Rusko pokračuje v ofenzivě v Doněcké oblasti. Jedna z hlavních linií bojů se nachází v blízkosti města Doněck. Od letošního léta se o raněné vojáky v tomto regionu starají tři polní nemocnice. Česká nezisková organizace Post Bellum spolu s darovací platformou Donio vybírá 20 milionů na jejich vybavení.
Sportovci se o víkendu v Praze a Uherském Hradišti postavili na start charitativního Běhu pro Paměť národa, jehož cílem bylo připomenout osudy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holocaustu, disidentů a ostatních bojovníků za svobodu. Mezi běžci se objevil i předseda pražského ANO Ondřej Prokop. Na startovním čísle měl, že běží za Andreje Babiše, tedy šéfa hnutí.
Tuzemské humanitární organizace díky podpoře českých dárců doručily na Ukrajinu stovky tun humanitární pomoci či vojenského vybavení. "Dárcům patří velké poděkování, jsme rádi, že nečekají, až pomůže někdo jiný," vzkazuje například Miroslava Jirůtková z Českého červeného kříže.
Již zhruba tři a půl miliardy korun věnovali Češi na pomoc Ukrajině. To už je téměř třikrát víc, než kolik se vybralo v donedávna rekordních sbírkách pro oběti loňského tornáda. Díky darům Člověku v tísni, Post Bellum nebo i ukrajinské ambasádě putovaly na pomoc válkou zasažené zemi tuny humanitární pomoci, ale také vybavení pro vojáky. Můžete být na sebe pyšní, shodují se organizátoři sbírek.
Symbolicky 15. března, tedy v den výročí německé okupace Československa, se pro veřejnost otevřel první Institut Paměti národa. Nachází se v centru Pardubic v podzemí nedávno zrenovované Machoňovy pasáže. Najdeme tu muzeum nové generace plné interaktivních prvků. Příběhy Paměti národa může návštěvník zažít jako pasivní účastník.
„Síla pomoci překvapila nejen nás, ale i naše přátele na Ukrajině. Dostali objednávku na kvadrokoptéry s nočním viděním k ostraze hranic, koupí ale i zdravotnický materiál nebo neprůstřelné vesty,” říká Martin Kroupa, předseda správní rady organizace Post Bellum. Ta na Ukrajině spolupracuje na projektu známém v Česku jako Paměť národa.
Výročí listopadových událostí roku 1989 přichází ve chvíli, kdy se na sociálních sítích vede diskuse, zda je tato každoroční nostalgie ještě vůbec potřeba a jestli není lepší debatovat se studenty třeba o klimatu. Stovka škol se zapojila do projektu Samet na školách od organizace Post Bellum. Ta nabízí program, který jen nostalgicky nevzpomíná, ale vede studenty k přemýšlení o současných výzvách.
Válečný hrdina a letec RAF Jiří Pavel Kafka si prošel při lovu nacistických ponorek krušnými okamžiky. O válce ale nerad mluví. Prý to bral jen jako práci, při které si vyřizoval účty s nacisty. Raději s humorem komentuje důležitost boje s covidem: "Tak ty voní líp než ty naše," srovnává respirátory s kyslíkovými maskami letců radiotelegrafista bombardéru 311. čs. perutě RAF.
Dvě organizace, Kunsthalle Praha a Post Bellum, už několik let natáčejí rozhovory s umělci, kteří tvořili v totalitním Československu. Ve sbírce Paměti národa se sešlo na šest desítek příběhů. Nyní z nich vznikl dokumentární cyklus nazvaný Umění v izolaci.
Poslední kapkou bylo, když rada nepřijala usnesení, že stojí o spolupráci s Pamětí národa. Politici tlačí na to, aby se muzeum otevřelo do konce funkčního období, říká Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum, který opustil správní radu projektu. Nemám potřebu být v radě, kde na sebe lidé křičí. Nahrávky jsme nabízeli jako dar, nechtěli jsme 170 tisíc měsíčně, jak tvrdí historik Blažek, dodává Kroupa.
Ředitel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa rezignoval na členství ve správní radě vznikajícího Muzea paměti 20. století. Udělal to proto, že správní rada odmítla využít vzpomínky pamětníků uložených v databázi Post Bellum - Paměť národa. Založení Muzea paměti 20. století schválili loni v září pražští radní, formálně vzniklo k 17. listopadu 2019 ke 30. výročí sametové revoluce.
Důchodce není jen člověk, který má často problémy s pohybem, nechodí už do práce a vlasy mu zešedivěly. Jsou to také lidé, kteří ještě mají mnohdy v paměti dobu, o které už má dnešní generace často jen matnou představu. O tom se snaží společnost Post Bellum přesvědčit osmáky a deváťáky na školách. A to tak, že je samotné posílají za vrstevníky jejich prarodičů, aby jejich příběhy zaznamenali.
Komunistický režim poslal v padesátých letech minulého století do žalářů, uranových dolů či pracovních táborů desítky tisíc politických odpůrců - elitu národa, která stála u zrodu Československa a pak za něj po nacistické okupaci i bojovala. Režim se ji mnohaletým vězněním snažil zlikvidovat či alespoň vymazat z podvědomí lidí. I s přispěním projektu příspěvkové organizace Post Bellum - Paměť národa se mu to nepodařilo. Přinášíme fotogalerii životních osudů tří politických vězňů: Jiřího Stránského, Jitky Malíkové a Tomáše Sedláčka.
Při zahájení pondělní unikátní audiovizuální výstavy Paměti národa pod bývalým Stalinovým pomníkem na pražské Letné se sešli také někteří kandidáti na primátora, kteří dostali dotaz, zda by v případě vedení města podporovali v Praze vznik vůbec prvního stálého muzea totality v České republice. Zatímco všichni vystupující byli pro, kandidát pirátů měl názor jiný.
Surové zmlácení studentské demonstrace v listopadu 1989 na pražské Národní třídě bylo zlomovým okamžikem, kdy většině Čechoslováků už došla s režimem trpělivost a hlavně - přestali se bát. Připomeňte si tehdejší události v naší galerii.
Co je pro tuto republiku v létech 1928 a 1938 nejvíce charakteristické? Na to se vám pokusíme odpovědět v II. díle našeho seriálu ke 100. letům vzniku Československa (28. října 1918). Jistě, i v tomto desetiletí byl nový stát ohrožen. Zvláště po nástupu nacismu v Německu. Zemřel také otec zakladatel mladého státu Tomáš Garrigue Masaryk (14. září 1937). Zemi tvrdě zasáhla celosvětová hospodářská krize. Současně však v Československu vynikl fenomén celosvětového rozsahu: muž jménem Tomáš Baťa. On i jeho bratr Jan Antonín snad nejlépe charakterizují ambice, možnosti i vize mladého Československa. Tento díl jim proto i s "baťovským" ekonomem Dominikem Čiperou právem patří.
Běh pro Paměť národa se letos uskuteční 9. června v pěti českých městech.
Nejvyššími představiteli českého a československého státu byli filozof, dramatik i generál. Dva prezidenti prošli nacistickými koncentračními tábory a dva věznili komunisté. Jací byli v soukromí? A jak na ně vzpomínali jejich spoluvězni? Pět prezidentských vzpomínek z archivu Paměti národa.
Na začátku září začne Česká televize ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum vysílat šestnáctidílný dokumentární cyklus Příběhy 20. století, který mapuje dramatické osudy a příběhy „obyčejných lidí“ v době husákovské normalizace. 3. září cyklus uvede díl pojmenovaný Moje StB. Diváci tak budou konfrontováni nejen s lidmi, jimž Státní bezpečnost ublížila, ale i s lidmi, kteří tuto moc představovali.
Miloš Kocman byl za války příslušníkem ilegální trockistické skupiny. Poté, co ho zatklo gestapo, skončil v drážďanské věznici. Před trestem smrti za vlastizradu jej zachránilo spojenecké bombardování města, během nějž se mu z věznice podařilo uprchnout. Po válce pracoval pro StB, v níž ale v padesátých letech ztratil důvěru. V srpnu 1968 jako diplomat vydával v Číně bulletin odsuzující ruskou invazi v Československu. Miloš Kocman vzpomíná v rozhovoru, který vznikl v rámci projektu Paměť národa. Od bombardování Drážďan právě uplynulo 72 let.
Večer 17. listopadu se udílejí Ceny paměti národa, jimiž společnost Post Bellum vyzdvihuje statečné lidi, kteří vzdorovali totalitním režimům. Letos Post Bellum ocení čtyři bojovníky proti komunismu a uctí Jiřího Bradyho.
Luboš Jednorožec se třikrát pokusil o útěk za hranice a třikrát byl zadržen. V komunistických lágrech strávil více než 10 let. Zemřel v sobotu 6. listopadu ve věku 91 let. Podívejte se na animovaný portrét, který vznikl u příležitosti udělení ceny Paměti národa v roce 2011.
Organizátoři akce k přivítání tibetského duchovního dalajlámy v Praze museli postavit pódium jinde, než si původně přáli. Přímo na Hradčanském náměstí dalajláma nevystoupil, protože to pořadatelům nepovolila Správa Pražského hradu. Její šéf Ivo Velíšek se odvolává na bezpečnostní složky, kterým se údajně zábor nelíbí. Akce se konala za branou nedalekého nádvoří Salmovského paláce, který patří Národní galerii.
S mobilním telefonem v ruce se nechytají jenom pokémoni. Díky aktualizované aplikaci Místa Paměti národa se lze vydat po stopách atentátu na Heydricha nebo navštívit místa spojená s životem a smrtí faráře Toufara. V mobilním průvodci je uloženo více než 1000 příběhů na téměř 850 místech.
Československá lidová armáda byla přesně před pětatřiceti lety jen krůček od toho, aby v Polsku zopakovala svou národní tragédii ze srpna 1968. Polskou revoltu proti komunistickému režimu pod vedením Solidarity chtěla Moskva potlačit invazí vojsk Varšavské smlouvy. V rámci dnes pozapomenuté československé „akce Krkonoše“ vyjely v prosincových mrazech k polským hranicím dvě tankové divize posílené motostřeleckými svazky. Celkem bylo v akci přes 17 tisíc vojáků a víc než 500 tanků. Oficiálně šlo o cvičení, fakticky se ale vojáci připravovali na vojenský zásah. Akci nakonec Moskva odvolala.
Anna Hyndráková přežila Osvětim, Lýdia Kovářová zachránila život partyzánům a své rodině, Branislav Tvarožek bojoval ve Slovenském národním povstání a po válce ho zavřeli komunisté do uranového lágru, Viktor Wellemín bojoval u Tobruku a byl raněn u Dunkerque. To jsou osudy čtyř českých a slovenských laureátů Cen Paměti národa 2015. Laureáti si ceny převezmou na slavnostním galavečeru 17. listopadu ve Státní opeře v Praze.
