Výročí 100 let od vzniku KSČ připodobňují historici k "rudému století". Nazývá se tak i výstava na pražské Kampě, která začíná v pátek 14. května. Je vůbec důvod si toto výročí i tragické události spojené s KSČ připomínat? Historici, kteří se na unikátní expozici podílejí, o tom nepochybují. "KSČ ovlivnila a stále ovlivňuje tuto zemi jako málokterá jiná partaj," říká historik Jan Kalous.
Během Pražského povstání v květnu 1945 se obrněné vlaky významným způsobem zapojily do zuřivých bojů o Prahu. Byly velmi účinnou zbraní povstalců, odrážely útoky tanků, dokázaly vyřadit pěchotu i obsluhu německých děl. Od 5. května jich v hlavním městě sloužilo 14, dva esesáci zcela rozstříleli. Povstalci také používali rozjeté lokomotivy jako beranidla, která vysílali proti nepříteli.
Pátý květnový den roku 1945, vypuklo v Praze povstání, největší bitva Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Pět krvavých dní vstoupilo do historie. Jeho hlavní aktéry ale po válce semlela komunistická moc. Že si Praha vyjednala kapitulaci okupačních armád dřív, než dorazila Rudá armáda, se Moskvě politicky nehodilo. Vzpomínky na povstání sepsal jeho velitel Karel Kutlvašr za mřížemi.
Slavné Barrandovské terasy se otevřely před 95 lety. Přilehlý svah se stal okamžitě domovem pražské smetánky. Zdejší vily jsou němými svědky historických událostí a bylo na co se dívat. Někdejší sláva prvorepublikového kulturního centra je už však minulostí, ale kontroverzi vzbuzuje i současné dění na lukrativních pozemcích. Pojďte s námi na virtuální procházku kolem nádherných vil.
Pražské povstání se stalo největší bitvou Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Velel mu generál Karel Kutlvašr. Nyní v nakladatelství Epocha vychází jeho vzpomínky, které sepsal v komunistickém kriminále. Režim je tehdy zabavil a ukryl. Generál vypráví o tvrdých bojích, o zákulisí vyjednávání s Němci i o nastupujícím politikaření, jež ovládlo společnost po konci války. Zemřel v roce 1961.
Česko si připomíná výročí Pražského povstání, které vypuklo přesně před 75 lety. Kvůli pandemii koronaviru však neprobíhají tradiční hromadné pietní akce. Někteří politici tak alespoň vystoupili s projevem nebo položili věnce u budovy Českého rozhlasu. Jaká poselství ve svých projevech přinesli, shrnujeme v přehledné grafice.
Pátého května 1945 vypuklo pražské povstání proti nacistům. Špatně vyzbrojeným povstalcům významně pomohli vlasovci, sovětští zajatci, kteří bojovali na straně Německa proti SSSR. Chtěli si probít cestu až do amerického zajetí. Podívejte se na unikátní snímky vlasovců v Praze.
Pražské povstání, které vypuklo přesně před 75 lety 5. května 1945, bylo kvůli chabé výzbroji povstalců od počátku v silné defenzivě. Hrozila mu katastrofa.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
V Česku mají pomníky i příslušníci SS. Proč by tu neměli mít připomínku i mrtví zachránci Prahy, ptá se historik a poslanec ODS Pavel Žáček, který téma vlasovců zmapoval. Nápad řeporyjského starosty Pavla Novotného postavit pomník ruským vojákům, kteří do Prahy dorazili v německých uniformách, vyvolal kritiku Moskvy. Nevím, proč bychom měli naskakovat na ruský výklad dějin, říká Žáček.
Městská část Praha-Řeporyje nehodlá diskutovat s Ruskem o svém záměru vybudovat pomník vlasovcům. Starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) tak reagoval na pondělní protest ruského velvyslanectví v Praze, podle kterého by pomník byl porušením mezinárodních závazků Česka vyplývajících z úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů. Podle Novotného si Řeporyje vlasovce pamatují jako zachránce.
Jeden ze tří eskalátorů ve stanici metra Pražského povstání je od čtvrtečního rána mimo provoz kvůli technické závadě. Cestující, kteří do metra přicházejí, jsou proto posíláni oklikou. Vystupujících se porucha netýká.
Lidé v první všední den výluky části pražského metra linky C zcela zaplnili stanici Pražského povstání tak, že načas musel být omezen provoz metra a vstup do stanice byl uzavřen. Teprve kolem 9:30 se situace začala stabilizovat, řekl pracovník dispečinku dopravního podniku.
Před budovou Českého rozhlasu na Vinohradské třídě se konala pietní akce, která připomněla boje o rozhlas v době Pražského povstání v roce 1945. Primátor Zdeněk Hřib upozornil na to, že nás oběti tehdejšího odporu zavazují k boji proti totalitě, autoritářství a útisku páchaným ve jménu čehokoli.
Pietní akt u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské ulici uctil oběti Pražského povstání.
U sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 se setkali komunističtí politici a aktivisté, dorazily i maršálovy vnučky. Na místě kritizovali úmysl osadit zídku u sochy informačními tabulemi.
Ve věku 93 let zemřel Antonín Štícha, který za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Až do loňského června byl dlouholetým místopředsedou svazu bojovníků za svobodu.
Obsáhlý rozhovor se spisovatelem, který se tento týden dožívá devadesáti let, vedl v roce 2016 Jiří Leschtina.
71 let od ukončení války se historici stále snaží zjistit přesný počet obětí bojů Pražského povstání. Původní poválečný seznam rozšířili o asi 1200 jmen na 2898. Nyní prochází matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy. První soupisy vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Komunistický režim se totiž snažil význam Pražského povstání snižovat a naopak z propagandistických důvodů uměle zvyšoval podíl Rudé armády.
