Ztráta Mosulu, jehož většinu již irácká armáda osvobodila, bude znamenat velkou ránu prestiži Islámského státu. Stejně jako ztráta mosulské mešity, v níž se džihádisté právě opevňují a ve které v roce 2014 islamistický vůdce Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil vznik chalífátu.
Terčem tureckého útoku byly pozice separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), která působí na severu Iráku a Sýrie. Zasaženi byli také iráčtí pešmergové. Oddíly pešmergů pomáhají irácké armádě v boji proti islámským radikálům. Turecká armáda označila pozice PKK na severu Iráku a v Sýrii za "teroristická hnízda".
Nejméně čtyři zraněné, z toho jednoho těžce, si v úterý vyžádal výbuch ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka. To obývají hlavně menšinoví Kurdové. Podle tureckého ministra vnitra Süleymana Soylua se exploze ozvala v dílnách vedle policejního velitelství. Podle televize CNN Türk tam dělníci opravovali jedno obrněné vozidlo. Výbuch zřejmě způsobil plyn použitý při svařování. Exploze byla natolik silná, že byla slyšet po celém městě. Způsobila, že se zřítil strop dílny, poškozeny byly i fasády okolních domů. Neštěstí se stalo pouhých pět dnů před referendem o posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vyvolalo obavy z možného teroristického útoku.
Lejlá Imretová se před pár lety rozhodla vrátit z Německa do svého rodného města Cizre v Turecku. V šestadvaceti letech se stala jeho starostkou. Poté co znovu vypukly boje mezi tureckou armádou a kurdskými povstalci, byla Imretová zbavena funkce starostky tohoto kurdského města a čelí obžalobě z podněcování nenávisti a podpory terorismu. V dokumentu Dil Lejlá líčí německá režisérka Asli Özarslanová Lejlin příběh na pozadí komplikovaného vztahu Kurdů a tureckého státu.
Džihádistická organizace Islámský stát začala evakuovat z Rakky své vůdce. Očekává útok na toto "hlavní město" svého samozvaného státu. K Rakce se chystají jednotky vedené syrskými Kurdy a spoléhají na americkou podporu. Ta ale není automatická, Bílý dům o ní ještě nerozhodl. Sýrie je jen součástí zápasu o moc na Blízkém východě a USA musí brát ohledy i na další země.
Spojené státy poslaly do Sýrie několik set těžce vyzbrojených příslušníků námořní pěchoty. Přesunuli se z válečných lodí kotvících ve Středozemním moři, napsal americký list The Washington Post. Podle něj mají pomoci v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.
Turecká armáda spustila v noci na pondělí jednu z největších operací na jihovýchodě země, kde bojuje s kurdskými separatisty. S odvoláním na turecké úřady to uvedla agentura AFP. Do akce je nasazeno na 7000 policistů, 600 příslušníků elitních jednotek a desítky helikoptér. Podle guvernéra provincie Diyarbakir vyhlásilo 18 obcí zákaz vycházení. Operace má za cíl "neutralizovat členy a komplice Strany kurdských pracujících (PKK)". Ofenziva se soustřeďuje kolem města Lice. Právě v této oblasti byla PKK před 40 lety založena. Strana vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a její střety s tureckými bezpečnostními složkami si vyžádaly už na 40 000 obětí.
Turecký prokurátor navrhuje Miroslavu Farkasovi a Markétě Všelichové 7,5 roku až 15 let vězení. Dvojici Čechů zadrželi 13. listopadu u hranic se Sýrií. Prokurátor je viní z terorismu. Podle něj byli členy kurdské milice, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, uvedl turecký list Daily Sabah. Všelichová s Farkasem opakovaně jezdili do Rojavy na severu Sýrie. V oblasti, kterou obývají hlavně Kurdové, byli v kontaktu s Lidovými obrannými jednotkami (YPG).
Turecká policie pozatýkala během víkendu kolem 400 lidí kvůli podezření z napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Tyto zásahy zintenzívnila po sérii ničivých atentátů, které otřásly Istanbulem a dalšími městy v posledních dvou letech. Zároveň ale v zemi pod vlivem loňského puče sílí i zátahy vůči jakýmkoli kritikům režimu tureckého prezidenta Erdogana. Ten na jaře chystá referendum o dalším posílení svých pravomocí a taky prodloužení svého mandátu. "Pokud mu změna ústavy projde, bude to už diktatura," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz česká politoložka Lucie Tungul, která žije dlouhodobě v Istanbulu.
Turecký prezident Recep Erdogan se loni usmířil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a tiše přebírá styl jeho režimu. V zemi se dostávají lidé do vazby i za to, co sdílejí na sociálních sítích. Tamní parlament nově Erdoganovi schválil uspořádání referenda o výrazném rozšíření prezidentských pravomocí. Kladný výsledek lidového hlasování je přitom téměř jistý. Turecký prezident tak může díky změnám vládnout až do roku 2029 a systém jeho kontroly je čím dál slabší.
Turecký ministr spravedlnosti podle listu Hürriyet oznámil, že policie v souvislosti se čtvrtečním útokem ve městě Izmir zadržela 18 lidí. Jestli je mezi nimi i poslední z trojice útočníků, po kterém policie pátrala, ale neuvedl. Ostatní dva útočníky policie zastřelila během přestřelky hned po útoku. Turecké úřady se domnívají, že za atentátem stojí Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Nikdo se ale k útoku zatím nepřihlásil.
U budovy soudu v západotureckém Izmiru vybuchl vůz naložený trhavinami. Exploze má podle agentury Reuters nejméně dvě oběti, jednou z nich byl policista a druhou zaměstnanec v budově. Podle guvernéra izmirské provincie je dalších pět lidí zraněných, někteří jsou v kritickém stavu. Policie dva z útočníků zastřelila, podle agentury Anadolu je třetí z nich na útěku. Izmir je po Istanbulu a Ankaře třetím největším tureckým městem.
Pozice džihádistické organizace Islámský stát (IS) v iráckém Mosulu se otřásají. Síly protiteroristické koalice proti islamistům sice postupují pomaleji, než se původně čekalo, ale radikálům už i tak docházejí síly. Město by mohlo být dobyto během několika týdnů, maximálně tří měsíců. Je však otázkou, co to bude znamenat pro sousední Sýrii. Podle některých expertů by přesun bojovníků, kteří nyní bojují proti islamistům v Mosulu, mohl zapříčinit prohloubení syrské občanské války.
České tajné služby prověří seznam stoupenců tureckého exilového duchovního Fethullaha Gülena, který ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi předal jeho turecký protějšek Mevlüt Çavuşoğlu. Podle něj jsou tito lidé nebezpeční i pro Česko. Ankara zároveň vítá, že byla po několika měsících uzavřena pražská kancelář kurdských milicí YPG.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v úterý jedná s tureckými špičkami nejen o vzájemných vztazích, ale především o osudu Markéty Všelichové a Miroslava Farkase – dvou Čechů, které Turci zadrželi v půli listopadu na hranicích se Sýrií. Ti jsou kvůli vazbám na kurdské milice YPG obviněni z "členství v ozbrojené teroristické organizaci", za což jim hrozí vysoké tresty. Podle mluvčí Černínského paláce Michaely Lagronové bude Zaorálek usilovat o to, aby byli oba propuštěni a dostali se zpět do České republiky.
V Turecku policie po celé zemi pozatýkala na 235 lidí kvůli podezření z podpory terorismu a z vazeb na kurdské separatisty. Razie následovala po sobotním útoku v Istanbulu, který si vyžádal 44 obětí a k němuž se přihlásila radikální kurdská skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK). Jedna z náloží vybuchla v sobotu večer v autě u stadionu v evropské části Istanbulu, necelou minutu po první explozi se nedaleko odpálil sebevražedný atentátník.
Turecké vzdušné síly napadly v neděli večer cíle Kurdské strany pracujících (PKK) v severním Iráku. Letectvo zničilo ústředí PKK i přilehlé střelecké pozice a úkryty. S odvoláním na tureckou armádu o tom informovala agentura Reuters. Údery následovaly několik hodin poté, co se odnož PKK přihlásila ke krvavým sobotním teroristickým útokům v Istanbulu. Po odpálení bomb u fotbalového stadionu istanbulského klubu Besiktas zemřelo v sobotu 38 lidí a dalších více než 150 jich utrpělo zranění. Většinu obětí tvoří policisté. K explozím se v neděli na internetu přihlásila radikální kurdská skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), která má vazby na zakázanou PKK.
Sobotní večerní výbuchy u fotbalového stadionu v Istanbulu zabily nejméně 38 lidí a přes 150 dalších zranily. Prezident Recep Tayyip Erdogan označil exploze za teroristický čin. Podle vládních činitelů za ním stojí kurdští bojovníci. Nálož byla umístěna v autě, které explodovalo po ligovém zápase. Ten sledovalo na stadionu týmu Besiktas v evropské části Istanbulu přes 32 tisíc lidí.
Turecko vydalo zatykače na několik lidí včetně vůdce syrských Kurdů Sáliha Muslima. Stranu demokratické unie, kde je spolupředsedou, Turci považují za teroristické uskupení. USA ji naopak označují za spojence v boji s tzv. Islámským státem. Úřady zatykače vydaly v rámci vyšetřování pumového atentátu ze 17. února v Ankaře. Tehdejší útok si vyžádal 29 mrtvých a na 60 zraněných.
Stockholm – Ve Švédsku přestala vysílat kurdská televize Newroz, kterou společnost Eutelsat na žádost turecké rady pro rozhlasové a televizní vysílání odpojila od signálu. Informoval o tom ve středu švédský rozhlas. Newroz vysílal ze Švédska přes satelit do Evropy a částí Asie zprávy a zábavné pořady v kurdštině a perštině. Podle agentury Anadolu bylo vysílání ukončeno kvůli podpoře Strany kurdských pracujících (PKK). Krok kritizovala Evropská novinářská federace a Reportéři bez hranic. Šéf kanálu Newroz Faruk Nozhatzadeh chce případ pohnat před soud ve Francii, kde má Eutelsat sídlo. "Neporušili jsme zákony ani pravidla televizního vysílání v Evropě," řekl Nozhatzadeh.
