V srdci Nových Butovic má brzy vyrůst stavba, která změní panorama nejen celé čtvrti, ale i hlavního města. Mrakodrap Top Tower se stane nejvyšší budovou v Česku a odvážnou architektonickou dominantou. Praha schválila nutnou změnu územního plánu a spolu s tím i dohodu o příspěvcích. Stavba se tak výrazně přiblížila ke zdárnému konci. Finální slovo mají městští zastupitelé.
Nádhera. Lesní plovárna vstala jako fénix z popela, zachránili ji architekti a město
Partě architektů kolem ateliéru Mjölk padlo před časem do oka zpustlé a takřka stoleté Lesní koupaliště v libereckých Lidových sadech. Během několika let dali areál do kupy a postavili tu zbrusu novou plovárnu s prvorepublikovým nádechem. Začínali přitom docela bez peněz - po brigádách, jen s pilou a vrtačkou v ruce. Na první pohled magický výsledek společného úsilí se nyní otevírá veřejnosti.
Nový život pro plzeňskou papírnu. Podívejte se, jakou proměnou areál projde
Areál bývalé Piettovy papírny v plzeňské čtvrti Slovany čeká zásadní proměna. Místo s historií sahající až do roku 1870 se stane jádrem moderní obytné zóny, ve které vznikne spousta atraktivních bytových jednotek. To však není všechno. Lukrativní projekt "Nová papírna" totiž nabídne také záchranu a nové využití cenných historických budov. Na co se mohou těšit Plzeňané i návštěvníci města?
Křižíkovy pavilony v novém. V zelené oáze s industriální duší můžete zažít ledacos
Moderní městská oáza. Křižíkovy pavilony na pražském Výstavišti prošly zásadní proměnou – z výstavních hal s příchutí devadesátek se staly stylové industriální prostory se zelenou střechou, kde si můžete zaběhat i dát kávu. Revitalizace, která spojuje architekturu, udržitelnost i městský život, ukazuje, jak může vypadat budoucnost veřejného prostoru.
Praha obnoví zaniklý hřbitov u Stromovky. Připomínat bude zemřelé, kteří nemají hrob
Hřbitov Na Skalce sice přímo sousedí s oblíbeným pražským parkem Stromovka, jen málokdo ale ví, že vůbec existuje. Už skoro 150 let se nevyužívá a postupně chátrá. V příštích letech by však měl opět získat důstojnou podobu. Praha chce zapomenutý hřbitov přetvořit v pietní místo pro pozůstalé zemřelých, kteří z různých důvodů nemají svůj hrob. První obřady by se zde mohly konat už příští rok.
Hodža měl muzeum jako faraonskou pyramidu. Až teď Albánie přestavěla pomník komunismu
Vžilo se pro něj označení tiranská pyramida. Brutalistní muzeum postavené koncem 80. let minulého století v centru hlavního města Albánie na počest komunistického diktátora Envera Hodži se teď proměnilo v počítačové školicí středisko pro mladé. Podle agentury Reuters tak malá balkánská země odstranila poslední pozůstatek represivní minulosti.
Z bývalých žižkovských lázní bude Dům tance, vyjde zhruba na 150 milionů korun
Pražský magistrát s radnicí Prahy 3 a spolkem Tanec Praha založí nový Dům tance. Sídlit bude zřejmě v nevyužité budově bývalých městských lázní v Husitské ulici na Žižkově. Radní v pondělí večer schválili memorandum o spolupráci při vybudování objektu. Projekt Domu tance už předloni uspěl v soutěži, kterou městská část vypsala na využití objektu.
Foto: Z opuštěné staré textilky udělali komunitní centrum. Z dělnických sprch je bar
Komunitní a kulturní prostor Karnola funguje v Hranicích od září 2017. Sídlí v prostorách bývalé textilní továrny v těsné blízkosti centra města. Z bývalých sprch a šaten pro dělnice vznikl bar a kulturní sál. Žije to i venku na upraveném dvorku, kde za pěkného počasí probíhají kulturní a společenské akce. Karnola oživila občanskou společnost v Hranicích a vznikla kolem ní aktivní komunita.
Na Šumavě se obnovují mokřady. Mírní povodně a lákají zpět ohrožené rostliny a ptáky
Vrátit do krajiny mokřady a rašeliniště je jedním z cílů Šumavského národního parku. Největší chráněná přírodní oblast ve střední Evropě se tak snaží obnovit původní ráz krajiny. Mokřady snáze ochlazují krajinu, lépe zadržují vodu a chrání proti povodním. Pro rok 2022 správa parku připravila mnoho aktivit, do kterých se mohou lidé zapojit a podílet se na návratu vody do šumavské krajiny.
Obnovili rašeliniště, rozvolnili potoky, sází lesy. Pomáhají přežít přírodě i lidem
Soutěž Adapterra Awards, kterou každoročně pořádá Nadace Partnerství, hledá cesty, jak se adaptovat na klimatické změny a extrémní počasí. Redakce Aktuálně.cz přináší druhou část inspirativních projektů, které se dostaly do finále ankety. Všechny jsou k nalezení na stránkách Adapterraawards.cz, kde o nich lze hlasovat.
Obrazem: Krajina jako po válce. Stromy jsou dalšími oběťmi tornáda, chystá se obnova
"Živel bral staré ovocné sady, vinice, aleje podél cest i parky. Místní lidé mají chuť pustit se do jejich obnovy okamžitě," popisuje Markéta Fučíková, finanční ředitelka Nadace Partnerství, následky tornáda, které na konci června zasáhlo jižní Moravu. Sama pochází z Hrušek, jedné z nejhůře zasažených obcí. Na obnovu zničené zeleně teď dávají peníze stát, nadace i soukromé firmy.
Sídliště v Litvínově bylo na odpis. Zdejší rodák se ho snaží oživit a zapojit místní
Když Petr Globočník na litvínovském sídlišti Janov v 90. letech vyrůstal, jednalo se o socialistickou klasiku. Postupně se z něj stala vyloučená lokalita, jedna z nejhorších adres. "Když jsem se v roce 2019 vrátil, můj panelák byl úplně prázdný, celá ulice vypadala jako v Pripjati," líčí. Koupil tu ruinu kdysi výstavní vily Libuše a se spolkem MY Litvínov ji předělává v sousedský dům se zahradou.
Obrazem: Zapomenuté Osoblažsko. Zachraňuje svůj jedinečný klenot a nadechuje se
Osoblažský výběžek v Moravskoslezském kraji zasahuje do Polska, ale je Českem, leží ve Slezsku, ale je moravskou enklávou. Nehrnou se sem obyvatelé ani firmy, přesto má co nabídnout. Nevšední přírodní divočinu, památky a také největší chloubu - raritní úzkokolejku. Když padla k zemi její první nádraží, starostové obcí se rozhodli jednat. Tento klenot chtějí zachránit i pro další generace.
Ve Vildově mlýně žili udavač i podivín. Před demolicí ho zachránili tři nadšenci
V městečku Jistebnice na Táborsku již desítky let chátrá někdejší mlýn. Mlynáře Štěpánka po válce uvěznili, protože na sousedy donášel gestapu, majetek rodině zabavili. Štěpánkův syn Vilém, kterému se říkalo Vilda, ve stavení bydlel, neboť nad ním úřady přimhouřily oči. Podivínský malíř tu neměl vodu ani kanalizaci, odpadky hromadil v mlýnici. Po jeho smrti mělo jít stavení k zemi.
Z malebné osady zbyly ruiny zarostlé stromy. Teď tu vzniká ostrov nad Prahou
Dělnická osada Buďánka v Praze byla svébytnou venkovskou kolonií uchovanou uprostřed velkoměsta. Žila si sama pro sebe, ale pak tu zdejší dělníci přišli o práci a osada začala upadat. Baráčky, které se nestačily zlikvidovat za komunistů, dorazilo na začátku nového tisíciletí vedení Prahy 5. Nyní zbylé ruiny přivádí k životu spolek sdružující občany, odborníky i politiky.
U továrny vytvořili v Humpolci komunitní zahradu, z kontejneru udělali kiosek
Osm přátel z Humpolce se rozhodlo vzít věci do svých rukou a upravit venkovní prostor donedávna využívaného výrobního areálu v centru města. Nejdřív se tu scházeli převážně kamarádi dobrovolníků, ale postupně se komunita rozrůstala.
Panelové sídliště v Brně změnila v přírodní park. Novému Lískovci vládne už 18 let
Ekoložka Jana Drápalová měla malé děti a vadilo jí, že u nich na sídlišti v Novém Lískovci nejsou parky ani hřiště. Vstoupila do politiky a po volbách v roce 2002 se tu stala starostkou. Ze starých paneláků udělala moderní bydlení, ze zanedbaného okolí přírodní park s jezírkem. Ekotématy boduje, voliči jí dali důvěru již popáté. Letos získala Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin.
Češi reagují na sucho i povodně. Tůně a stromořadí vytváří i za paneláky či u dálnice
Začalo veřejné hlasování o nejlepší nápad, jak připravit česká města a krajinu na změny klimatu jako sucho, vedra nebo přívalové deště - soutěž Adapterra Awards. Až do konce září mohou lidé na webu www.adapterraawards.cz vybírat z 21 nejlepších českých projektů ozeleňování budov, ochlazování městských ulic či navracení vody do krajiny. Podívejte se na první část snímků soutěžních projektů.
V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
Dvacetitisícové východočeské město Chrudim se již téměř dvacet let snaží o udržitelný rozvoj. Umísťuje zeleň do zastavěných ploch, revitalizuje městské lesy. Nyní se tu zaměřili především na vodu. Vzhledem k suchu a klimatickým změnám usilují o to, aby co nejméně vody mizelo v kanalizaci. Znovu zpět do hry vrací dešťovku i tzv. šedou vodu.
Dívka se snaží zachránit unikátní dům v Prachaticích. Město z něj radši udělalo sklad
Barbora Koritenská (28) je rodilá Prachatičanka. Kralovu vilu, kdysi honosný funkcionalistický dům z roku 1932 nedaleko nádraží, pamatuje ještě z doby, kdy fungovala jako mateřská škola a jesle. Od roku 2008 dům pustl. Pokusil se jej sice vzkřísit spolek Živá vila, jeho iniciativu ale město brzy utnulo.
Foto: V Praze vzniká škola budoucnosti. Do tříd bude vidět z chodeb, střechu zatravní
Solární panely, úsporné LED osvětlení i využití odpadní vody. Pražská střední škola Centrum odborné přípravy technickohospodářské se stane budovou s nulovou energetickou spotřebou. Projekt počítá také se zatravněním střechy a moderním bezpečnostním systémem. Rekonstrukce začala letos v září a potrvá téměř dva roky. Stát bude více než 200 milionů korun.
Václavské náměstí se promění ve staveniště už na jaře, práce vyjdou na 327 milionů
Oprava spodní části pražského Václavského náměstí vyjde Prahu na zhruba 326,6 milionu korun. Práce pro město provede společnost Hochtief, která zvítězila ve výběrovém řízení. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí schválili pražští radní. Oprava se uskuteční na základě projektu od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects, který vznikl už v roce 2005.
Mokřady na střeše rodinného domu, továrna obrostlá netřeskem. Tak Češi řeší sucho
Nadace Partnerství ocenila pětici nejlepších nápadů na zvládání dopadů klimatické změny v rámci prvního ročníku celorepublikové soutěže Adapterra Awards. Projekty řešily, jak na sucho a horko, a soutěžily v kategoriích Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a Náš domov.
Prázdné domy a náplavky v Česku ožívají. Podívejte se, kam můžete v létě na pivo
Továrny a pivovary, proluky, břehy řek nebo nádraží ve velkých i menších městech dostávají nový život. Přispívají k tomu občanská sdružení, která svou aktivitou upozorňují na místa s kulturním a společenským potenciálem, nebo soukromníci, kteří památkám vdechují nový život. Podívejte se na přehled míst, kam můžete v létě na pivo či limonádu, ale i za sportem pod širým nebem.