Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Běloruská policie v pátek obvinila dalšího předního představitele opozice Maksima Znaka z trestného činu vyzývání k akcím ohrožujícím národní bezpečnost. Znak podle serveru Tut.by vzápětí oznámil, že zahajuje protestní hladovku. Trestní stíhání se stejným obviněním zahájila generální prokuratura už ve středu proti Maryji Kalesnikavové.
Okresní soud v Trutnově ve čtvrtek povolil obnovu řízení s disidentem Pavlem Wonkou, které se týkalo údajného neoprávněného vniknutí do bytu tchyně. Trutnovský soud jej za to v roce 1981 odsoudil. O obnovu řízení usiluje Jiří Wonka, který se roky snaží očistit bratrovo jméno. Pavel Wonka je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.
V roce, kdy Západ strhává pomníky koloniálních osobností a z USA se šíří myšlenky hnutí Black Lives Matter, do Prahy přijede významný kritik kolonialismu a živoucí důkaz, kolik zmůže jediný černý hlas. Wole Soyinka, který se roku 1986 stal prvním africkým držitelem Nobelovy ceny za literaturu, bude hostem podzimního Festivalu spisovatelů Praha.
Před 70 lety, 31. května 1950, začal v Praze vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Soud se konal pod dozorem sovětských poradců a v režii KSČ a zapsal se do historie jako největší demonstrace zvůle československého komunistického režimu za celou dobu jeho trvání. Na konci procesu, 8. června, byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a čtyři doživotní tresty.
Odškodné necelých 2500 korun, které od státu dostane rodina disidenta Pavla Wonky, jenž zemřel v roce 1988 ve vazbě, je podle jeho bratra Jiřího Wonky výsměch. Wonka původně stát žádal i o odškodné za bratrovu smrt ve výši 100 000 korun, které ale ministerstvo spravedlnosti zamítlo. Jiří Wonka proto bude zvažovat, zda se odškodného bude domáhat žalobou u soudu.
Ve věku 94 let zemřel bývalý politický vězeň Josef Plocek, který se postavil nacistické i komunistické totalitě. V roce 2012 mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o rozvoj demokracie a lidských práv. Poslední rozloučení se uskuteční příští středu na hřbitově v Praze-Ďáblicích.
Část členů Konfederace politických vězňů svolala 11. prosince celostátní sněm organizace, na němž schválila nové stanovy a zvolila si nové vedení v čele s Milenou Blatnou. Podle soudem přiděleného opatrovníka konfederace Otakara Tulačky jde však o násilný pokus převzít vedení organizace, při němž část členů postupovala protiprávně.
Byl jsem o tři tisíce metrů blíž pánubohu, bylo to fajn, umluvil mě kamarád, líčí červnový tandemový seskok Eduard Marek, který se narodil rok a půl před vznikem Československa. Kvůli tomu, že pomáhal Židům, skončil za války na tři měsíce ve vězení, komunisté ho zase zavřeli do uranových dolů. Měl jsem navrženo 25 let nebo doživotí, ale protože jsem zatvrzele zapíral, dali mi alespoň těch deset let, vzpomíná nejstarší skaut v Česku. Skaut nám dával povinnost pomáhat bližnímu a tam, kde je to nejvíc potřeba, říká.
"Jednou skautem, navždy skautem," znělo heslo Jana Janků, politického vězně, který zemřel minulý týden v neděli ve věku 97 let. Celý život ho provázela hluboká katolická víra a skautské ideály. Osud Šerifa, jak zněla jeho skautská přezdívka, však těžce poznamenal nacistický i komunistický režim, během kterého absolvoval i brutální mučení nechvalně proslulého vyšetřovatele Aloise Grebeníčka.
Na základě své poslední vůle bude kardinál pohřben v pražské katedrále.
Zdeněk "Káďa" Zelený zažil mučení ve vyšetřovací vazbě v Ruzyni, devět let těžkého kriminálu mimo jiné v Mírově, Leopoldově, v jáchymovských uranových dolech či v nechvalně proslulém lágru Vojna u Příbrami.
Rudá věž smrti sloužila v 50. letech jako třídírna uranové rudy v táboře pro politické vězně tehdejšího komunistického režimu. Na následky práce s radioaktivním materiálem bez jakýkoliv ochranných pomůcek zde zahynulo mnoho vězňů, další trpěli doživotními zdravotními následky. Od roku 2008 budova patří Konfederaci politických vězňů. Ta na místě plánovala zřídit mezinárodní muzeum otrockých prací komunistického režimu. Dodnes tam však není ani muzeum, ani jakákoliv připomínka tehdejších událostí. Konfederace navíc návštěvníky na věž bez předchozí domluvy nevpouští.
Ve Venezuele probíhají volby do nového Ústavodárného shromáždění. To má posílit vratkou pozici neoblíbeného prezidenta Nicoláse Madura. Opozice, která doposud parlament ovládala, hlasování bojkotuje a vidí v tomto kroku snahu Madura upevnit autoritativní moc v zemi, zmítané těžkou ekonomickou krizí. Prezidentovi vyčítá zatýkání lidí bez oficiálního zatykače, zadržování ve vazbě bez soudu a další prohřešky. Podle mezinárodní organizace Amnesty International je v této jihoamerické zemi hrubě porušované právo na svobodný projev. Tisíce lidí se proto v minulých měsících zapojily do protivládních protestů. Od dubna během nich zemřelo 117 lidí.
V cele pro jednoho člověka nás bylo sedm, spoluvězni se mě ptali, co je nového ve světě, řekl jsem jim, že na několika místech Paříže zahynulo při útocích asi 129 lidí, oni začali okamžitě několik minut provolávat Allahu akbar, další zprávy jsem jim raději neříkal, bili mě tyčí, nazývali mě jako křesťana špinavým prasetem či špinavou krysou, popisuje po čtrnácti měsících ze súdánského vězení propuštěný český misionář Petr Jašek a dodává, že islamisté v tamějším vězení mají podporu dozorců. Spoluvězni ho údajně i mučili, musel jim umývat misky na jídlo a rukama omývat záchod. Samotné zadržení prý proběhlo velmi rychle. Policisté mu podle jeho slov zabavili techniku a zajistili materiál v ní.
Český spisovatel, scenárista, básník a bývalý politický vězeň Jiří Stránský ani přes svůj úctyhodný věk 85 let neustává ve své činorodosti. Momentálně má rozpracované tři scénáře, dva jsou o válečných pilotech, třetí zpracovává do crazy komedie příběh blanických rytířů. Lidé mu dnes prý čím dál častěji říkají, že by měl natočit Zdivočelou zemi o současných poměrech. On však neztrácí věčný optimismus. Připomíná, že první knížka, kterou napsal v drsném komunistickém lágru, se jmenovala Štěstí. "Mně zakázali jakékoliv vzdělání a já přišel na první lágr a na něm bylo zavřených osmdesát univerzitních profesorů. Ještě byli rádi, že mě mohou učit," líčí s typickým nadhledem své věznění.
V Mlýnské kavárně proběhl v úterý křest knižního rozhovoru Renaty Kalenské s politickým vězněm, scenáristou a spisovatelem Jiřím Stránským. Název Doktor vězeňských věd vychází z "titulu", který si udělil sám Stránský, jehož komunisti nepustili k maturitě a vzdělání se mu dostalo na tajných seminářích během osmiletého vězení. Kmotry knihy byli herec Jan Potměšil a politik Karel Schwarzenberg. Ten na Stránském vyzdvihl jeho morální kredit i zásluhy o osvětu Čechů díky Zdivočelé zemi. "Doufám, i když si nejsem jist, že poučení doktora vězeňských věd nebudeme zase potřebovat v budoucnosti," dodal Schwarzenberg.
Ve věku jedenadevadesáti let zemřel v Curychu František Bím, kterého tento týden ocenila Etická komise pro třetí odboj za činnost ve Sdružení bývalých politických vězňů ve Švýcarsku. Bím se během svého života zapojil do bojů při Slovenském národním povstání, působil v partyzánské skupině a po válce nesouhlasil s nástupem komunistického režimu v Československu. Ve Švýcarsku, kam emigroval, se aktivně zapojil do krajanského hnutí.
Socialistický režim ve Venezuele znovu zatkl lídra opozice Daniela Ceballose. Viní ho z organizace protivládní demonstrace, na které chtěl podněcovat k násilí. Opozice proti zadržení politika protestovala a označila jej za politického vězně. Prezident chudobou sužované země Nicolas Maduro Ceballose označil za zločince, který chce destabilizovat zemi. Až dosud byl v domácím vězení.
Nový barmský prezident slíbil, že bude pokračovat v propouštění zbývajících politických vězňů a pokusí se, aby již nedocházelo k podobným zadržením. Tchin Ťjo, který se ujal úřadu na konci března, to oznámil televizním projevu u příležitosti začátku buddhistického nového roku. Již minulý týden oznámila nositelka Nobelovy ceny za mír a vůdkyně Národní ligy pro demokracii (NLD) Do Aun Schan Su Ťij, že nová demokratická vláda propustila na svobodu již 113 vězňů. Podle organizace na pomoc barmským politickým vězňům AAPP byla před vyhlášením amnestie v Barmě za mřížemi asi stovka osob osob odsouzených za politické zločiny a přes 400 jich čekalo ve vazbě na soud.
