Prostřílel se z obklíčení osmi mužů a pomáhal parašutistům ze skupiny Silver A, která provedla atentát na Reinharda Heydricha. Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek se přesně před 120 lety narodil v Kolíně. Historik Vilém Čermák, který je patrně největším znalcem Morávkova života, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč se z něj po zatčení jeho dvou přátel stal psanec.
Vyčerpávající cesta, která místo několika málo dní trvala skoro celý měsíc. Ukrývání před dvaceti tisíci komunistickými policisty. Ztráta dvou kamarádů, kteří se svobody nedožili. A také několik zastřelených "nepřátel".
Příběh sourozenců Mašínů už nebudí emoce jen při hospodských debatách a na sociálních sítích, ale i v kinech. Autoři filmu Bratři přitom nechtějí dramatickou odyseu adorovat ani odsuzovat. Podle spisovatele Jiřího Padevěta, který s tvůrci snímek konzultoval, by tak mohli přispět k porozumění celému protikomunistickému odboji. "V Česku stále vzýváme spíš mučedníky než bojovníky," říká v rozhovoru.
Ve čtvrtek 26. října do kin vstupuje film Bratři o odbojové skupině Ctirada a Josefa Mašínových. Jejich jména Čechy pořád rozdělují na dva tábory, režisér Tomáš Mašín před premiérou dostává stovky negativních reakcí. "Je to tím, že dobíhá komunistická ideologie, která jejich příběh do značné míry zkreslila," říká režisér a vzdálený příbuzný rodiny v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Bez svobody nelze žít," zní v prvním traileru z očekávaného filmu o bratrech Mašínech, který natočil jejich vzdálený příbuzný Tomáš Mašín. Ukázku z něj ve středu večer zveřejnila Česká televize, která jej označuje za "jeden z největších příběhů studené války".
Po přelíčení je seřadili ve sklepě soudní budovy v Klatovech. S odsouzeným se přišel "rozloučit" jeho vyšetřovatel, estébák Mareš. "Říká: 'Půjdeš na Jáchymov, tam chcípneš a vyroste na tobě mech!' Poděkoval jsem mu," vybavuje si politický vězeň František Wiendl prosinec 1950, kdy ho komunisté poslali na 18 let za mříže, neboť převedl 28 lidí přes státní hranici.
Zdena Mašínová se jako dcera bojovníka proti nacismu Josefa Mašína a sestra protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa setkávala v životě s překážkami a pronásledováním. Po popravě otce, útěku bratrů na Západ a utýrání matky ztratila celou rodinu. Nyní slaví devadesáté narozeniny. Fotogalerie přináší pohled do života této nezlomné ženy.
Před sto lety se narodil Josef Hasil, jedna z nejpozoruhodnějších osobností třetího odboje. Slavný převaděč, kterého příslušníci komunistické tajné policie překřtili na Krále Šumavy. Pomohl desítkám lidí na cestě za svobodou, zavřeli ho do kriminálu, uprchl, při jedné z akcí mu zabili bratra. Nikdy se nevzdal.
Oskar Hes dostává role, po kterých by skočil snad každý mladý herec. V prosinci zazáří jako Josef Hasil v minisérii Král Šumavy, příští rok jako Josef Mašín ve filmu Bratři. Na lákavé nabídky si ale nechce příliš zvykat, aby se pak jako v době covidu nehroutil, když najednou nepřicházejí. V rozhovoru popisuje, proč se v dnešním světě občas cítí ztracený, i proč by se nerad stal veřejným majetkem.
V pátek rodina Mašínova slavnostně otevřela na rodinném statku v Lošanech na Kolínsku Památník tří odbojů. Josef Mašín mladší, který je jako jediný z někdejší odbojové skupiny ještě naživu, nedorazil. Místo něj z USA přiletěla jeho dcera Barbara. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvila o tom, proč by podle ní Češi měli jejího otce a strýce vnímat jako hrdiny stejně jako jejího dědu.
V Lošanech na Kolínsku byl otevřen Památník tří odbojů, který je věnovaný i protinacistickému odbojáři Josefu Mašínovi, který se narodil před 126 lety. Jeho synové, účastníci třetího odboje Josef a Ctirad Mašínové spolu v říjnu 1953 uprchli z komunistického Československa. Otevření památníku se zúčastnila sestra odbojářů Zdena, která se o komunisty zestátněný rodný statek Mašínů roky soudila.
Statek rodiny Mašínů v Lošanech se od pátku stává Památníkem tří odbojů. Pro československé dějiny jde o symbolické místo. Osudy rodiny Josefa a Zdenky Mašínových, jejich synů Ctirada a Josefa, ale i stovek dalších lidí vypovídají o boji Čechů a Slováků proti bolševické, nacistické i komunistické totalitě. "Inspirují nás k tomu, že zlu nelze ustupovat," říká v rozhovoru historik Petr Blažek.
Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata bojovali proti komunistické totalitě a za svobodu a demokracii v Československu. Přelomový verdikt vydali historikové a právníci z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, kteří zkoumali protikomunistický odpor poválečné české skupiny.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Jako skaut jsem cítil povinnost pomáhat tam, kde je to potřeba, říkal Eduard Marek zvaný Hroznýš. Za pomoc Židům během druhé světové války ho uvěznili nacisti. Po komunistickém převratu se zapojil do skupiny, která měla pronásledované Čechoslováky převádět přes hranice. Soud ho za to poslal do uranového lágru. "Povinnost byla silnější než strach," vzpomínal v DVTV. Zemřel 22. ledna ve 104 letech.
Jedinečný areál bývalé věznice v Uherském Hradišti, kde v 50. letech minulého století komunisté věznili, týrali a v několika případech popravili nevinné oběti, se po mnoha letech začíná měnit. Přeměnu nejvíce zachovalého místa svého druhu v Česku na památník či muzeum totality prodpořila ve svém programovém prohlášení vláda.
Přesně před sedmdesáti lety se odehrála jedna z nejvýraznějších a nejrozporuplnějších odbojových akcí bratří Mašínů. Aby si v odporu vůči komunistickému režimu opatřili zbraně, přepadli stanici Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích blízko Prahy. Při akci zabili jednoho příslušníka. Boj bratří Mašínů proti státní moci vyvrcholil v říjnu 1953, když po ozbrojeném střetu uprchli z Československa.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
Jak se v roce 1968 mohl z nedotknutelného komunistického generála Jana Šejny stát spolupracovník CIA, z reformátora generála Václava Prchlíka asfaltér a z ministra reformní vlády generála Martina Dzúra normalizátor? Pozoruhodné osudy generálů v klíčových okamžicích historie ukazuje nový dokumentární seriál České televize. Zde jsou příběhy sedmnácti z nich. A rozhovor s dramaturgem dokumentu.
Při průzkumné sondě hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově sice archeologové našli dvě zachovalé kostry dospělých lidí a další kosterní pozůstatky, antropologové však vyloučili, že by některá z nich mohla patřit Zdeně Mašínové starší. Radní Prahy Milena Johnová (Praha sobě) uvedla, že s ohledem na to, že jiné indicie o umístění ostatků neexistují, tím snahy o vyzvednutí končí.
Před 70 lety, 31. května 1950, začal v Praze vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Soud se konal pod dozorem sovětských poradců a v režii KSČ a zapsal se do historie jako největší demonstrace zvůle československého komunistického režimu za celou dobu jeho trvání. Na konci procesu, 8. června, byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a čtyři doživotní tresty.
Bývalý prezident Václav Havel získal posmrtně osvědčení o účasti v protikomunistickém odboji. V pondělí o tom rozhodlo ministerstvo obrany. Havel tak doplnil seznam 5158 dalších lidí, kteří předtím už také získali toto osvědčení. Úcta a vděčnost za boj proti totalitě se tímto dokumentem vyjadřuje od roku 2011, kdy začal platit zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu.
Ondřej Stavinoha, Vladimír Hučín, Stanislav Devátý - trojice mužů zcela odlišného ražení. V prvním díle unikátního videoseriálu "Tváře vzdoru 89" v projektu Paměti národa a Aktuálně.cz ke 30. výročí pádu komunismu vystupují jako mimořádně tvrdí a odhodlaní bojovníci proti totalitě. Právě tato vlastnost je spojuje a kvůli ní je také tajní od Státní bezpečnosti mlátili až do krve či bezvědomí.
Miladě Horákové, kterou komunistický režim zavraždil na konci sovětskými poradci zmanipulovaného procesu, byl čerstvě přiznán status bojovnice proti komunismu. Předcházelo tomu detailní studium archivních dokumentů, které potvrdilo, jak významnou spojkou mezi exilem a domácími demokratickými politiky Horáková byla a jak například finančně podporovala perzekvované rodiny. Osvědčení a odznak protikomunistického odbojáře převezme Jana Kánská, její dcera žijící v USA.
Když komunisté provedli v únoru 1948 puč a dostali se k moci, jedněmi z mála, kdo se tehdy ozvali a odmítli se s převratem smířit, se stali studenti a skauti. Komunisté skauting zakázali, do jejich doktríny se totiž nehodil svým zdůrazňováním pravdy, demokracie, svobody a cti. Mnohé skautské oddíly fungovaly ilegálně pod hlavičkami tělovýchovných jednot či turistických oddílů. Někteří přešli do ilegality a stali se součástí tzv. třetího odboje. To byl i případ odbojářské skupinky skautů ze Železného Brodu na Jablonecku.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, věznění, zažili strach, jaký si nedovedeme představit. Bez jejich svědectví bychom o tom strachu dnes nevěděli nic. Zdenko Černík prožil ejtěžší okamžiky v brněnské vyšetřovně v Příční ulici nedaleko věznice Cejl, kde ho estébáci bili přes nohy kabelem, dokud neomdlel.
