Francouzka Julie Douibová svému okolí roky zamlčovala, že ji manžel ponižuje a bije. Stejně jako mnohé další ženy s podobnými příběhy žila v nucené izolaci bez možnosti se normálně stýkat s přáteli i vlastní rodinou. "Dospělo to do fáze, kdy se bála o život svůj i životy svých dětí. To je důvod, který ji nutil vše akceptovat," vzpomíná její otec.
Ve Švédsku v posledních letech stále častěji útočí pouliční gangy. Jen za prvních devět měsíců letošního roku bylo ve Stockholmu zastřeleno 15 lidí. Od ledna do konce září museli švédští pyrotechnici po celé zemi likvidovat následky zhruba stovky výbuchů, loni jich evidovali 162.
Španělsko v neděli čekají parlamentní volby. Jejich hlavním tématem je Katalánsko, kde se opět rozhořely protesty poté, co soud tvrdě potrestal někdejší katalánské lídry za uspořádání referenda za nezávislost. "Čekám novou vlnu eskalace jako před dvěma lety," upozorňuje v rozhovoru profesor komunikace na Katalánské centrální univerzitě a aktivista za nezávislost Adrià Alsina Leal.
Jedním z mnoha projektů, které v minulých letech podpořily fondy EU, je i vědecký výzkum s poněkud krkolomným názvem Analýza českých genomů pro teranostiku. Jeho cílem je vytvořit národní referenční databázi, jež bude mapovat genetickou variabilitu české populace. Proč je to dobré a jak se Češi liší od jiných národů, vysvětluje pro Aktuálně.cz profesorka Šárka Pospíšilová z Masarykovy univerzity.
Maďarské povstání proti komunistickému režimu Sověti krvavě potlačili. Kreml do země poslal přes sto tisíc vojáků, tisíce tanků a stovky letadel. Maďaři neměli šanci, přesto boje od vstupu sovětské armády trvaly týden, někde i déle. Podívejte se na unikátní snímky z roku 1956.
Považuje se za introverta. Před čtyřmi lety v rozhovoru pro slovenský Denník N připustil, že sám se sice cítí trochu jako hrdina, ale hned dodal, že nepotřebuje, aby ho tak vnímali ostatní. Kdo je Peter Holúbek, klíčová postava z obří slovenské korupční kauzy Gorila?
Česko se potýká s dlouhotrvajícím suchem. V posledních pěti letech byly i proto schváleny stovky projektů v hodnotě miliard korun. Jejich úkolem je pomoci zadržovat vodu v krajině a posílit lokální vodní ekosystémy. Patří mezi ně například čištění a revitalizace rybníků napříč všemi kraji nebo obnovování mokřadů a rašelinišť.
I v Česku existují špičková vědecká pracoviště evropské či dokonce světové úrovně, řada z nich vznikla teprve nedávno. Obřím objemem peněz na ně přispěla hlavně Evropská unie. Například v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace v období 2007 až 2013 vznikla nebo prošla rozsáhlou modernizací velká česká výzkumná pracoviště zvaná jako Evropská centra excelence. Mají nejmodernější technologie a pracují v nich mezinárodní výzkumné týmy. Podívejte se, kde se v Česku dělá špičková věda.
Britského premiéra Borise Johnsona čeká tento týden jeho první zahraniční cesta a v rámci ní hned několik perných schůzek. Ve středu se v Berlíně setká s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, o den později v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. A nakonec o víkendu se Johnson zúčastní summitu ekonomicky nejvyspělejších zemí světa G7 ve francouzském Biarritzu.
"Nikdo netuší, co si myslí Boris Johnson," říká britský profesor Michael Keating, který je odborníkem na evropskou a teritoriální politiku. Odpovídá tak na otázku, jestli stále pravděpodobnější "divoký brexit" ohrožuje i jednotnost Spojeného království. Pokud Británie odejde z Evropské unie bez jakékoliv dohody, je i podle dalších odborníků možné, že spory mezi Anglií, Skotskem, Severním Irskem a Walesem se vyhrotí až do krajnosti.
Památku stovek tisíc obětí romského holokaustu si v těchto dnech připomínají lidé v mnoha zemích. Tragická pouť části osvětimských Romů se završila před 77 lety - v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy tam bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti.
V ulicích skotského Edinburghu na něj čekaly pískot a bučení. Není proto divu, že se nový britský premiér Boris Johnson po pondělním setkání se skotskou první ministryní Nicolou Sturgeonovou vytratil z jejího sídla zadními dveřmi. Výroky a názory nástupce Theresy Mayové si sice našly mnoho příznivců na jihu v Anglii, ale na severu ve Skotsku jich je o poznání méně.
Belgické Bruggy, kde žije nastálo jen okolo 120 tisíc obyvatel, patří mezi nejnavštěvovanější města v Evropě. Jejich historické centrum s dlážděnými ulicemi, romantickými zákoutími, kostely a mnoha středověce vyhlížejícími mosty loni navštívilo 8,3 milionu turistů. Tedy skoro o milion více než v roce 2017. Město se stalo vyhledávanou turistickou destinací už na přelomu 19. a 20. století, takže má s přívalem výletníků zkušenosti. Teď mu ale začíná jeho obliba přerůstat přes hlavu.
První superpočítač sem byl nainstalován do provizorních kontejnerů už v roce 2013, dnes v porubském areálu sídlí celkem tři. IT4Innovations národní superpočítačové centrum je součástí Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Za svůj vznik vděčí centrum z velké části evropským fondům.
Spojují je výrazné světlé vlasy, excentrické vystupování i smysl pro populistická témata nebo odpor k migraci. Nový britský premiér Boris Johnson se příští měsíc na neznámém místě setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, další schůzky budou následovat. Ve snaze posílit "zvláštní vztah" mezi oběma zeměmi budou i v době turbulentního finišujícího brexitu patřit mezi Johnsonovy priority.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zřejmě sázel na to, že může hrát na obě strany. Že mu jeho protějšek Donald Trump umožní mít špičkové americké stíhačky F-35 i přesto, že si Ankara pořídí také ruský systém protivzdušné obrany S-400. Vyřazení Turecka z programu F-35, které ve středu nepřímo oznámil Bílý dům, ho tak mohlo nepříjemně zaskočit. Přestože ho USA opakovaně varovaly.
Bylo to 18 dní naplněných zoufalstvím i nadějí, že se nakonec přece jen podaří zachránit všechny chlapce z fotbalového týmu Wild Boars, které v jeskyni Tham Luang v severním Thajsku uvěznil prudký déšť a stoupající voda. Ve středu uplynul přesně rok od chvíle, kdy záchranáři šťastně a ve zdraví vyvedli posledního z nich.
Spolu s přísnější migrační politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa se plní detenční centra v Texasu u hranic s Mexikem. V některých případech ale příliš. Američtí inspektoři, kteří navštívili jedno takové zařízení, hovoří o katastrofálních podmínkách. Celkem 756 migrantů v jednom z táborů má k dispozici jen čtyři sprchy a k jídlu často dostávají jen sendviče.
Důkazy, které objevila zvláštní zpravodajka OSN Agnes Callamardová, jasně naznačují, že za vraždu novináře Džamála Chášukdžího jsou zodpovědní vedoucí saúdští představitelé, včetně korunního prince Muhammada bin Salmána. Callamardová to ve středu uvedla ve své zprávě. Smrt novináře označila za "mimosoudní popravu" a doporučila zahrnout do protisaúdských sankcí také princův osobní majetek. Generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese zpravodajka vyzvala, aby zorganizoval mezinárodní trestní vyšetřování celého případu.
Před 80 lety, 13. června 1944, nacisté zasypali Londýn raketovými střelami V-1, které víc než cokoli jiného připomínaly asi osmimetrové bezpilotní robotické letouny. Poháněl je pulzační motor varující obyvatelstvo před nebezpečím velmi charakteristickým bzučivým zvukem. Nešlo ještě o skutečné rakety, přesto představovaly ve své době technologický převrat.
