


Ředitelské křeslo v Nemocnici Kyjov připadne bývalému řediteli brněnských nemocnic Pavlu Pilerovi. Ve čtvrtek o tom rozhodla krajská rada, podle tří na sobě nezávislých zdrojů redakce Aktuálně.cz měl od začátku největší šanci. A to i přes četné kontroverze, které ho v minulosti doprovázely – včetně mnohdy ostrých sporů se zaměstnanci. Ti si kvůli jeho chování stěžovali i vedení Brna.

Kyjovskou nemocnici dosud dočasně vedl náměstek Milan Škarka, o post ředitele se ucházeli čtyři kandidáti. Jedním z nich byl právě i Piler, který několik let vedl brněnskou Nemocnici Milosrdných bratří a Úrazovou nemocnici. Ve hře byl i pátý uchazeč, ten ovšem nesplnil podmínky řízení a nepředložil požadované dokumenty.
Že byl Piler nejpravděpodobnějším favoritem komise, která formálně rozhodla ve čtvrtek dopoledne, uvedly redaktorovi Aktuálně.cz tři zdroje z nemocničního prostředí, které však nechtěly být jmenovány kvůli obavám z pracovních komplikací. Všechny se nicméně shodly na tom, že už před samotnou krajskou radou šlo o „hotovou věc“ – Piler má velkou podporu i ze strany hejtmanství, navíc byl doporučen výběrovou komisí.
Sám Piler se k věci nechtěl vyjádřit, dokud nebylo definitivně rozhodnuto. „Teď to nechci komentovat, zatím nic oficiálního není,“ sdělil ve středu krátce na dotaz Aktuálně.cz.
„Komise rozhodla jednomyslně – všichni ho měli na prvním místě,“ sdělil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) na čtvrteční tiskové konferenci po jednání krajské rady. Podle něj by jmenování Pilera mělo přispět ke zklidnění situace v kyjovské nemocnici, jeho kontroverzím navzdory.
Piler řídil Nemocnici Milosrdných bratří od roku 2019. V té době vedl brněnské zdravotnictví náměstek primátorky a pozdější lidovecký ministr životního prostředí Petr Hladík. Na začátku covidové pandemie v roce 2020 se Piler posléze ujal i vedení městské Úrazové nemocnice.
Jeho působení v brněnských zdravotnických zařízeních se ovšem neobešlo bez nemalých kontroverzí. Nejednou se měl dostat do sporu se svými podřízenými na chirurgii, což v létě 2024 vyústilo v dopis zaměstnanců nemocnice adresovaný vedení Brna.
Politiky pobouřil například následujícím výrokem, který pronesl před svými kolegy, když odmítli sloužit přesčasy: „Lékař, který neslouží, je jako prostitutka, která nešlape“. Jeho vulgární přirovnání se nelíbilo ani brněnské primátorce Markétě Vaňkové z ODS.
„V žádné situaci není vhodné vyjadřovat se neslušně a vulgárně a mělo by být dobrou stránkou vrcholného manažera, aby nepřistupoval k takovým cestám,“ citoval šéfku brněnského magistrátu web iDnes.cz.
Zmínění lékaři, kteří si na Pilera stěžovali vedení města, měli ve svém dopise zmínit i neprofesionální přístup na pracovišti, porušování práv vyplývajících z pracovních i kolektivních smluv či osobní útoky a urážky. Někteří chirurgové proto hrozili odchodem.
Nakonec i Piler rezignoval na post ředitele Úrazové nemocnice, a to k 1. září 2024. Tehdy uvedl, že hlavním důvodem byla nedostatečná důvěra ze strany zřizovatele nemocnice, v tomto případě města.
„Vždy jsem se snažil přistupovat k problémům čelem a hledat konstruktivní řešení. Věřím, že má práce přinesla nemocnici mnoho pozitivních změn,“ dodal Piler. Téhož roku skončil také v Nemocnici Milosrdných bratří.
Se jménem někdejšího dvojitého ředitele brněnských nemocnic se pojily ještě dva kontroverzní případy. Zkraje roku 2024 se dostalo na veřejnost, že si Nemocnice Milosrdných bratří uspořádala poněkud opulentní vánoční večírek s akrobaty, burleskami či tanečnicemi s ohněm.
Za netradiční zábavu, na kterou nakonec přišla jen desetina lidí z více než 500 zaměstnanců, zaplatilo vedení nemocnice necelých 300 tisíc korun. Peníze uhradilo z Fondu kulturních a sociálních potřeb, z něhož se přispívá zaměstnancům na dovolenou, obědy či sportovní vyžití. Návštěvníci přitom museli navíc platit vstupné ve výši 200 korun, krok vedení nemocnice označili podle iDnes.cz za plýtvání prostředky.
Druhý případ se pak týkal ambiciózních plánů na výstavbu nové brněnské nemocnice za několik miliard korun u parku na brněnské Kraví hoře. Háček byl ale v tom, že podle územního plánu, který město zveřejnilo v roce 2021, by špitál stál na pozemku Vysokého učení technického. O výstavbě ovšem nevěděla ani univerzita, ani čtvrť Brno-střed, ani nedaleká hvězdárna.
Myšlenku vytvoření velké nemocnice hájil před pěti lety právě Piler. „Zdravotnictví se dnes digitalizuje a tady tyto technologie do těch čtyři sta let starých domů prostě nedostanete. Určitě je mnohem smysluplnější začít přemýšlet o stavbě úplně nové městské nemocnice,“ nechal se slyšet tehdejší ředitel dvou brněnských nemocnic. Nad ambiciózním plánem tak dodnes visí otazník a jeho osud je čistě v kraje coby zřizovatele.
Vzhledem ke kontroverzní minulosti požádal web Aktuálně.cz o vyjádření i jihomoravské hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL), ten se ovšem do vydání článku nevyjádřil a redakce na jeho reakci stále čeká.



Nejméně 16 zraněných, včetně dvou dětí, si v noci na čtvrtek vyžádal ruský útok na Charkov, oznámili záchranáři. Ve městě Kryvyj Rih byli zraněni dva lidé, 89letý muž a 82letá žena. Výbuchy byly během noci slyšet také v Kyjevě či Záporoží. Polsko kvůli rozsáhlému ruskému útoku na Ukrajinu preventivně vyslalo do vzduchu stíhačky a letoun včasné výstrahy, oznámilo velitelství ozbrojených sil.



Polské úřady prohledávaly sídlo internetového prodejce Allegro v Poznani a jeho kanceláře ve Varšavě. Firmu podezírají z porušení antimonopolních zákonů, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. Mluvčí Allegro.cz Monika Brichtová sdělila, že vyšetřování se českého zastoupení netýká.



Spolkový úřad pro ochranu ústavy, tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím nesmí Alternativu pro Německo jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom ve čtvrtek podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.



Někdejší ikona cestovního ruchu a bývalý senátor Václav Fischer se opět dostává do popředí zájmu médií. A německé policie. Fischer čelí v Německu obviněním, kvůli kterým po něm bylo vyhlášeno pátrání. Zároveň to vypadá, že se mu nedaří rozjet nový byznys. Fischer se podle všeho snaží bránit a označil i jména údajných viníků.



Ukrajina není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, řekl v rozhovoru pro Deník.cz premiér Andrej Babiš. Uvedl také, že Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu.