Alexandra Skočilenková se do povědomí světové veřejnosti dostala v dubnu 2022, kdy ji zatkla ruská policie za to, že v obchodě vyměnila pět cenovek zboží za pacifistická hesla proti válce na Ukrajině. V listopadu 2023 si nakonec vyslechla rozsudek – sedm let vězení za šíření nepravdivých informací o ruské armádě.
Situace politických vězňů v Rusku se během léta poměrně dramaticky zhoršila, říká ředitel organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek. Počty lidí, kteří byli odsouzeni třeba za kritiku války proti Ukrajině, rostou. Oficiální čísla mluví o čtyřech tisících osob, může jich být ale násobně víc. Podle lidskoprávního sdružení Memorial je nejmladšímu 14 a nejstaršímu 87 let.
"Tady nejsi člověk. Tady jsi zvíře,“ hlesne Dustin Hoffman v kultovním filmu Motýlek svému spoluvězni Steveu McQueenovi. Temnou minulost odloučených trestaneckých kolonií, již film drsně vykresluje, se francouzské úřady rozhodly znovu oživit. Projekt super bezpečné věznice postavené uprostřed džungle má být hotový do roku 2028. Přitom už teď čelí kritice a to nejen ze strany nevládních organizací.
V Bělorusku propustili z vězení opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Naša Niva.
V Rusku a Bělorusku je mnoho politických vězňů, kterým hrozí stejný osud jako ruskému opozičníkovi Alexeji Navalnému, jenž před týdnem zemřel ve vězení za nejasných okolností. I oni sedí za mřížemi kvůli kritice tamních režimů. Ty by stejně jako v případě Navalného případnou smrt opozičníků vysvětlily zdravotním stavem, případně by ji nezdůvodnily vůbec. Vybrali jsme šest výrazných tváří.
Ruský opoziční předák a kritik kremelského režimu Alexej Navalnyj se nachází ve vězeňské kolonii v Jamaloněneckém autonomním okruhu na Sibiři. Jeho právník se s ním měl možnost vidět, oznámila podle agentury Reuters Navalného mluvčí. O nejvýznačnějším ruském opozičníkovi neměli jeho spolupracovníci zprávy od začátku prosince.
Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice.
Bývalý politický vězeň z Hroznové Lhoty Jan Petrucha zažil věznění, mučení a nepopsatelný strach. Reportérům Aktuálně.cz v roce 2019 popsal, jak ho kolega po šíleném mučení prozradil a jak ho následně zatkla policie za šíření údajných protistátních letáků. Podívejte se na archivní video z pořadu Poslední svědek. (Pozn. redakce: Petrucha zemřel loni v březnu.)
Než začala ruská invaze, dařilo se mu dobře. Volodymyr Žemčugov žil v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, mluvil rusky a úspěšně podnikal. Všechno se změnilo v roce 2014, kdy vypukla válka a Moskva podpořila místní separatisty. "Čelili jsme banditům, kteří kradli auta, přepadali banky, mučili a okrádali lidi. Museli jsme bránit své rodiny." V odboji přišel o obě ruce a padl do ruského zajetí.
Běloruský soud ve středu poslal bývalého šéfredaktora opozičního média Nexta Ramana Prataseviče na osm let do vězení. Úřady ho obvinily z několika trestných činů včetně spiknutí s cílem uchvátit moc. Další obžalované v případu, zakladatele Nexty Scjapana Pucilu a bývalého redaktora telegramového kanálu Jana Rudzika, podle serveru Naša Niva soud v jejich nepřítomnosti poslal za mříže na 20 let.
Bojovali proti totalitě, podepsali Chartu 77, komunisté je za to posílali do vězení, některé šikanovala Státní bezpečnost. V prezidentských volbách budou nyní disidenti vybírat mezi dvěma kandidáty spjatými s režimem, který je pronásledoval. "Zkušenost s disentem nás naučila rozhodovat se v obtížných situacích. Babišův způsob je podobný zpracovávání lidí estébáky," prohlašují.
2. ledna 2023 zemřel v Paříži Viktor Fajnberg. Jeden z "osmi statečných", kteří 25. srpna 1968 vyšli na moskevské Rudé náměstí protestovat proti okupaci Československa.
Desítky let si nejen političtí vězni, držení v padesátých letech ve věznici v Uherském Hradišti, přáli přeměnu tohoto místa v muzeum. Většina se jí nedočkala. A neviděli ani návrh, jak by toto místo mohlo vypadat. Až nyní architekti představili projekt rekonstrukce tohoto výjimečného místa. Památník obětí totality má v bývalé věznici vzniknout do roku 2028.
Třebaže komunisté protáhli Antonína Bradnu krutými kriminály, mezi lidmi proslul jako nezlomný milovník humoru a člověk nakažlivě radostný.
Běloruská opoziční skupina počítačových pirátů v pondělí ohlásila, že zašifrovala některé počítačové systémy běloruských státních drah, aby narušila přepravu ruských jednotek do Běloruska. Skupina samozvaných kybernetických partyzánů se již dříve přihlásila k řadě počítačových útoků, napsala agentura Reuters.
Letec britského královského letectva RAF Josef Bryks, který se zapsal do historie jako mistr útěků, ke konci života v komunistickém vězení silně strádal. Neměl kontakt s rodinou a byl zoufalý z toho, jak nespravedlivě se k němu jeho vlast zachovala. O vzpomínky na jeho poslední dny života se vůbec poprvé - přesně 64 let po jeho úmrtí - podělil syn jeho spoluvězně.
České ministerstvo zahraničí při příležitosti roku od prezidentských voleb v Bělorusku vyzvalo tamní vládu, aby propustila všechny politické vězně, ukončila represe a navázala dialog s občany. Resort připomněl, že výsledky voleb, ve kterých oficiálně vyhrál dosavadní prezident Alexandr Lukašenko a které podle opozice doprovázely podvody, Česko ani Evropská unie neuznaly.
Protesty v Barmě proti armádnímu puči ani po více než měsíci neutichají. Bezpečnostní složky jsou čím dál brutálnější, zastřelily více než 50 demonstrantů. Redakce Aktuálně.cz oslovila několik lidí, kteří v Barmě žijí nebo v minulosti žili, aby popsali, jak vnímají nynější dění.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Běloruská policie v pátek obvinila dalšího předního představitele opozice Maksima Znaka z trestného činu vyzývání k akcím ohrožujícím národní bezpečnost. Znak podle serveru Tut.by vzápětí oznámil, že zahajuje protestní hladovku. Trestní stíhání se stejným obviněním zahájila generální prokuratura už ve středu proti Maryji Kalesnikavové.
Okresní soud v Trutnově ve čtvrtek povolil obnovu řízení s disidentem Pavlem Wonkou, které se týkalo údajného neoprávněného vniknutí do bytu tchyně. Trutnovský soud jej za to v roce 1981 odsoudil. O obnovu řízení usiluje Jiří Wonka, který se roky snaží očistit bratrovo jméno. Pavel Wonka je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.
V roce, kdy Západ strhává pomníky koloniálních osobností a z USA se šíří myšlenky hnutí Black Lives Matter, do Prahy přijede významný kritik kolonialismu a živoucí důkaz, kolik zmůže jediný černý hlas. Wole Soyinka, který se roku 1986 stal prvním africkým držitelem Nobelovy ceny za literaturu, bude hostem podzimního Festivalu spisovatelů Praha.
Před 70 lety, 31. května 1950, začal v Praze vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Soud se konal pod dozorem sovětských poradců a v režii KSČ a zapsal se do historie jako největší demonstrace zvůle československého komunistického režimu za celou dobu jeho trvání. Na konci procesu, 8. června, byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a čtyři doživotní tresty.
Odškodné necelých 2500 korun, které od státu dostane rodina disidenta Pavla Wonky, jenž zemřel v roce 1988 ve vazbě, je podle jeho bratra Jiřího Wonky výsměch. Wonka původně stát žádal i o odškodné za bratrovu smrt ve výši 100 000 korun, které ale ministerstvo spravedlnosti zamítlo. Jiří Wonka proto bude zvažovat, zda se odškodného bude domáhat žalobou u soudu.
