Reklama
Reklama

Post bellum


Dalajlama v Praze - přivítání na Hradčanském náměstí
Dalajlama v Praze - přivítání na Hradčanském náměstí
Dalajlama v Praze - přivítání na Hradčanském náměstí

Vítání dalajlámy se konalo za plotem, pódium na Hradčanském náměstí Hrad neschválil

Organizátoři akce k přivítání tibetského duchovního dalajlámy v Praze museli postavit pódium jinde, než si původně přáli. Přímo na Hradčanském náměstí dalajláma nevystoupil, protože to pořadatelům nepovolila Správa Pražského hradu. Její šéf Ivo Velíšek se odvolává na bezpečnostní složky, kterým se údajně zábor nelíbí. Akce se konala za branou nedalekého nádvoří Salmovského paláce, který patří Národní galerii.

Reklama
Vítězslav Velc, řidič František Ryšavý a další dva vojáci s OT-65.
Vítězslav Velc, řidič František Ryšavý a další dva vojáci s OT-65.
Vítězslav Velc, řidič František Ryšavý a další dva vojáci s OT-65.

Akce Krkonoše. Před pětatřiceti lety armáda ČSSR málem vpadla do Polska

Československá lidová armáda byla přesně před pětatřiceti lety jen krůček od toho, aby v Polsku zopakovala svou národní tragédii ze srpna 1968. Polskou revoltu proti komunistickému režimu pod vedením Solidarity chtěla Moskva potlačit invazí vojsk Varšavské smlouvy. V rámci dnes pozapomenuté československé „akce Krkonoše“ vyjely v prosincových mrazech k polským hranicím dvě tankové divize posílené motostřeleckými svazky. Celkem bylo v akci přes 17 tisíc vojáků a víc než 500 tanků. Oficiálně šlo o cvičení, fakticky se ale vojáci připravovali na vojenský zásah. Akci nakonec Moskva odvolala.

Strhující příběhy lidí, kteří se nebáli
Strhující příběhy lidí, kteří se nebáli
Strhující příběhy lidí, kteří se nebáli

Strhující příběhy lidí, kteří se v klíčových okamžicích dějin nebáli. Získávají Ceny paměti národa

Anna Hyndráková přežila Osvětim, Lýdia Kovářová zachránila život partyzánům a své rodině, Branislav Tvarožek bojoval ve Slovenském národním povstání a po válce ho zavřeli komunisté do uranového lágru, Viktor Wellemín bojoval u Tobruku a byl raněn u Dunkerque. To jsou osudy čtyř českých a slovenských laureátů Cen Paměti národa 2015. Laureáti si ceny převezmou na slavnostním galavečeru 17. listopadu ve Státní opeře v Praze.

Demonstrace proti migraci
Demonstrace proti migraci
Demonstrace proti migraci

Kotlebova strana podala trestní oznámení kvůli výstavě Post Bellum

Lidová strana Nové Slovensko vedená Mariánem Kotlebou známým svými výroky proti Romům či migrantům podala trestní oznámení namířené proti obecně prospěšnou společnost Post Bellum. Kotlebova strana ji nařkla kvůli výstavě k 70. výročí konce druhé světové války z trestného činu podpory a propagace skupin směřujících k potlačení základních práv a svobod. Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa to považuje za absurdní. „Domnívám se, že by bylo neuvěřitelné, pokud by tím policie vůbec ztrácela čas,“ řekl. V trestním oznámení se strana odvolává na rezoluci OSN, která přitom byla v roce 1991 revokována.

Post Bellum - Příběhy 20. století
Post Bellum - Příběhy 20. století
Post Bellum - Příběhy 20. století

Český národ trpí komplexy špatného svědomí, říká Mikuláš Kroupa. Příběhy 20. století plaší nostalgii

Mnozí lidé ani nevědí, jaké poklady mají doma v podobě magnetofonových pásek, kam si kdysi nahráli vzpomínky babičky a dědy. Mohou to být historicky cenná svědectví pozapomenutých událostí. Češi ostatně rádi mnohé věci zapomínají. "Jako národ trpíme komplexy špatného svědomí. Paměť národa s těmito komplexy soupeří. Stojí tu proti nám iracionální, ale o to silnější nostalgie po starých časech či vtloukaná a zažitá komunistická propaganda," říká Mikuláš Kroupa, šéf společnosti Post Bellum, jež zaznamenává svědectví pamětníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama