Byl symbolem Pražského povstání a celého konce světové války na našem území. Zdeněk Mančal, hlasatel Československého rozhlasu, zahájil nesmrtelným zvoláním "je sechs hodin" 5. května 1945 krvavé boje na barikádách, které vyčistily Prahu od naprosté většiny nacistických vojáků ještě před příjezdem sovětů. Komunisté se Mančalovi pomstili, detaily z jeho likvidace odkrývají zpřístupněné archivy.
Co nezvládli nacisté, dokázala rudá totalita. Hned když 10. května 1945 přistálo v pražských Kbelích letadlo s exilovou vládou, zvaná též jako Košická, vedenou sociálním demokratem Zdeňkem Fierlingerem a Klementem Gottwaldem, lídři Pražského povstání vnímali, že jejich osobnosti i hrdinské činy z konce války nebudou pro Československo žádoucí. Přečtěte si jejich smutné a mnohdy i tragické příběhy.
Evropou postupují sovětské a americké síly, nacisté někde skládají zbraně, jinde ještě páchají zvěrstva. Československý rozhlas od rána 5. května vysílá už pouze v češtině a pouští zakázanou hudbu. Prožijte s Aktuálně.cz poslední momenty druhé světové války a Pražského povstání v historické online reportáži.
Ještě neodbila půlnoc, když se 7. května 1945 na okraji československé metropole, v Řeporyjích, objevují první vozidla americké 16. obrněné divize. Noční Prahou se kolona s vyvěšenými bílými prapory pohybuje několik hodin, cíl má ale jinde. Míří dál na Hradec Králové do Velichovek. Veze tam důležitý vzkaz polnímu maršálovi Ferdinandu Schörnerovi, veliteli Hitlerovy skupiny armád "Střed".
Rozeznění zvonů v Týnském chrámu v pondělí odpoledne zahájilo projekt Staroměstské náměstí v plamenech připomínající 80. výročí konce druhé světové války a Pražského povstání. Na dočasné scéně následovala reprodukce audionahrávky ze zahájení povstání, dobové filmové záběry a hymna České republiky. Vzpomínková akce potrvá do 11. května, vyplývá z pozvánky.
Před 80 lety – 5. května ve 12:33 – se z rozhlasových přijímačů ozvala výzva české policii, četnictvu, vládnímu vojsku i všem Čechům. “Přijďte nám ihned na pomoc, voláme všechny Čechy,” zněl apel. Co se potom dělo nejen přímo v rozhlase, ale v celé Praze, potažmo v Čechách, přibližuje ředitel památníku v Lidicích, vojenský historik Eduard Stehlík.
K 80. výročí Pražského povstání přináší Aktuálně.cz unikátní multimediální galerii, kde pomocí pokročilé umělé inteligence Kling AI ožívají historické fotografie pořízené v květnu 1945. V animovaných sekvencích můžete spatřit dramatické okamžiky boje Pražanů proti nacistickým okupantům v pohybu - technologie 21. století dává nový rozměr historickým událostem, které formovaly osud našeho národa.
Praha byla ještě zcela tichá a prázdná, když ve středu v půl šesté ráno do jejího centra dorazila vojenská tatrovka s těžkým a vzácným nákladem. Historici přivezli do metropole německý stíhač tanků Hetzer. Ten před osmdesáti roky ukořistili Češi a stal se jednou z jejich hlavních zbraní - a později i symbolem - Pražského povstání.
Tu zásilku ze Spojených států si v Armádním muzeu Žižkov nesmírně hýčkají. Je to už pár dnů, co se po osmdesáti letech do Česka vrátila americká vlajka, kterou v prvních květnových nocích roku 1945 ušilo několik žen v Ostroměři na Královéhradecku a předalo ji americkým vojákům. Ti se ve městě neplánovaně zastavili kvůli defektu jejich džípu. Příběh teď exkluzivně popisuje deník Aktuálně.cz.
Historici mají jasno. Pražské povstání, které proběhlo od 5. do 9. května 1945, bylo největší bojovou akcí českého národa v historii. Do ofenzivy vůči nacistům se zapojilo 30 tisíc lidí, desetina z nich zahynula. Další desítky tisíc se podílely na stavbě barikád - jen v noci na neděli 6. května 1945 jich ve městě vyrostlo 1600. Letošní 80. výročí operace si chce Praha připomenout ve velkém stylu.
V areálu někdejšího Nuselského pivovaru v Praze vznikne nový pomník Karla Kutlvašra - jednoho z největších hrdinů moderních českých dějin, legionáře, velitele Pražského povstání v roce 1945 a později též politického vězně. Pomník, jehož autorem je Ondřej Tichý, bude mít podobu praporu.
"Část Československa dobyla Rudá armáda, jež byla armádou státu, který provozoval koncentrační tábory srovnatelné s těmi nacistickými a který deportoval celé národy do pouští Kazachstánu nebo na Sibiř. Říkat o někom takovém, že přináší svobodu, je vlastně velmi komplikované. A jak ukázal další vývoj, tak to svoboda samozřejmě nebyla," říká o výkladu konce války spisovatel Jiří Padevět.
Na pomezí středních a jižních Čech se několik dní po kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945 odehrála jedna z úplně posledních bitev druhé světové války v Evropě. Velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě se nakonec v noci na 12. května vzdal a posléze se zastřelil. Bitva u Slivice si vyžádala více než tisíc padlých. Údajná svědectví Sovětů mluví o nepříteli jako o zombie vojácích.
Podzemní velitelství v Bartolomějské ulici, centrum Pražského povstání v květnu 1945, není přístupné veřejnosti. Redakce Aktuálně.cz přesto měla možnost prostory navštívit. Sklepení při povodních zaplavila voda, od té doby je ve špatném stavu. Podívejte se, odkud velel povstalcům generál Karel Kutlvašr.
Pražské povstání, které vypuklo 5. května 1945, představuje největší ozbrojený střet Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Během pěti dnů bojů přišlo o život na tři tisíce lidí. Nově objevené snímky přinášejí svědectví o dramatických událostech v ulicích hlavního města. Galerie zachycuje klíčové momenty povstání, jehož význam byl později komunistickým režimem potlačován.
Architektonický klenot, žižkovská budova Vojenského historického ústavu, získal po rozsáhlé rekonstrukci ocenění stavby roku 2022. Scházelo přitom málo a muzeum by zničila zamýšlená přestavba na hotel. O tragické minulosti ústavu, kopírující osudy republiky - a nejen o něm -, mluví v rozhovoru dlouholetý ředitel instituce Aleš Knížek. Muzeum světové úrovně se nyní otevírá.
Ruští vojáci v uniformách sovětské Rudé armády osvobozovali v roce 1945 Československo, jejich následovníci dnes vedou na Ukrajině stejně nemilosrdnou válku jako tehdy německý wehrmacht. Jak si tedy 8. května připomenout Den vítězství nad nacismem, když navíc 1., 2. a 4. ukrajinský front Rudé armády, který bojoval v okupovaném Československu, tvořili až ze 60 procent Ukrajinci.
Pražské povstání se stalo největší bitvou Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Velel mu generál Karel Kutlvašr. Pět krvavých dní vstoupilo do historie. Jeho hlavní aktéry ale po válce semlela komunistická moc. Že si Praha vyjednala kapitulaci okupačních armád dřív, než dorazila Rudá armáda, se Moskvě politicky nehodilo. Kutlvašr byl 11,5 roku nespravedlivě vězněn. Zemřel v roce 1961.
Před 128 lety, 27. ledna 1895, se narodil legendární velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr. Životní útrapy, zatčení komunistickou StB i okamžiky jeho propuštění z nespravedlivého žaláře svěřila Kutlvašrova žena Jelizaveta svému deníku. "Dva esenbáci Karlíčka odvedli. U nás zůstali čtyři muži a udělali prohlídku. Nebyla jsem polekaná, ale šíleně rozzlobená," vzpomínala na osudný den.
Výročí 100 let od vzniku KSČ připodobňují historici k "rudému století". Nazývá se tak i výstava na pražské Kampě, která začíná v pátek 14. května. Je vůbec důvod si toto výročí i tragické události spojené s KSČ připomínat? Historici, kteří se na unikátní expozici podílejí, o tom nepochybují. "KSČ ovlivnila a stále ovlivňuje tuto zemi jako málokterá jiná partaj," říká historik Jan Kalous.
Během Pražského povstání v květnu 1945 se obrněné vlaky významným způsobem zapojily do zuřivých bojů o Prahu. Byly velmi účinnou zbraní povstalců, odrážely útoky tanků, dokázaly vyřadit pěchotu i obsluhu německých děl. Od 5. května jich v hlavním městě sloužilo 14, dva esesáci zcela rozstříleli. Povstalci také používali rozjeté lokomotivy jako beranidla, která vysílali proti nepříteli.
Pátý květnový den roku 1945, vypuklo v Praze povstání, největší bitva Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Pět krvavých dní vstoupilo do historie. Jeho hlavní aktéry ale po válce semlela komunistická moc. Že si Praha vyjednala kapitulaci okupačních armád dřív, než dorazila Rudá armáda, se Moskvě politicky nehodilo. Vzpomínky na povstání sepsal jeho velitel Karel Kutlvašr za mřížemi.
Slavné Barrandovské terasy se otevřely před 95 lety. Přilehlý svah se stal okamžitě domovem pražské smetánky. Zdejší vily jsou němými svědky historických událostí a bylo na co se dívat. Někdejší sláva prvorepublikového kulturního centra je už však minulostí, ale kontroverzi vzbuzuje i současné dění na lukrativních pozemcích. Pojďte s námi na virtuální procházku kolem nádherných vil.
Pražské povstání se stalo největší bitvou Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Velel mu generál Karel Kutlvašr. Nyní v nakladatelství Epocha vychází jeho vzpomínky, které sepsal v komunistickém kriminále. Režim je tehdy zabavil a ukryl. Generál vypráví o tvrdých bojích, o zákulisí vyjednávání s Němci i o nastupujícím politikaření, jež ovládlo společnost po konci války. Zemřel v roce 1961.
