Zavládne na Ukrajině v dohledné době mír? Nebo zemi čekají další měsíce a roky války? Zkrotit Vladimira Putina se nedaří ani staronovému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, ani lídrům evropských zemí. Jak to v zemi, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi, aktuálně vypadá, na místě už poněkolikáté sleduje šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že je z ruského prezidenta Vladimira Putina zklamán, ale že s ním ještě neskončil. Kromě toho oznámil dodání dalších zbraní bránící se Ukrajině a pohrozil cly ve výši sta procent na zboží z Ruska a od jeho obchodních partnerů. Kreml v úterý reagoval slovy, že Trumpovy návrhy jsou vážné a bude třeba je analyzovat.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil zásilku nových zbraní pro Ukrajinu v přepočtu za víc než 200 miliard korun. Ve snaze ukončit válku, kterou na východě Evropy vede už čtvrtým rokem Rusko, dal jejímu vůdci Vladimiru Putinovi 50denní lhůtu k jednání o míru, jinak hrozí zavedením vysokých cel. Jejich síla je sice podle odborníků sporná, ale i tak jde o zásadní změnu Trumpova přístupu.
Donald Trump plánuje od 1. srpna zavést třicetiprocentní cla vůči zemím Evropské unie. Podle ekonoma Dominika Stroukala ovšem americký prezident blufuje a snaží se zajistit co nejlepší vyjednávací pozici. Evropa se mezitím připravuje na reakci a má eso v rukávu: digitální daň, která by poškodila velké americké korporace jako Meta, Google či Apple.
Americký prezident Donald Trump údajně během pondělí oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny. Podle zdrojů serveru Axios má zahrnovat i útočné zbraně. To je zásadní změna proti tomu, co šéf Bílého domu doposud prohlašoval. Nové zbraně by mohly pomoci bránící se Ukrajině; Trump si od nich slibuje, že tím (konečně) přesvědčí ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání o míru.
"Myslím, že jsme na vrcholu krize," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz výzkumník z College of Europe ve Varšavě Nurlan Alijev. Vliv Ruska v celém kavkazském regionu podle něj v současnosti klesá. Jedinou výjimkou je Gruzie, která se loni po volbách k Moskvě znovu přiklonila.
Ještě v lednu 2022, měsíc před vypuknutím války na Ukrajině, hrál Serhij Stachovskyj tenis. V roce 2013 například na slavném turnaji ve Wimbledonu vyřadil tehdejšího obhájce vítězství Rogera Federera. Pak přišla válka a místo na tenisovém kurtu nyní Stachovskyj bojuje na frontě, ve speciální jednotce tajné služby SBU.
Rusko by se podle Peskova nemělo vracet do dob, kdy "negativita vůči vlastní zemi byla součástí redakční politiky některých publikací". Uvedl to v rozhovoru pro ruský časopis Expert, kde komentoval vývoj žurnalistiky v největší zemi světa. Pochvaloval si také, jak díky cenzuře za poslední tři roky od začátku války na Ukrajině vzrostlo vlastenectví.
Běloruský opozičník Sjarhej Cichanouski se po svém propuštění z vězení podle všeho hodlá vrátit do souboje s "posledním evropským diktátorem" Alexandrem Lukašenkem. Řekl, že ho do tří týdnů svrhne, jenže na to nedostal potřebné peníze a odborníci, které Aktuálně.cz oslovilo, si myslí, že jsou jeho šance velmi nízké.
Americká televize CNN získala nahrávky, kde prezident Donald Trump mluví o tom, jak vyhrožoval bombardováním Moskvy a Pekingu ruskému i čínskému prezidentovi, a popisuje jejich reakci. Trump se tím údajně snažil oběma lídrům zabránit v napadení Ukrajiny a Tchaj-wanu.
Země sdružující se v organizaci BRICS - jíž se přezdívá protipól západních organizací, jako jsou G7 či NATO - vyslaly své zástupce na summit do Brazílie, kde v uplynulých dnech jednaly o "posílení spolupráce globálního Jihu". Tím jsou většinou míněny různé země světa převážně jižně od rovníku, které bývají označovány také jako rozvojové. Summitu se kvůli zatykači nemohl zúčastnit Vladimir Putin.
Slunný jih Evropy bojuje s horky, globální oteplování a vhodné odrůdy ovšem posunují pěstování vinné révy na sever. V budoucnu tak na trh s vínem mohou proniknout i země, ve kterých na něj dosud bylo příliš chladno - například Lotyšsko. Reportér Aktuálně.cz navštívil "vinařství budoucnosti" ležící severozápadně od Rigy, kde mladý zemědělec Ģirts Dzērve něco takového zkouší.
"Rusko chce nasadit 10 tisíc vojáků v Podněstří a dosadit v Moldavsku prokremelskou vládu," uvedl před několika týdny moldavský premiér. O tom, proč je dění v Moldavsku pro Česko důležité, zda zemi Moskva ovládne nebo jak zřejmě dopadnou podzimní volby, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz moldavský analytik a expert na ruský vliv Valeriu Pasa.
Na rozdíl od horkého centra města je v Žítkové na moravsko-slovenském pomezí v Bílých Karpatech o něco chladněji. Dvacet mladých lidí ovšem zahřívá prudký kopec a sečení trávy tradičním způsobem - kosou. Reportér Aktuálně.cz se byl podívat, jak se generace Z na týden vrátila k tradičnímu řemeslu v kraji, který proslavila spisovatelka Kateřina Tučková svou knihou o bohyních.
Ukrajinci i Rusové využívají hluboko ve vnitrozemí obou států skrytá želízka v ohni - tajné agenty, kteří působí jako pozorovatelé. Profil bývalého ukrajinského úředníka s názvem Tatarigami na sociální síti X přináší příběh jednoho z nich. Artěm Karjakin léta pracoval v Rusku pro ukrajinskou rozvědku, po začátku války v roce 2022 vstoupil do armády. Účastnil se obrany Kyjeva i řeže v Bachmutu.
Na letošní Národní pouť Velehrad dorazilo podle organizátora Josefa Kořenka až 50 tisíc lidí, z nichž přibližně 30 tisíc přijelo v sobotu. Věřící si u příležitosti 40 let od slavné poutě v roce 1985, již provázely velké protesty proti tehdejší komunistické moci, přáli, aby sem brzo přijel papež Lev XIV.
Přibližně 70 kilometrů od lotyšského hlavního města Rigy se v budově lázní skrývá komplex - donedávna tajený -, v němž se mělo v případě jaderné války ukrýt nejvyšší vedení země. Dnes je bunkr každodenně přístupný, a jak si reportér Aktuálně.cz vyzkoušel na vlastní kůži, člověk se během hodiny a půl může vrátit o 40 let zpátky do období sovětského vládce Leonida Brežněva.
"Paradoxní je, že Klára byla vlastně strašně opatrná a dávala si šílený pozor a nikdy nešla do nepřiměřeného rizika," říká v rozhovoru pro Aktuáílně.cz režisérka Jana Počtová. Je autorkou dokumentu o elitní české horolezkyni Kláře Kolouchové, která ve čtvrtek tragicky zahynula při zdolávání vrcholu pákistánské hory Nanga Parbat.
Viceprezident ruské státní společnosti Transněfť, která se stará o ropovody, Andrej Badalov byl v pátek ráno nalezen mrtvý pod okny svého domu na prestižní Rublevské třídě v Moskvě. Přestože žil v 10. patře, měl spadnout či vyskočit z balkonu, který je o sedm pater výš. Jde již o 11. vysokého představitele ruského byznysu, který od začátku války na Ukrajině zemřel za podivných okolností.
Americká televize CNN s odvoláním na své zdroje ze zpravodajských služeb tvrdí, že severokorejská armáda má v plánu poslat dalších 30 tisíc vojáků na Ukrajinu, aby bojovali na straně Ruska. Ukazují to prý satelitní snímky lodí a nákladních letadel, které se pohybují mezi Ruskem a KLDR.
