Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku.
Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedla tisková agentura Firat, která je straně blízká. PKK, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musí změnit.
O Finsko, Švédsko, ani Severoatlantickou alianci tolik nejde. Turecký prezident hraje v první řadě o své postavení doma, kde Turci čelí největšímu sociálnímu propadu za dvacet let. Kdyby kurdská otázka opět eskalovala ve větší konflikt, může zastavit propad své popularity.
Turecký soud v úterý poslal na dva a půl roku do vězení poslance druhé největší opoziční strany za šíření teroristické propagandy. Poslanec prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Mahmut Togrul byl odsouzen kvůli tomu, že ve dvou projevech v roce 2016 údajně propagoval Stranu kurdských pracujících (PKK). Podle jeho právníků se nedopustil žádného zločinu a nebyl by odsouzen, kdyby v zemi platila svoboda slova.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že jeho armáda zahájila operace v iráckém regionu okolo města Sindžár. Stalo se tak dva dny poté, co se objevily zprávy, že se separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, hodlá z místa stáhnout. "Už dříve jsme oznámili, že půjdeme do Sindžáru. Teď jsme tam zahájili operace. Boj je vnější i vnitřní," oznámil v neděli Erdogan bez dalších podrobností. Turecká armáda v brzké době podle prezidenta rovněž hodlá rozšířit svou operaci proti kurdským oddílům na severu Sýrie, a to asi 40 kilometrů od Aleppa ve městě Tal Rifaat.
Na severu Sýrie měli údajně spolupracovat Kurdové s vojáky syrské armády. Cílem mělo být vyhnání turecká vojska z pohraničí, informoval v pondělí server BBC.
Turecko před více než dvěma týdny zahájilo na severu Sýrie operaci, která cílí na tamní Kurdy. Ankara je totiž považuje za teroristy.
Turecký ministr řekl, že Ankara vojenskou operaci konzultuje s Moskvou. Turecko prý musí ze severu Sýrie "odstranit" teroristy.
Kurdové chtějí ustavit svůj nezávislý stát na autonomním území, které ovládají na severu Iráku. Na pondělí 25. září proto vyhlásili všelidové referendum. Jeho konání se snaží zabránit centrální irácká vláda a proti vyhlášení kurdského státu je i Turecko, kde část Kurdů žije také. S referendem nesouhlasí ani Spojené státy, přestože Kurdové jsou významnými spojenci USA v regionu a významně se podílejí i na boji proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Podporu pro myšlenku nezávislosti zato Kurdové získali v Izraeli či Francii. Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi k tématu.
Pád bašty Islámského státu v Sýrii je na dohled. Syrské demokratické síly (SDF) dobyly v posledních dnech značnou část Rakky a dál postupují. Podle některých zdrojů nyní islamisté kontrolují už jen pět procent města. Zbývající čtvrti hájí podle odhadů pouhých 700 až 1000 bojovníků Islámského státu. Džihádisté navíc ztrácejí i jiná území v Sýrii. A také v sousedním Iráku, kde tamní armáda zahájila útok na město Havídža.
Dvojice Čechů obžalovaných z členství v teroristické skupině dostala v Turecku trest 6 let a 3 měsíce vězení. Podle České televize obhájce prohlásil, že se odvolá. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas byli zadrženi loni v listopadu na turecké hranici. Turci je následně obvinili ze spolupráce s kurdskými milicemi YPG. Ty Ankara řadí k teroristickým organizacím. Češi ale tvrdí, že jsou humanitární aktivisté a že mířili do Iráku, kde chtěli zřídit polní nemocnici.
Americký prezident Trump do Sýrie své jednotky nepošle. Spokojuje se s tím, že proti Islámskému státu bojují syrské vládní jednotky a Kurdové. Ti mají k dispozici zbraně od Američanů. Turecký deník Sabah nyní přišel s konkrétními čísly, jaký druh výzbroje a v jakém množství Kurdové od USA dostali.
Přes 800 lidí bylo minulý týden v Turecku zatčeno kvůli jejich údajným vazbám na duchovního Fethullaha Gülena. Toho považuje Ankara za hlavního organizátora loňského pokusu o převrat. Policie v minulém týdnu uvalila vazbu až na dvě stovky lidí podezřelých z kontaktů se zakázanou Stranou kurdských pracujících, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Tato strana již desítky let vede ozbrojený boj za nezávislost Kurdistánu na Turecku. Za rok od zmařeného puče uvalily turecké úřady vazbu na zhruba 50 000 lidí.
Turecký prezident Recep Erdogan naznačil podle deníku Bild německé delegaci v čele s ministrem zahraničí Sigmarem Gabrielem, že propustí v únoru zatčeného novináře Denize Yücela, pokud mu Berlín vydá dva turecké generály. Ti jsou podle Erdogana podezřelí ze zapojení do loňského puče. Turecký prezident je přesvědčen, že v jeho zemi řádí špioni ze Západu.
Konec války v Iráku a Sýrii se blíží. Zatímco islamisté ztrácejí další a další území, na dobytém teritoriu hrozí chaos a nové sektářské boje. Jednotlivá etnika a náboženské skupiny chtějí urvat každá pro sebe co nejvíce. Iráčtí Kurdové organizují v září referendum o nezávislosti. Jejich syrští soukmenovci usilují o vlastní autonomní území s názvem Rojava.
Teroristická organizace Islámský stát postupně ztrácí své území. Ve čtvrtek irácká armáda dokonce ovládla velkou mešitu an-Núrí v Mosulu na severu země. Tedy místo, kde v roce 2014 vůdce islamistů Abú Bakr Bagdádí vyhlásil chalífát na dobytých územích v Iráku a Sýrii. Krátce poté se nechal slyšet irácký premiér Hajdar Abádí, že "toto je konec Islámského státu". Není ale jasné, kdo islamisty na území nahradí – zda spojenci Američanů, anebo syrský prezident Bašár Asad a jeho spojenec Írán. Navíc teď hrozí, že se do EU začnou ve zvýšené míře vracet radikálové, kteří odešli bojovat do řad Islámského státu
Během květnové návštěvy tureckého prezidenta Recepa Erdogana v USA došlo k prudkému střetu prezidentových strážců s kurdskými demonstranty. Zásah Erdoganovy ochranky byl podle Američanů příliš brutální, a tak na 12 bodyguardů a šest dalších lidí vydali zatykač. Dva z nich už stihli zatknout. Spor by mohl mít mezinárodní důsledky. Nejde o první problém v turecko-amerických vztazích.
Mezinárodní koalice, která v Sýrii a Iráku bojuje proti tzv. Islámskému státu, spustila útok na hlavní město této teroristické organizace: Rakku. Bojovníci už zahájili Operaci hněv, která má město vymanit z kontroly radikálních islamistů. Boje ale budou náročné a dlouhé. Islámský stát se v Rakce opevnil a k útokům používá malé bezpilotní drony. "Bude to podobné jako v Mosulu," říká mluvčí protiteroristické organizace Ryan Dillon.
V pátek začaly boje o město Rakka, hlavní baštu takzvaného Islámského státu. Oznámil to turecký premiér Binali Yildirim. "Operace Rakka, plánovaná dlouho dopředu, začala v pozdních hodinách 2. června. Spojené státy poskytly (Turecku) před spuštěním této operace nezbytné informace v této věci," řekl Yildirim. Turecký prezident Erdogan upozornil USA, že Turecko se nebude podílet na operaci osvobození Rakky po boku kurdských milicí YPG, které sice Spojené státy hojně podporují, Ankara je však považuje za separatisty.
Turecké bezpečnostní složky v neděli na východě země zabily osm ozbrojenců ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Jeden ozbrojenec z PKK z místa prý utekl a bezpečnostní složky po něm pátrají. Informovala o tom turecká státní agentura Anadolu. "Osm teroristů bylo zabito a po dalším teroristovi se pátrá," řekl guvernér provincie Kars Rahmi Dogan. Příměří mezi tureckou vládou a ozbrojenci z PKK se rozpadlo v červenci 2015. PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984 a dosud si její střety s tureckými bezpečnostními složkami vyžádaly na 40 000 obětí, převážně Kurdů. Turecko, EU a Spojené státy považují PKK za teroristickou organizaci.
Ztráta Mosulu, jehož většinu již irácká armáda osvobodila, bude znamenat velkou ránu prestiži Islámského státu. Stejně jako ztráta mosulské mešity, v níž se džihádisté právě opevňují a ve které v roce 2014 islamistický vůdce Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil vznik chalífátu.
Terčem tureckého útoku byly pozice separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), která působí na severu Iráku a Sýrie. Zasaženi byli také iráčtí pešmergové. Oddíly pešmergů pomáhají irácké armádě v boji proti islámským radikálům. Turecká armáda označila pozice PKK na severu Iráku a v Sýrii za "teroristická hnízda".
Nejméně čtyři zraněné, z toho jednoho těžce, si v úterý vyžádal výbuch ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka. To obývají hlavně menšinoví Kurdové. Podle tureckého ministra vnitra Süleymana Soylua se exploze ozvala v dílnách vedle policejního velitelství. Podle televize CNN Türk tam dělníci opravovali jedno obrněné vozidlo. Výbuch zřejmě způsobil plyn použitý při svařování. Exploze byla natolik silná, že byla slyšet po celém městě. Způsobila, že se zřítil strop dílny, poškozeny byly i fasády okolních domů. Neštěstí se stalo pouhých pět dnů před referendem o posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vyvolalo obavy z možného teroristického útoku.
Lejlá Imretová se před pár lety rozhodla vrátit z Německa do svého rodného města Cizre v Turecku. V šestadvaceti letech se stala jeho starostkou. Poté co znovu vypukly boje mezi tureckou armádou a kurdskými povstalci, byla Imretová zbavena funkce starostky tohoto kurdského města a čelí obžalobě z podněcování nenávisti a podpory terorismu. V dokumentu Dil Lejlá líčí německá režisérka Asli Özarslanová Lejlin příběh na pozadí komplikovaného vztahu Kurdů a tureckého státu.
Džihádistická organizace Islámský stát začala evakuovat z Rakky své vůdce. Očekává útok na toto "hlavní město" svého samozvaného státu. K Rakce se chystají jednotky vedené syrskými Kurdy a spoléhají na americkou podporu. Ta ale není automatická, Bílý dům o ní ještě nerozhodl. Sýrie je jen součástí zápasu o moc na Blízkém východě a USA musí brát ohledy i na další země.
Spojené státy poslaly do Sýrie několik set těžce vyzbrojených příslušníků námořní pěchoty. Přesunuli se z válečných lodí kotvících ve Středozemním moři, napsal americký list The Washington Post. Podle něj mají pomoci v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.
