"Co se děje v pobaltských státech, je nacismus," nechala se na konci minulého týdne slyšet mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Opřela se přitom do Lotyšska, které v posledních týdnech deportuje ruské občany, kteří nesplnili zkoušku z lotyštiny - a to přestože mnozí z nich v zemi celý život žijí. Lotyšský sociolog Martinš Kaprans pro Aktuálně vysvětluje, jak je to možné.
Začínal u totalitní Státní bezpečnosti. Poté pracoval jako pohraničník. Po revoluci vstoupil do politiky. Nejdříve působil u komunistů, prošel ale až pět různých stran, dokud neskončil v hnutí ANO. Jiří Chmelarčík od soudu nedávno odešel s dvanáctiletým trestem za vraždu. V hádce zabil muže čepelí ukrytou v holi. Odvolání podal pozdě, rozsudek je tak pravomocný. Řešit se ale bude odškodné.
Plzeňský kraj není jen vzkvétající krajina, města, památky, průmyslové podniky a čilý turistický byznys. Je to také pohraničí plné lidí, kteří tu nemají kořeny, dostatek pracovních příležitostí, škol v dosahu, region naštvaných a stárnoucích voličů. Mladí prchají do měst. Zůstávají "ultras" a nostalgie po starých dobrých časech před rokem 1989. Vítejte na Tachovsku.
Ačkoliv se jejich profese váže na život ve městě, rozhodli se herci a manželé Petr Uhlík a Andrea Uhlík Berecková odejít na venkov. V Českém středohoří koupili starý sudetský mlýn a mají s ním velké plány. "První noc mě kdosi vytáhl z postele a musel jsem slíbit, že se k domu budeme chovat hezky," vypráví herec, který v krimisérii Metoda Markovič ztvárnil postavu sériového vraha Ladislava Hojera.
Zajeďte si letos za vůní svařáku, cukroví a stánky plnými vánočních ozdob a rukodělných výrobků za hranice. Aktuálně.cz sestavilo přehled měst, která jsou od Česka v krátké dojezdové vzdálenosti a kde si užijete tu správnou vánoční atmosféru. Vydejte se do centra Norimberku či Krakova a spojte adventní nákupy s procházkou v historických kulisách těchto měst.
Sársko, region na hranici Francie a Německa, fascinuje výhledem na meandr řeky Saar, který je jedním z nejkrásnějších míst v oblasti. Vedle nádherné přírody však překvapí i bohatou historií a unikátní kombinací německé a francouzské kultury, jež se odráží v architektuře i místní gastronomii. Kraj, který byl kdysi důležitým centrem těžkého průmyslu, dnes láká návštěvníky a má rozhodně co nabídnout.
Ukrajina se připravuje na obrovskou pomstu za to, že její vojáci pronikli hlouběji na ruské území v pohraniční Kurské oblasti. "Tvrdá odpověď na sebe nenechá dlouho čekat," prohlásila k tomu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Touto odvetou nebudou jen čtyři rakety, uvedl zdroj listu The Times of London.
Nejlépe hodnocenou zmrzlinárnu v Česku lidé najdou až na hranici s Německem, v šumavské obci, která je jinak známá jen nevábnou tržnicí a kasinem. Gelaterii Strážný si otevřel bývalý stavební projektant Stanislav Žák a největší úspěch slaví s příchutí povidloň připomínající typický jihočeský zákusek. Na vrchol blaha pak zákazníky dostane Crema Edmundo s řeckým jogurtem a karamelizovanými mandlemi.
Sobota 31. srpna 1963. Konec letních prázdnin počasí v Českém Těšíně na československo-polském pomezí příliš nepřipomínalo. Maximální teploty sotva přelezly patnáct stupňů, bylo zataženo a občas sprchlo. Pošmourno přesto místní děti neodradilo, byly po obědě venku a hrály si na břehu Olše asi tři sta metrů od mostu Družby na Hlavní třídě.
Když spisovatelka Kateřina Tučková vydala loni bestseller Bílá Voda, ve stejnojmenné obci na hranicích s Polskem změnila tamní život. Nejprodávanější kniha loňského roku do malé vesnice přivedla za poslední dva roky dvakrát více turistů než v předchozích deseti letech. Místní si na ně nestěžují, jen se podivují, že někteří nedokážou pochopit, že to tu nevypadá přesně jako v románu.
Německá policie s okamžitou platností zahajuje na hranicích s Českem a Polskem zesílené pružné a mobilní kontroly. Cílem je boj proti převaděčům. Ve středu to oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Český ministr vnitra Vít Rakušan potvrdil, že kontroly navazují na vzájemnou dohodu. Nebudou stacionární, ale přizpůsobené aktuální situaci.
V polských klubových kinech diváci před novým filmem režisérky Agnieszky Hollandové uvidí spot o pohraničnících, který připravilo ministerstvo vnitra. Ve čtvrtek to oznámil jeho náměstek Blažej Pobožy. Snímek Hollandové nazvaný Hranice vypráví o migrační krizi na polsko-běloruské hranici. Přestože získal cenu na benátském festivalu, národní konzervativci vládnoucí v Polsku jej odsuzují.
Ať se žáci cítí jako doma v obýváku, radí Vlastimil Ondra, ředitel Základní školy Josefa Bublíka v Bánově. V malé obci, deset kilometrů od slovenských hranic, se snaží vyučování neustále modernizovat a co nejvíce zapojovat žáky. Při prezidentských volbách tu právě žáci navrhli hlasování o hlavě státu si vyzkoušet. Ve škole to přitom není ojedinělé, což oceňují i rodiče.
Mladí rapeři se často opájí luxusem a chlubí se, že už jsou za vodou. Devětadvacetiletý český Vietnamec Anki, který je letos nominovaný na cenu Vinyla, naopak v textech přiznává, že mívá občas hluboko do kapsy a kdykoli může skončit na dně. V rozhovoru mluví o dospívání v západočeských Sudetech, první cestě do Vietnamu za svým otcem i o tom, proč je pro něj největším bohatstvím evropské občanství.
Vesnice Pelhřimovy na česko-polské hranici blízko Krnova měla ještě před druhou světovou válkou 300 obyvatel. Po tvrdých bojích a odsunu Němců ale pustla, až bylo rozhodnuto o její demolici. Dnes tu stojí jen pár objektů včetně zdevastovaného kostela ze 13. století. Toho se po roce 2000 ujalo Hnutí DUHA Jeseníky a postupně ho zachraňuje.
Štěpán Mikula je odborný asistent na katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Před říjnovými volbami do sněmovny jsou témata jeho vědeckých prací velmi aktuální - voličské chování, vliv fake news na politiku či specifické podmínky v pohraničí, hlavně pak Sudetech. V on-line rozhovoru na Aktuálně.cz vysvětlil, proč právě tam lidé často hlasují jinak než ve zbytku země.
Po sedmi letech je hotová aplikace Živé hory, která mapuje zaniklá místa a historii několika obcí i architektonických památek bývalých Sudet. Nabízí několik tras pro rodiny s dětmi i náročnější moderní poutníky, využívá chytré mobily i tablety, a tak člověk jen přes čočku telefonu pomyslně cestuje časem do doby, kdy Krušnohoří patřilo mezi nejosídlenější hory v Evropě.
Svůj domov v oblasti bývalých Sudet odkázali majitelé své vnučce a jejímu partnerovi. Na venkovskou stavbu z počátku 20. století, která stojí v obci Hněvošice, už nestačili a některé prostory vyžadovaly kompletní rekonstrukci. Díky mladé krvi a architektce Ivaně Dombkové se dům proměnil v bydlení, které skloubilo tradiční materiály se současnými technologiemi a vybavením.
Zatímco v Česku vláda složitě hledala způsob, jak obnovit končící nouzový stav, Německo preventivně zavřelo své hranice. "I v Německu už lidé potřebují světlo na konci tunelu, pandemii ale berou velmi vážně," říká v rozhovoru Tomáš Kafka, český velvyslanec v Berlíně. Čísla, se kterými německá vláda podmiňuje rozvolňování, jsou podle něj v českém kontextu "sci-fi".
Už není co nakoupit, otevřeny jsou pouze obchody se základním zbožím. Od začátku prosince máme tvrdý lockdown, všechny školy jsou zavřené. Problém je, že tady čísla neklesají. Kdyby v Německu byla čísla vysoká jako v Česku, politici by už rezignovali, říká komentátor Sächsische Zeitung Steffen Neumann. Přeshraniční styk je dnes víceméně mrtvý, dodává.
Město Broumov v náchodském okrese v Královéhradeckém kraji se v říjnu opět - a možná trochu nespravedlivě - umístilo skoro na samém chvostu ankety zjišťující kvalitu života v českých obcích. Hůře na tom byla pouze některá města z Moravskoslezského a Ústeckého kraje. "Vždycky to dopadne stejně, protože tam jsou kritéria, která my nejsme schopni ovlivnit," vysvětluje starosta Jaroslav Bitnar.
Z divoké rockerky se během dvou dekád proměnila v éterickou vílu překračující hranice mezi popem a alternativou. Její hudební vývoj navíc odráží, čím si procházela v životě. Nyní zpěvačka Lenka Dusilová vydala album Řeka, které je završením jejího pátrání po rodinných kořenech. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o dětství mezi trampy, dospívání bez otce a devadesátkové jízdě s kapelou Lucie.
Ferdinand Korbel se narodil rok před koncem druhé světové války v obci Tušť na česko-rakouské hranici. Německého otce během divokého odsunu zastřelili, česká matka přišla o majetek a se třemi dětmi na krku několik měsíců čekala, než se mohla do Československa vrátit. Z příběhu pamětníka krutých poválečných událostí vychází i film režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který teď hrají kina.
Bohdan Sláma se po filmech zachycujících syrovou poetiku porevolučního venkova poprvé vydal do minulosti. Jeho nový snímek Krajina ve stínu mapuje meziválečné události v národnostně smíšeném pohraničí a divoký odsun německy mluvících obyvatel, který následoval po nich. V rozhovoru pro Aktuálně.cz režisér vysvětluje, proč by Češi neměli historické konflikty nechávat hnít v kolektivním nevědomí.
Obec Trávníček leží ve vlnité krajině s výhledem na Ještěd poblíž Českého Dubu. Lidové roubenky se špaletovými okny se rozprostírají podél silnice v délce asi jednoho kilometru. Ne všechny jsou však v dobrém stavu. Beranovu hostinci, který v roce 2014 odkoupil spolek Dubáci, chyběly kusy zdiva i části střechy. Dobrovolníci to nevzdali, najali řemeslníky a vrátili domu původní podobu. Podívejte se.
Teplice nad Metují sousedí s přírodní rezervací Adršpašsko-teplických skal. Přestože za skalními masivy míří v létě desetitisíce lidí, v městečku na Broumovsku se dá před turisty docela dobře schovat. Na pěšině, která se od skal vine podél zelených luk a roubených chaloupek, stojí na začátku města kostel a u něj poustevna. Tu se už 10 let snaží zachránit varhaník Ladislav Šikut. Podívejte se.
