Na setkání se sourozenci čekala 30 let. "StB jsem nikdy neřekla ano," říká pamětnice
Kvůli odsunu čekala pamětnice z jihu Čech na setkání se sourozenci přes 30 let.
Odsun
Hodiny kostela navždy ukazují za pět minut dvanáct. Z osudu zaniklé obce mrazí dodnes
Ať se na kostelní věž podíváte v jakýkoliv čas, hodiny na její zdi budou už napořád ukazovat, že za pět minut odbije dvanáctá. Symbolický čas připomíná, že k záchraně kostela došlo chvíli před jeho definitivní zkázou. O zbytku Zadní Zvonkové, pohraniční obce s temným osudem, se to však říct nedá. Tam, kde před válkou zněly lidské hlasy a v zimě výskot lyžařů, zůstává dnes jen tichá vzpomínka.
Beneš nebyl viníkem všeho zla po roce 1945
Edvard Beneš v letech 1945-1948 udělal jistě řadu chyb, ale určitě méně než politici tzv. demokratických stran.
Popel jako svědectví. Dokument mapuje pátrání po Španělech z lágru v Hradišťku
Je to příběh o hrůzách druhé světové války, ale také o odhodlání a statečnosti. Nový dokumentární film Popel sleduje pátrání rodin ze Španělska po svých předcích, které válečné události zavály až na území Protektorátu Čechy a Morava, a mapuje nenápadnou odvahu Františka Suchého a jeho syna.
Zažil výslech na gestapu i českou mstu Němcům. Demetz popsal Prahu černou a zlatou
Když jeho matka v létě 1942 dostala příkaz k transportu, Peter Demetz si vzal na pár hodin volno z práce. Doprovodil ji tramvají k pražskému Veletržnímu paláci, kde bylo židovské shromaždiště. Kolem pobíhající děti a posedávající osamělí staří lidé. Ještě si řekli pár slov. Její tmavohnědý kufr, její vlasy prokvetlé stříbrem: viděl ji tak naposledy. Brzy nato zemřela v Terezíně, bylo jí 51 let.
Román žene do Bílé Vody tisíce turistů. Hledají kopec, který tu není, diví se místní
Když spisovatelka Kateřina Tučková vydala loni bestseller Bílá Voda, ve stejnojmenné obci na hranicích s Polskem změnila tamní život. Nejprodávanější kniha loňského roku do malé vesnice přivedla za poslední dva roky dvakrát více turistů než v předchozích deseti letech. Místní si na ně nestěžují, jen se podivují, že někteří nedokážou pochopit, že to tu nevypadá přesně jako v románu.
"Guma se svlíkne a jste mrtvej." Pojízdných Čechií ubývá, letošní sraz byl jubilejní
Víkendové mezinárodní setkání majitelů motocyklů Čechie-Böhmerland se neslo v komorním duchu. Na akci se sjelo šestnáct strojů, aby absolvovaly tradiční spanilou jízdu po Šluknovském výběžku. Letos už po pětadvacáté.
Podcast: Věřím, že naším úkolem je vzpomínat na strašné věci
Takzvané "hodolanské peklo" na Olomoucku, poválečný sběrný tábor spojený s odsunem Němců, mučením a vraždami mužů, žen i dětí, připomíná prozaická prvotina novinářky Veroniky Jonášové. Vyprávění nazvané Ada, které vydává nakladatelství Argo, je založené na autorčině rodinné historii. Předlohou se stal osud její praprababičky Hedwigy Müllerové.
Masakr Němců v Postoloprtech jsme dodnes nepřiznali, říká k novému dokumentu režisér
„Vraždy sudetských Němců v Postoloprtech jsou pořád tabu. Češi mají rádi legraci, vyhýbají se tak nepříjemným věcem. Proto jsme chtěli, aby se téma znovu dostalo mezi lidi,” uvádí režisér Jakub Wehrenberg o novém dokumentu Postoloprty 1945 - česká odplata. „Zabili je jen proto, že byli Němci,” říká o události z června 1945, kdy čeští vojáci pozabíjeli bez soudu několik set německých civilistů.
Podcast: Učitelé dějepisu opomíjejí romský holokaust i odsun Němců, říká Benešová
Výuka moderních dějin v Česku se zlepšuje, na mnoha školách už nekončí výkladem o první nebo druhé světové válce. Stále však jsou témata, kterým se prostoru nedostává, jako je romský holokaust nebo vysídlení Němců. Říká to vedoucí vzdělávacích projektů v organizaci Post Bellum Magdaléna Benešová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
Transport, utrpení, boj. Neznámé osudy Čechů, které drtil nacistický i sovětský teror
Po pádu Polska v roce 1939 nacisti plánovali zřídit v bažinách okolo Lublinu „židovskou rezervaci“. Později do odsunu zařadili také Židy z okolí Ostravy. Na mapě deportací se tak objevilo další místo, návrší u Niska nad Sanem ve východní části okupovaného Polska. Osobně je vybral vedoucí židovského referátu Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Adolf Eichmann. Historici zmapovali osudy těchto lidí.
Podcast: Mými předky byli nacisté. Pokouším se s tím vyrovnat psaním
Románová novinka Alice Horáčkové Rozpůlený dům bude mít premiéru na veletrhu Svět knihy, který se koná od čtvrtka do neděle na pražském Výstavišti. Její autorka je hostem podcastu Na dotek.
V části Sudet osvobozených Američany mají větší podporu komunisté, říká Jurajda
„Na americké straně osvobozených Sudet zůstalo po válce více německých antifašistů než na té sovětské, kde došlo k jejich velkému odsunu,” říká ekonom Štěpán Jurajda. S kolegy z think tanku IDEA se věnoval obcím v pásu na obou stranách demarkační linie a zkoumal, jak způsob odsunu ovlivnil tamní společenský vývoj.
Foto: První konvoje smrti. Před 80 lety spustili nacisté deportace Židů z tuzemska
Přesně před 80 lety, 16. října 1941, odjel z nádraží Praha-Bubny první vlakový transport s českými Židy do ghetta v polské Lodži. Odstartoval nacistickou likvidaci přibližně 80 tisíc českých Židů, kteří zahynuli na území okupovaného Polska, Pobaltí a Běloruska. Transporty nevyvolaly větší zájem české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z prvních pražská policie.
Foto: Sídlilo zde sovětské vrchní velení. Milovice se za 30 let změnily k nepoznání
Místo někdejšího ústředí okupační armády, středočeské Milovice, opustili Sověti v roce 1991. Od té doby se počet obyvatel Milovic zhruba zdesetinásobil, do prázdných domů se nastěhovali Češi. Dnes žije ve městě přibližně dvanáct tisíc lidí a prošlo proměnou jako málokteré místo v Česku.
Skupina poslanců chce připomínat odsun sovětských vojsk v den památky obětí komunismu
Skupina poslanců části opozice chce uzákonit odchod sovětských vojsk z někdejšího Československa jako významný den. V novele navrhla, aby se 27. červen připomínal nejen jako Den památky obětí komunistického režimu, ale také jako Den odsunu sovětských vojsk z Československa. Obdobná iniciativa vznikla rovněž v Senátu.
Obrazem: Vozíky plné kufrů, přepravky se psy. Zbylí vyhoštění Rusové opustili Česko
Prahu opustili poslední ruští zaměstnanci, diplomaté a jejich rodiny, které Česko vyhostilo kvůli zapojení Ruska do kauzy Vrbětice. Pro šest až sedm desítek lidí dorazil ruský vládní speciál Iljušin 96-300, z Prahy odletěl po půl páté odpoledne. Část vyhoštěných Rusů už z Česka odcestovala v posledních týdnech. Ze země museli odjet nejpozději do konce května, tedy do pondělní půlnoci.
Nevím, neviděl, nepamatuji. Havelkův film vypráví o největším poválečném masakru
Místo aby nazkoušel novou inscenaci, režisér Jiří Havelka s herci Národního divadla natočil film Očitý svědek. Téma zůstalo stejné: anatomie masové vraždy. O smrti 267 lidí v červnové noci roku 1945 svědčí herci výpověďmi těch, kteří zabíjeli, přišli o své blízké nebo činu přihlíželi. Snímek je k vidění na webu divadla za 150 korun.
Obrazem: Československem organizovaný odsun Němců v roce 1946
Jakákoliv připomínka "organizovaného odsunu" Němců z českého pohraničí vyvolává bolestné vzpomínky na obou stranách, třebaže od jednoho z největších vysídlení lidí (téměř 3 miliony) uplynulo 25. ledna 2021 pětasedmdesát let. V dnešní galerii přinášíme vzpomínky těch, kteří byli do Německa vysídleni jako děti. A tak je potřeba jejich svědectví i vnímat.
Německého otce mu zastřelili při odsunu. V kádrovém posudku měl napsáno "syn nacisty"
Ferdinand Korbel se narodil rok před koncem druhé světové války v obci Tušť na česko-rakouské hranici. Německého otce během divokého odsunu zastřelili, česká matka přišla o majetek a se třemi dětmi na krku několik měsíců čekala, než se mohla do Československa vrátit. Z příběhu pamětníka krutých poválečných událostí vychází i film režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který teď hrají kina.
Mučení nebolelo Němce méně než Čechy. Slámův film vypráví o tom, co vytěsňujeme
Je to poprvé, co režisér Bohdan Sláma nenatočil ani původní autorské téma, ani film ze současnosti. Jeho novinka Krajina ve stínu, kterou od čtvrtka hrají kina, se vrací do doby, kdy se republika rozlamovala na Čechy a Němce, kdy nacistický opar zatemňoval hlavy. A těm se v poválečném návalu touhy po pomstě nestačilo rozsvítit, což přineslo spoustu utrpení.
Masakr z jihu Čech jde do kin: Ten příběh mě šokoval, říká producent Krajiny ve stínu
Odsun, nebo vyhnání? Kdybych si měl vybrat, tak říkám vyhnání. Ukázalo se, že doba je vymknutá z kloubů, nejchudší obyvatelé vesnice si vybrali ty nejbohatší a vzali si jejich baráky, říká producent Martin Růžička. Film popisuje incident z konce 2. světové války v obci Tušť. Hodně jsem myslela na to, jak bych se zachovala já sama. A odpověď na to nemám, dodává herečka Magdaléna Borová.
Masakr z jihu Čech jde do kin: Ten příběh mě šokoval, říká producent Krajiny ve stínu (2)
Odsun, nebo vyhnání? Kdybych si měl vybrat, tak říkám vyhnání. Ukázalo se, že doba je vymknutá z kloubů, nejchudší obyvatelé vesnice si vybrali ty nejbohatší a vzali si jejich baráky, říká producent Martin Růžička. Film popisuje incident z konce 2. světové války v obci Tušť. Hodně jsem myslela na to, jak bych se zachovala já sama. A odpověď na to nemám, dodává herečka Magdaléna Borová.
Bohdan Sláma: Odsun Němců nemáme emočně zpracovaný. Živíme mýtus vlastní nevinnosti
Bohdan Sláma se po filmech zachycujících syrovou poetiku porevolučního venkova poprvé vydal do minulosti. Jeho nový snímek Krajina ve stínu mapuje meziválečné události v národnostně smíšeném pohraničí a divoký odsun německy mluvících obyvatel, který následoval po nich. V rozhovoru pro Aktuálně.cz režisér vysvětluje, proč by Češi neměli historické konflikty nechávat hnít v kolektivním nevědomí.
Obrazem: Masakr na Němcích připomínají nenápadná místa piety
Podívejte se na fotogalerii snímků z Postoloprt, místa poválečného masakru na Němcích, jak je zaznamenali v minulých letech reportéři Aktuálně.cz
Foto: Němce bili, topili a mučili. Partyzáni v Lanškrouně rozpoutali krvavou mstu
Před 76 lety se Československem prohnala vlna násilností. Města v někdejších Sudetech od Němců "čistili" partyzáni, kteří zřizovali samozvané lidové soudy. Kolaboranti nebo často jen domnělí nacisté byli biti, mučeni nebo dokonce popravováni. Jeden z nejbrutálnějších tribunálů v zemi zasedl v Lanškrouně na Orlickoústecku.