Ruská válka si vyžádala nejméně 55 tisíc padlých Ukrajinců a statisíce dalších poznamenala fyzicky i psychicky. O tom, jak hluboko se dlouhodobý konflikt otiskl do duševního zdraví civilistů i veteránů, vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská klinická psycholožka Natalia Sablina.
Podle Centra pro výzkum veřejného mínění až 45 procent Čechů připouští, že věštění může fungovat, nebo věří v existenci telepatie a jiných mimosmyslových schopností. Více než v Polsku nebo na Slovensku také Češi využívají služeb astrologů a kartářek. Lze jejich předpovědím věřit? Jak nenaletět podvodníkům? A k čemu může dobrý výklad karet posloužit? To vysvětluje kartářka Barbara Kočková.
Podle Centra pro výzkum veřejného mínění až 45 procent Čechů připouští, že věštění může fungovat, nebo věří v existenci telepatie a jiných mimosmyslových schopností. Více než v Polsku nebo na Slovensku také Češi využívají služeb astrologů a kartářek. Lze jejich předpovědím věřit? Jak nenaletět podvodníkům? A k čemu může dobrý výklad karet posloužit? To vysvětluje kartářka Barbara Kočková.
První české zlato na zimních olympijských hrách v Itálii odhaluje klíčovou roli psychologické přípravy. Snowboardistka Zuzana Maděrová po svém triumfu v paralelním obřím slalomu řekla, že byla mezi jízdami v kontaktu se svým mentálním koučem Marianem Jelínkem. "Je to napínavé a krásné," popisuje kouč pro Aktuálně.cz.
Možná jste i vy typem člověka, který v noci leží v posteli a přemítá o tom, jak špatný dojem zanechal v ostatních během dne a kolika přešlapů se dopustil. Je to běžná praxe, která může vyústit v dojem, že nás lidé nemají zdaleka tak rádi, jak bychom si přáli. Jak ale ukazují výzkumy, všichni trpící tímto sebemrskačstvím se mohou uklidnit.
Ráno poradí, co na sebe, v práci pomůže s komunikací se šéfovou a večer s výchovou dětí. Čtyřicátnice Michaela tráví s umělou inteligencí i osm hodin denně. Není sama. Nové studie potvrzují znepokojivý trend: algoritmy v nás dokážou vyvolat silnější emoce než živí lidé. Kde tedy končí užitečný pomocník a začíná nebezpečná digitální izolace
Barva stěn ve vašem domově není jen otázkou vkusu nebo aktuálních trendů. Podle psychologů může mít mnohem hlubší význam. Ovlivňuje totiž vaši náladu, schopnost soustředění, kreativitu i celkovou psychickou pohodu. Jinými slovy: barvy, kterými se obklopujete, mohou nenápadně formovat váš každodenní život.
Nejspíš jste si již všimli, že zatímco dospívajícím dívkám se obvykle líbí určitý typ mladých mužů, s postupujícím věkem považují náhle ženy za atraktivní zcela jiné rysy. Nová studie se tomu pokusila přijít na kloub - a odhalila, u jak starých potenciálních partnerek máte právě vy největší šanci.
Hudebnici Terezii Kovalové microdosing psychedelik (užívání velmi nízkých dávek) zachránil život. „Kdybych to měla říct natvrdo, tak jsem už pak neměla chuť se zabít,“ říká s tím, že efekt pocítila okamžitě. „Hned po prvním užití v ten den jsem věděla, že je něco jinak,“ doplňuje.
"To jsi cvok, že jdeš k mentálnímu kouči?" Podle Davida Vavrušky takový názor stále převažuje u většiny trenérů v prostředí českého sportu. Správně nastavená hlava je přitom klíčovou součástí úspěchu. Vavruška přiznává, že i on byl zabedněný. Jako trenér vedl tři fotbalové kluby v první lize, s Libercem vyhrál pohár. Pak jeho život nabral překvapivý směr.
Když se mluví o štěstí, může to znít trochu vágně nebo idealisticky. Přesto se tento fenomén už léta zkoumá velmi konkrétně. Pomocí dat, dlouhodobých průzkumů i historických souvislostí. Profesor Christian Bjørnskov z Aarhuské univerzity, jeden z nejuznávanějších odborníků na výzkum štěstí a společenské důvěry, mimo jiné říká, že štěstí si lze koupit i za peníze.
Pokus s názvem Test neviditelné gorily provedli na sklonku 90. let Christopher Chabris a Daniel Simons, psychologové z Harvardu. Experiment s fenoménem slepoty z nepozornosti se stal důkazem omezenosti lidského vnímání i toho, jak si s námi naše mysl zahrává. Studie týkající se právě tohoto tématu nabízí kniha Neviditelná gorila, která v nakladatelství Portál vychází poprvé v češtině.
Mezinárodně uznávaný elitní vyjednavač Adam Dolník přiznává, že s věkem se u něj vnímání toho, co je odvaha, mění. Co je odvaha, když je člověk mladý, je později s rodinou po boku „totální nezodpovědnost“, konstatuje.
Pracujeme s tím, že se snažíme člověka rozhýbat, říká terapeutka Hana Hniličková. "Vidíme, kde zamrzlá emoce narazí na blok a najednou ji člověk ucítí," vysvětluje s tím, že zatuhlost emoce vzniká v situaci, kdy něco cítíme, ale nechceme to cítit.
Úspěšný autor a respektovaný novinář Martin Moravec ve svém šestém knižním rozhovoru poprvé zpovídá ženu. Na jeho otázky tentokrát odpovídala hlavní armádní psycholožka, plukovnice Helena Sováková, která více než dvacet let strávila v české armádě.
Myslíte si, že psychopati jsou jen kriminálníci z filmů? Možná vás překvapí, že psychopatické rysy se v určité míře mohou objevit i u psychicky zdravých lidí – třeba právě u vás. Moderátor Spencer Matthews se proto rozhodl podstoupit psychologický experiment a zjistit, zda sám nevykazuje známky psychopatie - a jeho výsledky se diváci dozví v televizi. Ostatní si mohou udělat snadný online test.
Americká společnost OpenAI zavede mechanismus rodičovské kontroly pro svůj konverzační nástroj umělé inteligence (AI) ChatGPT. Reaguje tak na stížnosti rodičů v USA, kteří firmu na konci srpna obvinili, že chatovací robot povzbuzoval jejich dítě k sebevraždě, uvedla agentura AFP.
Kdysi se hry hrály o samotě u počítače nebo s kamarády na LAN party. Dnes je online svět zároveň hřištěm i toxickou sociální sítí, kde si děti vytvářejí nové návyky. Psycholog Jan Kulhánek ale říká: cesta není v zákazu, ale v zájmu a otevřené komunikaci.
Videohry už dávno nejsou jen nevinnou zábavou. V podcastu Krotitelé bossů byl hostem psycholog Jan Kulhánek, který říká jasně: zákaz hraní her dětem nepomůže. Rodiče by měli odložit předsudky, zajímat se o herní svět svých potomků - a vědět, že třeba takový Roblox může být stejně tak kreativní hřiště, jako nebezpečná past. A právě před takovými pastmi umět své děti správně varovat.
Stovky lidí tančily bez přestání, dokud nepadly vyčerpáním nebo nezemřely. Nešlo o oslavu, ale o mučivý trans. V létě 1518 zachvátila Štrasburk bizarní epidemie. Byla to kletba svatého Víta, neznámá nemoc, nebo děsivý projev masové psychózy vyvolané hladem a strachem? Ponořte se do jedné z nejtemnějších záhad lidské psychiky a odhalte, co skutečně stálo za smrtícím tancem.
Jste rodičem, který si prošel s dítětem něčím opravdu těžkým – duševní nemocí, poruchami příjmu potravy, sebepoškozováním, závislostí, pokusem o sebevraždu nebo třeba procesem tranzice? A chcete o tom mluvit, otevřeně a bez přetvářky?
