Státní kasu by mohla zachraňovat Česká národní banka (ČNB). A nejde o žádné drobné, centrální banka by dokázala poslat do rozpočtu stamiliardy. Alespoň o tom píše ve své úvaze jeden z nejcitovanějších českých ekonomů Tomáš Havránek.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na čtvrtečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 3,5 procenta. Shodli se na tom analytici. Důvodem jsou podle nich především vyšší jádrová inflace, vývoj cel mezi EU a USA, solidně rostoucí ekonomika či výrazný růst cen nemovitostí.
Těžké inflační časy dolehly i na Českou národní banku. Guvernér Aleš Michl loni napsal ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi dopis. Důvodem je snaha centrální banky výrazně navýšit poplatky za výkon dohledu. Některé mají vzrůst i o padesát procent. Neměnily se od roku 2016, argumentuje banka.
Ačkoliv je Jaroslavu Borovičkovi teprve 45 let, patří k nejvýznamnějším českým makroekonomům. Svědčí o tom jak jeho vědecká práce, tak i skutečnost, že již řadu let vyučuje na New York University, jež v oboru ekonomie patří mezi absolutní světovou špičku.
S ekonomem Davidem Markem o populismu, devastaci měnové politiky i holubí letce, která nahradila jestřáby.
Centrální banka svou vyčkávací pozicí riskuje nejen to, že nezvládne včas zkrotit závratný růst cen. Otřásá také identitou drobných střádalů, kteří až dosud věřili, že ve stabilní a nízkoinflační zemi se spořit vyplácí.
Ekonom Aleš Michl nastoupil v pátek na post guvernéra České národní banky (ČNB). Přihlásil se přitom ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Prioritou bude podle něj snížení inflace, které v Česku momentálně dosahuje 16 procent.
Rozvrat centrální banky se nekoná. Obměna na vedoucích pozicích sice nekopíruje představy odcházejícího guvernéra, ale rozhodně ani toho nastupujícího. Teď má šanci získat většinu hlasů, jen když nebude navrhovat hlouposti.
Česká národní banka (ČNB) prochází zásadní personální změnou. Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval nové členy bankovní rady. Ti budou určovat příští měnovou politiku Česka a řešit stabilitu bank a finančního systému. Viceguvernérkou ČNB se stala Eva Zamrazilová, členy rady pak Karina Kubelková a Jan Frait. Do funkce nastoupí od července.
Nastupující guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl se nesetkal s vřelým přijetím. Panují totiž obavy, že jeho přístup k měnové politice nedokáže zbrzdit inflaci a že Česku hrozí turecký scénář. Čtyřiačtyřicetiletý ekonom však v prvním rozhovoru po svém jmenování, který poskytl týdeníku Ekonom, potvrzuje, že jeho prací snižování inflace zůstává. A srovnání s Tureckem naprosto odmítá.
„To, co Aleš Michl v dnešní divoké době říká o boji s inflací, není moc rozumné. Jde tím úplně proti tomu, co do bankovní rady nosí odborný aparát. Navzájem se neuznávají a Michl se s tou institucí nikdy nesžil,“ říká o nově jmenovaném guvernérovi ČNB Aleši Michlovi redaktor Respektu Jiří Nádoba.
Když za klidných časů lidé o existenci České národní banky téměř nevědí, znamená to, že dělá dobře svoji práci. V kritických časech ale musí být hlasitá, jednotná a přesvědčivá. Asi by to i zvládla, kdyby se ji prezident nerozhodl ochromit.
Aktuální zvýšení úrokových sazeb ČNB na pět procent odborníci očekávali, dokonce se objevovaly spekulace o ještě větším navýšení. Centrální banka se zvyšováním sazeb snaží zpomalit růst inflace. Zároveň tím ale opět výrazně přidusí ekonomiku a ve výsledku může přivést obávanou stagflaci. Lidem se nyní dál zvýší úročení úvěrů, experti navíc předpokládají, že k dalšímu navýšení sazeb dojde už brzy.
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvýšení sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Do českých poboček ruské Sberbank vložila v uplynulých letech peníze také řada obcí i krajů. Banka je nyní terčem protiruských sankcí, má uzavřené filiálky a ČNB zahájila proces k odebrání povolení v Česku působit. Některé z měst a krajů ovšem nyní řeší zásadní problém. Jejich vklady totiž na rozdíl od běžných klientů nejsou chráněné povinným pojištěním. Můžou tak přijít až o miliony korun.
Žádný ze zhruba 120 tisíc klientů Sberbank se v tuto chvíli nedostane ke svým penězům. Nelze vybrat hotovost ani z bankomatů jiných bank. Zastaveny jsou karetní transakce i internetové bankovnictví. Z banky neodcházejí trvalé příkazy, platby klientů tak nebudou uhrazeny. Stalo se tak poté, co ČNB oznámila, že bance odejme licenci. S výplatou náhrad vkladů se začne nejpozději do 9. března.
„ČNB jedná v zájmu našich peněženek, ale rozhodnutí znovu zvýšit úrokové sazby může mít dopad na hospodářský růst, zvlášť v době rozpočtového provizoria. To, co ČNB dělá, je experiment. Jestli je lepší postoj ostatních centrálních bank, se ukáže až za dva roky,” komentuje ekonom Petr Zahradník růst základní úrokové sazby na nejvyšší hodnotu od roku 2002.
Centrální bankéři nás překvapili všechny, pokud chce něco ČNB ovlivnit, musí šokovat, dali jasný signál. Nejde utrácet do nekonečna, budeme se muset uskromnit, říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Některé domácnosti se mohou dostat do finančních obtíží, i další zasedání Rady ČNB bude o zvyšování úrokových sazeb, dodává.
Z 1,5 na 2,75 procenta. Česká národní banka vyrazila extrémním zvýšením základní úrokové sazby expertům dech. Jde o nejvýraznější navýšení od roku 1997, ekonomové neskrývají překvapení. Banka zdůvodnila své rozhodnutí bojem proti vysoké inflaci. Vyšší sazba ale zároveň zdražuje úvěry včetně hypotéčních a naopak může lépe zhodnotit úspory. Podle premiéra Andreje Babiše je však krok "nesmyslný".
S centrálním bankéřem o přitahování cen zpět k boudě, tlumení hypoteční horečky i o tom, proč neuváznout v čekárně na euro.
Česká národní banka v zásadě nemá na vybranou. Peníze rychle ztrácejí hodnotu, takže jí nezbývá než zvednout úrokové sazby. Předseda vlády je ale proti. Nelogicky to působí jen do chvíle, než si člověk uvědomí, o kolik by kvůli tomu přišel holding, který má zaparkovaný ve svěřenských fondech.
Bankovní rada České národní banky ve středu podle očekávání zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
Silný růst cen bydlení i nově poskytovaných hypoték je podle členů bankovní rady České národní banky (ČNB) překvapivý. To přitom podle rady platí pro Česko i pro většinu vyspělých zemí. Zároveň se ale domnívají, že v následujících čtvrtletích s vysokou pravděpodobností růst zpomalí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB 27. května k otázkám finanční stability.
S viceguvernérem České národní banky o zadlužování i o tom, kdy přijde ten správný čas na přijetí eura.
S šéfem České spořitelny o tom, jak zvládnout dluhy, i o tom, proč je tak důležité investovat do vzdělání.
