Říká se jí klobouk smrti a roste od června do října. Podle šťastlivců, kteří její pozření přežili, jde o nejchutnější houbu vůbec. Řeč je o muchomůrce zelené, která v Česku každoročně způsobí i několik otrav. Co dělat, když si ji dá člověk k večeři? Pusťte si další díl pravidelného videoseriálu „Doktore, poraďte!“.
Je důležité říct nahlas: svrab není ostuda, ale zdravotní problém, který se nevyřeší doma mastičkou "na vyrážku". Léčba vyžaduje přípravky na předpis, velmi důslednou hygienu a na samém počátku i zdravý rozum. Nepodceňujte hygienu, vyhýbejte se podezřelému ubytování, sdíleným ručníkům a ložnímu prádlu nejasného původu. A pokud se i přesto něco rozjede, nepanikařte – ale jednejte.
Slunce a léto máme rádi, ale když to s horkem přeženeme, může jít o život. Lidí, kteří kvůli přehřátí skončí v péči lékařů, v Česku už několik let setrvačně přibývá. Jak poznat, kdy jde „jen“ o úžeh a kdy už o nebezpečný těžký úpal? Naučte se, jak správně poskytnout první pomoc, kdy volat záchranku a jak těmto stavům vůbec předejít. Aktuálně přináší kompletní shrnutí.
Představte si, že se procházíte a najednou spatříte nehybné tělo na ulici. A o kousek dál se kouří z nabouraného auta. Lidé panikaří, volají, ale nikdo nezasahuje - co uděláte vy? Možná vám hlavou proletí scénky z lékařských seriálů - třeba jak hrdina instinktivně vrazí propisku do krku zraněnému, aby mohl dýchat. Realita první pomoci? Podstatně jednodušší. A také mnohem důležitější.
Pouze 15 procent Čechů si je jistých, že by dokázali správně poskytnout první pomoc člověku v kritickém stavu. Přitom právě rychlý a správně provedený zásah může rozhodnout o tom, zda pacient přežije, bude mít trvalé následky, anebo bude žít bez následků.
"Za řadu věcí, které vidíme v práci, si lidi můžou trošku sami a jdou jim naproti. Ve chvíli, kdy se nepřipoutám v autě, jedu opilý, vezu nepřipoutané děti a vybourám se, tak to nejspíš nebyl osud," říká záchranář Marek Dvořák. Zachránit život podle něj není otázkou odborných dovedností, ale odvahy vystoupit z davu. Jaká jsou základní pravidla první pomoci a nemůže ve finále uškodit?
Justice se zabývá sporem, jenž nemá v Česku obdoby. Vdova po zemřelém českém diplomatovi žádá po ministerstvu zahraničí odškodné. Je přesvědčená, že její manžel zemřel na misi v důsledku neposkytnutí první pomoci. Černínský palác její nárok odmítá. V prvním soudním kole vdova spor o odškodné prohrála, proti rozsudku se odvolala. Nadřízená instance bude rozhodovat tuto středu.
Kardiologové z pražské Všeobecné fakultní nemocnice dokáží díky moderním přístrojům zachránit život pacienta i po hodinové resuscitaci. V takovém případě se jim daří oživit až třicet procent z nich. "Ještě před deseti lety bychom tyto pacienty nechali v klidu zemřít," říká primář kardiologie Jan Bělohlávek.
Zakladatel projektu Phoenix, český medik, který byl v březnu vážně zraněn po zásahu šrapnelem na Donbase a poté v dubnu převezen do pražské Ústřední vojenské nemocnice, v pondělí zemřel. Na sociálních sítích to uvedli zástupci projektu Phoenix. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke úmrtí nepotvrdila, pouze uvedla, že informace o pacientech lze poskytnout jen oprávněným osobám.
„I běžné zaskočení může vyústit v dušení se jídlem. Pokud je člověk schopný kašlat, pomoc nepotřebuje. Když ale nekašle, je situace kritická. Během chvíle může ztratit vědomí a musíme konat,” popisuje lektor kurzů pro zdravotníky a ředitel Life Support Jan Bradna a názorně předvádí: „Dusícího se udeříme vší silou do zad, plácání nestačí. Když to není úspěšné, přichází na řadu Heimlichův manévr.”
Ve středečním utkání hokejové první ligy mezi Benátkami nad Jizerou a Prostějovem zasáhl Petra Krejčího puk do hlavy tak nešťastně, že obránce hostů upadl do bezvědomí. Trenér Moravanů si po zápase stěžoval, že na stadionu nebyla sanitka, ovšem podle vedení Benátek šlo při přesunu hráče na ošetřovnu a čekání na příjezd záchranky o standardní postup.
Před rokem ještě jako student medicíny vypomáhal nejprve na testování na covid-19 a později na covidové jednotce ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Dnes Jan Sapák pracuje jako začínající anesteziolog v jedné z bavorských nemocnic nedaleko českých hranic. Jak se mu změnil život a jak vnímá průběh pandemie v Česku a v Německu?
Autonehoda, dusící se chodec či zástava srdce. V takových chvílích musí člověk, který zavolá o pomoc, pracovat s informacemi od operátora, ale i vlastním stresem. Nikdy nemůže reagovat stejně dobře jako zdravotník. Profesionalitě záchranářů se alespoň může přiblížit díky nové funkci aplikace Záchranka, která umožní spojit se s dotyčným přes videohovor. Fungovat bude i po vytočení čísla 155.
Nadace Český literární fond a Nadace OSF ocenily Martina Veselovského v kategorii audiovizuální žurnalistiky, a to za rozhovor s dnes už bývalým pražským záchranářem Vítem Samkem. “Záchranka vyjíždí k blbostem, jde o peníze, lidi to ničí, je to absurdní,” prohlásil v březnu loňského roku. Video sdílely na sociálních sítích desítky tisíc lidí. Pro Martina jde už o šesté ocenění v historii soutěže.
Nikdy nikdo do nikoho (s výjimkou dětí) nedýchejte! To je rada Víta Samka z pražské záchranky. “Málokdo to umí, když to budete dělat blbě, tak tomu člověku nadýcháte do žaludku a on vám nazvrací do pusy, navíc může mít nějakou infekční chorobu, dříve se dýchalo a mačkal se i hrudník, dnes už se jen mačká,” vysvětluje. A rytmus? Zhruba 100 až 120 kompresí za minutu, zkrátka v rytmu hitu Stayin’ Alive. Podívejte se, jak to šlo Martinovi.
Přikládat svoje sliznice na sliznice někoho, kdo je vlastně mrtvý, ne každý dokáže. A i kdyby to dokázal, musel by být školený, aby to dělal dobře, upozorňuje zdravotník Vít Samek z pražské záchranky. Úplně postačí, když budete mačkat hrudník asi stokrát za minutu, stačí to k tomu, abyste zajistili průtok okysličené krve mozkem, vysvětluje Samek.
Americké ženy umírají na zástavu srdce častěji než muži, protože se jim kolemjdoucí bojí poskytnout první pomoc, tvrdí výzkumníci z Pensylvánské univerzity. Podle autorů nedávno prezentované studie se lidé bojí provádět ženám masáž srdce ze strachu, že jim budou muset sáhnout na prsa a silně a rychle stlačovat hrudník.
Podle prezidenta Českého červeného kříže Marka Jukla změny v lékárničkách možnost poskytnout první pomoc nijak neovlivní.
Nový populárně naučný cyklus České televize Stav ohrožení se věnuje mapování hrozeb, které přináší moderní doba. Řeší konkrétní situace a poskytne rady, jak něčemu podobnému předejít, nebo jak reagovat ve chvílích, kdy jde skutečně o život. První díl se věnuje první pomoci při dopravních nehodách. Jednou z odbornic, jež v pořadu vystoupí, je i záchranářka a lektorka Dita Podhadská z organizace ZDrSEM, jež učí první pomoc zážitkem v simulovaných situacích. Po skončení kurzu by účastníci měli být schopni poskytnout pomoc i v emočně vypjatých situacích.
Policista Dennis Palaia měl po službě a jedl v restauraci v oblati Rockaway v americkém státě New Jersey. Najednou se vedle něho začal dusit jídlem muž. Palaia okamžitě přiskočil a muže zachránil Heimlichovým chvatem. Technika první pmoci spočívá v tom, že postižený se zezadu obejme. Jedna ruka se sevře v oblasti nadbřišku v pěst a druhá se přes ni položí. Poté se několikrát silně stiskne nadbřišek dusícího směrem k bránici.
Uber pro záchranku neděláme, trvalo dva roky, než jsme tu aplikaci vyvinuli, je to jedno tlačítko, které současně volá a odesílá nouzovou zprávu, server je napojený na záchranky ve všech krajích, říká Filip Maleňák, autor aplikace Záchranka. Dodává, že právě chystají i náramky, které v nouzi zdravotníky přivolají. Aplikaci prý instalují nejvíc lidé kolem 40 let, kteří už vědí, že jsou smrtelní.
Vyslechnout přednášku a zahopsat si na figuríně nestačí. První pomoc je třeba učit zážitkem, myslí si Ondřej Koudela, šéf firmy PrPom, která na svých kurzech využívá stres, emoce a umělou krev. A také slavný hit Stayin' Alive od Bee Gees. "Tahle písnička se po celém světě používá při výcviku resuscitace. Pomáhá lidem chytnout správný rytmus," vysvětluje Koudela. Redakce si kurz PrPom vyzkoušela na vlastní kůži.
Podle posledních dat jen 14 procent Čechů věří, že by zvládlo dát první pomoc. Téměř třetina lidí by se o záchranu raději ani nepokoušela ze strachu, že by zraněnému spíše ublížila. Přitom včasná první pomoc je klíčová, ze zákona povinná a především může opravdu zachránit život. Zlepšit tato čísla zkouší mimo jiné firma PrPom, která své klienty vystavuje simulacím navozujících reálné stresové situace. Lidé si tak mohou třeba vyzkoušet, jak postupovat, když dojedou jako první na místo dopravní nehody nebo jsou u náhlého kolapsu člověka na ulici. Ostatně, podívejte se sami, jak takový kurz vypadá. Ale pozor, některé fotky nejsou vhodné pro citlivější povahy.
"Výjezdy máme prakticky denně," svěřuje se jeden z mužů v bílém tričku Vodní záchranné služby, Daniel Vičan. Není divu, na Slapech, kde Vičan a další záchranáři slouží, se starají o skoro dvě stě tisíc letních dovolenkářů. "Máme málo členů, hlavně mladých," říká; za celé léto se tu protočí jen asi 15 záchranářů. Což není s podivem, stačí se podívat blíž. Všichni zde musí platit roční příspěvky 1200 korun, na začátku si navíc každý z nich musel udělat násobně dražší kurz plavčíka a "řidičák na loď". Na nic z toho jim přitom nikdo nepřispěje, svou službu dělají ve svém volnu, za své peníze. Což je přinejmenším s podivem, když uvážíme, že druhým nejčastějším náhlým úmrtím v Česku je utonutí.
Snowboardista zemřel na sjezdovce v Bílé na Frýdecko-Místecku. Muž vyjel mimo trať a narazil zřejmě do zledovatělé hromady sněhu. Snowboardistovi nepomohla ani okamžitá první pomoc, kterou mu poskytli dva profesionální záchranáři, kteří v areálu také lyžovali. Muž měl podle záchranářů ochranné prvky a přilbu, ani ty ho neochránily před závažnými zraněními, kterým na místě podlehl.
Záchranáři ve středu večer zasahovali na mezinárodním letišti Leoše Janáčka v Mošnově na Novojičínsku, kde neplánovaně přistálo letadlo letící z Berlína do Bagdádu. Na palubě se totiž nacházel cestující v bezvědomí. Zdravotníci muže ve vážném stavu vrtulníkem převezli do ostravské fakultní nemocnice, kde se ukázalo, že se předávkoval prášky na spaní. Muž se v nemocnici pod dohledem lékařů prospal a dnes by měl být propuštěn.
