Vnitřní jádro Země není jednolitá koule ze železa a niklu, jak se dlouho myslelo. Nový experiment ukázal, že jádro naší planety je nejspíš vrstevnaté podobně jako cibule. Právě to může vysvětlit jednu ze záhad geologie, a to proč se seizmické vlny šíří jádrem různou rychlostí.
Fantazii se meze nekladou. Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b – podivného kosmického tělesa ve tvaru citronu. Právě tu pozorovali vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a přiznávají, že nic podobného dosud neviděli.
Nejslavnější fotografie naší planety, která se stala symbolem moderního environmentálního hnutí. Řeč je o snímku Východ Země (Earthrise), pořízeném na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8. Neplánovaný záběr „modrého mramoru“ vznášejícího se nad pustým měsíčním obzorem změnil pohled lidstva na vlastní domov a dodnes patří mezi nejsilnější vizuální svědectví, jaké kdy člověk zachytil.
Před půl miliardou let se Země chovala velmi nezvykle a zvláštně – alespoň podle geologických záznamů ukrytých v horninách. Kontinenty jako by tehdy po planetě poskakovaly neobvyklou rychlostí. Nový výzkum vědců z Yaleovy univerzity ale ukázal, že viníkem nebyly pevninské desky, ale samotné magnetické pole Země. To tehdy totiž kolísalo a měnilo se chaotickým a nepředvídatelným způsobem.
V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí.
Jen dvacet světelných let od Země obíhá planeta, která by mohla změnit náš pohled na vesmír. Skalnatý svět "GJ 251 c" leží v ideální vzdálenosti od své hvězdy – tam, kde by mohla existovat voda, a s ní i život. Astronomové proto věří, že právě tato "superzemě" je dosud nejlepším kandidátem na nalezení života mimo naši planetu.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Zemi mohou ohrožovat asteroidy, které pro astronomy zůstávají "neviditelné". Skryté v záři Slunce a sdílející oběžnou dráhu s Venuší totiž unikají našim teleskopům – a přitom mohou docela dobře křížit dráhu Země. Vědci zároveň varují, že některé z nich by při dopadu dokázaly způsobit zkázu srovnatelnou s explozí stovek megatun výbušnin.
Zbývá jen pár dní do vrcholu oblíbeného vesmírného "ohňostroje". Meteorický roj Perseid bude letos gradovat v noci z 12. na 13. srpna. Jen o pár dní později pak bude možné na noční obloze sledovat také uskupení hned šesti planet, chybět bude jen Mars.
Mořské vlny veder, definované jako období abnormálně vysokých teplot oceánů, se v posledních letech staly alarmujícím fenoménem. Nedávná studie odhalila, že v letech 2023–2024 došlo ve srovnání s předchozími roky k nárůstu až 240 procent počtu těchto vln.
Někdo v hodinách zeměpisu při probírání vesmíru jen tiše trpěl a těšil se, až se učitel vrátí zpátky na zem. Řadu lidí naopak výlety do kosmu dodnes fascinují, hltají objevy astronomů a nejraději by s Elonem Muskem kolonizovali Mars. Vydejte se na oběžnou dráhu alespoň v kvízu a otestujte své znalosti planet naší sluneční soustavy.
Nový výzkum naznačuje, že barva Marsu není jen estetickou zajímavostí. Chemie tohoto odstínu totiž může odhalit klíčové informace o minulosti planety.
Venuše je druhou planetou od Slunce a často bývá označována jako "sesterská planeta" Země. Děje se tak zejména díky podobné velikosti a složení. Je pojmenována po římské bohyni lásky a krásy Venuši, což z ní činí jedinou planetu sluneční soustavy nesoucí ženské jméno.
V sobotu můžete na obloze pozorovat zajímavý vesmírný úkaz. Pozdě večer se Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy, ocitne na opačné straně oblohy než Slunce a bude nejjasnější v celém roce, sdělil ve čtvrtek Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Zájemci ho mohou vidět dalekohledem i z měst.
Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.
Evropská sonda Hera, která má prozkoumat vzdálenou planetku zasaženou při testu potenciální obrany Země, dnes odstartovala z kosmodromu v americkém státě Florida. Do vesmíru vzlétla na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX, ke svému cíli se dostane na konci roku 2026. Kostru sondy dodala společnost se sídlem v Brně.
Generálmajor ve výslužbě William Anders, bývalý astronaut Apolla 8, který v roce 1968 pořídil z vesmíru ikonickou fotografii "východu Země" na níž je planeta jako modrý stín, zemřel v pátek při leteckém neštěstí. Letadlo, které pilotoval, se zřítilo do vod u souostroví San Juan ve státě Washington. Bylo mu 90 let. Jeho syn Greg Anders úmrtí potvrdil agentuře AP.
"Už vám zbývá jen pár chvil," oznamuje v jednom vtipu lékař umírajícímu. "Dokázal jsem to!" kontruje muž na smrtelné posteli. "Osmdesát let a ani jednou jsem nepotřeboval algebru!" A jak jste na tom vy, byly vám k něčemu znalosti ze základní školy týkající se chemie nebo přírodopisu? Ne? V krátkém testu teď máte příležitost to změnit.
Snímky z osmdesátých let zobrazují Uran jako světle tyrkysový a Neptun jako tmavě modrý. Tyto barvy se pro planety z okraje Sluneční soustavy používají dodnes. Nedávno zveřejněná studie ale ukazuje, že ve skutečnosti se od sebe obě planety svou barvou příliš neliší.
Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné, skutečně zajímavá je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, napsal list The Guardian.
Z floridského mysu Canaveral v pátek odstartovala mise Psyche amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Cílem mise je prozkoumat vzdálenou, na kovy bohatou stejnojmennou planetku, která obíhá okolo Slunce mezi Marsem a Jupiterem.
Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin.
„Pokud vyšleme další sondu za hranice sluneční soustavy způsobem, jakým to udělala NASA, bude mi 100 let, než tam dorazí. Musíme dělat věci rychleji. Přímo ze Země můžeme pohánět malou sondu mimořádně silným laserem a dostat se na pětinu rychlosti světla,” líčí Pete Worden, bývalý šéf výzkumného střediska NASA Ames a dnes vedoucí první mise, která bude pátrat po mimozemské inteligenci.
Jasně oranžový Mars bude nejjasnějším tělesem na prosincové noční obloze. V noci na čtvrtek se v letošním roce nejvíce přiblíží Zemi, a na několik týdnů tak vzniknou nejvhodnější podmínky pro jeho pozorování. Týden poté pak bude Mars v opozici se Sluncem, z pohledu pozorovatele na Zemi bude tedy přímo naproti Slunci. Opozice těchto těles nastává zhruba jednou za dva roky.
Pokud se výrazně nesníží celosvětová produkce skleníkových plynů, dělí svět od nezvratných klimatických změn méně než sedm let, uvádějí nejnovější vědecké výpočty. Tento čas zbývající do oteplení planety o 1,5 stupně Celsia na pražské Letné nově odpočítávají klimatické hodiny. Jejich levý ciferník ukazuje zbývající roky a dny, pravý odečítá hodiny, minuty a vteřiny.
Americká vesmírná agentura NASA slaví úspěch v historické misi planetární obrany. Nárazem sondy DART vychýlila z kurzu Dimorphos, měsíc planetky Didymos, 11 milionů kilometrů od Země. Dobu jeho oběhu kolem planetky tím 27. září zkrátila o 32 minut. NASA o tom v úterý informovala na tiskové konferenci.
