Výstava Ladislav Sitenský – Cesta ke svobodě v pražském Národním technickém muzeu vtahuje návštěvníky do dramatických dějin 20. století skrze objektiv legendárního fotografa. Stovka autentických snímků, unikátní technika i dosud neviděný film odhalují sílu lidské odvahy a paměti.
Je to příběh o hrůzách druhé světové války, ale také o odhodlání a statečnosti. Nový dokumentární film Popel sleduje pátrání rodin ze Španělska po svých předcích, které válečné události zavály až na území Protektorátu Čechy a Morava, a mapuje nenápadnou odvahu Františka Suchého a jeho syna.
Prostřílel se z obklíčení osmi mužů a pomáhal parašutistům ze skupiny Silver A, která provedla atentát na Reinharda Heydricha. Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek se přesně před 120 lety narodil v Kolíně. Historik Vilém Čermák, který je patrně největším znalcem Morávkova života, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč se z něj po zatčení jeho dvou přátel stal psanec.
Zamlada jí někteří říkali "kraválistka". Byla temperamentní, drzá, ale také odvážná a empatická. Jako novinářka otevírala témata, která jsou aktuální i pro dnešní feminismus. Proslavila se reportážemi ze Sudet před vypuknutím druhé světové války i odbojovou činností. Ta ji nakonec stála život. Přesto zná řada lidí Milenu Jesenskou i 80 let po její smrti hlavně jako "Kafkovu milenku".
Jarmila Hermanová byla ve svých 94 letech přesvědčena, že lidé už zapomněli na jejího tatínka, kterého nacisté zavraždili na úplném konci války - 5. května 1945. Jednou se dokonce stalo, že lidé obratem ukradli kytice, které přinesla k jeho pomníku. O to větší překvapení zažila, když ji příbuzní přivezli k pomníku tento týden. Na místě ji čekal zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa s přáteli.
Skupinka mladíků se ukrývá ve stísněném prostoru a plánuje další kroky. V jejich výrazech se rozhodnost a nadšení mísí s bezelstností, která souvisí s věkem. Skoro připomínají partu Rychlých šípů. Akorát že „dobrodružství“ bratrů Mašínů se odehrává na drsnějším a reálnějším půdorysu, než jsou temné uličky Foglarových Stínadel.
Ve čtvrtek 26. října do kin vstupuje film Bratři o odbojové skupině Ctirada a Josefa Mašínových. Jejich jména Čechy pořád rozdělují na dva tábory, režisér Tomáš Mašín před premiérou dostává stovky negativních reakcí. "Je to tím, že dobíhá komunistická ideologie, která jejich příběh do značné míry zkreslila," říká režisér a vzdálený příbuzný rodiny v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Oslava Dne námořnictva v Mariupolu, které se 30. července účastnili ruští důstojníci, skončila předčasně. Sedmnáct příslušníků ruské armády muselo do nemocnice, dva z nich dokonce zemřeli. Jídlo jim kyanidem a pesticidy otrávili ukrajinští partyzáni operující v okupovaném přístavu.
"Bez svobody nelze žít," zní v prvním traileru z očekávaného filmu o bratrech Mašínech, který natočil jejich vzdálený příbuzný Tomáš Mašín. Ukázku z něj ve středu večer zveřejnila Česká televize, která jej označuje za "jeden z největších příběhů studené války".
Po přelíčení je seřadili ve sklepě soudní budovy v Klatovech. S odsouzeným se přišel "rozloučit" jeho vyšetřovatel, estébák Mareš. "Říká: 'Půjdeš na Jáchymov, tam chcípneš a vyroste na tobě mech!' Poděkoval jsem mu," vybavuje si politický vězeň František Wiendl prosinec 1950, kdy ho komunisté poslali na 18 let za mříže, neboť převedl 28 lidí přes státní hranici.
Zdeně Mašínové bude letos devadesát let a prezident Petr Pavel jí chce udělit vyznamenání za to, že nikdy neuhnula z cesty dané rodinným odkazem. Dcera generála Josefa Mašína popraveného nacisty a sestra protikomunistických odbojářů Ctirada s Josefem mladším se ale k minulosti nerada vrací. Na rozhovor s Aktuálně.cz přistoupila proto, že chce svůj příběh předávat pro poučení mladším generacím.
Zdena Mašínová se jako dcera bojovníka proti nacismu Josefa Mašína a sestra protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa setkávala v životě s překážkami a pronásledováním. Po popravě otce, útěku bratrů na Západ a utýrání matky ztratila celou rodinu. Nyní slaví devadesáté narozeniny. Fotogalerie přináší pohled do života této nezlomné ženy.
Jeho jméno je vyslovováno s despektem, přestože šlo o elitního parašutistu vysazeného v březnu 1942 na území protektorátu s cílem sabotáže. O tři měsíce později se přihlásil gestapu, kde vyjmenoval pachatele atentátu na Reinharda Heydricha i další jim nápomocné. Teď se Karlu Čurdovi věnuje hra Čurda, hrdina jedné prohry, kterou napsal a režíruje David Jařab v Městských divadlech pražských.
Nakladatelství Karolinum v roce 2022 zveřejnilo jeho Cestu z chaosu, což je zevrubná analýza dění na Blízkém východě v posledním století. Zároveň mu ale v pařížském Gallimardu vyšel Enfant de Bohême, v překladu Dítě z Čech. Jeho prostřednictvím se významný francouzský arabista Gilles Kepel poprvé pustil do beletrie a pátrání v rodinné historii, která má českou stopu.
Před sto lety se narodil Josef Hasil, jedna z nejpozoruhodnějších osobností třetího odboje. Slavný převaděč, kterého příslušníci komunistické tajné policie překřtili na Krále Šumavy. Pomohl desítkám lidí na cestě za svobodou, zavřeli ho do kriminálu, uprchl, při jedné z akcí mu zabili bratra. Nikdy se nevzdal.
Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, spisovatel Vladislav Vančura, senátorka Františka Plamínková, důstojník Josef Mašín, atlet Evžen Rošický… Ty, a další stovky českých vlastenců, zavraždili nacisté na Kobyliské střelnici v Praze. První protinacističtí bojovníci tu umírali již 30. září 1941. Po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zde nalezlo smrt přes pět set lidí.
V pátek rodina Mašínova slavnostně otevřela na rodinném statku v Lošanech na Kolínsku Památník tří odbojů. Josef Mašín mladší, který je jako jediný z někdejší odbojové skupiny ještě naživu, nedorazil. Místo něj z USA přiletěla jeho dcera Barbara. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvila o tom, proč by podle ní Češi měli jejího otce a strýce vnímat jako hrdiny stejně jako jejího dědu.
V Lošanech na Kolínsku byl otevřen Památník tří odbojů, který je věnovaný i protinacistickému odbojáři Josefu Mašínovi, který se narodil před 126 lety. Jeho synové, účastníci třetího odboje Josef a Ctirad Mašínové spolu v říjnu 1953 uprchli z komunistického Československa. Otevření památníku se zúčastnila sestra odbojářů Zdena, která se o komunisty zestátněný rodný statek Mašínů roky soudila.
Je tomu 120 let, co se 7. února 1904 narodila Irena Bernášková. Nacisté ji 26. srpna 1942 zavraždili. Odvážná a zarputilá odbojářka se stala vůbec první Češkou popravenou nacisty v Berlíně. Spolu se svým otcem, grafikem Vojtěchem Preissigem, byla výraznou osobností českého odboje. Nyní oba připomene muzeum Československé obce legionářské ve východočeském Žamberku.
Na Ruskem okupovaných územích na jihovýchodě Ukrajiny sílí odpor obyvatel, který oslabuje kontrolu Kremlu nad regiony a ohrožuje jeho plány na uspořádání referend, jež mají umožnit Moskvě území anektovat. Partyzánské jednotky věrné Kyjevu podle ní zabíjejí proruské představitele, vyhazují do povětří mosty či vlaky a pomáhají ukrajinské armádě při identifikaci klíčových cílů.
Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata bojovali proti komunistické totalitě a za svobodu a demokracii v Československu. Přelomový verdikt vydali historikové a právníci z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, kteří zkoumali protikomunistický odpor poválečné české skupiny.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Prostředek června pro něj byl osudovým časem. Devatenáctého dne toho měsíce se na počátku 20. století narodil. A o čtyřiatřicet let později si pro něj osmnáctého dne stejného měsíce přišlo Gestapo. Jeho život tím prakticky skončil - dál už jej čekalo jen několik týdnů trýznění. A obdiv těch, kdo se stali svědky jeho hrdinství. Vladimír Petřek.
Boj sedmi parašutistů, kteří se podíleli na likvidaci jednoho z nejvlivnějších nacistů a architekta holokaustu Reinharda Heydricha, má i po 81 letech citlivá tajemství. Historici si pokládají dvě hlavní otázky: Co se stalo s těly parašutistů? Kde skončily lebky, jež jim němečtí patologové z archivnických důvodů odňali? Jejich zodpovězení má podle expertů pro Česko stále nemalý historický význam.
Před 51 lety se nad Československem odehrálo nevídané drama, které se stalo předlohou pro ikonický díl Mimikry normalizačního seriálu, který vznikal k 30. výročí vzniku SNB. Skupina mladých lidí unesla letadlo, aby se dostala přes uzavřené hranice na Západ. Zabila přitom pilota. Státní bezpečnost rozjela vyšetřovací akci s krycím názvem Hašiš. Falšovala dopisy, aby mezi mládeží vyvolala sváry.
Vlast opouštěli v roce 1939. Poměry doma byly v době jejich návratu dramaticky jiné: lidé měli větší strach, gestapo bylo zkušenější a tím také nebezpečnější, okupační úřady svědomitější. Parašutisté byli sice vycvičeni, nepočítali ale s drsnou realitou protektorátu. Z první vlny výsadků tak většina padla v boji či byla popravena. K výročí akce Anthropoid připomínáme osudy dalších výsadkářů.
