Lhasa, hlavní město Tibetské autonomní oblasti, je od Šluknovského výběžku na severu Česka vzdálená šest a půl tisíce kilometrů. Přesto zde najdete místo, které Tibet připomíná. Asijskou stezku, jejíž součástí je i ohrada s jaky, tu založila tibetoložka Jarmila Ptáčková.
Automobilová doprava je v Praze velkým tématem. A to obzvlášť kolem voleb. Spory se vedou zejména o to, zda a jak ulevit dopravou zatíženému centru města. Řidiči zde mnohdy parkují i na místech, kde by to čekal jen málokdo - v těsné blízkosti nejznámějších památek i přímo uprostřed cesty. O tom, kde všude stojí auta v centru Prahy, se přesvědčil fotoreportér Aktuálně.cz.
Po městě maluje kočky v ukrajinských barvách, co chytají rakety do sítě, jinde chrání děti, o kus dál se smějí ruské propagandě. Jsou fenoménem města a odporu. "Běžně mi lidé píší, jak jim zvedly náladu," říká umělec LBWS na lavičce v ukrajinské Oděse. Identitu prozradit nehodlá. I proto, že se bojí o život. "Rusové dělají genocidu, v Chersonu mi mizí přátelé." Chce, aby za něj mluvilo jeho dílo.
"Bráníme nezávislost! Míříme k vítězství! Ukrajina je centrem Evropy!" hlásají billboardy a plakáty podél silnic na Ukrajině. V době války je lemují stovky propagandistických, burcujících a děkovných hesel. Modrožluté plakáty vyzývají k podpoře armády nebo třeba děkují Česku i americkému herci Leonardu DiCapriovi. Projděte si některé z nich na fotografiích, které pořídil reportér Aktuálně.cz.
Stovky zbytků historických sídel, starých hradišť a cest jsou v ohrožení. Nenávratně poškozena je i Zlatá stezka na Šumavě, jedna z nejvýznamnějších obchodních cest středověku. Nedávné kůrovcové kalamity vehnaly do lesů těžkou techniku, která ničí archeologická naleziště. Vlastníci lesů často vůbec nevědí, že na jejich pozemku cenné lokality jsou. Jindy vědí, ale neberou na ně ohled.
Umělci ze zemí Evropské unie s hosty z Ukrajiny a Norska přemalovali Lennonovu zeď v Praze. Důvodem je české předsednictví. Kromě nového nátěru chce šéf projektu Pavel Šťastný kopii zdi vytisknout na nafukovací podobiznu, která pak objede několik evropských měst.
Na dvou známých architektonických dominantách ukrajinské Oděsy je válka vidět na první pohled, přestože je zatím nezasáhla žádná raketa nebo dělostřelecký granát. Hned první den ruské invaze na Ukrajinu letos v únoru připluly k městu ruské válečné lodě a Oděsa se začala připravovat na útok. Po půl roce tu lidé normálně žijí, čelí ale bombardování a hrozbě vstupu nepřátelských vojáků.
Kvůli zaminovanému pobřeží a lodím odvážejícím ukrajinskou úrodu do světa byla a je černomořská Oděsa centrem světové pozornosti. Bohužel i proto zde často zní poplach před bombardováním. Přesto se na první pohled zdá, že život ve městě velkém jako Praha plyne relativně v běžných kolejích. Takhle Oděsu za zvuků sirén zachytil fotoreportér Aktuálně.cz.
Vesnice Lockyne na jihu Ukrajiny se stala svědkem tvrdých bojů mezi obránci a ruskými vojáky. Jednotky Kremlu ji obsadily už v březnu a držely jen několik týdnů. Poté co Ukrajinci zahájili protiofenzivu, se odtud pod tlakem musely stáhnout. Místní lidé po odchodu okupantů reportérům Aktuálně.cz popsali své hrůzné zážitky.
Socha básníka Tarase Ševčenka stojí na náměstí v jihoukrajinském městě Baštanka naproti vypálenému nákupnímu centru, zasaženému ruskou raketou. O několik kroků dál je rozbořená radnice, rovněž trefená dělostřelectvem.
Vesnici Lockyne na jihu Ukrajiny obsadili ruští vojáci už v březnu. Usadili se tu na několik týdnů: nařídili zákaz nočního vycházení, prováděli domovní prohlídky, sebrali místním lidem několik automobilů a svým základnám říkali štáby. Nefungoval vodovod, elektřina ani telefonní síť.
Obrovská černá díra zeje v budově bývalého masokombinátu při vjezdu do Voznesensku na jihu Ukrajiny. Je to jedna z připomínek ruského nájezdu, který v tomto malém, třicetitisícovém městě skončil nečekaným útěkem okupantů. Místní obyvatelé ale říkají, že dobojováno ještě není. "Mohou se vrátit."
Reportéři Aktuálně.cz byli ve městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny, jen kousek od frontové linie. Noc co noc na ně Rusové střílí rakety, přesto zde stále žije zhruba polovina obyvatel. I když jim často neteče voda a "smrt z nebe" může přijít kamkoliv a kdykoliv.
Snímky zatopeného Národního hřbitova v pevnostním městě Terezín, poničený gotický most v Písku či slon Kadíra z pražské zoo se staly symbolem povodní, které před 20 lety v srpnu 2002 postihly velkou část republiky. Jak vypadají místa postižená přírodní katastrofou dnes na srovnávacích snímcích? Ke zhlédnutí je i srovnání pořízené v roce 2017, tedy v době patnáctiletého výročí povodní.
V Uherském Hradišti začal 48. ročník Letní filmové školy, největší nesoutěžní kinematografické přehlídky v Česku. Na zahájení měl premiéru dokument Olgy Sommerové o rockerovi a bývalém politikovi Michaelu Kocábovi. Prvně diváci viděli i Kunstkameru, zřejmě poslední snímek sedmaosmdesátiletého Jana Švankmajera.
Asi tři čtvrtě hodiny autem od Prahy u obce Nelahozeves leží rozlehlé tankoviště, kde státní firma Mero skladuje ropu. Zároveň sem ústí jediné dva ropovody, které se nachází na českém území - IKL a ruská Družba. Z té už ale ropa brzy nemusí téct. Podívejte se, jak ropné skladiště na Mělnicku vypadá. “Nechceme se chlubit, ale je nejmodernější v Evropě," říká zdejší vedoucí dispečinku Libor Penc.
Více než čtyři stovky hasičů bojují v Národním parku České Švýcarsko s patrně největším požárem v novodobé historii země. Nejintenzivnější oheň je i v blízkosti skalní Pravčické brány, oblíbeného turistického cíle. Reportéři Aktuálně.cz se vydali za policejní zátarasy přímo k hasičům, kteří v apokalyptické atmosféře bojují s požárem.
Takhle vypadá největší požár v novodobé historii Česka. Přímo v Národním parku České Švýcarsko fotil fotoreportér Aktuálně.cz mezi hasiči, troskami budov a doutnajícími lány lesů. Spíš než zelený ráj připomíná tisíc shořelých hektarů lesa žlutou apokalypsu.
Požár v Českém Švýcarsku před polednem likvidovalo více než 400 hasičů, pomoc přislíbilo Polsko, Slovensko i Itálie. Hasiči museli evakuovat desítky lidí. Podle ředitele hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka je zasaženo téměř tisíc hektrarů lesa, rozsah škod zatím stále nelze odhadnout. Hasičům se daří udržovat linii požáru, ten ale stále není pod kontrolou.
Začala demolice bývalého areálu vepřína, na jehož místě stál během druhé světové války romský koncentrační tábor. Zemřely v něm stovky lidí včetně dětí. Vláda tu místo výkrmny prasat vybuduje památník obětem holokaustu. Na zahájení stavby promluvil i ministr kultury Martina Baxa. V pátek si lidé mohli vepřín projít naposledy, část areálu bude přístupná za rok. Projděte se i vy jeho historií.
