"V mojí zemi vás zavřou, aniž by k tomu měli důvod. Je jedno, jestli jste starý člověk, dítě, nemocný, nebo uklízečka," popisuje Mustafa Yilmaz situaci v Turecku. Ve svém rodném státě, v němž žil do července 2016. Mustafa Yilmaz je pouze pseudonym, Turek pravou identitu kvůli obavám o svoji bezpečnost nechtěl uvést.
Turecká policie zadržela 47 příslušníků armády při operaci namířené proti údajným stoupencům nepovedeného pokusu o státní převrat. Informoval o tom televizní kanál CNN Turk. Zadržení jsou podle úřadů přívrženci tureckého imáma Fethullaha Gülena, kterého prezident Recep Tayyip Erdogan viní ze zosnování pokusu o převrat v roce 2016. Operace, která začala v úterý, mířila na celkem 124 členů armády a dotkla se 31 tureckých provincií. Podezřelí podle úřadů působili jako poradci v náboženských otázkách vysoce postaveným členům armády. Turecko čekají v neděli prezidentské a parlamentní volby. Podle průzkumů veřejného mínění Erdogan mandát obhájí, ale možná až ve druhém kole začátkem července.
Kritici tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se budou muset mít na pozoru i nadále. Turecký parlament v pondělí již poněkolikáté prodloužil výjimečný stav, který trvá od pokusu o převrat loni v červenci. Úřady od té doby prezidentovy kritiky kontrolují. Ten uvedl, že mimořádná opatření budou trvat tak dlouho, dokud bude potřeba.
Další tisíce policistů, vojáků, úředníků a učitelů byly v pátek propuštěny v Turecku v reakci na loňský pokus o převrat, od něhož v sobotu uplyne přesně rok. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na vládní dekret. Turecká vláda tyto osoby viní z napojení na údajného osnovatele převratu, duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a v Turecku má řadu příznivců. Podle AFP se dnešní počet propuštěných vyšplhal na více než 7300; přes třetinu tvořili policisté. Od loňského července turecký režim pozatýkal kvůli údajným vazbám na Gülenovo hnutí na 50 000 lidí a z práce propustil přes 150 000 osob, včetně soudců, policistů či učitelů. Vláda rovněž zkonfiskovala na tisícovku firem.
Poslanci z Evropského parlamentu usilují o to, aby byla úplně zastavena jednání o vstupu Turecka do Evropské unie. Už v listopadu minulého roku vyzval parlament k dočasnému zmražení přístupových jednání. Důvodem má být červencový pokus o vojenský puč v Turecku a nově také referendum, ve kterém si Turci odhlasovali posílení prezidentských pravomocí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navíc nyní zvažuje také hlasování o znovuzavedení trestu smrti. Evropský parlament sice nemá při debatách o vstupu nové země do EU hlavní slovo, i jiní evropští představitelé či instituce ale zaujímají podobný postoj.
Vztahy mezi Ankarou a Aténami se v posledních dnech pohybují na bodu mrazu. Turecko naštvalo rozhodnutí řeckého soudu, který odmítl vydat do sousední země osm tureckých vojáků. Zároveň po 21 letech znovu oživl spor o neobydlené ostrovy v Egejském moři. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu Řecku pohrozil, že už nemusí být "cesty zpět".
Desítky tureckých vysoce postavených vojáků žádají o azyl v Německu. Tvrdí, že jsou po pokusu o armádní puč v zemi pronásledovaní. Berlín dal najevo, že je zpátky do vlasti nepošle. Turecko přitom naléhá na Řecko, aby mu vydalo zpět osm vojáků, kteří ze země uprchli rovněž po pokusu o puč. Vojáky, jenž Ankara považuje za pučisty, odmítl vydat řecký nejvyšší soud.
Nejvyšší soud v Řecku ve čtvrtek rozhodl, že Turecku nevydá vojáky, kteří ze země uprchli loni po nepodařeném pokusu o vojenský převrat. Informovala o tom agentura AFP. Osm členů turecké armády uteklo loni v červenci přes hranice v helikoptéře. Ankara je podezírá z účasti na pokusu o puč, oni sami to však odmítají.
Přes 50 akademických pracovníků spojených s Istanbulskou univerzitou bylo v pátek zatčeno. Podle turecké státní agentury Anadolu úřady podezírají zatčené z napojení na duchovního Fethullaha Gülena, označovaného za osnovatele puče.Turecká policie podnikla razie v celkem 12 provinciích. Zatýkala univerzitní profesory a další akademické pracovníky. Mezi zadrženými je i šéf jedné z menších politických stran, uvedla televize CNN Turk.
Podle deníku Bild řekla německá kancléřka Angela Merkelová poslancům své Křesťanskodemokratické unie (CDU), že je proti dalším rozhovorům s Tureckem o jeho členství v Evropské unii. Později však mluvčí německé vlády vše mírnil. "Pozice kancléřky Merkelové k přístupovým rozhovorům (s Tureckem) se nezměnila," řekl s tím, že Merkelová teď akorát nechce otevírat další kapitoly v jednáních o přistoupení Turecka k EU.
Na Univerzitu Palackého v Olomouci dorazil první pronásledovaný vysokoškolský učitel z Turecka, který přišel o místo po rozsáhlých čistkách v souvislosti s pokusem o puč proti prezidentu Erdoganovi. V Česku je od minulého čtvrtka a na filozofické fakultě už přednáší. Olomoucká univerzita je první z českých vysokých škol, která turecké pedagogy zaměstnala. Kromě historika, experta na novověkou Osmanskou říši, má do Olomouce přicestovat i politolog. Další akademické instituce příchod profesorů z Turecka plánují. Od ledna má další z Turků vyhozených z práce působit na Masarykově univerzitě.
Markéta Všelichová a Miroslav Farkas, nedávno zatčení v Turecku za údajnou podporu kurdských separatistů, dostanou pravděpodobně vysoké tresty. Myslí si to bývalý český konzul v Turecku František Štěpánek. Ankara by ale dvojici mohla po vynesení rozsudku předat do Česka. Vyjednávání o této variantě bude ale podle bezpečnostních expertů nesmírně složité a muselo by ho doprovázet splnění velmi přísných podmínek. "Ti dva se totiž svojí hloupostí považovali za jakési mesiáše, takže až dětinsky porušili v té oblasti vše, co jen mohli," míní bezpečnostní expert František Šulc.
"Ti dva se z Turecka podle všeho už jen tak nedostanou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz o zadržených Češích Markétě Všelichové a Miroslavu Farkasovi bývalý generální konzul v Turecku František Štěpánek, jenž působil i jako šéf Vojenské rozvědky. "Neříká se mi to lehce, ale musíme počítat s tím, že budou odsouzeni k mnohaletým trestům. Bez ohledu na snahu české diplomacie," dodává. Štěpánek už s Turky o propuštění jiných zatčených Čechů (byli obviněni z pašování drog) před léty vyjednával, ti však nebrali na argumenty Prahy ohled a odsoudili je na dvanáct let odnětí svobody.
Podle německého ministra spravedlnosti Heika Maase budou okamžitě ukončeny rozhovory o přistoupení Turecka k Evropské unii v případě, že bude turecký parlament hlasovat o znovuzavedení trestu smrti. Podle něj takový postoj sdílí spolkový kabinet. Parlamentní hlasování o znovuzavedení hrdelního trestu nedávno avizoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který věří, že zákonodárci zákon schválí. Maas je znepokojen také dalšími zásahy tureckého režimu – například proti státním zaměstnancům a učitelům – a také zatčením šéfredaktora opozičního tureckého listu Cumhuriyet. "Každý, kdo chce v budoucnu patřit k Evropské unii, musí zaručit svobodu tisku," zdůraznil spolkový ministr spravedlnosti.
Celkem 35 tureckých diplomatů a jejich rodinných příslušníků požádalo v Německu o azyl poté, co v polovině července turecká vláda zmařila pokus o vojenský převrat. Informovalo o tom dnes německé ministerstvo vnitra. Po neúspěšném pokusu o puč Ankara zahájila vlnu čistek namířených proti příznivcům hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého viní ze zosnování převratu. Mluvčí ministerstva vnitra Johannes Dimroth odmítl upřesnit, kolik z žadatelů jsou skuteční diplomaté a kolik rodinní příslušníci, ale i to, zda všichni diplomaté původně pracovali na zastupitelských úřadech v Německu. Turecké velvyslanectví v Berlíně se k případu nevyjádřilo.
Řecko zamítlo žádost o azyl dalším čtyřem tureckým vojákům a důstojníkům, kteří z vlasti uprchli do Řecka po červencovém neúspěšném pokusu o převrat. Dalším třem z osmičlenné skupiny Atény zamítly žádost o azyl minulý měsíc. Ve všech sedmi případech šlo o prvoinstanční rozhodnutí, proti němuž se mohou odvolat. O žádosti posledního vojáka zatím úřady nerozhodly. Dva majoři, čtyři kapitáni a dva poddůstojníci přiletěli do Řecka na palubě vrtulníku krátce poté, co turecká vláda potlačila pokus o převrat. Ankara je označila za zrádce a v srpnu oficiálně požádala o jejich vydání. Řecké úřady již dříve uvedly, že vojáci dostatečně neprokázali, že do červencového pokusu o převrat nebyli zapleteni.
Celkem čelí trestnímu stíhání okolo 70 tisíc lidí, kteří jsou podezřelí z napojení na duchovního Fethullaha Gülena, který žije ve Spojených státech a jehož příznivce Ankara dlouhodobě pronásleduje. Viní ho z organizování červencového puče. Duchovní jakýkoli podíl na letních událostech odmítá. Před časem naopak obvinil ze zosnování vojenského převratu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který si podle Gülena chtěl tímto způsobem upevnit moc.
Čistky v Turecku si vyžádaly dalších 87 propuštěných zaměstnanců, tentokrát jde o pracovníky tajné služby MIT. Turecké úřady je podezírají z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který stál podle Ankary za červencovým pokusem o puč. Úřady také vydaly zatykač na 121 pracovníků humanitární organizace, která údajně posílala ze svých účtů peníze Gülenovu hnutí.
Turečtí akademici, kteří přišli o práci v důsledku neúspěšného pokusu o puč, žádají o pomoc české vysoké školy. Dvanáct univerzitních profesorů z Turecka se obrátilo na pražskou Karlovu univerzitu, která jejich žádosti posuzuje. Další Turci chtějí vyučovat na brněnské Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Vedení fakulty už na svém jednání schválilo, že se učitelům ve složité situaci pokusí pomoct. Na české univerzity se s prosbou o poskytnutí práce tureckým pedagogům obrátil už v létě vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek.
Fethullah Gülen, islámský duchovní a někdejší blízký spojenec tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, napřímo obvinil hlavu tureckého státu z toho, že červencový převrat sám zosnoval. Erdogan naopak už dříve ze stejného činu veřejně obvinil bývalého přítele Gülena, který nyní žije v exilu v USA, a Erdoganův režim žádá Američany o jeho vydání, aby ho turecké soudy mohly potrestat. Gülen patří po ideovém rozchodu s Erdoganem k jeho hlasitým kritikům, od pokusu o převrat se ale distancoval.
V Turecku pokračují rozsáhlé čistky po červencovém pokusu o státní převrat. Policie provedla razii v istanbulském justičním paláci, kde zatkla několik lidí. Učinila tak poté, co prokuratura vydala zatykače na stovku zaměstnanců justice. Turecké ministerstvo práce zase propustilo na 785 svých zaměstnanců.
Třem tureckým vojákům, kteří uprchli po převratu do Řecka, odmítly Atény dát azyl. Informovala o tom řecká média s odvoláním na příslušný azylový úřad. Vojáci se ale mohou ještě proti verdiktu odvolat. Vojáci byli v osmičlenné skupině turecké armády, která přiletěla do Řecka na palubě vrtulníku několik hodin po neúspěšném pokusu o převrat proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. O zbývajících pěti lidech rozhodnou řecké úřady zřejmě v příštím týdnu. Turci se extradici chtějí vyhnout a tvrdí, že Turecko jim není schopné zaručit spravedlivý proces a že se obávají o své životy.
Turecký duchovní Fethullah Gülen má mnoho stoupenců po celém světě. V Africe je po něm pojmenována stovka škol, které chce nyní turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uzavřít. Většina afrických států tyto vzdělávací instituce brání. Jen v Nigérii na nich studuje více než 4000 mladých lidí. Jde o drahé školy navštěvované hlavně potomky elit, jejichž výuka se zaměřuje na přírodní vědy, ekonomii, mezinárodní vztahy, nikoli náboženství.
Ministr vnitra Milan Chovanec oznámil, že Česko do konce letošního roku nepřijme žádné uprchlíky z Turecka. Podle něj není zřejmé, co se v Turecku přesně stalo, jestli se jednalo o převrat nebo kontrapřevrat. Ministr v České televizi také dodal, že pokud by selhala dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, která se týkala uprchlíků, může se dát další migrační vlna do pohybu. Podle něj ale není možné přistoupit na požadavek Turků a zrušit jim vízovou povinnost, protože nesplnili podmínky, které jim EU dala.
Spojené státy v úterý oznámily, že z Turecka obdržely žádost o vydání duchovního Fethullaha Gülena. Přijetí žádosti potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Mark Toner. Žádost ale není odůvodněna podílem na nedávném nezdařeném puči turecké armády, z jehož vyvolání Ankara duchovního obviňuje. "Můžeme potvrdit, že Turecko o Gülenovo vydání požádalo," řekl Toner na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké úřady dosud tvrdily, že dostaly z Turecka dokumenty, ale teprve zkoumají, zda obsahují žádost o vydání. Gülen trvale žije v americké Pensylvánii a podíl na puči popírá.
Na mikroblogovací službě Twitter se objevují tisíce islamofobních příspěvků. Jen těch anglicky psaných je téměř 5000 denně, vyplývá z britské analýzy, která od března do července zkoumala tweety namířené proti islámu a muslimům. Nejvíce jich bylo v červenci, a to kvůli událostem v Evropě. Den po útoku v Nice publikovalo nenávistný příspěvek proti muslimům 289 lidí každou hodinu.
