Dvacetitisícové východočeské město Chrudim se již téměř dvacet let snaží o udržitelný rozvoj. Umísťuje zeleň do zastavěných ploch, revitalizuje městské lesy. Nyní se tu zaměřili především na vodu. Vzhledem k suchu a klimatickým změnám usilují o to, aby co nejméně vody mizelo v kanalizaci. Znovu zpět do hry vrací dešťovku i tzv. šedou vodu.
Barbora Koritenská (28) je rodilá Prachatičanka. Kralovu vilu, kdysi honosný funkcionalistický dům z roku 1932 nedaleko nádraží, pamatuje ještě z doby, kdy fungovala jako mateřská škola a jesle. Od roku 2008 dům pustl. Pokusil se jej sice vzkřísit spolek Živá vila, jeho iniciativu ale město brzy utnulo.
Solární panely, úsporné LED osvětlení i využití odpadní vody. Pražská střední škola Centrum odborné přípravy technickohospodářské se stane budovou s nulovou energetickou spotřebou. Projekt počítá také se zatravněním střechy a moderním bezpečnostním systémem. Rekonstrukce začala letos v září a potrvá téměř dva roky. Stát bude více než 200 milionů korun.
Oprava spodní části pražského Václavského náměstí vyjde Prahu na zhruba 326,6 milionu korun. Práce pro město provede společnost Hochtief, která zvítězila ve výběrovém řízení. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí schválili pražští radní. Oprava se uskuteční na základě projektu od architektonické kanceláře Cigler Marani Architects, který vznikl už v roce 2005.
Nadace Partnerství ocenila pětici nejlepších nápadů na zvládání dopadů klimatické změny v rámci prvního ročníku celorepublikové soutěže Adapterra Awards. Projekty řešily, jak na sucho a horko, a soutěžily v kategoriích Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a Náš domov.
Továrny a pivovary, proluky, břehy řek nebo nádraží ve velkých i menších městech dostávají nový život. Přispívají k tomu občanská sdružení, která svou aktivitou upozorňují na místa s kulturním a společenským potenciálem, nebo soukromníci, kteří památkám vdechují nový život. Podívejte se na přehled míst, kam můžete v létě na pivo či limonádu, ale i za sportem pod širým nebem.
Ostravská osada Bedřiška leží v malebné přírodě stranou od ruchu velkoměsta. Radnice obvodu Mariánské Hory a Hulváky by tu ráda viděla rezidenční bydlení pro rodiny s dětmi a poukazuje na špatný stav celé lokality. S tím však nesouhlasí místní a už řadu let o záchranu domovů bojují. Romové tu s ostatními vycházejí, začali žít komunitně a vytlačili odsud nepřizpůsobivé rodiny, které sem radnice umístila. Nyní se za Bedřišku postavil ostravský magistrát, vyhráno ale ještě není.
Opuštěný industriální objekt v Bratislavě se proměnil na kreativní centrum s názvem Mlynica, které nabízí multifunkční prostory, kanceláře a šest loftových bytů. Díky citlivému konceptu slovenského architektonického ateliéru GutGut se do objektu, který od začátku 90. let postupně chátral, vrátil život, aniž by došlo k zásadním zásahům do původní železobetonové konstrukce. "Kontrast nového a starého zdůrazňuje kvalitu původního objektu a na tom jsme koncept postavili," popisují koncept architekti ze slovenského studia GutGut.
Malostranské náměstí má v budoucnu pokrýt podle podle návrhu architektů žlutá žula, která koresponduje se zdobnými fasády a dokresluje barokní pozadí. První kroky k revitalizaci byly zahájeny.
Karlovo náměstí v Praze bude mít novou podobu. Na návrhu přeměny největšího náměstí v Česku bude spolupracovat pět týmů, které vzešly ze soutěže vyhlášené Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Vítězný návrh by mohl být znám v září 2018.
Praha plánuje veliké stavební investice. Zrekonstruovat chce dvě tradiční tržnice. A příští rok začne i se stavbou nového P+R parkoviště na Zličíně, kam by se mohlo vejít necelých dva tisíce aut.
Plán revitalizace sídliště Vybíralova na Černém Mostě, který vypracoval Institut plánování a rozvoje Prahy, by měl ukázat, jak se budou zlepšovat podmínky na dalších podobných místech v metropole. "Sídliště na Vybíralce bylo především hodně zanedbané, stejně jako většina pražských sídlišť, postavených v 80. letech. Tehdy se příliš neřešil veřejný prostor," říká člen projektového týmu Milan Brlík. V rozhovoru pro Aktuálně.cz spolu se svým kolegou přibližuje detaily revitalizace i to, čím všeobecně trpí sídliště v Česku.
Klášterní areál v Broumově se řadí mezi vrcholná díla barokní architektury. V roce 1948 komunistický režim zrušil zdejší opatství a řeholníky, kteří přišli po 2. světové válce z USA, vypověděl z ČSR. V roce 1950, kdy byly kláštery násilně obsazeny, se stal ten broumovský internačním lágrem kněžích a řeholníků. Po jejich vystěhování ho využívalo ministerstvo vnitra či Krajská správa SNB. Stavba i zahrada chátraly, vnitřní prostory i depozitář byly devastovány a rozkrádány. Po roce 1989 stát navrátil klášter benediktinům, díky agentuře Jana Školníka na rozvoj Broumovska se vzpamatovává ze svých ran.
Na začátku celého příběhu byla načerno postavená vila podnikatele Miloše Holečka u pardubického parku Na Špici. Město mu ji nejprve chtělo zbourat, nakonec ji zpětně zlegalizovalo. Jenže ze zpustlého parku se po revitalizaci stalo vyhledávané přírodní sportoviště a stoupal počet návštěvníků i jejich hluk. Podnikatel podává stížnosti na policii, ta většinou na místě zkonstatuje, že je vše v pořádku. V pondělí 5. června se na Facebooku objevilo video, jak se podnikatel snažil vyhnat hokejbalisty ze hřiště spuštěním lomozící míchačky. Za pár dnů mělo 53 tisíc zhlédnutí. Autor svolal na neděli "hokejovou exhibici na podporu zneužívaných míchaček". Pokračování videa vám nabízíme ve fotogalerii.
Během léta zmizí plachta, která měsíce zakrývá rekonstruovanou historickou budovu Národního muzea, a lidé uvidí jeho vyčištěnou fasádu. Na podzim by si ještě prázdné muzeum mohli ve speciálním režimu prohlédnout první návštěvníci. Proražen je spojovací tunel mezi oběma budovami muzea, zastřešují se nádvoří. Pracuje se ale i na podobě interiérů a vedení muzea uvažuje o proměně složení panteonu, který tvoří sochy významných osobností české historie.
Radní Prahy 8 společně se zástupci Magistrátu a iniciativy Přístav 18600 ve čtvrtek odpoledne zasadili první ze stovky stromů, které oživí Karlín. S původním plánem obdarovat Karlín dvěma sty stromů přišli zástupci iniciativy Přístav 18600. Místa nově vysazených stromů vybírali z velké části přímo občané Karlína.
Průmyslové objekty jsou svědky období velkých vynálezů a rychlého hospodářského růstu. České země představovaly již od první poloviny 19. století v rámci monarchie průmyslové zázemí pro celé Rakousko-Uhersko. Mnohé tyto objekty šly v novodobé historii k zemi. Národní památkový ústav v Ostravě se pokusil v Norsku inspirovat, jak vdechnout technickým památkám nový život. Na počátku 20. století byl v Norsku při stavbě elektráren „zkrocen“ velký počet vodopádů. Vzdálené a sotva zalidněné vesnice se ze dne na den staly moderními průmyslovými obcemi a ze země se stal hlavní dodavatel hliníku, dřeva nebo třeba umělých hnojiv. Dnes Norové řadu objektů odvážně revitalizovali.
Díky pocitovým mapám mohou občané vyznačit lokality, které se jim líbí, které by změnili nebo do kterých se bojí vůbec podívat. Koncept, který do Česka přišel ze zahraničí, se tu využívá teprve krátkou dobu. A přestože má velkou moc nabídnout zajímavé informace o okolí, má to háček. „Pokud nemají iniciátoři zastání na radnici, mapa většinou skončí v šuplíku,“ upozorňuje propagátor pocitových map v Česku Jiří Pánek z Univerzity Palackého v Olomouci.
Česko trápí povodně i sucho. Staví se zábrany, betonují hráze. Podle kritiků je to drahé a nefunguje to. Na Šumavě se snaží udržet vodu v krajině právě odstraňováním lidských zásahů do přírody. Správa NP Šumava zavodnila stovky hektarů mokřadů, obnovila více než pět kilometrů přírodních vodních toků a zrušila 62 kilometrů odvodňovacích kanálů.
Architekt Petr Kučera se od roku 2005 věnuje popularizaci historické architektury v Praze a posledních pět let pracuje na projektu revitalizace Václavského náměstí. Klíčové místo české metropole je podle něj nejenom náhrobkem komunismu, ale i pomníkem polistopadového přebujelého vývoje kapitalismu. Volá proto po změnách. "Rád bych se dožil toho, že se jednou po novém Václaváku projdu. Dokončení jeho revitalizace je pro mě zásadním krokem k tomu, aby se z Prahy stalo evropské velkoměsto západního střihu, kde si veřejných prostranství velmi váží a na jejich podobu a užívání přísně dohlíží,“ říká v rozhovoru.
