Stanislav Fiala byl svědkem, když buldozery srovnávaly se zemí zástavbu starého Mostu. V duchu modernismu vznikalo nové město, mizely vzpomínky a přibyly vrásky na duši. "Očima dítěte sledujete, jak to, co bylo funkční a krásné, se mění v poušť," říká pro Aktuálně.cz architekt roku 2019. V rozhovoru mluví o tom, že nic není na věky, o svém vztahu k planetě a také paradoxu svého životního údělu.
Studenti z Francie odstartovali na Twitteru novou výzvu, která má motivovat lidi ke sběru nedopalků. Do aktivity se během pár dní zapojily tisíce lidí, jejich fotografie na sociální sítích navíc ukázaly, jak moc je situace vážná, tvrdí aktivistka Amel Talhaová.
Avatar a jeho kanadský režisér James Cameron před 10 roky postavili na nohy enviromentální hnutí po celém světě. Lidé tehdy dokonce začali trpět avatarskou depresí z krásy Pandory a z šedého života na Zemi, zničené lidstvem. Avatar 2 přijde v době, kdy už se pozemšťané smiřují s tím, že boj o život na planetě prohráli a je čas myslet na evakuační plán, tvrdí britský filmový historik Peter Krämer.
Před startem amerického teleskopu Kepler 7. března 2009 znalo lidstvo pár stovek planet, díky Keplerovi jich nyní zná tisíce. Asi na třicítce z nich by mohl být život. Objevil také planety, které obíhají kolem dvou hvězd, nebo planetu, kde rok trvá 704 dní.
Svět, tak jak jej známe, už nejspíš brzy přestane existovat. Spalováním fosilních paliv plníme atmosféru skleníkovými plyny, a naše planeta se nebezpečně zahřívá. Vědci bijí na poplach a vyzývají státy a lidstvo k rychlé a radikální akci. Klima se mění mnohem rychleji než se původně čekalo, říká sociální geografka Michaela Pixová v DVTV Apel.
V souhvězdí Vodnáře se nachází hvězda Trappist-1, kolem níž obíhá sedm exoplanet. Na některých z nich je voda a zdroje tepla.
Sonda by měla zamířit k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri rychlostí, která by se měla přiblížit desetině rychlosti světla. Ke svému cíli by měla doputovat v roce 2113, tedy po 44 letech od startu. Ten má být součástí oslav stého výročí prvního letu člověka na Měsíc.
Když astronomové potvrdili, že záhadné vesmírné těleso 1I/2017 U1 zvané též Oumuamua pochází z jiné sluneční soustavy, stal se jeho říjnový průlet, během nějž byl vzdálen 24 milionů kilometrů od Země, málem astronomickou událostí roku. Přitom jak prozrazuje astronom Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, tento dnes již slavný posel málem spadl do kategorie "chybná měření", protože jeho dráha se příliš vymykala parametrům těles, na něž byli vědci doposud zvyklí. Nyní však Začíná novou kapitolu. "Otevírá se nám možnost téměř 'hmatatelného' studia částí vesmíru, které jsme až doposud studovali pouze na dálku," říká Scheirich.
Křičící planeta, hvízdající helium nebo bručící křivka světla. Americká NASA dala dohromady soundtrack tajuplných vesmírných zvuků. Ty vznikly převedením zachycený vesmírných vibrací a vln od sondy Cassini, Juno či Galileo.
Vědci objevili u trpasličí hvězdy, vzdálené asi 600 světelných let od země, obří planetu, která by teoreticky neměla existovat. Existence tohoto "planetárního monstra" nesoucího označení NGTS-1b podle vědců odporuje teorii utváření planet, která říká, že planety této velikosti nemohou vznikat kolem tak malých hvězd. Vzhledem ke své velikosti a teplotě je planeta známá jako "horký Jupiter", což je třída planet velkých přinejmenším jako Jupiter z naší sluneční soustavy, ale s přibližně o 20 procent menší hmotností.
Před 60 lety do vesmíru vzlétla první sovětská družice Sputnik-1 a začalo dobývání vesmíru. Hledání vzdálených exoplanet, kde by se mohl nacházet život, pokračuje. Podívejte se na hlavní výzkumné projekty v naší sluneční soustavě.
Třicet devět světelných let od Země leží čtyři exoplanety, na kterých by se mohlo nacházet tolik vody, aby na nich vznikl život. Ukazují to výpočty, se kterými přišel vědecký tým, který vedl Vincent Bourrier z Ženevské univerzity. Tři z těchto planet se navíc pohybují v obyvatelné zóně své hvězdy, chladného červeného trpaslíka TRAPPIST-1. To šance na život ještě zvyšuje.
S překvapivým zjištěním přišli astronomové z Aucklandské univerzity. Podle jejich zjištění je v Mléčné dráze až 100 miliard obyvatelných planet podobných Zemi. Přitom už odhad astrofyzikálního ústavu v Cambridge v Bostonu z letošního ledna, že takovýchto planet existuje jen v naší galaxii 17 miliard, byl pokládán téměř za senzaci. Odhaduje se, že ve vesmíru existuje přibližně 500 miliard galaxií.
Podle amerických vědců je Saturnův měsíc Titan vhodný na to, aby na něm jednou žili lidé. Alespoň z hlediska energie, které má podle nové studie dostatek. Vyrábět by se dala hned z několika zdrojů. Možností jsou jaderné elektrárny nebo i větrné turbíny.
Vesmírný teleskop NASA objevil deset nových planet, na kterých panují základní podmínky vhodné pro život. Sedm z deseti nově objevených planet má velikost Země a obíhá hvězdy, které jsou podobné našim. NASA v pondělí oznámila nových 219 kandidátů na označení exoplaneta, což je termín, kterým astronomové označují planety nalezené mimo naši sluneční soustavu.
Astronomové z NASA a Evropské jižní observatoře ohlásili ve středu nebývalý objev. Pomocí vesmírných i pozemských dalekohledů našli novou planetární soustavu s minimálně třemi planetami, na nichž by se mohla nacházet voda a potenciálně tak i život. Význam objevu v rozhovoru vysvětluje Petr Kabath ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Astronomové objevili soustavu se sedmi planetami, která leží jen 40 světelných let od Slunce. Tři z těchto planet jsou navíc v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života.
Astronomové objevili novou planetární soustavu ležící jen 40 světelných let od Slunce. Na objevu se podílela Evropská jižní observatoř a americká NASA. U hvězdy s označením TRAPPIST-1 objevili sedm planet podobně velkých jako Země. Tři z nich navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by na některé z nich mohl být i život. Článek oznamující objev publikoval prestižní vědecký časopis Nature.
Americký prezident Barack Obama v úterý oznámil, že věří v úspěšné vyslání lidí na Mars do třicátých let tohoto století. Vědci z NASA ale jeho nadšení mírní a pro dosluhující hlavu Bílého domu mají zvláštní doporučení: místo osídlení rudé planety obraťme pozornost obrátit k planetě, která je Zemi blíže. K Venuši. Ta je podle odborníků i přes svůj horký povrch ke kolonizaci vhodnější.
Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.
