Jedním z pouhých dvou českých držitelů Nobelovy ceny se stal básník Jaroslav Seifert, který zemřel 10. ledna 1986 ve věku 84 let. O prestižním ocenění pro jednu z největších postav české literatury 20. století, které mu bylo uděleno v roce 1984, ovšem tehdejší normalizační režim téměř neinformoval. V českých novinách vyšly dvě věty, ve slovenských dokonce jen jedna. Jaký k tomu byl důvod?
V desítkách českých měst se koná 27. ročník festivalu Den poezie, který od pondělí 10. do neděle 23. listopadu nabídne veřejná čtení českých i zahraničních básníků, divadelní i hudební představení, výstavy, výtvarné ateliéry, akce pro děti a další program.
Ze soukromého archivu německé fotografky Anji Walz pocházejí snímky, které zachycují významného českého básníka Ivana Diviše na sklonku života. Od této středy je veřejnost může vidět v galerii Paláce Liebieg, který se nachází v horním centru Liberce. Výstava potrvá do 11. listopadu. Koná se u příležitosti 100. výročí autorova narození, jež připadá na tuto středu.
Nedávno se svou poezií absolvoval výjimečné americké turné, kde publikum naslouchalo jeho básním, ač nerozumělo jedinému slovu. Před časem oslavil 60. narozeniny a vydal sbírku Minout se přesně. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví Petr Hruška o významu tajemství a banality pro poezii i život. “Na školách, které nás učí rozumět světu, bychom se měli povinně učit i světu nerozumět," věří.
Nikdy nepřestala zkoumat temné stránky naší společnosti, píše deník Le Monde o francouzské básnířce a esejistce Annie Le Brun. Surrealistka a literární kritička, jejíž poezii ilustrovala česká výtvarnice Toyen, zemřela minulý týden ve věku 81 let.
Už před lety média prorokovala renesanci poezie díky sociálním sítím. Nyní se takzvaná "instapoetry" dostává do nové éry, v níž dominuje recitace ve videu. Tvoří jak amatéři, tak zavedení umělci. Podle básnířky Alžběty Stančákové se tím žánr vrací lidem, kteří se nad dílem mohou svobodně smát i plakat. "Kdo z nás má čas se usebrat a číst si a kdo z nás má prostor obklopovat se knihami?" ptá se.
Básnické sbírky Flavedo od Vasiliose Chaleplise, Dům U Orobinců autora Ondřeje Krystyníka a román Marka Torčíka nazvaný Rozložíš paměť byly nominovány na Cenu Jiřího Ortena.
Zemřel tragicky v roce 1987. Na havlíčkobrodské psychiatrické klinice, kde byl hospitalizován, spadl ze schodů a zlomil si vaz. Bylo mu 31 let. Teprve nyní nakladatelství Torst vydalo knihu jeho veršů nazvanou V říši snů aneb Lyrika, epika a motyka Miroslava Ptáčka.
Jednou řekl, že nemá lepší náhradu za tenhle svět, kde přitom strávil rok v komunistickém kriminálu a deset let v exilu. Básník, hudebník a výtvarník Pavel Zajíček minulý týden "tenhle svět" opustil.
Poezii nepsal do knih, ale na kartotéční lístky. Ve věku 76 let tuto neděli zemřel významný ruský básník Lev Rubinštejn, jeden ze zakladatelů postmoderního proudu poezie zvaného moskevský konceptualismus a obecně klíčová postava někdejšího sovětského undergroundu. V posledních letech tvrdě kritizoval prezidenta Vladimira Putina.
Ruský soud tento čtvrtek uložil trest odnětí svobody v délce sedmi let a pěti a půl roku dvěma básníkům. Provinili se tím, že loni na podzim v Moskvě veřejně četli protiválečné texty. Oba vinu odmítají. O rozsudku informoval portál Meduza.
O prosté kráse i krutosti psala americká básnířka Louise Glücková. V 90. letech minulého století získala Pulitzerovu cenu, roku 2014 přidala Národní knižní cenu a šest let nato ještě Nobelovu cenu za literaturu. Tento pátek zemřela ve věku 80 let, oznámil Jonathan Galassi, její redaktor z nakladatelství Farrar, Straus & Giroux.
Příběh ruského básníka, který se postavil sovětským tankům ještě osaměleji než světoznámých osm osamělých. A také za to tvrději zaplatil.
Nejčastěji třicet až padesát lidí přicházelo do pražské kavárny Fra na autorská čtení. Jejich pořadatel, básník a spisovatel Petr Borkovec, nyní po 17 letech končí v roli dramaturga. Oznámil to na sociálních sítích. "Rozhodl jsem se skončit s dramaturgií a uváděním čtení ve Fra," napsal a poděkoval kolegům. U stejnojmenného nakladatelství bude dál vydávat vlastní texty.
Vítězem 36. ročníku Ceny Jiřího Ortena, která je určená talentovaným autorům do 30 let, se stal Filip Klega. Porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů zaujal undergroundovou sbírkou poezie Andrstán, svým debutem. Ukázka z ní v autorově podání doprovodila pondělní vyhlašování vítězů v pražském Klementinu.
Za výbor poezie zkoumající "skryté násilí páchané na ženském těle a mocenskou nerovnost, která ho způsobuje" získala letošní Cenu za evropské porozumění ruská básnířka a esejistka Marija Stěpanovová. Ve středu večer to oznámili pořadatelé Lipského knižního veletrhu, kde bylo ocenění jako tradičně uděleno.
Křtem básnické sbírky nazvané Cestou na Bořeň, který se uskuteční toto úterý v pražské kavárně U Božího mlýna, předčasně oslaví osmdesátiny hudebník a literát Vratislav Brabenec. Jubileum umělce známého z kapely The Plastic People of the Universe připadá na pátek.
Manželce básníka Miloše Doležala se udělalo zle ze vteřiny na vteřinu. Stihla se napít a konstatovat bolest hlavy, než její muž z vedlejší místnosti uslyšel ránu. Z mdlob ji ještě vzkřísil. Krátce nato už ze samoty na Vysočině „vrtulník odnáší tělo s duší nachovou“. Drnčí sklo. Poslední, co mu řekla, bylo: promiň.
Americká básnířka Louise Glücková je plná protikladů. Píše o prosté kráse i krutosti. Držitelce Nobelovy ceny za literaturu nedávno vyšla už třetí sbírka v českém překladu.
Téměř osmdesát let poté, co mu francouzská vláda uspořádala státní pohřeb s vojenskými poctami, míří na pulty tamních knihkupectví dosud neznámé úvahy básníka a esejisty Paula Valéryho. Jeho přednášky z Collège de France, kde svým myšlením ovlivnil celou generaci posluchačů, odborníci hledali desítky roků. Tento čtvrtek je vydává nakladatelství Gallimard.
Německý literární archiv v Marbachu vstoupil do nového roku s jednou z nejvýznamnějších akvizic za poslední dekády. Získal korespondenci i rukopisy pražského rodáka Rainera Marii Rilkeho, jednoho z nejrenomovanějších německy píšících autorů začátku 20. století.
Udělala tlustou čáru za způsobem psaní i hodnotami 19. století a položila základy moderní poezii. Pustá země básníka a pozdějšího laureáta Nobelovy ceny za literaturu T. S. Eliota, od jejíhož vydání letos uplynulo 100 let, v českých knihkupectvích už dlouho nebyla k sehnání. Vrací ji tam nový překlad Petra Onufera, který vydalo nakladatelství Argo.
V české literatuře není nejbezpečněji. Když se na sobotním Sjezdu spisovatelů ujala slova básnířka Alžběta Stančáková, vyjmenovala, jak nežádoucí pozornost mladším autorkám věnují starší muži. Mluvila o přisedávání v tramvajích, návrzích na masáže chodidel, sázkách, kdo si koho odvede domů. Dokonce o situaci, kdy ji „jeden celkem známý“ básník přiměl položit ruku na ztopořené přirození.
Na několika místech v bývalých Sudetech jsou od léta automaty na básně. Takzvané Poesiomaty, které před pár lety vymyslel pražský kavárník Ondřej Kobza, stojí v krajině u opuštěných kostelů a pomyslně odkazují na zvuk zaniklých zvonů. K přehrání jedné z audionahrávek stroj nepotřebuje žádnou elektřinu, stačí jen zatočit klikou, zvolit si druh zvuku a poslouchat.
