V Turecku pokračují rozsáhlé čistky po červencovém pokusu o státní převrat. Policie provedla razii v istanbulském justičním paláci, kde zatkla několik lidí. Učinila tak poté, co prokuratura vydala zatykače na stovku zaměstnanců justice. Turecké ministerstvo práce zase propustilo na 785 svých zaměstnanců.
Třem tureckým vojákům, kteří uprchli po převratu do Řecka, odmítly Atény dát azyl. Informovala o tom řecká média s odvoláním na příslušný azylový úřad. Vojáci se ale mohou ještě proti verdiktu odvolat. Vojáci byli v osmičlenné skupině turecké armády, která přiletěla do Řecka na palubě vrtulníku několik hodin po neúspěšném pokusu o převrat proti tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. O zbývajících pěti lidech rozhodnou řecké úřady zřejmě v příštím týdnu. Turci se extradici chtějí vyhnout a tvrdí, že Turecko jim není schopné zaručit spravedlivý proces a že se obávají o své životy.
Turecký duchovní Fethullah Gülen má mnoho stoupenců po celém světě. V Africe je po něm pojmenována stovka škol, které chce nyní turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uzavřít. Většina afrických států tyto vzdělávací instituce brání. Jen v Nigérii na nich studuje více než 4000 mladých lidí. Jde o drahé školy navštěvované hlavně potomky elit, jejichž výuka se zaměřuje na přírodní vědy, ekonomii, mezinárodní vztahy, nikoli náboženství.
Ministr vnitra Milan Chovanec oznámil, že Česko do konce letošního roku nepřijme žádné uprchlíky z Turecka. Podle něj není zřejmé, co se v Turecku přesně stalo, jestli se jednalo o převrat nebo kontrapřevrat. Ministr v České televizi také dodal, že pokud by selhala dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, která se týkala uprchlíků, může se dát další migrační vlna do pohybu. Podle něj ale není možné přistoupit na požadavek Turků a zrušit jim vízovou povinnost, protože nesplnili podmínky, které jim EU dala.
Spojené státy v úterý oznámily, že z Turecka obdržely žádost o vydání duchovního Fethullaha Gülena. Přijetí žádosti potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Mark Toner. Žádost ale není odůvodněna podílem na nedávném nezdařeném puči turecké armády, z jehož vyvolání Ankara duchovního obviňuje. "Můžeme potvrdit, že Turecko o Gülenovo vydání požádalo," řekl Toner na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké úřady dosud tvrdily, že dostaly z Turecka dokumenty, ale teprve zkoumají, zda obsahují žádost o vydání. Gülen trvale žije v americké Pensylvánii a podíl na puči popírá.
Na mikroblogovací službě Twitter se objevují tisíce islamofobních příspěvků. Jen těch anglicky psaných je téměř 5000 denně, vyplývá z britské analýzy, která od března do července zkoumala tweety namířené proti islámu a muslimům. Nejvíce jich bylo v červenci, a to kvůli událostem v Evropě. Den po útoku v Nice publikovalo nenávistný příspěvek proti muslimům 289 lidí každou hodinu.
Americké ministerstvo spravedlnosti vyšle v nadcházejících dnech do Turecka pracovní skupinu, která prověří obvinění z protistátní trestné činnosti, podaná tureckou vládou na islámského duchovního Fethullaha Gülena. Sdělila to v pátek agentura Bloomberg s odvoláním na činitele americké vlády. Turečtí představitelé obviňují Gülena, který žije v azylu v americkém státě Pensylvánie, ze zosnování červencového pokusu o převrat a Ankara žádá Spojené státy o jeho vydání. První tureckou žádost o Gülenovo vydání Američané odmítli jako nedostatečně odůvodněnou, druhou nyní zkoumají. Washington dává najevo, že Turecko musí předložit přesvědčivé důkazy Gülenova zapojení do puče.
Turecko ve středu v souvislosti s vyšetřováním červencového pokusu o puč vydalo dva dekrety, na základě kterých se propouští více než 2000 policistů a stovky příslušníků armády a telekomunikačního úřadu BTK. Uvedla to agentura Reuters. Po nezdařeném pokusu o převrat policie zadržela už více než 36 tisíc lidí; 17 tisíc z nich bylo zatčeno. V rámci čistek ve státní správě přišlo o práci přes 81 tisíc zaměstnanců včetně soudců, prokurátorů, policistů, úředníků či učitelů. Pět tisíc z nich dostalo výpověď, zbytek byl dočasně zbaven funkcí. Během pokusu o převrat zemřelo v Turecku na 240 lidí. Ankara za hlavní hybnou sílu událostí považuje duchovního Gülena, který žije v exilu v USA.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan provedl během měsíce od nepodařeného pokusu o vojenský převrat čistky, jaké nemají v zemi obdoby. Zbavil se 81 974 státních zaměstnanců, za mřížemi skončilo přes 35 000 Turků. Úřady kvůli masivnímu zatýkání dokonce propustí 38 000 vězňů, kteří by měli uvolnit místo právě údajným pučistům. Těch, jichž se čistky dotkly, je pravděpodobně více než těch, kteří se na pokusu o puč skutečně podíleli.
Turecko je o něco blíže k vydání islámského duchovního Fethullaha Gülena z USA. Řekl to turecký premiér Binali Yildirim, podle kterého se postoj spojených států k žádosti zlepšil. Do Ankary podle něj také koncem srpna přijede americký viceprezident Joseph Biden, který se tak zřejmě připojí k ministru zahraničí Johnu Kerrymu.
Důvodem je údajné napojení někdejšího hráče Galatasaraye Istanbul a Interu Milán na duchovního Fethullaha Gülena, jehož vláda viní ze zosnování červencového pokusu o převrat.
Turecký prezident Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) má mezi Turky žijícími v Německu velmi silnou podporu. Jejich náklonnost se ještě výrazněji projevila po nezdařeném pokusu o puč z poloviny července. Někteří z německých komentátorů a politiků si proto kladou otázku, na čí straně vlastně zdejší Turci jsou. Debata se točí právě kolem Turků s dvojím občanstvím, od nichž Němci čekají větší loajalitu ke spolkové vládě.
Do Řecka přijelo v posledním měsíci z Turecka asi 1500 migrantů. Je to mírný nárůst oproti předchozímu období. Jen o víkendu připlulo na řecké ostrovy v Egejském moři z Turecka 206 běženců. Informoval o tom v pondělí řecký štáb pro uprchlickou krizi. Agentura DPA ale připomněla, že se zatím nenaplnily obavy z toho, že červencový pokus o puč v Turecku migraci do Řecka výrazně zvýší. Na řeckých ostrovech v Egejském moři se nyní nahromadilo na 10 000 běženců, před měsícem jich tam bylo asi 8500. Z ostrovů zaznívá také kritika na adresu Ankary, která z tamních registračních center, takzvaných hotspotů, odvolala své pozorovatele v rámci čistek po nezdařeném pokusu o převrat.
Skupina hledaných vojáků byla dopadena v provincii Mugla. Speciální jednotka vyslala do akce vrtulníky i bezpilotní letadla, na místě vypukla přestřelka, ale podle turecké agentury nejsou zprávy o obětech. Do operace, při níž měl být Erdogan zajat, bylo podle tureckých médií zapojeno 37 vojáků, 25 z nich bylo dopadeno již dříve.
Stoupenci tureckého duchovního Fethullaha Gülena byli pod drobnohledem tajných služeb od loňského května. Alespoň podle nejmenovaného zdroje, s nímž hovořila agentura AFP. Právě tehdy začala zpravodajská služba MIT dekódovat zprávy, posílané prostřednictvím šifrovací aplikace ByLock.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se rozhodl stáhnout všechny žaloby podané kvůli urážkám jeho osoby. Prezident to v pátek oznámil na akci k uctění obětí nezdařeného pokusu o vojenský převrat. Žalobám kvůli urážkám na adresu Erdogana čelí stovky lidí, napsala agentura AP. Erdogan své rozhodnutí podle serveru BBC označil za jednorázové gesto dobré vůle. Německý právník Ralf Höcker, který tureckého prezidenta zastupuje, ale během sobotního dopoledne oznámil, že žaloby podané v Německu zůstávají v platnosti. Trestnímu stíhání tedy dál čelí německý satirik Jan Böhmermann kvůli posměšné básni o Erdoganovi.
Turecká armáda a rozvědka by měly být pod kontrolou hlavy státu. Podle televize CNN Türk to ve čtvrtek navrhl prezident Recep Tayyip Erdogan v rámci reformy armády, o níž jednala nejvyšší vojenská rada. Nyní jsou armáda i tajná služba (MIT) podle ústavy pod kontrolou premiéra. Na zasedání se jednalo o reformách armády po nedávném pokusu o puč. Rada měla také projednávat obsazení postů uvolněných po zatčení desítek armádních důstojníků. V armádě bylo v souvislosti s pokusem o převrat z 15. července už zbaveno funkcí na 1700 důstojníků, včetně stopadesátky generálů a admirálů, což je asi 40 procent všech generálů a admirálů v zemi.
Podle agentury Reuters končí na 131 médií. Mezi nimi mají být tři agentury, 16 televizních stanic, 45 novin či 15 časopisů. Úřady také vydaly desítky zatykačů na novináře. Ankara ve středu také nechala propustit dalších skoro 1700 vojáků, z toho 149 generálů a admirálů. Čistky zasáhly desítky tisíc lidí, kteří byli zbaveni funkce nebo přímo zatčeni. Lidskoprávní organizace Amnesty International tvrdí, že zadržené osoby jsou podrobovány surovému zacházení.
Turecké úřady po nepodařeném pokusu o armádní puč vydaly zatykač na 47 bývalých zaměstnanců předního deníku Zaman. List až do březnové konfiskace vládou podporoval hnutí klerika Fethullaha Gülena žijícího v exilu v USA. Toho prezident Recep Tayyip Erdogan označuje za hlavního strůjce pokusu o převrat. Jeho údajné příznivce z řad vojáků, soudců nebo učitelů policie po tisících zatýká.
Po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v Turecku pokračují personální čistky. Úřady vydaly zatykač na 42 novinářů, řady zaměstnanců prořídly také v tureckých aerolinkách, které propustili 211 "nepohodlných" zaměstnanců. Lidé musejí odcházet ze svých pracovních pozic i jinde a vězení se plní potenciálními pučisty. O práci přišly v důsledku převratu desetitisíce lidí.
