Již tradičně se na Národní třídě 17. listopadu sešli lidé, aby si připomněli události z roku 1989. Letošní program ovlivnila také ruská invaze na Ukrajinu. V Praze se konala také protivládní demonstrace, jejíž účastníci dorazili k České televizi. Hlavním městem prošel i průvod za demokracii, vyvrcholila taktéž studentská stávka za klima. Podívejte se na snímky z dnešního dne.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová přijela na tradiční návštěvu Česka v předvečer 17. listopadu. Dopoledne mluvila bez účasti médií se svým českým protějškem Milošem Zemanem. Po obědě na ni čekal zaplněný sál Carolina na Univerzitě Karlově, kde měla besedu se studenty. Večer položila květiny na Národní třídě, uctila tak památku sametové revoluce.
Někteří studenti Univerzity Karlovy a dalších vysokých škol v Česku začali stávkovat za klima. Požadují aktivnější zapojení české vlády do řešení problémů klimatických změn. Například požadují, aby v Česku do roku 2033 skončily uhelné elektrárny a nahradily je obnovitelné zdroje energie či aby vláda chránila lidi s nízkými příjmy při současné energetické krizi.
Národní park Chustaj Nurú leží asi sto kilometrů od mongolského hlavního města Ulánbátaru. Právě zde žijí vzácní koně Převalského, na jejichž záchraně se podílelo i Česko. Ovšem spatřit je v rozlehlých horských stepích není vůbec snadné. Reportérům Aktuálně.cz se však koně nakonec podařilo zachytit.
Mongolsko, obrovská země pastevců, modré oblohy a drsného mrazivého podnebí, je domovem více než tisíce koní Převalského. Vzácný druh, který se dostal až na pokraj vyhynutí, vděčí za svou záchranu Česku. V národním parku Chustaj Nurú stáda divokých koní pozorovali reportéři Aktuálně.cz.
Mladí umělci a umělkyně zaplnili historický dům v centru Prahy a každou místnost přetvořili v jinou expozici. Jednotícím tématem letošního ročníku desetidenní přehlídky Pokoje je okraj – ať už společnosti, nebo třeba zájmu. Studenti otevírají témata, která je pálí. Od klimatických změn přes násilí na LGBT komunitě až po válku na Ukrajině nebo boj íránských žen a mužů za svobodu.
V malém pražském parku Holubička vytvořil výtvarník Krištof Kintera betonové zmenšeniny brutalistních staveb. Volně přístupné miniatury obdivují turisté i místní, děti je využívají jako fontány nebo prolézačky. Umělec všechny modely záměrně poškodil, chce tím dát najevo křehkost architektury. Největší Žižkovská věž má pět metrů. V noci objekty svítí.
Mezi osmdesátkou osobností, kterým prezident Miloš Zeman udělil 28. října státní vyznamenání, patří k těm, jejichž jméno široká veřejnost vůbec nezná. Emil Dračka jako poslední starosta Strany práv občanů Zemanovci už přes dvacet let vede tisícovou obec Kralice nad Oslavou. Právě zde, třicet kilometrů západně od Brna, v roce 1579 vyšel první český překlad bible z původních jazyků.
Demonstranti na Václavském náměstí v Praze opět žádali demisi vlády Petra Fialy, někteří mluvili i o vystoupení z NATO a Evropské unie. Na protestu řečnilo také několik zájemců o kandidaturu na prezidenta. Zpoza mikrofonu burácel i bývalý premiér Jiří Paroubek. Na tříhodinový protest dorazily dle policie nižší desítky tisíc lidí.
Po dvou letech protikoronavirových omezení si politici včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Petra Fialy, zástupci armády i váleční veteráni připomněli výročí založení Československa u Národního památníku v Praze na Vítkově v plnohodnotné podobě. Nad hlavou jim prolétly dva gripeny, dva letouny L-159, bitevní vrtulník Mi-24/35 a dvě transportní helikoptéry Mi-171.
Po čtyřech letech oprav se 28. října 2022 pro veřejnost otevřelo Armádní muzeum na Žižkově. Tisíce exponátů - zbraní, stejnokrojů či výstroje - ve speciálně nasvícených vitrínách doplňují například repliky zákopů či nákladního vagonu, jimiž se přesouvali čs. legionáři po Rusku. Nicméně muzeum je zároveň architektonickým dílem mimořádné kvality. I jeho nynější modernizace získala prestižní ocenění.
Klidně i desetkrát za rok kočují mongolští nomádští pastevci spolu se svými zvířaty nekonečnými pláněmi své země. Jejich tradiční kulturu a životní styl, který se po staletí takřka nezměnil, nyní ohrožuje nový fenomén. Následky klimatických změn připravují jejich stáda o pastvu a v zimě dokonce i o život. Jedinečnou mizející kulturu zachytili přímo v Mongolsku reportéři Aktuálně.cz.
Před třemi měsíci začal v Malinovém dole požár, který se rychle rozšířil a zasáhl více než osminu plochy národního parku České Švýcarsko. Následky požáru jsou viditelné dodnes, ale dříve zcela spálená místa se začínají pomalu zelenat. Vrací se i turisté, ačkoliv stále na mnoho míst nemohou. Například oblíbené soutěsky řeky Kamenice zůstanou minimálně do konce roku zavřené.
Miloš Zeman na své poslední cestě z Hradu do regionů zavítal do Ústeckého kraje. Konkrétně dorazil do malé obce Lukavec u Litoměřic. Zde ho čekalo několik desítek místních, pro které to byla druhá prezidentská návštěva obce. Kdysi do obce přijel komunistický prezident Ludvík Svoboda. Zemana zde uvítaly děti ze školky s vlaječkami, poté se prezident vyfotil i s chlapcem na vozíku.
Extrémně mrazivé zimy a dlouhá sucha ohrožují jeden z posledních pasteveckých národů světa. Mongolští nomádi, kteří se svými svítivě bílými jurtami a stády zvířat křižují obrovské planiny, stále více pociťují projevy změn klimatu. Kvůli rozmarům přírody a touze po větších příležitostech se raději stěhují do měst. Mizející kulturu kočovníků přímo v Mongolsku zachytili reportéři Aktuálně.cz.
Jubilejní ročník festivalu světel Signal rozzářil Prahu. Čtyřdenní akce po několika letech opět promítá na kostel sv. Ludmily na náměstí Míru. Připomíná i utrpení Ukrajinců světelně-kouřovou instalací rozstřílených vraků aut od Maxima Velčovského. Většina dění je zdarma, na šesti místech si lidé musí koupit vstupenku.
Od zrušení hřbitova v Pernerově ulici v pražském Karlíně uplynulo více než 120 let, pod zemí ale stále zůstávají ostatky stovek těl. Protože se na pozemku začne brzy stavět, pustili se do práce archeologové a antropologové. Dosud odkryli zhruba 600 hrobů a našli tisíc koster. Kromě kostí a náhrobků objevili křížky, růžice, ale třeba i zubní protézu. Nalezli také vlakovou točnu po zaniklé továrně.
Pobaltský Královec je nově součástí Česka. Alespoň dle referenda uspořádaného před ruskou ambasádou recesisty. Účastnilo se ho zhruba dvě stě lidí, kteří si přinesli transparenty s nápisem "Královec je Czechia" nebo "cedule". Referendum má podle nich stejnou váhu jako to ruské. Později na Václavském náměstí lidé už vážně protestovali proti bombardování ukrajinských měst s deštníky v ruce.
Po největším zaplátování zvonů v historii Česka se vrací Michal a Ludvík domů. Přes pět set let staré zvony z Kutné Hory o hmotnosti několika tun vynesl do zvonice bývalé jezuitské koleje jeřáb. Rok je opravovala česká specializovaná firma v nizozemském Astenu. Zvon Ludvík měl trhlinu na dvou třetinách obvodu a nově je tak největším svařeným zvonem v Česku.
V prostoru Gabriel Loci na pražském Smíchově a Uměleckoprůmyslovém museu začal 24. ročník festivalu Designblok. Pro 178 vystavujících organizátoři jako ústřední téma zvolili les. Návštěvníci uvidí mimo jiné současný ukrajinský design. Výstava končí tuto neděli 9. října.
