Město Broumov v náchodském okrese v Královéhradeckém kraji se v říjnu opět - a možná trochu nespravedlivě - umístilo skoro na samém chvostu ankety zjišťující kvalitu života v českých obcích. Hůře na tom byla pouze některá města z Moravskoslezského a Ústeckého kraje. "Vždycky to dopadne stejně, protože tam jsou kritéria, která my nejsme schopni ovlivnit," vysvětluje starosta Jaroslav Bitnar.
Z divoké rockerky se během dvou dekád proměnila v éterickou vílu překračující hranice mezi popem a alternativou. Její hudební vývoj navíc odráží, čím si procházela v životě. Nyní zpěvačka Lenka Dusilová vydala album Řeka, které je završením jejího pátrání po rodinných kořenech. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o dětství mezi trampy, dospívání bez otce a devadesátkové jízdě s kapelou Lucie.
Ferdinand Korbel se narodil rok před koncem druhé světové války v obci Tušť na česko-rakouské hranici. Německého otce během divokého odsunu zastřelili, česká matka přišla o majetek a se třemi dětmi na krku několik měsíců čekala, než se mohla do Československa vrátit. Z příběhu pamětníka krutých poválečných událostí vychází i film režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který teď hrají kina.
Bohdan Sláma se po filmech zachycujících syrovou poetiku porevolučního venkova poprvé vydal do minulosti. Jeho nový snímek Krajina ve stínu mapuje meziválečné události v národnostně smíšeném pohraničí a divoký odsun německy mluvících obyvatel, který následoval po nich. V rozhovoru pro Aktuálně.cz režisér vysvětluje, proč by Češi neměli historické konflikty nechávat hnít v kolektivním nevědomí.
Obec Trávníček leží ve vlnité krajině s výhledem na Ještěd poblíž Českého Dubu. Lidové roubenky se špaletovými okny se rozprostírají podél silnice v délce asi jednoho kilometru. Ne všechny jsou však v dobrém stavu. Beranovu hostinci, který v roce 2014 odkoupil spolek Dubáci, chyběly kusy zdiva i části střechy. Dobrovolníci to nevzdali, najali řemeslníky a vrátili domu původní podobu. Podívejte se.
Teplice nad Metují sousedí s přírodní rezervací Adršpašsko-teplických skal. Přestože za skalními masivy míří v létě desetitisíce lidí, v městečku na Broumovsku se dá před turisty docela dobře schovat. Na pěšině, která se od skal vine podél zelených luk a roubených chaloupek, stojí na začátku města kostel a u něj poustevna. Tu se už 10 let snaží zachránit varhaník Ladislav Šikut. Podívejte se.
U nejvýše položeného města v Česku, Božího Daru, vznikl malý hostinec. Dům, z kterého se brzy má stát pivovar, stojí téměř na samotě poblíž krušnohorské magistrály v dechberoucí přírodě. Na úpatí luk a hustých lesů se kdysi rozkládala celá obec, po odsunu Němců byla ale většina domů srovnána se zemí. Hostinec teď navazuje na historii místa, vaří vlastní pivo a české jídlo. Podívejte se.
Králův mlýn nebo také Königsmühle bývala osada v Krušných horách. Celkem sedm domů stávalo v zeleném údolí pod Klínovcem a spadalo pod nedalekou obec Háj. Po odsunu Němců ale statky rodin zely prázdnotou, postupně zmizely z map i paměti lidí. Život do úchvatné, dechberoucí přírody, se už řadu let snaží navrátit Petr Mikšíček, který ruiny domů objevil při své tříměsíční cestě kolem republiky.
Moldavská dráha je jedna z nejhezčích tratí v Česku. Krušnohorským terénem se kdysi dalo projet do Německa, od roku 1945 však vlaky končí na česko-saské hranici. Propojení obou stran je teď znovu ve hře a s ním i otázka, jak naložit s historickým nádražím v horní Moldavě. "Část obce se ho snaží oživit, část se ho chce zbavit," říká místostarostka, která tu sní o muzeu sklářství a stylové hospodě.
Traduje se, že Štědrou na Karlovarsku vystavěly ženy. Zatímco sudetští statkáři šli z pole rovnou do hospody, panímámy doma třídily kamení a stavěly z něj stodoly. Samotný zámek, který má druhou největší enfiládu v Česku, údajně postavil hrabě z Kokořova. Přečkal války, privatizaci i úředníky. "Rok co rok mě kontrolují, jestli něco nekradu," říká starosta, který zámek zachraňuje od roku 2011.
Pohraniční město Výsluní leží jen pár kilometrů od Chomutova. Má 200 obyvatel a domy, které v létě zalije slunce, v zimě sníh a na podzim hustá mlha. Právě tady stojí památkově chráněný kostel svatého Václava, který místní opravují od 90. let. Pomáhají jim v tom i filmové produkce. "Peníze z pronájmu investujeme zpátky do opravy kostela. Půl milionu ročně ale nestačí," říká místostarostka.
Anna Strnadová chodila okolo chátrající secesní budovy v Jablonci nad Nisou skoro každý den. Fasáda, kterou v 60. letech komunisté zbavili všech původních prvků, vůbec nenapovídala tomu, že by se uvnitř mohly skrývat městské lázně z 20. let. Když dospěla a dostala se na divadelní školu, měla sen založit si vlastní projekt ve velkolepém prostoru.
Pavel Palacký vyrůstal v Praze, většinu času měl ale hlavu zabořenou v příbězích o rytířích a romantické přírodě. Snil o tom, že až jednou vyroste, pořídí si hrad, kde bude svým vlastním pánem. Splnilo se mu to před dvaceti jedna lety, když v novinách narazil na inzerát k prodeji Hauenštejna v českém pohraničí.
V jedné z nejstarších obcí na Opavsku vzniklo nové informační a kulturní centrum. Stavba v dvoutisícové vesnici Píšť, která leží v česko-polském pohraničí, navazuje na tradici venkovských staveb a poutních míst. Tamním usedlíkům nabízí velký sál, "piazzettu", bufet a knihovnu. Turisté se v centru dozví například o historii kostela svatého Vavřince, který leží v těsném sousedství. Moderní sedlácký dům dokončili po deseti letech od architektonického návrhu, na výsledek se podívejte.
Do Horního Vítkova se paní Jana dostala náhodou při procházce po okolí Liberce. Chátrající a opuštěný dům v pohraničí s pozemkem bez hranic a výhledem na kostel jí okamžitě padl do oka. "Tehdy jsem ještě nevěděla, že si za pár let vezmu svého muže Viktora a že tady budu opravdu bydlet," vzpomíná na přelom milénia éterická šedesátnice.
Úsměv a ochota nestojí nic. Uklidit si kolem domu, dát do oken kytky a trochu ve vesnicích spolupracovat ohledně pořádku a úprav veřejných prostor na sousedské úrovni zvládne každý, chce to jenom trochu chtít.
Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.
Někdy fotografie řeknou o atmosféře zlomových historických událostí více než slova. A platí to i o všeobecné mobilizaci československé armády 23. září 1938, od níž uplyne 82 let. Následující fotogalerie vznikla díky pochopení historiků Martina Vaňourka a Eduarda Stehlíka, ale i laskavosti vydavatele knihy Mobilizace 1938 Extra Publishing s. r. o.
Na 21. srpen 1968 má Helena Šeflová, rodačka z Horní Řasnice na Liberecku, nesmazatelnou vzpomínku. Osudný den jim totiž jeden z ruských tanků, mířících do Liberce, projel domem, zbořil kuchyň a strhnul strop. "V kuchyni seděl otec a popíjel kávu. Jako zázrakem stačil vyběhnout. Tank přejel gauč, promáčkl televizi a hlaveň čouhala nad obrazovkou do zahrady," líčí dramatické chvíle dnes 69letá pamětnice.
Obec Hněvošice na Hlučínsku leží coby kamenem dohodil od polských hranic a žije v ní něco přes tisíc obyvatel. Nachází se zde mimo jiné obecní úřad s poštou, obchod, škola, hospoda, cukrárna, pálenice, sportovní areál a dva kostely. Do roku 1979 se zde nacházela také parní cihelna, která patřila rodině Hartošů. Její osud však stejně jako mnoho jiných podnikatelských odvětví zasáhlo postupné znárodňování po roce 1948. Příběh rodiny přiblížila Aktuálně.cz vnučka původních majitelů.
