Přímo ve své rezidenci v Port-au-Prince byl tento týden neznámými ozbrojenci zavražděn haitský prezident Jovenel Moïse. Karibskou zemí zmítají protivládní protesty a násilí páchané ozbrojenými gangy už roky, vražda prezidenta je ale bezprecedentním činem i zde. V zemi, která se zrodila z povstání otroků a nestabilita je jejím druhým jménem. Další díl série Rozvrácené státy se věnuje Haiti.
Afghánské sociální sítě v minulých dnech zaplavily vzkazy oslavující jako hrdinku mladou dívku Kamar Gulovou. Teprve 15letá Afghánka se se svým 12letým bratrem minulý týden postavila tuctu útočníků z Tálibánu, kteří napadli její dům a zabili její rodiče. Dva muže zastřelila a jejich vůdce zranila. Zbylí ozbrojenci se dali na útěk.
Další díl seriálu Rozvrácené státy sleduje příběh Venezuely. Ropné velmoci, která kdysi byla nejbohatším státem Jižní Ameriky. Dnes se zmítá v těžké ekonomické i politické krizi a lidem chybí základní potraviny i léky. Vše ve jménu svérázné formy socialismu.
Na přírodní zdroje bohatému státu, ležícímu přímo v srdci Afriky, náleží smutné přízvisko "nejhladovější země světa". Nefunkční zemi trhají na cucky ozbrojené skupiny i celé cizí státy, které tam těží zlato a diamanty. Další z textů ze série Rozvrácené státy se věnuje Středoafrické republice (SAR).
Někdejší západoafrická kolonie Francie vlastní rozsáhlé zásoby zlata, přesto patří mezi nejchudší země na světě. Přes 40 procent z 20 milionů obyvatel žije pod hranicí chudoby. Region navíc ohrožují islamisté, kteří útočí na horníky a drahý kov pašují. V prvním textu ze série článků nazvané Rozvrácené státy představujeme Burkina Faso.
Americký prezident Donald Trump se během stovek telefonátů se zahraničními lídry ukázal být tak neschopným, že představuje nebezpečí pro americkou národní bezpečnost. Tvrdí to někteří vysoce postavení představitelé USA, včetně bývalých Trumpových ministrů obrany a zahraničí a dvou bezpečnostních poradců.
Teploty za severním polárním kruhem v minulých dnech dosáhly rekordních hodnot. V odlehlém sibiřském městečku Verchojansk vystoupaly minulou neděli až na 38 stupňů Celsia. To je o 18 stupňů více, než jsou zdejší průměrné červnové teploty.
Má tvář otevřeného města plného příležitostí, které vítá lidi, co chtějí začít znovu. Pochlebuje multikulturalismu, přijímá uprchlíky a přitahuje umělce. Pyšní se zelení a cyklostezkami, o kterých se pražskému cyklistovi může jen zdát. Týdeník The Economist město v roce 2014 označil za šesté nejvíce liberální město Spojených států. Jenže teď Minneapolis ovládly nepokoje s rasovým podtextem.
Jednatřicetiletý, čerstvě ženatý Brazilec Diego žije v malém městě v nejlidnatějším a pandemií koronaviru nejhůře sežehnutém brazilském státě Sao Paulo. "Když začala karanténa, nedokázali jsme si představit, že by mohla trvat tak dlouho. A nemohli jsme uvěřit, jak moc závažnou se tahle situace stane," popisuje deníku Aktuálně.cz.
Čtvrtého května asi hodinu a půl po půlnoci místního času se na sociální síti Twitter pod falešným profilem s fotkou saúdskoarabského krále Salmána bin Abd al-Azíze objevuje tweet se sdělením, že poblíž východokatarského města al-Wakrá došlo k explozi.
Konflikty o vodu jsou už nyní častější než v minulosti, voda ale bývá jen jedním z mnoha faktorů, upozorňuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz přední americký expert na vodu Charles Iceland z World Resources Institute. "Dokud se situace s vodou bude zhoršovat, bude více svárů a část z toho bude násilná. Je to něco, co lidé musí přežít. A pokud to nezvládnou, budou zoufalí," upozorňuje.
Zatímco se minulý týden objevovaly snímky z oslav konce druhé světové války, na kterých byl osamělý ruský prezident Vladimir Putin s hrstkou vojáků na liduprázdném náměstí v Moskvě, z Běloruska přicházely úplně jiné fotografie. Prezident Alexandr Lukašenko stál na tribuně obklopený svými generály a přihlížel tisícům vojáků, kteří se účastnili každoroční vojenské přehlídky v Minsku.
Během posledních několika týdnů v Rusku z oken různých nemocničních zařízení záhadně vypadli tři zdravotníci. Dva zemřeli. Třetí, lékař Alexandr Šulepov z Voroněže, města ležícího asi 500 kilometrů jižně od Moskvy, zřejmě přežije. Vypadl z druhého patra nemocnice poté, co na svém pracovišti nejprve léčil pacienty s koronavirem a následně se sám nakazil.
Matka z indického státu Uttarpradéš utopila svých pět dětí v řece Ganze, nejmladšímu byly podle listu The Hindu teprve tři roky. Policie tvrdí, že žena potomky zabila po hádce s manželem. Sociální sítě oponují, že ve skutečnosti ji k tragickému činu dohnal hlad. V celé Indii totiž platí zákaz vycházení a řada lidí z nemajetných vrstev, kteří obvykle žijí ze dne na den, nemá co jíst.
Radikální islamisté na Blízkém východě označují koronavirovou pandemii, která přesunula pozornost Západu pryč od jejich regionu, za trest, jejž byl na jejich nepřátele seslán shůry. Vnímají ji také jako příležitost. Mohou ji využít k posílení svých vlastních pozic například v Iráku, ze kterého se stahují zahraniční jednotky.
Francouzská vojenská mise v Mali měla původně trvat jen několik týdnů. Začala v roce 2013, a Francouzi jsou v této západoafrické zemi stále, jejich odchod je zatím v nedohlednu. Hrozba radikálního islamismu v regionu ale nejen neutichla, naopak se rozšířila také do Nigeru, Burkina Fasa a dalších států Sahelu.
Od začátku poslední velké bitvy druhé světové války uplynulo tento týden 79 let. Bitva o Okinawu byla vůbec nejkrvavějším konfliktem v Tichomoří. Obří ztráty na životech, ke kterým během ní došlo, přiměly amerického prezidenta Harryho Trumana k použití jaderných bomb v Hirošimě a Nagasaki. Nechtěl už zažít "další Okinawu".
Evropská unie vyčlenila desítky miliard eur, aby ulehčila členským státům v boji proti koronavirové pandemii. Odkud a kam peníze směřují?
Přestože počty nakažených koronavirem v Africe zatím daleko zaostávají za Evropou, z vývoje posledních dní je zřejmé, že pandemie rychle prorůstá už i tímto zranitelným kontinentem. Nemocné hlásí většina států.
Pravidla pro přidělování dotací a úvěrů na sociální a dostupné byty se od března změní. Nárok na bydlení od obce se u potřebných už nebude posuzovat podle životního minima, ale podle průměrné mzdy. Rozšíří se tak okruh nájemníků. Podle expertů je však změna jen kosmetická a raději by uvítali zákon o sociálním bydlení. Města zatím řeší problematiku odlišně, pozitivní příklady však táhnou.
