Říká se jí klobouk smrti a roste od června do října. Podle šťastlivců, kteří její pozření přežili, jde o nejchutnější houbu vůbec. Řeč je o muchomůrce zelené, která v Česku každoročně způsobí i několik otrav. Co dělat, když si ji dá člověk k večeři? Pusťte si další díl pravidelného videoseriálu „Doktore, poraďte!“.
Je důležité říct nahlas: svrab není ostuda, ale zdravotní problém, který se nevyřeší doma mastičkou "na vyrážku". Léčba vyžaduje přípravky na předpis, velmi důslednou hygienu a na samém počátku i zdravý rozum. Nepodceňujte hygienu, vyhýbejte se podezřelému ubytování, sdíleným ručníkům a ložnímu prádlu nejasného původu. A pokud se i přesto něco rozjede, nepanikařte – ale jednejte.
Slunce a léto máme rádi, ale když to s horkem přeženeme, může jít o život. Lidí, kteří kvůli přehřátí skončí v péči lékařů, v Česku už několik let setrvačně přibývá. Jak poznat, kdy jde „jen“ o úžeh a kdy už o nebezpečný těžký úpal? Naučte se, jak správně poskytnout první pomoc, kdy volat záchranku a jak těmto stavům vůbec předejít. Aktuálně přináší kompletní shrnutí.
Představte si, že se procházíte a najednou spatříte nehybné tělo na ulici. A o kousek dál se kouří z nabouraného auta. Lidé panikaří, volají, ale nikdo nezasahuje - co uděláte vy? Možná vám hlavou proletí scénky z lékařských seriálů - třeba jak hrdina instinktivně vrazí propisku do krku zraněnému, aby mohl dýchat. Realita první pomoci? Podstatně jednodušší. A také mnohem důležitější.
Pouze 15 procent Čechů si je jistých, že by dokázali správně poskytnout první pomoc člověku v kritickém stavu. Přitom právě rychlý a správně provedený zásah může rozhodnout o tom, zda pacient přežije, bude mít trvalé následky, anebo bude žít bez následků.
"Za řadu věcí, které vidíme v práci, si lidi můžou trošku sami a jdou jim naproti. Ve chvíli, kdy se nepřipoutám v autě, jedu opilý, vezu nepřipoutané děti a vybourám se, tak to nejspíš nebyl osud," říká záchranář Marek Dvořák. Zachránit život podle něj není otázkou odborných dovedností, ale odvahy vystoupit z davu. Jaká jsou základní pravidla první pomoci a nemůže ve finále uškodit?
Justice se zabývá sporem, jenž nemá v Česku obdoby. Vdova po zemřelém českém diplomatovi žádá po ministerstvu zahraničí odškodné. Je přesvědčená, že její manžel zemřel na misi v důsledku neposkytnutí první pomoci. Černínský palác její nárok odmítá. V prvním soudním kole vdova spor o odškodné prohrála, proti rozsudku se odvolala. Nadřízená instance bude rozhodovat tuto středu.
Kardiologové z pražské Všeobecné fakultní nemocnice dokáží díky moderním přístrojům zachránit život pacienta i po hodinové resuscitaci. V takovém případě se jim daří oživit až třicet procent z nich. "Ještě před deseti lety bychom tyto pacienty nechali v klidu zemřít," říká primář kardiologie Jan Bělohlávek.
Zakladatel projektu Phoenix, český medik, který byl v březnu vážně zraněn po zásahu šrapnelem na Donbase a poté v dubnu převezen do pražské Ústřední vojenské nemocnice, v pondělí zemřel. Na sociálních sítích to uvedli zástupci projektu Phoenix. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke úmrtí nepotvrdila, pouze uvedla, že informace o pacientech lze poskytnout jen oprávněným osobám.
„I běžné zaskočení může vyústit v dušení se jídlem. Pokud je člověk schopný kašlat, pomoc nepotřebuje. Když ale nekašle, je situace kritická. Během chvíle může ztratit vědomí a musíme konat,” popisuje lektor kurzů pro zdravotníky a ředitel Life Support Jan Bradna a názorně předvádí: „Dusícího se udeříme vší silou do zad, plácání nestačí. Když to není úspěšné, přichází na řadu Heimlichův manévr.”
Ve středečním utkání hokejové první ligy mezi Benátkami nad Jizerou a Prostějovem zasáhl Petra Krejčího puk do hlavy tak nešťastně, že obránce hostů upadl do bezvědomí. Trenér Moravanů si po zápase stěžoval, že na stadionu nebyla sanitka, ovšem podle vedení Benátek šlo při přesunu hráče na ošetřovnu a čekání na příjezd záchranky o standardní postup.
Před rokem ještě jako student medicíny vypomáhal nejprve na testování na covid-19 a později na covidové jednotce ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Dnes Jan Sapák pracuje jako začínající anesteziolog v jedné z bavorských nemocnic nedaleko českých hranic. Jak se mu změnil život a jak vnímá průběh pandemie v Česku a v Německu?
Autonehoda, dusící se chodec či zástava srdce. V takových chvílích musí člověk, který zavolá o pomoc, pracovat s informacemi od operátora, ale i vlastním stresem. Nikdy nemůže reagovat stejně dobře jako zdravotník. Profesionalitě záchranářů se alespoň může přiblížit díky nové funkci aplikace Záchranka, která umožní spojit se s dotyčným přes videohovor. Fungovat bude i po vytočení čísla 155.
Nadace Český literární fond a Nadace OSF ocenily Martina Veselovského v kategorii audiovizuální žurnalistiky, a to za rozhovor s dnes už bývalým pražským záchranářem Vítem Samkem. “Záchranka vyjíždí k blbostem, jde o peníze, lidi to ničí, je to absurdní,” prohlásil v březnu loňského roku. Video sdílely na sociálních sítích desítky tisíc lidí. Pro Martina jde už o šesté ocenění v historii soutěže.
Nikdy nikdo do nikoho (s výjimkou dětí) nedýchejte! To je rada Víta Samka z pražské záchranky. “Málokdo to umí, když to budete dělat blbě, tak tomu člověku nadýcháte do žaludku a on vám nazvrací do pusy, navíc může mít nějakou infekční chorobu, dříve se dýchalo a mačkal se i hrudník, dnes už se jen mačká,” vysvětluje. A rytmus? Zhruba 100 až 120 kompresí za minutu, zkrátka v rytmu hitu Stayin’ Alive. Podívejte se, jak to šlo Martinovi.
Přikládat svoje sliznice na sliznice někoho, kdo je vlastně mrtvý, ne každý dokáže. A i kdyby to dokázal, musel by být školený, aby to dělal dobře, upozorňuje zdravotník Vít Samek z pražské záchranky. Úplně postačí, když budete mačkat hrudník asi stokrát za minutu, stačí to k tomu, abyste zajistili průtok okysličené krve mozkem, vysvětluje Samek.
Americké ženy umírají na zástavu srdce častěji než muži, protože se jim kolemjdoucí bojí poskytnout první pomoc, tvrdí výzkumníci z Pensylvánské univerzity. Podle autorů nedávno prezentované studie se lidé bojí provádět ženám masáž srdce ze strachu, že jim budou muset sáhnout na prsa a silně a rychle stlačovat hrudník.
Podle prezidenta Českého červeného kříže Marka Jukla změny v lékárničkách možnost poskytnout první pomoc nijak neovlivní.
Nový populárně naučný cyklus České televize Stav ohrožení se věnuje mapování hrozeb, které přináší moderní doba. Řeší konkrétní situace a poskytne rady, jak něčemu podobnému předejít, nebo jak reagovat ve chvílích, kdy jde skutečně o život. První díl se věnuje první pomoci při dopravních nehodách. Jednou z odbornic, jež v pořadu vystoupí, je i záchranářka a lektorka Dita Podhadská z organizace ZDrSEM, jež učí první pomoc zážitkem v simulovaných situacích. Po skončení kurzu by účastníci měli být schopni poskytnout pomoc i v emočně vypjatých situacích.
Policista Dennis Palaia měl po službě a jedl v restauraci v oblati Rockaway v americkém státě New Jersey. Najednou se vedle něho začal dusit jídlem muž. Palaia okamžitě přiskočil a muže zachránil Heimlichovým chvatem. Technika první pmoci spočívá v tom, že postižený se zezadu obejme. Jedna ruka se sevře v oblasti nadbřišku v pěst a druhá se přes ni položí. Poté se několikrát silně stiskne nadbřišek dusícího směrem k bránici.
