V čínském městě Tung-kuan stojí kus Evropy. A ne jen tak ledajaký — projít se tady můžete po Karlově mostě, podívat se na českokrumlovský zámek, projet se „švýcarským“ vlakem a poobědvat třeba v Benátkách. Má to ale háček. Musíte být zaměstnanci technologického gigantu Huawei, který takový kampus pro své lidi postavil.
Pokud chcete město opravdu poznat a zažít jej jako místní, půjčte si skútr a vypravte se na výlety po městě. Tipy a rady v dnešním díle seriálu Léto s Aktuálně, který je opět věnován Římu a jeho blízkému okolí, se vám ale mohou hodit i na jaře či na podzim.
Orkneje. Ospalé souostroví, kde žije víc krav a ovcí než lidí, čas tu plyne svým tempem a všechno je od sebe vzdálené přesně patnáct minut. Místní nikam nepospíchají a jestli jim ke štěstí něco rozhodně nechybí, je to moment, kdy se na jejich pozemku najde další záhadami opředená neolitická vykopávka starší než pyramidy v egyptské Gize. Orkneje jsou zkrátka malé ostrůvky s obří historií.
V dalším článku ze série Léto s Aktuálně se podíváme do Říma. Tepající italská metropole je kouzelné místo, kam každoročně míří miliony turistů - a dost možná i vy. Především pokud jedete poprvé, je třeba se na pobyt připravit. V létě tam bývají tropická horka, i přes 40 stupňů, nabalte si tedy láhev na vodu a pohodlné boty. Nejpohodlnější je totiž pohybovat se po ulicích Říma pěšky.
Izrael po skončení války s Íránem zeje prázdnotou, bez davů turistů si tak můžete vychutnat Jeruzalém, Galilejské jezero i Akko.
V dalším díle seriálu Léto s Aktuálně zamíříme znovu na Sicílii. Konkrétně se vypravíme do Katánie a jejího blízkého okolí. Město disponuje letištěm, kam se dají z Prahy často sehnat levné letenky, které vyjdou kolem 1500 korun. Velkou výhodou Sicílie je hezké a teplé počasí i přes většinu podzimu nebo zimy.
V novém díle seriálu Léto s Aktuálně se podíváme na samý jih Itálie. Proč vyrazit do Palerma a jeho okolí? Sicílie byla vždy důležitým a strategicky položeným ostrovem, není tedy divu, že se zde vládci rychle střídali. Nejzajímavějším obdobím je středověk, kdy vznikla řada kostelů, které v sobě kombinují normanské a arabské vlivy. V moderní historii se ostrov proslavil jakožto kolébka mafie.
Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v pátek nově přibyly skalní útvary vyzdobené původními obyvateli Austrálie. Staly se tak 21. památkou, kterou Austrálie na seznamu chráněných kulturních památek lidstva má. Za zapsání bojovali především domorodci, kteří kritizují vládu premiéra Anthonyho Albaneseho a těžařské společnosti za ničení tamní krajiny.
Květnové svátky otevírají brány hradů a zámků spravovaných Národním památkovým ústavem. Těšit se můžete na rozkvetlé zahrady plné tulipánů, speciální květinové výstavy, netradiční prohlídky včetně tajemných sklepení a nočních putování, zábavné programy pro děti, koncerty, divadelní představení a dokonce i přehlídky historických automobilů.
Zanedbaná péče způsobená nedostatkem financí či špatná řešení a rozhodnutí. I kvůli těmto důvodům visí otazník nad sedmi evropskými památkami. Organizace Europa Nostra je umístila na seznam sedmi nejohroženějších památek v Evropě pro rok 2025.
Oheň vznikl během rekonstrukce a rychle se rozšířil. Proschlý krov ze 13. století neměl šanci odolat. Za pár hodin už Pařížané sledovali, jak se věž architektonického skvostu pod náporem plamenů hroutí. Pro některé to bylo skutečné národní trauma. Záběry hořícího chrámu v přímém přenosu sledovaly miliony lidí po celém světě. Vlna solidarity následovala okamžitě, vybrala se miliarda eur.
Praha a její okolí ukrývají stovky výletních míst, která rozhodně stojí za návštěvu. Kromě historických památek a přírodních krás tu ale najdete i řadu neobvyklých a kuriózních lokalit. Víte, kde je najít?
Nástěnné malby odkryli pracovníci rychnovského muzea v bývalém kapucínském klášteře v Opočně na Rychnovsku. Jde o výjimečný nález, protože pro kapucínské kláštery byl typický prostý styl architektury i výzdoby. Objev potvrzuje legendu z 19. století, která o výmalbě chodeb kolem takzvaného rajského dvora vyprávěla.
Trosky jako symbol minulosti i budoucnosti. Výstava nejnovějšího souboru fotografií Josefa Koudelky s názvem Ruiny představuje velkoformátové záběry antických zřícenin z oblasti Středozemí. Autor snímky daroval Uměleckoprůmyslovému museu v Praze, aby bylo o dílo postaráno i po jeho smrti. "Vyfotil jsem všechno, co jsem chtěl. Teď to chci dát do pořádku," říká o uspořádávání svého archivu.
Na svém místě stojí už po staletí, přesto zřejmě zmizí. Mosty v obcích Vlkančice, Pátek a Molitorov patří k historickým stavbám, které mají ustoupit rekonstrukci silnice. "Jsou naším kulturním dědictvím. Nerozumím, proč je nahrazovat betonovým prefabrikátem," říká sochař Kryštof Hošek, který kvůli tomu adresoval dopis hejtmance. Silničáři ale upozorňují, že zastavení prací by se mohlo prodražit.
Vzácné historické artefakty, tajemné jeskyně s dávnými malbami, lebky a nebezpečné egyptské hrobky. Něco takového by člověk čekal třeba od scénáře dobrodružných filmů o Indiana Jonesovi. Fotograf Martin Frouz, který se jako špičkový odborník zabývá fotografováním památek, se ovšem s takovými věcmi setkává poměrně běžně. Držel v rukách korunovační klenoty, Věstonickou venuši i lebky českých světců.
Návštěvnost českých památek a dalších turistických atrakcí se jen pomalu vrací k číslům před pandemií covidu. Ukazují to data za letní sezonu, která každoročně sbírá Aktuálně.cz. Ze sledovaných míst si oproti předešlému roku nejvýrazněji polepšila kostnice v Kutné Hoře a pražské pamětihodnosti. K tomu pomohl zejména návrat asijských turistů. Naopak méně lidí navštívilo některé zoologické zahrady.
Vláda tuto středu schválila plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín a Josefov. Na záchranu nejvíce chátrajících objektů půjde v příštích pěti letech až 1,73 miliardy korun z havarijního fondu ministerstva kultury a rozpočtů krajů a měst. V galerii u tohoto článku se můžete podívat na stav Terezína, jak ho před více než dvěma lety zachytil náš fotoreportér.
Když restaurátoři bratři Bittnerovi odmontovávali nástavec oltáře kostela sv. Janů v Opavě, věděli přesně, kam sáhnout. Pocházejí totiž z rodiny, která se restaurátorství věnuje už více než 120 let a právě na tomto oltáři před nimi v osmdesátých letech pracoval jejich dědeček. Demontáž částí oltáře v kostele, jehož opravy se ujala skupina nadšenců, zahájila důležitou opravu popraskané klenby.
Tam, kde stát selhal, zakročili jednotlivci. Nadšenci, dobrovolníci i drobní podnikatelé obětovali několik let, aby zachránili kulturní dědictví Česka. V krajích opravuj kostely, památkově chráněné domy nebo hrady. Často zakládají spolky a shání finance, kde se jen dá. Podívejte se na nejodvážnější záchrany uplynulých let.
Když na přelomu století vznikla fotografie londýnského mostu Tower Bridge, ještě voněl novotou - byl otevřen roku 1894. Dnes je z něj legenda. Zdá se, že se za 129 let existence příliš nezměnil. Ale mění se všechno okolo. Totéž se dá říci i o mnoha dalších památných stavbách, třeba o čínském Chrámu nebes v Pekingu na úvodním snímku. Galerie ukazuje, jak se měnily ikonické budovy i jejich okolí.
Chráněná krajinná oblast Beskydy byla vyhlášena na sklonku zimy a jara 1973. Svou rozlohou 1160 čtverečních kilometrů je největší v republice. Důvodem vyhlášení byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní "pralesy" s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva a také mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny.
Po dvou létech, kdy byly návštěvy turistických atrakcí či památek spjaté s různými omezeními, se výletníci letos opět začali ve větší míře vracet. Mnoho památek tak mělo během letních měsíců výrazně vyšší návštěvnost než v předchozích dvou letech. Přesto to na "předcovidová" čísla nestačilo. Změnila se také skladba turistů, mnohem méně teď jezdí ti z Asie a pochopitelně chybí také ti z Ruska.
Obrázek starobylých uliček Českého Krumlova přeplněných turisty. Rok co rok se opakující kolorit. Předloni ho změnila pandemie covidu. Možná navždy, radnice o návrat do dob extrémního náporu, jednoho z největších v zemi, nestojí. I přesto turismus z centra dál vyhání místní, posledním 250 obyvatelům zde chybí samoobsluha i parkování. Centrum je odsouzené stát se skanzenem, přiznává vedení města.
Na každých sedm lidí tu připadá jedna kulturní památka v obecním vlastnictví. To je Těchobuz na Vysočině. Vesnice loni navíc přikoupila od kraje za tři miliony korun zámek s přilehlým parkem. "Jsem přesvědčený o tom, že památky by měly být, pokud možno, ve veřejném vlastnictví," pronáší starosta Těchobuzi Pavel Hájek.
