


Ukrajinský inženýr přišel s nečekaně jednoduchým protidronovým opatřením. Zařízení Aero Trawl ruské drony nesestřeluje, ale doslova je „loví“. Jde přitom o technologii za v přepočtu několik stovek korun.

Ukrajinci i Rusové se neustále snaží přicházet s novými způsoby, jak co nejefektivněji a s co nejnižšími náklady ničit nepřátelské drony. Právě bezpilotní stroje se během čtyř let trvající války ukázaly jako jedna z dominantních zbraní a pro pěchotu na frontové linii dnes představují bezprostřední hrozbu.
V důsledku toho se standardní výbavou nejen pěchoty, ale i dělostřeleckých a tankových posádek staly pumpovací brokovnice či přenosné prostředky elektronického boje na krátkou vzdálenost, které slouží k sestřelování dronů. Ani tato opatření však nejsou stoprocentně spolehlivá. Drahých záchytných dronů je navíc nedostatek a jejich nasazování proti levným ruským FPV dronům, které stojí zhruba 500 dolarů (přibližně 10 tisíc korun), proto často nedává příliš smysl.
Právě z těchto důvodů přišel ukrajinský inženýr Andrij Pavlovskyj s novým zařízením nazvaným Aero Trawl, které ruské drony nesestřeluje, ale doslova je „loví“. Zároveň jde o velmi levné řešení – cena jednoho systému činí pouhých 800 hřiven, tedy necelých 400 korun. Detaily o zařízení Pavlovskyj přiblížil v rozhovoru pro deník Ukrajinska pravda.
Aero Trawl je čistě mechanické zařízení bez jakékoli elektroniky. Montuje se na dron s rámem o velikosti 25 až 40 centimetrů a svým vzhledem připomíná vlečnou síť, jakou používají rybářské nebo válečné lodě.
Zařízení však neobsahuje žádnou síťovinu. Ta by totiž při vyšších rychlostech snižovala manévrovatelnost stroje a ztěžovala jeho ovládání. Namísto toho systém využívá tenké, vysoce pevné šňůry, které visí z dronu směrem dolů a jsou i ze vzdálenosti několika metrů prakticky neviditelné.
Ve chvíli, kdy dron vybavený zařízením přiletí nad nepřátelský stroj, se šňůry zamotají do jeho vrtulí a zneškodní ho. Pak přichází v úvahu dvě možnosti. Po zneškodnění ruského dronu lze Aero Trawl odpojit, čímž nepřátelský stroj okamžitě spadne k zemi.
Druhou variantou je dopravení zachyceného dronu mimo bojiště, kde jej lze pro vybití baterie využít k technickému průzkumu. Samotný Trawl včetně odhazovacího mechanismu váží zhruba jen 450 gramů.
Pavlovskyj navíc systém Aero Trawl upravil tak, aby jej bylo možné využít i ofenzivně. Zařízení tak nemusí sloužit pouze jako „lovec dronů“, ale lze jej nasadit také jako přesný nosič výbušnin. Ty je možné pomocí systému umístit na cíle, aniž by byl dron při explozi zničen.
„Zatím vyrábím každý Aero Trawl sám, takže je obtížné je dodávat ve větších počtech. Výrobu je potřeba výrazně rozšířit,“ uvedl Pavlovskyj pro Ukrajinskou pravdu. Podle něj je přitom jediný člověk s minimálním technickým vzděláním schopen vyrobit až deset takových zařízení denně. Produkci proto plánuje postupně navyšovat.



Veřejnost je v očekáváních od koaliční vlády ANO, SPD a Motoristů výrazně rozdělená. Zlepšení situace v zemi očekává 32 procent obyvatel, stejný podíl se naopak obává zhoršení a 36 procent výraznou změnu nepředpokládá. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.



Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zatím neuvažuje o odvolání svého náměstka Zdeňka Kettnera (SPD) kvůli sdílení falešné fotografie s předsedou spolku Milion chvilek pro demokracii Mikulášem Minářem a teologem Tomášem Halíkem. Domluvil se s ním na omluvě, jež by podle Plagy měla mít adekvátní formu, například osobního setkání. Sám Halík by ale považoval Kettnerovo odvolání za adekvátní.



Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.



Bývalého brankáře fotbalové reprezentace Tomáše Vaclíka potěšilo, že jeden z jeho následníků Matěj Kovář svým výkonem výrazně přispěl k postupu do finále play off o mistrovství světa.



Byla sobota, deset minut po půl sedmé ráno, když se pod nohama obyvatel severní Francie zachvěla země. Výbuch uhelného prachu v dole Courrières nebyl jen nehodou, byl to rozsudek smrti pro 1099 horníků. Od ničivé důlní katastrofy ve francouzském městečku Courrières uplynulo 120 let. Tragédie vyvolala vlnu nepokojů po celé zemi a nakonec vedla k legislativním změnám.